Názory k článku
Microsoft chce vlastní oficiální open-source licence

To je samozřejmě o kvalitě dokumentace. .NET má dokumentaci vynikající, Win32/COM/MFC velmi slušnou. Naopak zaměňovat zdroják s dokumentací je tragédie. Ještě bych poznamenal, že téměř nikdo z autorů SW pro Windows neměl k dispozici zdrojáky systému/knihoven. Přesto je pro Windows daleko více kvalitního SW, než pro jakoukoliv jinou platformu. Samozřejmě i díky kvalitě a šíři platformy, licenční politice, vývojovým nástrojům apod.

V zivote jsem jsem nevidel dokumentaci, ktera by plne postihovala chovani systemu (obzvlaste v reakci na stavy ktere "nemohou nastat"). Jeste bych poznamenaml, ze prave autori SW pro Windows maji vzdy v rukavu spoustu ojebavek pro nejruznejsi podivnosti systemu.

> je třeba si uvědomit, že dobrá dokumentace určuje, CO SKUTEČNĚ JE ZARUČENO ZA FUNKCI

I v dokumentaci muze byt chyba, kterou v dalsi verzi systemu opravi.

V zivote jsem nevidel dokumentaci, ktera by API dokumentovala do takovych detailu, aby se jen na jejim zaklade daly psat programy, ktere by byly nejen spravne, ale take optimalne efektivni.

Pri programovani se casto vyskytnou situace, kdy stejneho vysledku je mozne dosahnout mnoha ruznymi cestami, ktere jsou vsechny ekvivalentni podle informace dostupne z dokumentace. V takovem pripade je dobre vedet, co ty funkce skutecne delaji, ne jenom co zarucuji, aby clovek mohl zvolit tu efektivnejsi variantu. Pokud se to v dalsich verzich nahodou zmeni, tak to nevadi, protoze obe varianty jsou podle dokumentace spravne.

Ja samozrejme nepropaguji pouzivat nedokumentovane vlastnosti API. Mimochodem, na takovehle "ochcavky" nepotrebujete zdrojaky.

Jen mam pocit, ze si ze me delate srandu, copak se vam v praxi nestalo, ze jste nejake API zavolal "presne podle dokumentace" a system nefungoval. Prave diky zdrojakum muzete velmi efektivne prijit na to, kde je chyba. At uz je v u vas, v dokumentaci, ve vasem pochopeni dokumentace nebo v knihovne.

A znovu opakuji, ze jsem nikdy nepotkal dokumentaci, ktera by popisovala vsechny detaily.

Pokud nějaký stav "nemůže nastat", tak nemá nastat. Jestliže zjistím, že současná implementace v takové situaci udělá X, pozdější či jiná implementace může mít výsledek Y. Jinými slovy: co nemůže nastat, to nesmí nastat. Přesně váš přístup totiž vede k řadě problémů. Například volání vrací 0, pokud bylo OK, a nenulové číslo, pokud úspěšné nebylo. Bohužel někteří koumáci spoléhají na to, že pokud řekněme daný soubor neexistuje, volání vrátí hodnotu 1234. To je nesprávný postup, protože v jiné verzi či implementaci to volání vrátí něco úplně jiného. Program má spoléhat na dokumentované chování.

Veľká časť príspevku sú len sladké kecy.

Dokumentácia môže byť vynikajúca, no napriek tomu si M$ stále ponecháva nedokumentované funkcie ako nekalú konkurenčnú výhodu. S "oficiálnou" dokumentáciou nikto nemá šancu vytvoriť softvér, ktorý by mohol konkurovať tomu od M$, kde poznajú tie správne nedokumentované funkcie.

Pre Windows existuje toľko softvéru len kvôli jeho monopolnému postaveniu, a nie kvôli nejakej platforme a bla bla.

Už vôbec nie kvôli licenčnej politike.

Jediné, s čím môžem bez výhrad súhlasiť, sú vývojové nástroje. V tomto M$ skutočne pochopil svoje šance a dobre využil svoje kapacity. Skrátka marketing.

A okrem toho za podivných okolností prakticky zastal vývoj konkurenčných komerčných nástrojov, napríklad Kylix od Borlandu, a produkty Borlandu vôbec. Žeby to súviselo s nejakými tými nákupmi akcií a podobne?

