Názory k článku
Mezery nebo tabulátory? Jasně že mezery, ale kolik?

Zajímalo by mě, kam až může root klesnout..
Otevírat takhle zatuchlé flamewars...

Ja myslim, ze to vysvetlil dobre. Je liny, takze se nikdy neobtezoval naucit nastavit si svuj $EDITOR.

Pokud napisu tab, tak chci napsat tab. Editor ma misto nej zobrazit 4 mezery a do souboru ulozit tab. Na mensim monitoru je pripustny zobrazit mezery jen 2.

Ještě štěstí, že jsi toho zatím moc nenapsal. Jestli se někdy budeš chtít udržet v nějakém větším projektu, tak tenhle názor změníš.

zdravím, taky by mě zajímalo, jakou souvislost má lenost
Idea, Sublime, Visual Studio všechny kód přeformátují automaticky

Jsou lidi co nikdy neviděli nastavení jejich editoru a tito jsou potom ti nejhlasitější v diskuzích o tabech :)

Pro-tip: když používáte tabulátory, může mít každý takové nastavení, jaké mu vyhovuje a tato otázka je irelevantní. Tedy samozřejmě pokud se tabulátory používají k signalizaci úrovně odsazení a ne k ascii artu.

Pro-tip: V praxi to ale nefunguje, takže je lepší zůstat u těch mezer :)

Tabulátory majú svoje nesporné výhody, okrem toho čo ste spomenuli Vy, tak napríklad aj to že zaberajú na disku menej miesta. Použitie tabulátorov som v minulosti považoval za najlepšie možné riešenie. Ale postupne som zisťoval že to nie je až také ružové...

V praxi sa naráža na niekoľko dôvodov:
- Veľa developerov - s roznymi návykmi. Coding guidelines nebývajú 100% jednoznačné, code review tiež nebýva pravidlom, a vďaka stupňom voľnosti sa štýl developerov sa mierne odlišuje
- Nedostatočne dobré nástroje na automatické formátovanie (súvisí aj s nejednoznačnosťou v predchádzajúcej otázke) - kto sa niekedy snažil nastaviť clang-format podľa toho aby ho prispôsobil svojmu štýlu tak mi asi dá za pravdu.
- Rôzne editory - neraz niekto tesne pred comitom ešte rýchlo niečo zmení v notepade, ale omylom dá medzery namiesto tabulátorov (napr. z dôvodu copy-paste zo stackoverflow :-) ), neskontroluje si diff v dobrom nastroji, tak další developer, ktorý uvidí jeho kód bude nadávať.

Nepoznám ani jedného developera, ktorý by sa niekoľkokrát v živote nestretol s problémom že otvorili zdroják v nejakom editore a tam bolo rozbité z dovodu kombinácie medzier a tabulátorov.

Prakticky si viem predstaviť že by mohli ľudia spolupracovať tak že by povinne museli spustiť clang-format (alebo niečo podobné) pred commitom a pred mergom by sa to ešte automatizovane skontrolovalo. Na to je potrebné mať jednoznačné pravidlá ohľadom tabulátorov a medzier a to aj v komentároch...

Príklady, ktoré v prípade použitia tabulátorov budú rozbité:

funkcia (param1,
         param2,
         ...,
         paramN)

/**
 * Toto je binarny strom
 *     (X)
 *    /   \
 *   (Y)  (Z)
 */

Myslím si že najvačší problém je práve kombinácia medzier a tabulátorov.
- Tabulátory sa dajú jednoducho zakázať. medzery nie (alebo len veľmi ťažko, napr. že zakážem dve medzery za sebou čo ma bude limitovať napr. pri komentároch)...
- Nástroje na automatické formátovanie majú svoje limity.

Logické odsazení tabem, aby si každý mohl nastavit šířku tabu jak jemu vyhovuje, fyzické odsazení (třeba rovnítka pod sebe) mezerami, aby se to nerozbíjelo. Copak je to tak těžký?

Mixovat mezery a taby ale spousta coding guidelines nedoporucuje. Lidi v tom delaji chyby.

To je prave hlavni argument proti tabum, vzdycky tam budou i mezery.

Idea logickeho tabu, jehoz sirku si kazdy nastavi jak chce je teoreticky krasna, ale v praci je lepsi se tomu vyhnout.

Mixovat mezery a taby ale spousta coding guidelines nedoporucuje. Lidi v tom delaji chyby.

