Hovnocuc, v něm mistr a učeň.
Přijedou vysát septik, hodí tam hadici a zapnou čerpadlo. Hovnocuc cucá hovna, najednou zakucká a přestane. Mistr:
"Tak se dívej, mladej, jak se to dělá...". Sundá košili a skočí do septiku. Ponoří se do sraček, za chvíli vyplave a na učeně:
"Čtrnáctku"
Vezme si jí, nadechne se, zase se ponoří do hoven. Za chvíli vyplave, prská hovna...
"Šroubovák!"
Vezme si ho, zajede do hoven, hovnocuc začne zase sosat. Za chvíli vyplave. Prská hovna, vytírá si je z očí, uší a říká učni:
"Uč se mladej, uč. Ať nemusíš celej život podávat vercajk."
Můj ideální bazén má malou vířivku (https://www.lyonfinancial.net/wp-content/uploads/2018/09/florida-swimming-pool.jpg), dá se přes ní hodit prkno, tam usadit notebook a psát nějaký zajímavý kód. To je jeden z mých ideálních relaxů.
Mozna je lepsi se udrzovat v tom stavu kdy takove veci clovek muze provozovat co nejdele, s chuti a radosti. Pochopitelne to plati pro obe dve strany.
Ona takova pekna udrzovana 40-50 muze "fungovat" mnohem lepe, nez zivotem zdrchana 25 jez vypada i pred tehotenstvim jako by vychovala 10 deti.
Kdyz se mne ptal ortoped proc tak nutne potrebuju novy kloub kdyz delam sport jen rekreacne, odvetil jsem mu ze sex delam zavodne a mam dobre vysledky.
V programovani je nejvetsi problem rozhrani mezi zidli a klavesnici. A z pohledu bezpecnosti vas v assembleru prave nic moc nekontroluje.. a vlastne ani ten vstup se moc neresi - co tomu podstrcite, to to udela. To nemusi byt byt u kratkych specifickych rutin problem, ale cely kernel byste v tom psat nechtel ;-)
Srandicky, srandicky.... :-) Az vam nepujde najit spojeni, tak si na ne vzpomente.
Paradoxně v asm těch chyb člověk moc neudělá. Prostor pro chyby je minimální - sebemenší překlep nebo použití jiného registru/instrukce vyprodukuje přinejhorším špatný výsledek (SIMD) nebo crash (scalar kód). Odhalí to i úplně minimální testovací korpus. Takže základ je mít testy, nejlépe hodně hodně testů...
Já nedávno dělal na projektu, kde bylo asi 20k řádků AVX-512 kódu přímo v asm. Jeden z důvodů bylo použití speciální calling convention pro subrutiny, které ten AVX-512 kód volal (parametry v ZMM registrech, atd...) , což nebylo možné udělat v C++. A výsledek? Většina chyb byla v high-level kódu kolem toho. Pak se přešlo na JIT kompilaci pro některé části, a to bylo zase o něco zajímavější :)
Predevsim se tak dostavas k esenci programovani. Mas HW, mas nejaky jeho schopnosti a moznosti, a presne ty vyuzivas. Resis ciste algoritmus, a ne freekulinsky nesmysly.
To bys ale videl, kolik "programatoru" s tim ma naprosto neresitelny problem.
BTW: Pro hracicky, Stationeers - ma to virtualni CPU (ve hre se to jmenuje IC) a asm, defaultne je kod omezen na 128 radku (nikoli instrukci, pocitaji se i prazdne). A da se do toho napsat hromada veci. Existuje pro to i webovy emulator. https://stationeering.com/tools/ic
Tak ona to taky spousta programátoru třeba vůbec nechce dělat, protože je prostě baví něco jiného. Myslíte, že se třeba ten ošklivý frikulínský frontend v nesmyslných jazycích běžící na nesmyslných platformách s nesmyslnými nároky vytvoří sám? Ne, nevytvoří. A že to fakt není velmi často není jen klikačka "po zmáčknutí tlačítka zavolej tohle REST API" jak si kdejaký snob a monkey-manager myslí.
A mě to třeba baví. Takže ano, měl bych s tím neřešitelný problém: bylo by to něco, co mě nebaví a dělat to nechci. Nic jako "esence programování" neexistuje. Vždycky máte nějaké prostředí, které má nějaké možnosti a nějaká omezení.
Aha, takže nerelaxuje psaním assembleru, ale psaním v assembleru. Zrovna v tomto případě mi ten rozdíl připadá docela důležitý.