A ešte k dokumentácii. Keď M$ usúdi, že stiahne nejakú funkciu, tak v mihu zmizne z MSDN, aj keď ju systém ešte pár rokov podporuje. Takže ak ju používaš vo svojej aplikácii, tak máš jednoducho smolu. Čo na tom, že mohla ešte pár rokov normálne fungovať?

A vy si zase někde přečtěte, co se rozumí pod pojmem "nedokumentovaná funkce". Nikdo netvrdí, že všechny funkce musí být dokumentované. Interní funkce slouží potřebám nadřízených funkcí, API pro vnější volání není a tudíž nemusí být ani dokumentované. Pod pojmem nedokumentovaná funkce se rozumí právě taková, která API má, bývá samostatně volána ale v dokumentaci o ní chybí jakákoliv zmínka. Pokud se pamatuji, fy Borland se kdysi právě kvůli takovým funkcím v Pascalu ocitla až před soudem (a prohrála). Nedokumentovanou funkcí v InterBase byla i známá funkce pro přístup ke všem zaheslovaným datům uživatelů (uživatel political, heslo correct). Na školení Windows 2003 Server jsem se dozvěděl, že v systému existují soubory, jejichž atributy nemůže měnit ani administrátor. Zcela evidentně opět nedokumentovaná funkce. Před tím, kdo jí zná, server neochráníte. V systému OS/300 pro IBM/360 byl zase soubor hesel chráněn heslem, uloženým na pevné adrese v jádru systému. Tuto nikdy nepublikovanou adresu znal každý pořádný systémák, takže veškerá hesla byla k ničemu. A právě toto jsou důvody, proč důvěřuji pouze programům s otevřeným kódem.

S tím serverem jsem samozřejmě měl pod pojmem administrátor na mysli právě superadmina. Mimochodem, to, že některé funkce ohledně správy systému nejsou přístupné ani jemu, bylo na školení presentováno jako výrazná bezpečnostní výhoda Windowsu nad Linuxem. (Moc jsem se smál). V tom případě musí být ovšem patřičné heslo na všech serverech buď shodné, nebo shodně odvozené. A to bezpečné zrovna není.

Je pravda, že některé věci (nejen v BSD ale i v Linuxu), lze provést pouze v jednouživatelském módu. Ten ale nastavuje root, takže mu přístupný je. (Tedy pokud sedí u konzole, po síti to nejde).

Jinak pod pojmem nedokumentovaná funkce se opravdu nemyslí každá privátní funkce, která není v dokumentaci. Taková dokumentace by ani neměla smysl - už kvůli rozsahu. Někdy na počátku 80.let byl u nás vydán zákon o dokumentaci k programům. (Údajně prý ještě platí). Jedinkrát jsem podle tohoto zákona dělal dokumentaci asi k pětistránkovému prográmku. Měla 150 stran.

Pokud ovšem tvrdíte, že ve Windows není nedokumentované API, za co vlastně Microsoft dostal pokutu od EU?

> Otázka je, zda by Linux, kdyby dosáhl slušného rozšíření nedostal od EU pokutu taktéž za něco podobného.

Linux tezko, makimalne nektery z jeho distributoru (SUSE, Redhat). Ale protoze ti si navzajem konkuruji, tak i pri dominanci Linuxu by zadny trzni produkt nemusel mit dominantni postaveni.

Pokud by se nektera jeho *komercni* distribuce stala dominantni, pak je to mozne. Pokud by se ale (hypoteticky) stal dominantni Linux, aniz by se nektera distribuce stala dominantni, pak nejspis ne.

Existují dokonce programy, které nedokumentované API Windows používají, třeba cygwin. Proto jsem ho také po tomto zjištění okamžitě vypakoval z počítače.

A vyhodili ste tiez ostatne programy pouzivajuce interne nativne API (ze ich nebude malo)? V pripade cygwinu ide o emulaciu POSIX API, ktore sa vo Win z velkej casti nachadza (nehovorim, ze je to dobre riesenie, ale mozno v niektorom pripasde to neslo inak, viz nizsie).