Lidi dělají chyby. Je to jeden ze základních znaků lidství. Spousta lidí se opíjí a bourá, ale přesto máme alkohol i auta. V téhle zemi žije cca 10 milionů lidí. A když budeš dost dlouho hledat, tak najdeš člověka, co dělá chyby s prakticky jakýmkoliv nástrojem.

To je prave hlavni argument proti tabum, vzdycky tam budou i mezery.

Proč máme teda písmeno O a číslo 0? Jedničku a malé L? Správně, protože to nejsou ty samé věci a jsou dobrý k něčemu jinýmu.

Jestli nahodou to nebude duvod, proc opit se a ridit je zakazane...

Rozdíl mezi mezerami a tabulátorem mi připomíná rozdíl mezi WYSIWYG a WYSIWYM - u prvního dělám nadpis velikostí písma, u druhého stylem.

Já chápu že je to v sekci humor, ale je tu krásně vidět jak někteří mezeristi mají podivné myšlení: Jak jako "kolik mezer má být tabulator"? To je právě ono, že si každý nastaví v editoru zobrazení podle svého vkusu... Ale ne, budeme všude natvrdo cpát 4.276 mezery, protože to je podle mě nejlepší a vy ostatní si polibte...

Se někdy podívej na github. Zdrojáky kde jsou taby jsou většinou rozbité, protože lidi používající taby je neumí používat a berou tab jako N mezer. Ono vysvětlit to někomu, kdo jeho dílo nikdy neviděl mimo jeho editor, je někdy těžké...

Bohužel... ;-)

Víš ale, kolik projektových meetingů se dá zabít diskusí o tom, kolik mezer má být tabulátor? Pak nezbude čas řešit jiné problémy a to se vyplatí!

Sirka tabulatoru je jeden tabulator. Kdo k tomu chce meeting by mel byt zabit bez diskuze.

Pak tu je ještě technika, jak lidi odnaučit přílišné zanořování: Fibonacciho odsazování. Viz https://github.com/jklmnn/fibonacci-indentation

Právě proto. Jestli potřebuješ víc jak tři-čtyři úrovně odsazení, tak píšeš zbytečně složitý kód.

Ehm...

Jsou různé doporučení pro míru abstrahování, například SOLID (single responsibility principle), kde jedna věc (funkce, třída, metoda třídy) má mít právě jednu funkcionalitu. A při dodržování znamená, že zanoření vytváří další funkcinalitu, tedy možnou abstrakci do jedinčné funkce, metody.

V praxi se to dodžuje například doporučením v coding standards (nebo lint), že kód by neměl mít více jak např. tři zanoření.

To fibonacciho odsazování je měkčí nástroj na to, učit lidi tomu, že pokud jsou někde hluboko v kódu, tak by měli spíše vytvořit abstrakci. To se pak dá unit testovat, znovupoužívat a číst.

Jo, takový kód jsem viděl. Nedalo se v něm vyznat ani za zlaté prase, protože to byla naprosto šílená změť subrutin, takže se jen těžko zjišťovalo, co to vlastně přesně dělá.

Já znám ještě odsazování tzv. po pičusovsku. Největší zobrazovaná hloubka je 4, potom už je to všechno pod sebou. Jenom si nemůžu vzpomenout, kde jsem to viděl.

:-D trefa!
To mě tu taky docela irituje...

Lidi by meli pochopit ze mezernikovani je prasarna a nesmysl. Nebo chtel bych videt, jak Vam delam web nebo dokument kde odsazeni treba seznamu delam mezerama, nebo nedej boze takhle centruju nadpisy, uz na zakladce nas i vsechny ostatni na jinych zakladkach ucili "Opovazte se odsazovat mezernikem!" tak proc by melo u zdrojaku fungovat neco jineho. Chapu nejake vyjimky jako je pole, plneni vice promennych pod sebou, kde si mezernikem zarovnavam rovnitka, tam to proste jinak nejde.

Uz se tesim az se frontendisti zacnou hadat, ze lepsi odsazovat blocky stranky zleva, pevnym poctem pixelu misto %, protoze to na jejich monitoru a rozliseni vypada lepe.

K tematu: osobne nastavuji 4 mezery, prijde mi to nejdecentnejsi ale zaroven nejmensi mozna volba.

Pokud píšeš zdrojáky ve wordu tak používat mezery by byla opravdu prasárna! Zajímalo by mě jestli i syntax si obarvuješ ručně? Má to asi své výhody - ta volnost obarvit si co chci jak chci a např vycentrovat názvy funkcí nebo formátovat jejich tělo do bloku :)

Dosli argumenty tak si vymyslis nesmysli? Psal jsem o dokumentu nikoliv ze ve wordu pisu zdrojak.