Kdyby „psal assembler“ v tom užším významu slova, znamenalo by to, že píše nějaký překladač assembleru. A v případě Linuse by se tak nějak dalo očekávat, že to bude velké. Protože naposledy, když se psalo o tom, že Linus píše něco jiného, než kernel, psal git – a ten postupně úplně převálcoval ostatní systémy na správu zdrojového kódu. (To, že je převálcoval, nebyla samozřejmě zásluha jen Linuse. Ale když Linus stojí za Linuxem i za Gitem, vypadá to, že má čuch na to, co bude mít velký dopad.) Takže kdyby Linus psal překladač assembleru, u kterého by byla jistá naděje, že bude mít stejný dopad, jako Linux nebo Git, rozhodně by to stálo za pozornost.
To, že Linus občas napíše nějaký kód v asssembleru do linuxového jádra, je taková časově omezená zajímavůstka, kterou asi většina lidí očekává a která asi stojí za zprávičku, ale za týden už to nikoho zajímat nebude.
Pan Jirsák je fachidiot, je to doufám vidět!? Většinou ti poradí s Javou nebo obecně nějakou technologií, ale jakákoliv diskuzi mimo jeho úzký tunel je ztráta času -- tím více, čím si je jistý svoji "pravdou" -- což je skoro vždy. On se přižene hned okomentovat i tohle nebojte. Docela otřesné co vyprodukuje vysoká škola, ale pořád lepší fachidiot než opravdový idiot. BTW fachidiot není úrážka, jak by se mohlo zdát.
2. 7. 2023, 13:12 editováno autorem komentáře
"To, že Linus občas napíše nějaký kód v asssembleru do linuxového jádra, je taková časově omezená zajímavůstka, kterou asi většina lidí očekává a která asi stojí za zprávičku, ale za týden už to nikoho zajímat nebude."
Zprávičky obecně po týdnu nikoho nezjímají. Od toho jsou to zprávičky. Redakce se snaží v dobrém slova smyslu zaujmout. Vy akorát melete pusou.
Také jsem na zprávičku klikal v představě, že si Linus vymýšlí nějaký assembler pro virtuální (neexistující) čip. Či něco podobného.
Ale ono ne, byl to jen clickbait. V lepším případě to psal někdo, kdo neumí česky. ....
Jak má všeználek Jirsák komentáře úplně všude, občas unikne, když to není spam.
Nemyslím, že jde o clickbait - rozhodně nikoliv záměrný.
Já osobně jsem s pochopením významu neměl problém, protože ze dvou možných významů lze snadno odhadnout ten správný, pravděpodobnější.
Jak píšu: psát assembler
(= v assembleru), psát verše
(= ve verších) - případně jak dále píše RDa Napsal jsem dnes tri stranky Cecka v Eclipse.
, případně mi kolega na otázku, co píše, stručně odpoví jen nějakou Javu
.
Ta pochopitelnost je daná právě použitím slovesa psát
; pokud by to bylo programuje assembler
vs. programuje v assembleru
, pak by ona vášnivost zdejší diskuse byla asi oprávněnější.
Co to čtete, princi?
Slova, slova, slova.
(nějakej Shakespeare)
A tim pojmem "v assembleru" mate na mysli zrejme specialni interaktivni editacni rezim, ktery je soucasti nektereho konkretniho assembleru (programu).
Mam pocit ze jste vedle jako vzdy, kdyz nepochopite kontext a neznate ani zakladni a bezne rozsirene IT terminy.
Je to stejny, jako ze "piseme kapitalky" a nerika se "piseme v kapitalkach". Assembler je bezny pojem pro zdrojovy kod v jazyze symbolickych adres/instrukci.
Jsem rad ze uz neni minule stoleti a muzeme pouzivat prevzatou terminologii - napr. takove wafery - namisto terminu salamek :D
Základní běžně rozšířené IT termíny neznáte vy. Linux je napsaný v C, není napsaný C. Programy píšeme v C, C++, Javě, Pythonu, JavaScriptu, Go, Rustu. Webové stránky píšeme v HTML a CSS.
Kontext ve zprávičce jsem pochopil. Ale v nadpisu žádný kontext, ze kterého by se dalo rozlišit, zda píše assembler (překladač) nebo píše v assmebleru části kódu do jádra.
Tím pojmem „v assembleru“ jsem měl na mysli zdrojové kódy normálně uložené v souborech na disku a napsané v jazyce assembler. Kód psaný v assembleru se totiž v linuxovém jádru vyskytuje. A zdrojové kódy linuxového jádra jsou uložené v souborech na disku, tak, jak je to dnes běžné. Jsou verzované v Gitu a může si ty soubory stáhnou a podívat se na ně (a uvidíte tam ten assembler). Kdyby se pro psaní linuxového jádra používal interaktivní editační režim, musel by vám při každém startu počítače stát Linus za zády a celé jádro do počítače v tom interaktivním režimu nacvakat. A to zjevně nedělá. Vy experte.