Microsoft akurat nedokumentovane api zobral "na dalsiu uroven". Nedokumentovane api sa stalo "pseudo-standardnym", pretoze ho zacali pouzivat najprv MS programy (nielen systemove) a potom to "odkukali" ostatni. Prvy pripad, co si pamatam, bol DOS busy flag za cias DOSu (niektore veci bez toho nesli) a podobnym stylom to pokracovalo dalej a teraz to musia riesit emulovanim starych bugov a stareho spravania.

DOS busy flag sa zneuzival preto, ze normalne nebolo mozne volat asynchronne funkcie dosu nad tusim 0xc (napr. zapis suborov) a neslo to nijak rozumne obist (akurat inym hackom, vymenit DOSu zasobnik cez int 24h).

"Mimochodem v dobách DOSu bylo "napichování se" na různé vnitřní a nedokumentované struktury a funkce docela běžné. Za to ovšem nemůže Microsoft."
Jasne, to bol casto jediny sposob ako spravit urcite veci. Preto vznikli extendery ako DOS4/GW a PMODE/W, plus tusim Lotus pri spustani svojho spreadsheetu kompletne "vymenil OS". Hlavne DOS bol viac diskovy nez operacny system.

"Programů, které interně používají Native API a nejsou to systémové programy - těch je velmi až mizivě málo."
Vzhladom na to kolko programov sa rozbilo prechodom na Visty, by som to netvrdil. Maju cely dlhy app-compatibility list (a nie je to vzdy len kvoli tomu, ze by zapisovali do adresarov userom normalne nepristupnych).

Jasně, že nebylo možné asynchronně volat funkce DOSu - to byla jeho vlastnost. To, že se přišlo na DOS busy flag ale není nic jiného, než napíchnutí systému a rozhodně to nelze dát Microsoftu k tíži, jak se tu pokoušíte.

Aj bug je vlastnost. Obchadzalo sa to kvoli tomu, ze to inak neslo. Ci je to MS k tiazi, je skor otazkou nazoru. Vzhladom na to, ze "cista" cesta neexistovala, tak sa to stal muselo (pritom v tom case multitasking nebol zrovna novinka).

Este k tym extenderom: pointa bola, ze kazdy program, ktory chcel trocha viac, si musel napr. tahat so sebou ovladace hardwaru (zvukovych kariet, grafiky, tlaciarni...), pretoze DOS moc abstrakcie neposkytoval. Hackovalo sa, pretoze to inak neslo.

Mimochodom, pouzit v jednej vete "Microsoft" a "podpora standardov" je minimalne usmevne :-) Nieze by sa im to obcas nepodarilo...

Cygwin je samozřejmě chybné řešení. Windows NT mají nad kernelem subsystémy, pro které se píší aplikace. Jedním subsystémem je Win32, dalšími třeba OS/2 a POSIX. Do NT4 byly POSIX i OS/2 v default instalaci; od Windows 2000 je možné POSIX doinstalovat jako Services for Unix. Psát subsystémy je zjevně věc, která vyžaduje použít API pod nimi, které z valné většiny není dokumentované. Bohužel cygwin technicky není NT subsystém, i když nativní API musí používat. Dále Native API používají drivery (resp. jeho dokumentovanou část).

Nedokumentované API se nestane pseudo-standardem proto, že ho používá cygwin.

Bavme se vážně. Které funkce správy systému nejsou adminovi na Windows 2003 Serveru dostupné? Jaké "patřičné" heslo musí být na serverech shodné či shodně odvozené (nebo si snad opravdu myslíte, že vše musí být chráněné právě a jen heslem)? Zatím to vypadá, že jen nerozumíte nějakému konceptu; podle popisu ani nevím kterému.

Mohu se znovu zeptat, které funkce správy systému nejsou adminovi na Windows 2003 Serveru dostupné? Jaké "patřičné" heslo musí být na serverech shodné či shodně odvozené (nebo si snad opravdu myslíte, že vše musí být chráněné právě a jen heslem)?

Tady se mluvilo o API. Nepletete si nedokumentovanou funkci s backdoorem? Samozřejmě backdoor do produktu nepatří, o tom žádná.

A nemohu se nezeptat: vy jst prošel zdrojáky systému, který používáte? A kdybyste je prošel, měl byste jistotu, že zdrojáky opravdu sedí k binárkám, které máte na disku?

