Názory k článku
LiFi síť po světle standardizována jako 802.11bb, je rychlejší než WiFi

No konecne to nekdo zrealizoval. Myslim ze to bude skvele pro VR bryle a jine veci ktere potrebuji poradnou prenosovou rychlost, minimum ruseni a nizkou latenci. Jako bonus klesne zaruseni okoli.. a napojit se na to.. kdyz se zastrou okna, nemozne :-) Ale, hlavne pro to VR. Uz zadne kabely. (pokud se toho teda nekdo ujme.).

Myšlienka je to dobrá ale som fakt zvedavý, či sa toto niekedy chytí...

S tím, jak se postupně zvyšují frekvence bezdrátových technologií je jasné, že se postupně dostaneme až někam k viditelnému světlu a dále. Ostatně, nejedná se o nic nového, máte to v každé TV.

AP/repeater v každé místnosti, možná v každém světelném zdroji se může brzy stát samozřejmostí. Jde jen to to, zda nějaké dostatečně velká technologická firma technologii prosadí.

- Je rychlost 9,6 Gbps, nebo 224 Gbps?
- Pokud zeď ohlídá moje soukromí, ale informace uteče oknem, je to pořád soukromí? Dodává výrobce folie na sklo, které zachytí jen vlnovou délku vysílače?

Jen vlnovou delku (pasmo) vysilace asi ne, to by bylo hodne drahe. Ale neni problem utnout infrazareni, kazde lepsi podkrovni okno nebo folie na okna maji tenkou kovovou vrstvu ktera pohlcuje infra kvuli prehrivani. Samozrejme otazka je mira utlumu, ale zatanout rolety se taky da vzdycky. Porad je to soukromi lepsi nez u wifi.

9,6 Gb/s je definováno tím standardem 802.11bb. 224 Gb/s je experimentální maximum na této technologii.

Zajímalo by mne, jak to může fungovat oboustranně, když mobil ani notebook nemá žádný zdroj světla srovnatelný s osvětlením místnosti.

Zajímalo by mě, jak může fungovat Bluetooth během provozu mikrovlnné trouby, když Bluetooth zařízení nemá žádný zdroj mikrovln srovnatelný s magnetronem. (Přesněji, výkon Bluetooth zařízení je cca o 5 desítkových řádů nižší než výkon magnetronu.)

To je podobně nesmyslné tvrzení, pro ilustraci.

Jak to tedy je? Inu, odpověď je výkon přepočtený na šířku pásma. Širokopásmové zařízení (například zdroj viditelného světla) má sice v celkovém součtu vysoký výkon, ale ten je rozprostřený přes rozsáhlé frekvenční spektrum a v části spektra pro LiFi je zastoupený pramálo. Naopak LiFi vyzařuje celým svým výkonem na extrémně malém (v porovnání s osvětlením) kousku spektra. Náležitě selektivní přijímač pak zase přijímá (jen) ve svém úzkém spektru.

nasiel by sa nejaky link na podporu vasho tvrdenia? lebo wiki vravi, ze asi ee : https://en.wikipedia.org/wiki/Li-Fi
Konkretne 1. odstavec v "Disadvantages".

"Pro ilustraci" je to dost zvlastny priklad.
Aj Bluetooth ma vlastny cip a vlastny vysielac. Nechapem to prirovnanie k mikrovlnke ako odpoved na danu otazku.

V zasade sa da povedat, ze pocitac bude potrebovat, ktore cez LiFi bude vediet komunikovat. Podobne ako Wifi karta / usb.

V buducnosti by to mohli integrovat napr. do podsvietenia klavesnice.

Pochybujem ze ten datovy prenos bude realizovany vo viditelnom spektre. Posobilo by to dost rusivo a neprakticky.

Vždyť je to v tom článku, v jaké části spektra probíhá komunikace 🤦

Tak existuje i LiFi ve viditelném spektru, tam říkají, že se to dá ztlumit tak, aby to lidi neviděli. Kromě toho je i v UV, ale ten nový standard 802.11bb je teda jen v blízkém infračerveném (NIR), což používají například IR dálkové ovladače.

na wifi tiez mas sietovu kartu, takze lifi karta?

Třeba to nebude fungovat oboustranně a uplink je po wifi (která bude mít větší propustnost díky tomu, že nemusí vyhrazovat čas na downlink).

Uff, nějak si na rootu nemůžu zvyknout, že i tady se diskutuje bez ochoty odkliknout a přečíst alespoň první 3 odstavce odkazovaného zdroje... Není potřeba spekulovat, v odkazovaném materiálu se explicitně píše (ve 3. odstavci na stránce):

This amendment specifies PHYs that provide bidirectional operations in 800 nm to 1000 nm band

Takže návrat infraportu.

Déjà vu.

Handspring Visor IrDA.

Jakou musi mit ty LEDky v zarovce latenci, aby to ublikalo gigabity? Pamatuju se ze infraled RONJA prave kvuli latenci LEDek koncila nekde kolem 25Mbps... Na vyssi rychlosti byl nutny laser

S dnesni zarovkou (cob, filament, a kdo vi jak se tomu vsemu rika), co se pouzivaji a maji prijemne svetlo, tedy ze to jsou vlastne UV led s vrstvou luminoforu to nepujde. Luminifor ma velikou setrvacnost. Museli by tam byt i IR led navic.

Ani laser by to nestihl. Jsou tam pak metody, jako ze LED dioda je stale lehce buzena a nejde od nuly na 100% ale predem u zlehce "sviti". Pak se rychlost zvedne. U ronji by se mozna ledkou dalo jit dal stejnym principem ale asi by se jen uzke hrdlo presunulo jinam.

"Ani laser by to nestihl"

laser to samozrejme musi "stihnout", jak jinak by asi fungoval prenos po optickem kabelu v rychlostech o radech stovek gigabitu i vice? ;-))

Toto se bude dobře hodit rodičům. Prostě zhasnou a děcko má po internetu. A svítící baterka pod peřinou jim bude pouze pro čtení jako kdysi nám.

Skoro bych si tipnul, že vysílač viditelného světla a datový vysílač v NIR budou dva samostatné zářiče.

Už proto, že nedává smysl blikat ve viditelném spektru, když datový přenos jde v NIR. Už dneska se běžně vyrábí divadelní světla, která mají zvlášť RGB led, zvlášť bílou studenou a teplou a ještě UV led...

Trošku mě znervózňuje, že se zatím moc neřeší potenciální vliv na zdraví (nebo jsem to alespoň v rychlosti nenašel). Dokážu si představit, že při masivním neuváženém nasazení všude možně to může ovlivňovat minimálně spánek, soustředění, bolesti hlavy atp. Prostě minimálně to samé, co špatné, nekvalitní displaye, bílé venkovní osvětlení atp. A to i v neviditelných spektrech.

Tyjo, za chvilku najít místo bez EM smogu bude fakt oříšek...