Uvedom si ze i zdrojak je de-facto dokument, ktery ma nejakou stylistiku a formatovani. Vseobecne pouzivat na formatovani mezery je vsude ve svete PC nemysl jenom sasuli jako ty si vymysleji ze zrovna u zdrojaku ma byt vyjimka. Viz analogie s nadpisy a frontendisty.

Otázka: Pracovals někdy v týmu 5+?

Ano, dokonce sme meli v tymu linux, windows i macOS. Vsichni se jednoznacne shodli ze tabovani je nejlepsi pro vsechny. Jedine co jsme tedy museli resit bylo zalamovani radku, ale to se da nastavit gitu, ktery automaticky preformatovava, zalomeni dle nastaveni.

Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna. Prasárna.

Ano je pravdou ze vzdy zalezi na domluve a pokud se team z nejakeho duvodu domluvi na pouzivani mezer musi to dodrzovat vsichni a je blbost to mixovat. To ale nemeni nic na faktu ze vsude se pro formatovani cehokoliv pouzivaji(pokud to samozrejme jde) dynamcke jednotky, tak aby si kazdy uzivatel nebo operator(v tomto pripade programator) mohl nastavit to co mu vyhovuje nebo se to prizpusobilo jeho prostredi (rozliseni, DPI apod).

Takze zdrojovy kod s mezerami dela v tomto pripade vyjimku a nechapu proc by mel.
Z toho duvodu rikam ze je to prasarna.

„Chapu nejake vyjimky jako je pole, plneni vice promennych pod sebou, kde si mezernikem zarovnavam rovnitka, tam to proste jinak nejde.“
Jde, na další řádek. Už se to tu řešilo.

S tím polem jste mě nepochopil. Myslím tím array hash kde má každý index jinou délku. A my chceme rovnítka na stejné úrovni aby to bylo pěkně vidět.


[
'test' => 'value',
'test12' => 'value',
]


Už chápu.

Tak se mi zda, ze tu nekdo neco vubec nepochopil.

Co takhle klasiku? https://www.kernel.org/doc/html/v4.10/process/coding-style.html

PS:
K&R are right

Otevřel jsem náhodný zdroják a už jde pěkně vidět, jak to skáče:

https://github.com/torvalds/linux/blob/master/drivers/auxdisplay/charlcd.c#L64

Jinak Linux používá Tab nastavený na 8 mezer, takže ten argument, že si tab každý nastaví jak chce zrovna tady neplatí, protože se mu jinak rozbije úplně všechno.

Překvapuje mne, že se ztratilo povědomí o tom, že správný tabulátor skáče po 8 znacích, tedy na pozice 9, 17, 25 atd. I z téhle debaty vidím, že si funkci klávesy tabulátor každý vysvětluje různě, v různých programech/edi­torech si každý dělá své nastavení. Obdržet pak od někoho soubor obsahující skutečné znaky tabulátor znamená luštit, jak to autor vlastně myslel.

Vidíte, to vaše povědomí je špatné. Asi jste nikdy nepsal na psacím stroji.

Tabulátor skákal po tolika znacích, na kolik byl nastaven. A nemusela to být konstantní hodnota. První třeba na 5, druhý na 17, ... V případě, že nebylo nastaveno nic, skákal po 8. Podobně to emulují textové editory (třeba Word). Jen si můžete zvolit typ tabulátoru. Na psacím stroji byl jen ten levý.

Když už se tu mluví o tabelátoru, tak znak 0x9 je horizontální tabulátor, kde si pomocí znaku 0x88 nastavíte, na jaké konkrétní pozice ten tabelátor bude skákat. Doufám, že to všichni nepřátelé mezer dodržují. Skákat lze tedy na libovllné pozice.

Když už blbnout, ještě bych upozornil, že existuje i vertikální tabulátor 0xB. Mohli byste třeba třídy, funkce, definice typů od sebe oddělovat vertikálním tabulátorem. :-)

A když už blbnout, tak existuje ještě stránkování 0xC.