Na školení Windows 2003 jste se dozvěděl něco, čemu nerozumíte. Na prvním místě netuším, jak "neochráníte systém" před člověkem, který ví, že na FS jsou soubory, kterým admin nezmění atributy. Na druhém místě administrátor je uživatel jako každý jiný (na rozdíl od uživatele root). Když na svých dokumentech nastavíte v ACL pro účet Administrator přístup na Denied, tak má administrátor holt smůlu, a soubor nepřečte. Ovšem někteří uživatelé (by default jen Administrator) mají právo převzít vlastnictví objektu, a pak mohou ACL přerazit. No a nakonec NTFS má i interní struktury ve formě souborů, které ani administrátor nevidí (třeba $MFT, $Boot), protože jsou ukryté celému Win32/.NET API. Těžko láteřit, že admin nevidí soubor boot sectoru.

Když jsme u konceptů: uvědomujete si, že administrátor spoustu věcí nesmí? Například nesmí otevřít mailovou schránku top managera, nesmí zjistit žádné informace o mzdách, atp. Starý model, kdy admin mohl cokoliv, je dávno pryč.

To, že administrátor nesmí vejrat do zaheslovaných dat uživatelů (jakýchkoliv), není žádný nový model, to platilo vždycky a profíci to vždy dodržovali. (Nakonec není o co stát). Proto také admin nemůže zjistit heslo uživatele. Může ho v případě nouze změnít ale změnu před uživatelem neutají. Ale stejně tak musí být data chráněna i před Microsoftem a to nejsou! Windows není operační systém ale produkt průmyslové špionáže. Ještě si dobře pamatuji na ActivX (zbraň hromadného ničení), který startoval, i když ho správce výslovně zakázal. Pokud admin nemá některé funkce pod kontrolou, někdo je mít musí. A toho se bojím. A zřejmě to není jenom Microsoft.

Opět demonstrujete neznalost. ActiveX není "ta věc v MSIE, co instaluje malware", ale komponentová technologie. Windows Forms (např. tlačítka, textboxy), Common Controls (např. File/Open dialog, Color Chooser), Windows Media Player, Macromedia Flash Player, Sun Java runtime - to všechno jsou ActiveX prvky. Jediný "problém" MSIE byl v tom, že se uživatele zeptal "opravdu chcete stáhnout nepodepsanou komponentu ABC, i když je to bezpečnostní riziko?", a uživatel odpověděl "yes", čímž svůj poč kompromitoval. To je v principu chyba uživatele. I když se na druhé straně musí počítat, uživatel je debil. Viz třeba jak skončila éra emailem šířených červů poté, co nové verze Outlooku vůbec neumožní otevřít přiložený executable ;). Těch blbů, co přiložený screensaver nebo joke program spustí, bylo totiž moc.

Ale věcně: jak/proč data nejsou chráněna před Microsoftem?

Zapomněl jsem odpovědět na otázku ohledně zdrojáků. Já jsem je pochopitelně neprocházel ale komunita vývojářů u většiny projektů je široká a nepodléhá jednomu šéfovi, takže nějaký podraz na uživatele by se neutajil. Jistotu, že binárka sedí ke zdrojáku lze získat velmí snadno, stačí překlad. A pokud by neseděl, znamená to konec dané distribuce.

Aha, takže "komunita by uviděla, a řekla by to". Jen tak by se náhodou dívali, a nikdo by to nepřehlédl. Naopak když Windows XP a 2003 projdou certifikací NIAP (National Information Assurance Partnership) a získají EAL 4+ (Evaluation Assurance Level 4: Methodically Designed, Tested and Reviewed), tak je to vašimi slovy produkt průmyslové špionáže :)

Windows XP Gets Independent Security Certification

Evaluation Assurance Level

> uvědomujete si, že administrátor spoustu věcí nesmí? ... Starý model, kdy admin mohl cokoliv, je dávno pryč.

Pokud smi instalovat drivery hardware, tak smi defacto vsechno. Ze mu v tom brani ACL je jen siditko.