Cinnost, pri ktere nekdo pise zdrojovy kod (tvori ho), je bez "v" (to je i kontext clanku).
Napsal jsem dnes tri stranky Cecka v Eclipse.
Musite rozlisit totiz CEHO (zdrojaku) a V CEM (v editoru, vyvojovem prostredi).
Z nadpisu je kontext srozumitelny na prvni dobrou, pise assembler (kod). Netvori assembler (jako program), protoze v te variante by nadpis znel "relaxuje vyvojem assembleru".
Hlavne kontext je dulezity chapat v cestine, kdyz se anglicky assembler (program) i anglicky assembly (zdrojak, zkracene) objevuje v ceske forme assembler - a onen vyznam tomu dava dodatecne az sloveso "pise" vs. "vyviji".
Cinnost, pri ktere nekdo pise zdrojovy kod (tvori ho), je bez "v" (to je i kontext clanku).
Nikoli, obvykle se tam to „v“ používá. Někdy se to v tomto významu používá i bez „v“, ale to je menšina případů.
A zrovna tady by se to „v“ hodilo, nejen proto, že je to častější.
Musite rozlisit totiz CEHO (zdrojaku) a V CEM (v editoru, vyvojovem prostredi).
Nemusíte. V češtině se předložka „v“ používá pro spoustu různých významů, často v jedné větě. Můžete klidně napsat: „Tu zprávu jsem ti poslal, když jsem v úterý v tričku ve vlaku v Horní Plané v dešti zjistil, že nemám deštník“.
Z nadpisu je kontext srozumitelny na prvni dobrou, pise assembler (kod).
To se ale častěji píše s předložkou „v“.
relaxuje vyvojem assembleru
V tomto kontextu jsou „vývoj“ a „psaní“ synonyma.
Já myslím, že to pochopilo 100 % lidí. Já jsem ten komentář nepsal proto, že bych to (po přečtení zprávičky) nepochopil, ale proto, že se to dalo napsat o kousek lépe. Ale zároveň jsem to nepovažoval za chybu, kterou by bylo nutné hlásit redakci přes formulář hlášení chyb. Kauzu z toho udělali až někteří, kteří nehodnotí komentáře podle obsahu, ale podle toho, kdo komentář napsal.
"Ale zároveň jsem to nepovažoval za chybu, kterou by bylo nutné hlásit redakci přes" Zkuste to příště využít jako třeba já nebo jiní. Jenže to byste pak nebyl vidět co?
"Kauzu z toho udělali až někteří, kteří nehodnotí komentáře podle obsahu, ale podle toho, kdo komentář napsal."
Pěkná sonda do vašeho přemýšlění. Ne pane Jirsáku, nikdo vás nehodnotí jen podle jména, ale právě podle toho, jakým stylem zde komentujete. Někdy k věci, ale velmi často se točítě na pětníku a slovíčkaříte bez zjevné snahy pochopit argumenty druhých.
Ale starého pejska novým kouskům nenaučíte.
3. 7. 2023, 11:09 editováno autorem komentáře
On velmi často ani neslovíčkaří. On velmi často píše vyložené demagogie a reaguje jen na to, co se mu hodí. (O tom, že obhajuje kdejaký hnus ani nemluvě.) A mám dojem, že si to ani neuvědomuje a nedělá to úmyslně. Slovíčkaření, to už je jen taková jeho milá úchylka, která by se snad i dala přehlédnout.
Zkuste to příště využít jako třeba já nebo jiní. Jenže to byste pak nebyl vidět co?
Co kdybyste šel blábolit někam jinam? Pokud je v článku nebo ve zprávičce chyba, nahlásím to příslušným formulářem. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří to píšou do komentářů. Tady jsem explicitně napsal, že jsem to nepovažoval za tak vážnou chybu, aby bylo nutné to opravovat. Čemu na tom nerozumíte?
Ne pane Jirsáku, nikdo vás nehodnotí jen podle jména, ale právě podle toho, jakým stylem zde komentujete.
Aha, takže jaká věcná připomínka je v tomto komentáři? Nebo v tomto?
Někdy k věci, ale velmi často se točítě na pětníku a slovíčkaříte bez zjevné snahy pochopit argumenty druhých.
Víte, jak poznáte, že já argumenty druhých chápu? Tak, že já na ten jeden argument reaguju různými způsoby – když nezabralo jedno vysvětlení, zkusím jiné, jiný příklad. Akorát že je to k ničemu, když na druhé straně není problém v tom, že nechápe, ale v tom, že nechce chápat.
Nahlasit jsem to necitil potrebu, ale zviditelnit se jsem neodolal :D Vite pane kolego, kdybyste obcas drzel usta, udelal byste lip :-)
3. 7. 2023, 21:13 editováno autorem komentáře