Já používám samozřejmě ve zdrojovém kódy pouze mezery, nic jiného. Ale pro tabulátoristy navrhuji, že vertikální tabulátor 0xB by mohl oddělovat od sebe funkce, stránkování 0xC třeba třídy a větší celky. Kontrolních znaků je celkem dost, pokud chce někdo blbnout a dělat šílenosti. :-) Pak sice nic nenaprogramuje, ale co už. :-)

Jéé, to je milé, že aspoň v něčem se programátoři shodli a mají to být mezery. Škoda jen, že většina real-world, non-open-source aplikací, ke kterým jsem viděl zdrojáky, sice používala mezery, ale až příliš často se stávalo, že někomu ujela mezera tam-či-zpět a zbytek byl tedy odsazený jinak (třeba 3 mezery). No a na automatické formátovací nástroje vám lidi v reálném světě kašlou, ty používají jen perfekcionisté a pedanti, jako jsem já...

Vzhledem k tomu, že tab nemá jednoznačně definovanou vizuální reprezentaci, je pitomost ho používat pro vizuální dělení textu. "Odsazení jeden tab" je něco jako "cena tisíc peněz".

Proto se taky nepoužívá pro _vizuální_ ale _sémantické_ dělení. Odsazení o jednu úroveň je celkem jednoznačné a kolik je přesně jedna úroveň si každý může zvolit podle chuti.

Tab se používá pro vizuální dělení, to je prostě fakt. A právě to tvoje "podle chuti" je ta nejednoznačnost, o které píšu.

Tab se používá jako formátování dokumentu. Číslice které se zarovnají k popisu měny, či na desetinou čárku. K vytvoření bodového seznamu (abc, 123 atd...)

Odsazení zdrojového kódu nemá s formátováním nic společného. Není to žádná typografická sazba do knihy...
Pokud tvoříte dokument, potřebujete aby věci přesně zapadaly do sebe. Aby obrázek byl na konkrétním místě. Pod ním konkrétní text ukotvený k obrázku. Vedle něj obtékal odstavec textu... atp...

U zdrojového kódu je to v podstatě úplně šuma fuk. Hraje se zde na jednou věc a tou je přehlednost.
To za co by nás grafik ukřižoval na hranici, tedy že jsme mu změnili barvu, či pozici nějakého objektu byť o milimetr zde nehraje vůbec žádnou roli.

Přehlednost samozřejmě dokážou zajistit jak taby tak mezery. Problém který asi někteří zatvrzelci nedokážou nikdy pochopit spočívá v tom, že na rozdíl od typografických nástrojů, které jsou zaměřeny na grafiky a jejich vysokou náročnost na přesnost (vše musí být přesně tak jak jsem navrhnul) textovým editorům je to úplně u zadku....

Každý si tedy zobrazí tabulátor jak se mu zlíbí. Jeden jako 8 znaků, jiný jako 4 zanky atp...
Za této situace každého napadnou jen dvě řešení.
a) nastavit si taby do jeho oku libému stavu
b) přestat používat taby a nahradit je mezerami

Obě řešení tedy v této fázi vypadají logicky a mohlo by se zdát že je to úplně jedno.
Ano. To máte pravdu. Do chvíle než váš zdroják opustí váš editor.

V té chvíli jste v situaci, kdy aby jste viděl jinde to samé co ve svém domácím editoru, musíte donekonečna opakovat krok a). V každém editoru ve kterém na to narazíte. V opačném případě vám v jednom editoru nebude dostačovat (2mezerové odsazení) a v jiném vám složitější rozvětvení kódu bude zbytečně utíkat za okraje obrazovky (8mezerové odsazení)

Pokud zvolíte variantu b), máte navěky vystaráno... zajistíte si to, co je zajištěno u sázecích programů. To co vidíte ve vašem editoru, uvidíte i ve všech ostatních bez toho aby jste už do kódu nebo do nastavení kdekoliv
jinde a kdykoliv v budoucnu museli zasahovat.

Kdo toto nedokáže pochopit... pak potěš koště... opravdu si zaslouží nižší plat :-)

Mít to všude stejně je ve zdrojáku maximální výhodou.

Když chci mít vedle sebe dva zdrojáky, tak nešaškuji s tabelátory, ale:

1) Dnes už jsou monitory nudle do šířky. Tam se vedjou i 4 zdrojáky vedle sebe.

2) Možná vám to neřekli, ale dá se také zmenšit písmo. Fakt to funguje!

Jasně a co když někdo na té nudli zas napíše kod jak nudli? To pak budeš shánět monitor jak 4 nudle? Možná by ale pomohlo panorama view ...
Ale, jo, písmo se zmenšit dá. Dokonce snad na 0 ...