Na unixech spoustu věcí smíte z toho principu, že se váš uživatel jmenuje root (resp. že má UID hodnotu 0). Ve Windows jsou User Rights. Na mém počítači mohou zavádět drivery členové skupiny Administrators, a jeden uživatel navíc (je to běžný ACL, jako na čemkoliv jiném). Lze nastavit cokoliv jiného. Takových User Rights je pár desítek, a samořejmě je to rozšiřitelné. Nové unixy prý také mají zárodek něčeho podobného.

Jak už tu padlo, interní funkce bývají typicky nedokumentované, bez ohledu na platformu.

Pokud tvrdíte, že bez nedokumentovaných funkcí nelze napsat konkurence schopný SW, tak to jistě i doložíte. Nebo se jedná jen o zvlášť zažranou urban legend?

Aha, takže Windows jako platforma žádnou výhodu neposkytují. A jste si jistý, že věci typu color management napříč celým grafickým subsystémem, zobrazování a tisk (i barevný, s korektními barvami) před jedno API, komponentové API pro multimédia (MCI, DirectShow) apod. nejsou výhodou? Zkuste si napsat jednoduché účto pro Linux a pro Windows. Pro Windows to bude o tolik jednodušší. Dokumentace, nástroje (VS/VS.NET, ADO/ADO.NET), příklady, školení za babku na každém rohu... A samozřejmě licenční politika je rozhodující. Právě MS byl z prvních, kdo nechtěl veliké peníze za možnost napsat pro počítač program, a dal levně (až zdarma) nástroje, dokumentaci i školení. K tomu autory SW nikdo nenutí, aby uvolňovali zdrojáky svých aplikací pod GPL. To by totiž jejich business zabilo - a všichni to vidí, jen "komunita" strká hlavu do písku ;)

S dokumentací se dá v mnohém souhlasit, kernel a glibc jsou zdokumentované _otřesně_. Jenže - "lepší vývojové nástroje zdarma"? Už ta část s těmi "lepšími vývojovými nástroji" trochu kulhá, tohle může být silně věc preferencí (já radši nástroje malé a ostré než švýcarák). Jo, plné VS může být fajn, ale plné VS zase _není_ zadarmo. A VSE mi smrdí od chvíle, co jsem se dozvěděl o osudu toho nebožáka, co se (jaká troufalost!) opovážil pro VSE vydat (považte!) plugin. Za svoji drzost byl řádně potrestán.

Porovnejte si funkce, ktere nabizi VS a napriklad IntelliJ IDEA nebo i s Netbeans. Vyvojove nastroje pro .NET jsou sracka v porovnani s tim co existuje pro Javu.

BTW dejte s tim vychvalovanim MS pokoj nebo to jdete ventilovat jinam...

V čem konkrétně jsou vyvojove nastroje pro .NET sracka v porovnani s tim co existuje pro Javu? Rád se poučím. V Javě jsem psal naposledy před řadou let. Pokud vím, dodnes v ní nelze řadu věcí napsat. Třeba DVD player, obsluhu TV karty, DVD vypalovačky apod. Rovněž původní záměr používat Javu jako firmware PDA, mikrovlnek apod. Sunu nevyšel. Ani JavaStation se nakonec nekoná. Na druhé straně doba snad pokročila natolik, že z Java aplikace lze lokálně tisknout(?), zjistit nainstalované fonty(?), získat křivky příslušné k danému fontu(?), pracovat s barevnými prostory a dělat separace(?) atd.

Nikdy nezapomenu, jak nám na prezentacích evangelizátoři ze Sunu cpali do hlavy, jak Java řeší problémy IT světa, a ta v té době neuměla ani tisknout. O pár měsíců později Corel uvedl betu Office for Java, což byl největší technologický propadák těch let.

Ad dejte s tim vychvalovanim MS pokoj nebo to jdete ventilovat jinam - jste další, kdo by do záhlaví diskuze napsal "vstup zakázán těm, kdo se nevyjadřují nesouhlasně k MS produktům"?

Nevím jak distra Linuxu, ale různě upravené systémy je možné dělat bez open source. Například hard real time extensions pro Windows jsou implementované na úrovni HAL, a autoři nepotřebují vidět zdrojáky systému. Říká se tomu modularita. V Linuxu existuje pravda ponejvíce na úrovni zdrojáku ;)

Samozřejmě za hromadu aplikací se může postavit jeden vendor, a open source k tomu netřeba. Když budu chtít, udělám DVD Moje Distro, které překope grafickou stránku Windows, odinstaluje MSIE, nahradí shell, nainstaluje tunu programů (klidně od různých autorů), a systém těžko kdo pozná.

