Vlákno názorů k článku
Lenovo ThinkPad bude umět konfigurovat BIOS z Linuxu od Ondřej Novák - NB v nebezpečí? Budeme vyrábět další cihly? Kde jsou ty...

Kupní smlouvu uzavíráte s prodejcem. Jak si to on řeší dál v dodavatelském řetězci, není zákazníkova starost.

Kupní smlouvu uzavíráte s prodejcem. Jak si to on řeší dál v dodavatelském řetězci, není zákazníkova starost.

Přesně tak. Výrobce může dobrovolně poskytovat přímý servis, ale nemusí.
Pokud je prodejce renomovaný, i jeho úsudku o prodloužené záruce se dá nějakou měrou věřit.

Koupě zboží je dvoustranný vztah. Zákazník si vybírá dodavatele. Záruka řeší jen úplné minimum rizik, řekněme, že řeší hlavně to, aby prodejce vědomě neprodával šmejd a nespoléhal na to, že na tom i tak vydělá. Zbytek výběru je o zákazníkovi, o jeho zkušenostech s výrobkem, značkou, o smluvních podmínkách, o (ne)existenci servisu v blízkosti, o nabídce on-site servisu apod. To všechno může zákazník uvážit a podle toho usuzovat na jakost a životnost výrobku. Stoprocentní jistotu nemáte nikdy - a když ji chcete, tak prostě počítejte s jistotou bezproblémového chodu jeden rok a dva roky na to, co se během prvního roku nestihlo projevit (ale bylo přítomno už v době koupě).

Trochu mě děsí, jak si lidé přivykli na to, že za svoje rozhodnutí nenesou svůj kousek odpovědnosti, a že v životě existují i náhody, které nikdo druhý nekompenzuje.

Problém není v náhodě a smůle, problém je spíš v designu, který se skutečně dá udělat tak, aby životnost výrobku byla omezená a přesto se to výrobci nevrátilo jako bumerang.

V podstatě to je věčný boj, mezi zájmem zákazníka, který chce koupit levně a výrobek používat dlouho (ideálně věčně) a výrobcem, který chce prodávat opakovaně a pokud možno nejčastěji jak je jen možné a to z jakékoli příčiny (porucha, opotřebení, morální zastaralost, nekompatibilita s novým softwarem, móda...).

Z mého pohledu, jako zákazníka, je dvouletá záruka v podstatě minimum. Když dojde k jejímu omezení, tak to vidím jako problém, který zaručeně povede ke zhoršení mé pozice v obchodním vztahu. To nemá nic společného s neochotou jít do rizika (nebo špatným výběrem výrobku), jako s jistotou, že skoro všichni výrobci zkusí své výrobky vylevnit a tím zhoršit. Globálně.

Naprosto souhlasím. A omezení záruky není průšvih jen kvůli omezení práv zákazníka, ale potenciálně i z hlediska ekologie - další hromady zcela zbytečného odpadu.

Petr Švestka: "Kupní smlouvu uzavíráte s prodejcem. "
To sice ano, ale u nekterych prodejcu lze videt 'pojisteni na prodlouzenou zaruku' a podobne klicky. Koukam treba na alzu, a tam je:

"To nejdůležitější z podmínek Prodloužené záruky
...
2.1 Pojistník – Alza.cz a.s. jako osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu.
2.2 Pojistitel – BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s., která s pojistníkem uzavřela pojistnou smlouvu."
2.3 Pojištěný – jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která zakoupila"

Takze uz v te smlouve jsou 3 strany. Ne 2 jako pri normalni zaruce.

https://www.alza.cz/to-nejdulezitejsi-z-podminek-prodlouzene-zaruky-art9663.htm#:~:text=2.11%20Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD%20prodlou%C5%BEen%C3%A9%20z%C3%A1ruky%20%E2%80%93%20poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD,z%C3%A1ru%C4%8Dn%C3%AD%20doby%20poskytovan%C3%A9%20prodejcem,%20resp.