S kódy mající třeba tisíc znaků na šířku se setkávám zcela běžně. (konec sarkasmu)

Asi vas to neprekvapi ale jsem zasadne proti pouzivani ASCII kodu pro TAB ve zdrojacich. Jako programatorske embrio jsem TABy ve zdrojacich mel a nabil jsem si usta. Problem je v rozsypani textu.
Jedna z vlastnosti TABu je drzet zacatek sloupce a tady nastava problem.
*) nektere editory nahrazuji tab konstatnim poctem mezer. Jine udrzuji sloupce
*) Pri zmene sirky TABu z napr. 8 na 4 muze dojit k rozsypani textu pokud ma mene nez 4 znaky.

Priklad:
aa<tab-4>bb
- tady "bb" bude na sloupci 4
aa<tab-8>bb
- tady "bb" bude na sloupci 8

aaaaa<tab-4>bb
- tady "bb" bude na sloupci 8 - !!! POZOR !!! zmena a ukazkove rozsypani zdrojace
aaaaa<tab-8>bb
- tady "bb" bude na sloupci 8

UZAVER:
klavesu TAB pouzivam, IDE zarovnava na sloupec (jedno jestli 2, 4, 8, .. znaku) ale souboru jsou vzdy mezery.

Ach jo. Když si neumíš nastavit editor a ještě navíc do sebe mícháš odsazení a zarovnání... Tak se nediv, že sis nabil hubu.

Priznavam, opravdu to neumim. Ucit se to nebudu. V tomto ohledu zustanu zakrnely. Asi nechci zkoumat spravce verzi, profiler, staticky analyzator kodu, ... a pomucky jako je linuxovy cat, nebo M$ "visual" Notepad, ...

Přiznám se, že se mi odsazení a zarovnání také míchá. Jak přesně je oddělím tak, abych mohl měnit odsazení aniž by se mi změnilo zarovnání? Kouknul jsem do editoru a možnost "tohle => chci aby začínalo pod tím nad ním" jsem nenašel, takže to pytlíkuji odsazením.

Logický úrovně, třeba vnitřek smyčky, odsazovat TABem. Fyzické formátování - něco pod něčím, třeba hvězdičku v komentáři, zarovnávat mezerou. Podtržítkem jsem zvýraznil mezery, [TAB] je samozřejmě tab.

[TAB][TAB]for... {
[TAB][TAB][TAB]/*
[TAB][TAB][TA­B]_*_začátek komentáře
[TAB][TAB][TA­B]_*_dál komentář
[TAB][TAB][TA­B]_*_dál komentář
[TAB][TAB][TAB]_*/
[TAB][TAB][TAB]tělo smyčky
[TAB][TAB]}


Zkus si to: sed "s/\[TAB\]/se­m_dej_mezery/g; s/_/ /g" < file a měň si v tom sedu šířku "tabu". Zarovnání komenáře na hvězdičky to nerozbije - nanejvýš tam budeš mít to, co ti přeteče z minulého řádku.

Problem je, ze toto funguje len pri niektorych (C-like) jazykoch. Napriklad taky assembler:

navestie1:[TAB]in­sn1[TAB]operan­d1,operand2[TAB]; komentar
navestie2:[TAB]in­sn2[TAB]operan­d1,operand2[TAB]; komentar

A teraz sa spytam: ak insnX je dlhsia nez vami definovana velkost TAB-u, ako vyriesite rozbitie zdrojakov? Detto pre navestieX? Ak operand1 a/alebo operand2 su mensie/vacsie nez vami definovana velkost TAB-u, ako vyriesite odsadenie komentarov?

Isteze, mohli by sme argumentovat, ze operandy a komentare nemaju byt odsadozvane (TAB) ale zarovnavane (medzery), ale stale to rozbija prvy stlpec (navestia), cim sa dostavame do stavu, ze nemozeme TAB-mi odsadzovat nic.

Volakedy som na 100% suhlasil s argumentami vyssie, ale ako som zacal robit viac s asm, tak som zistil, ze medzery si jedine spolahlive riesenie. Som si isty, ze by sa nasiel aj iny jazyk, ked TAB proste nefunguju.