Ne, nepotřebuji 300 distribucí Windows, každou s jiným interfacem ajinými knihovnami (ale všechny ve stavu polotovaru), a na řadu otázek slyšet "jo, pořiď si Win-SE, to je pro klikoše", "kdybys neměl Win-SE, ale Win-Drake, tak ti XYZ funguje", "Win-Drake je shit, jdi do Win-Bianu" apod. Dokonce ani nevidím výhodu v prakticky-nutnosti psát aplikace pod GPL, a fakticky-nutnosti dělat distribuční balíčky pro každou jednu verzi každého jednoho distra. Asi jsem... praktický, pragmatický, reálně uvažující.

> No kdyz ses u tech windows. Furt se tam museji programy starat o aktualizaci samy? Podle tech kecu o modularizaci apod. to vypada, ze uz ne :-) Ale von mi ten firefox stejne pise ze se nemuze aktualizovat, protoze ho nepoustim jako administrator.

> Samozřejmě za hromadu aplikací ...
Nechapu proc si to tak idealizujes. Vzdyt to ti musi byt jasny, ze to je *legalne* nemozny bez obrovsky podpory, kterou ve windows svete muze ziskat jen MS.

> Ne, nepotrebuji 300 distribuci ...
Tak nelez na open-source portal, kdyz te open-source tak sere a muze za vsechno spatny.

Ve Windows mohou aplikace hlídat aktualizace samy, pomocí Windows Installeru, Installshieldu, apod. A jak vy na Linuxu automaticky aktualizujete aplikace, které jste si zkompilovali sami (což je povinnost každého hardcore linuxáka, a nutnost pro každého, kdo nenajde balíček pro svou verzi svého distra)?

V čem je nelegální třeba použít náhradu grafického prostředí nějakým jiným? A v čem je nelegální distribuovat program (či více programů pohromadě), které to dělají? Navíc diskuze byla o tom, jestli je možné, aby se za více programů postavil jeden vendor. To samozřejmě možné je.

>nelez na open-source portal, kdyz te open-source tak sere a muze za vsechno spatny
Za prvé jsem netvrdil, že mě open-source sere a muze za vsechno spatny. Za druhé bych se zeptal, pane kolego, co je vaším cílem. Abyste mohl na root.cz masturbovat nad dokonalostí open source, a nikdo vám do toho nekecal? Aby se tu lidé z neznalosti i jiných důvodů psali nesmysly, a nikdo nemohl říci "tohle je nesmysl"? Nebo aby se tu nesměly vyjadřovat "nekomunitní" názory? Zkuste si sepsat kodex pro vstup do diskuze dle svých představ. Bude začínat "o open source, Linuxu, ODF a unixech neřekneš slova nesouhlasného"?

konstruktivni kritika je skvela a dekuji za ni
vybyjeni si frustrace z neznalosti linuxu timto zpusobem je ubohe

BS! Open-source je holt jiny pristup k vyvoji. Jako autor "upstream" programu ho napises samozrejme jen jednou a pouzijes standardni nastroje aby distributori mohli velice jednoduse napsat "instalator" (hahaha). Distribuce neduplikuji praci upstream. Proc by to delali! Ty jen upravuji programy, aby presne padli cilove skupine distribuce. Coz samozrejme bez pristupu k zdrojovym kodum neni na takoveto urovni mozne.

Instalacni balicek a dolazeni detailu programu pro cilovou skupinu je prace dodavatele, to sebou mozna nese nevyhody v duplikaci prace mezi jednotlivymi dodavateli (pokud jsou zamereny na stejnou cilovou skupinou), ale taky obrovske vyhody optimalizace.

A taky Ty distribuce přinášejí základní nevýhody Linuxu. Jako například, že není možné vytvořit instalaci programu tak, aby fungovala na všech distribucích Linuxu.