Používam tab o délce nejčasteji 4 medzeri, občas ale aj o délce 2 medzery. (no to málo kdy, kedže často bych povedal že sa to odsadenie občas už stráca, a programátor to nemusí dobre vidieť, zas na druhú stranu 4 medzeri spôsobuje to že kód je dlhší na šírku displeja, ale myslím že 4 medzeri je veľkosť tak "akurát".)
Inak fakt nepochopím lidi čo používajú 5 a viac medzier, už som videl aj 8 medzier na odsadenie kódu, to bylo des s horizontálnym scrollovaním nebo wrapovaním, v prípade 1 medzeri čo som taky už videl mi to zas taky prijde sakra špatné, to odsadenie pak vôbec nevidieť.

Nevěděl jsem že je to soutěž o nejhloupejsi přístup.

zaujimave, prave som vyskusal zmenit intendation v python kode zo styroch medzier na dve a ziadna chyba sa nekona :D :D :D

takze pro C jsme kdysi prebrali coding guides z Linuxu

Většina C coding stylů vychází z knihy K&R - The C Programming Language. Vyšla, když bylo Linusovi devět let...

docela blbe polozena otazka ....

TAB a mezera jsou diametralne odlisne znaky a kazdy z nich se pouziva z jineho duvodu.
je fakt, ze dnesni editory se daji nastavit (jako kdysi psaci stroje) kam ma kurzor skocit .
bohuzel na rozdil od psacich stroju je to vetsinou o nejaky pevny pocet mezer, a ten je po cele delce radku konstantni (2, 3, 4, ...)
nektere editory dokonce TAB nahrazujou mezerama - za tuto prasarnu bych vesel.

treba jsou totiz i nejake jazyky (programovaci, skriptovaci), kde keywordy se oddeluji tabulatorem a mezera muze byt soucasti keywordu. takze automaticke nahrazovani v techto editorech zpusobuje devastaci napsaneho kodu.

a pro zobrazovani?
ok, at si to kazdy nastavi podle sveho - tedy spis podle nejakeho coding standardu pro dany projekt, kdyz pracuje vic lidi na spolecnem kodu.
pocet taky zalezi i na velikosti zobrazovadel - na malych obrazovkach je nesmysl to davat na 8 znaku, na velikych zas odskok 2 znaky nemusi byt jednoznacne znatelny

Som jediny co to ma uplne v pici a tieto diskusie o debilnych bielych znakoch povazuje za preteky v autizme?

S těmi bílými znaky pozor, kolego, abyste nenarazil na "offensive language". Měli bychom tomu raději říkat jinak.

Nebo zacit aktivne pouzivat

https://en.wikipedia.org/wiki/Fitzpatrick_scale

pro zvyraznovani funkci. Kazdy bude mit moznost zakodovat svou identitu primo do zdrojaku a kazdy kdo to bude cist to uvidi. Jen si nejsem jisty, jak se bude pokracovat v pripade, ze jeden tu funkci napise a druhy tam neco prida. Mozna pak obarvit v nejakem definovanem pomeru :)

Docela verim tomu, ze kdybych to poslal na Outreachy, tak se tim dokonce nekdo bude i zabyvat.

Ten vtip ti ale úplně unikl.

Mezery jsou zlo, které vymyslel někdo, kdo byl placený za počet napsaných znaků a ne za odvedenou práci. Akorát nesmyslně zvětšují velikost aniž by přinesly jakoukoliv výhodu. Každé normální IDE umí nastavit velikost TABu tak jak chci já a nemusím se vztekat s tím, že každý projekt má nastavený jiný počet mezer podle osobní preference toho, kdo pro něj kdysi psal style guide.

Tabulator - dôvody:
1. primárny znak na odsadenie, medzera je medzera dá sa použiť na odsadenie ale nemala by sa
2. TAB je jednoznačný, pokiaľ by každy zdrojak používal na odsadenie len taby, bol by život jednoduchší, pretože každa úroveň odsadenia == jeden tab, následne v editore si to už nastaví každý podľa seba či už chce aby to bol 1cm, menej alebo viac
3. V prípade rýchlej editácie v primitívnom editore (alebo editore ktorý nemam nastaveny jak chcem) je jednoduchšie a intuitívnejšie odsadzovať tabom ako strácať čas stláčaním medzery n-krát
5. pokiaľ nejaký projekt používa odsadenie 4mi medzerami a mne sa nepáči ako to je zobrazené, v prípade ak aj editor umožňuje nastavenie šírky medzier tak mi to rozbije cely kod a všetky medzery, keby použiva tab tak to už mám nastavene a nič neriešim lebo TAB je štandard a používa sa primárne na odsadenie a nič iné
6. keby každý TAB nahradím 4mi medzerami tak celý kod zabera o niečo viac bajtov, čo sice v dnešnej dobe nie je velky problem ale načo by som to robil
7. skúste použiť odsadenie medzerami v nejakom kancelárskom balíku a pri hromadnej zmene sa zbláznite

ad 7. a zkus to samý s tabama. Tentýž problém. Mezery zákaz, taby bez zarážek taky.

Zdroják je ale něco úplně jinýho, především je to jenom texťák a žádný formátování z logiky věci nemůže obsahovat. Tab dává sice smysl, teorie je super (viz příklady výše), ale v praxi vždycky narazím na problém s tím, že to prostě lidi dodržet nezvládnou a pak je nastavení odsazení tabů tak, aby se to nepokazilo, trochu čarování... A když to ještě editor ani neumožní, tak to je pak teprve veselý kód...

príklad s officom bol mimo,

ale všetky ostatné dôvody sú dosť relevantné na to aby človek o medzere ani neuvažoval,

v praxi ľudia nedokážu dodržovať TABy ale medzery ano? tak tomuto nerozumiem veď keď raz neviem pacnúť tam jeden TAB tak ako viem dodržovať pacnúť tam zakaždým N medzier, veď si nastavim formátovanie v IDE nech to robí tak jak má a to dokážem spraviť aj pre TAB a aj pre medzery, a keď už naozaj robí na projekte toľko mantákov, že nevedia pri svojom vysokokvalitnom kóde ani dodržať určitý štandard tak nastavím globálne nejaký checkstyle aby vôbec zle formátovaný kód ani nezbuildilo a je po probléme, koľko krát človek bude trpieť fixovanie týchto malicherností kým si konečne nastaví IDE tak ako má?

Asi se na tom nikdy nedokážeme shodnout, takže bychom měli sáhnout po kompromisu.

Používejme 4 TABy a všichni budeme šťastní :)

Kompromis je jednoduchý. Nastavte editor, aby taby zaměňoval za mezery a vyhovíte oběma skupinám. Ta, která chce odsazovat tabulátorem, bude odsazovat tabulátorem. A ve zdrojáku budou jenom mezery.

Tohle není kompromis. To je totální ignorace tabů. Věškerá výhoda tabů se tímhle ztratí.

Hlavně se tím ztratí všechny četné nevýhody tabulátorů.

To je tak nějak samozřejmé. Všechno má výhody a nevýhody. Jestli výhody tabulátorů převyšují jejich nevýhody je IMO závislé na lidech a mnoha dalších okolnostech.
Chtěl jsem vypíchnout, že otázka, jestli tabulátory používat nebo ne, je natolik binární, že v ní asi žádný kompromis není možný. Je možné jenom zvolit možnost, která v dané situaci vypadá vhodnější.

Ja všade používam len UTF-8 a len CRLF.

To se dá celkem dobře odstranit pomocí PSPadu ... ale průser to je no ...

Chápu, že to asi nevíte (ale tak to nemáte tvrdit), ale Apple už 17 let používá LF stejně jako Linux nebo Unix (a bodejť by ne, když je to certifikovaný Unix).

A přitom správně je CR LF pro přechod na začátek dalšího řádku. Což přesně odpovídá významu těchto kontrolních kódů. Proto je toto třeba i ve webových standardech i jinde.

Kromě toho existuje kontrolní kód NEL (0x85), který je určen pro odřádkování v Unicode. Funkčně je to totéž jako CR LF.

Unicode textový editor, který se neumí srovnat s běžnými sekvencemi pro konce řádků včetně 0x85, je editor, který je špatně naprogramován.

Presne tak! Na zadne vetsim projektu kde se potkava vice lidi, operacnich systemu, IDEcek, nepouzivame TABy. Ale at si to kazdej dela jak chce.

Používám 4 mezery. Ale u datových formátů, kde ke běžné velké zanoření (html, json, yaml), používám 2.

Ked pouzivas jazyk go (golang), tak ti to je jedno. Pouzijes "go fmt" a vsetko je fajn, jak zmyslali tvorcovia, nech to pise kto chce. A nikto sa nehada. A este lepsie je nastavit si spustenie formatovania pri kazdom sejve.
#gofmtRulez

Také se nad tím pozastavuji. Tím spíše, že zdrojáky/texty jsou čím dál častěji v UTF-8, což je vysloveně bajty nehorázně plýtvající formát.

U HTML se mezery/tabelátory řešit nemusejí. Libovolná sekvence bílých znaků se chová stejně jako jediná mezera (až na určité případy), takže stačí šoupnout jedinou mezeru a dál se tím nezabývat.

V případě UTF-8 zdrojáků, kde jsou často literály unicode textové řetězce v různých národních jazycích, to moc úsporné není.

U HTML si nepamatuji, kdy jsem ho formátoval ručně. Zatím to vždy vygeneroval nějaký generátor. Nicméně pointa je i ta, že ve formulářích či webových editorech ten znak tabulátoru prostě nevložíte. Tabulátor přeskakuje mezi políčky.

No evidentně by to chtělo udělat v tom pořádek ....

Navrhuji tuto věc přednést v Bruselu, aby rozhodla pro celou EU. :-)

Ti mají teď dost starosti s potíráním svobody, na tohle teď nebudou mít čas ... Nehledě na to, že svět je větší než EU

Někdo musí udělat první krok. Svět se pak přidá. :-)

Hmmm, nevím, to je na ně moc užitečné. To neprojde ...

Já začínal kompletně bez odsazování. Pak jsem byl samozřejmě nucen kvůli kolegům používat to, na čem se zrovna na poradě shodli, pamatuji to jako takové vlny, první vlna 1 tab po osmi, druhá vlna max dva taby po čtyřech, pak se přešlo na 4 mezery a povolili odsazovat do aleluja, pak jim to zas přišlo blbý a omezili délku řádku a nyní se dohadují nad max 4 tabama po dvou.

No ale já mám výhodu, že to jde mimo mě. Dodnes se mi v odsazeném kódu hůř vyznává, v soukromých zdrojácích jedu bez odsazování.

Ať taby, tak mezery, líbí se mi na odsazování, že přílišné odsazení při udržování 80-120 znaků na řádek prostě donutí funkci/třídu rozdělit do menších podcelků a napomáhá tak snižovat komplexitu kódu.

Smrt úchylným mezeristům...

Já tyto války mezera/tabulátor nechápu. Je to nepodstatná věc.

To co si musíte vytvořit pro sebe je udržovatelný a čitelný code style. Tedy jak budete zapisovat každý objekt v jazyce, aby to bylo jednotné, čitelné, udržovatelné. Jakmile si ho časem - vědomě či nevědomě - dopilujete, pak nepotřebujete měnit odsazení, vyplyne to automaticky.

Pokud jste v týmu, tak code style zase je určen a vy se přizpůsobíte.

Já osobně jsem třeba došel k tomu, že řádka ve zdrojovém kódu je dlouhá 128 znaků. To dnes zobrazím všude, kde potřebuji - dokonce i na šířku papíru A4 po vytisknutí. Zároveň je to dostatečná šířka, abych proměnné pojmenovával didakticky a nemusel jména zkracovat aby se to vešlo na řádek. Šířka 128 znaků umožňuje zbytečně nezalamovat s menší čitelností.

Odsazuji 4 mezerami, v některém případě u mnoha zanoření (některé jazyky, datové zdroje typu strom) 2 mezerami.

Kdo chce být v balíku, nesmí používat tabulátory:

https://technet.idnes.cz/mezernik-tabulator-programatry-da4-/software.aspx?c=A170620_124708_software_pka

Pocet mezer je nepresne pojmenovani. Ten zavisi na zvolenem fontu a programu.
U normalniho code mezera zabira cely znak. V tom pripade jsou postacujici 2-3.
U modernich fontu se dela mezera uzsi. Jak ktery font, nekdy i pul znaku. Tam pak je treba davat 4.
Mozna by bylo presnejsi pouzit pocet em (sirka znaku M).

Osobne pouzivam tabelatory. Nevadilo by mi, kdyby tabelator mel delku 4 mezery. Jenze pouzivam na editaci kodu Far a ten pouziva jeste stare zpusoby zobrazovani. To je v necem lepsi, horsi.
Jine editory kodu jsou mi silne nesympaticke. Dlouho se spousteji nebo zobrazuji kod nebo obarvuji. Dam tab a on mi odskoci o x predem nedefinovany pocet mezer. Urcite na to odskoceni maji presna jednoducha pravidla, ale vetsinou mi to nadela v kodu bordel, ze je to rozhazene. A takovych zakernosti tam maji spoustu. Je desne neefektivni v tom neco rychle upravovat nebo programovat.
Kdezto u tabelatoru se muzete spolehnout na vzdalenost, sloupec. Zadnou mezeru pred nebo za to neda.