Neni pravda. Ide to uplne podobne ako pod win: program si so sebou vlecie vsetky kniznice naviac. Nevyhody su jasne: v systeme je viac verzii tej istej kniznice, ak jedna z nich ma bezpecnostnu chybu, nestaci vymenit jednu kniznicu, ale updatovat kazdu aplikaciu; kazda z kniznic musi byt v pamati natiahnuta osobitne, pretoze kazda app pouziva tu "svoju" verziu, atd.

Napr. java, adobe reader? Mimochodom, vyvijame vo firme multiplatform app (win, linux), ta funguje tiez.

Pretoze tam jednoducho nevymenovali vsetky mozne distribucie. Ide trebars aj na Gentoo, Ubuntu, ... Inak zavisi akurat na X a gtk (podla vypisu linkera), z toho by som za skutocnu zavislost povazoval gtk (a pre zmenu vmware si so sebou taha aj gtk). Mozilla je tam jedine kvoli browser pluginu. To uz by sme sa mohli navazat do toho, ze by to nemalo fungovat na AMD/VIA procesoroch (uvedeny intel procesor) a ze jednodisketova distribucia brutalware nema X.

"Máte tam vyjmenovány, které smíte použít." Tak to je s prepacenim kravina.

Ne, AdobeReader dělali profesionálové a Ti vědí, jaká je realita Linuxu. Vědí o tom, že napsat program, který by běžel na všech distribucích Linuxu je utopie a tak předepsali distribuce a jejich verze, na kterých zaručili funkčnost. S tím, že to samozřejmě může fungovat i jinde, ale nezaručují to.

Programatori jsou profesionalove a vedi, ze staci X a gtk >= 2.4 (ze je v requirementoch napisane nieco ine, je druha vec). Podobne ako autor ziadneho software pre Windows nezarucuje, ze to bude fungovat s urcitym patchsetom (a ze na kazdom fungovat nebude, to je realita s vyvojom sw).

No schvalne na kolkych distribuciach linuxu to nefunguje. A dajte to do pomeru k poctu existujucich distribucii linuxu a vyjde Vam uplne nepatrne percento. - parafraza na ine vlakno, neni to nejake podobne?:

No schválně kolik programů se rozbilo přechodem na Visty :-) A dejte to do poměru k počtu existujících programů pro Windows a vyjde Vám zcela nepatrné procento.

Na nekterych to proste otestovali a ty tam napsali.

Kdyz program slinkujes se vsemi knihovnami staticky, program nebude vyuzivat externi programy a rozhrani v /sys nebo /proc, tak vysledna binarka bude fungovat takrka vsude v ramci jedne architektury procesoru, protoze zavisi pouze na syscallech do jadra, a ty jsou stabilni.

To su len oficialne kecy. Mne napr. chodi Reader v pohode na Debiane (stable aj testing) bez akehokolvek tweakovania. A vobec, nepocul som, ze by s nim niekde boli problemy. Adobe asi ignoruje nekomercne distra, alebo sa im proste nechce pisat. Tych programov, kde jeden balik ide vsade je viac, netreba menovat... Tieto veci by mal riesit LSB.

Nepředpokládal jsem, že když se bavíme o systémech, budu muset někomu, kdo se tváří jako IT expert vysvětlovat, co myslím nižší vrstvou. Stejně jako nepředpokládám, že když prohlásím, že jazyk C je nízkoúrovňový, nařkne mě nějaký odborník z tvrzení, že Céčko nemá žádnou úroveň.

Tedy pro blbečky. Databázová aplikace je psána NAD databází a využívá její služby. Databáze je tedy nižší vrstvou. Stejně tak pro KDE nebo GNOME je nižší vrstvou XFree86 nebo Xorg. Atd.. , až po Kernel. Na druhou stranu se nedivím, že nadšený obdivovatel Windows nechápe, že solidní systém má nějaké vrstvy či úrovně. Nikdy se s ním nesetkal.

Stejně tak se nedivím, že nechápe větu "systém je tu od toho, aby sloužil každému". Operační systém není nic jiného než služba a musí sloužit všem stejně, bez ohledu na to, zda mi někdo náhodou v něčem nekonkuruje. Stejně jako silnice musí sloužit všem dopravcům. Mohu sice napsat něco jako operační systém který bude podporovat pouze mé aplikace ale pak už to bude součást aplikací, nikoliv operační systém.

Znalosti předků jsou součástí našeho dědictví, stávají se veřejným statkem a na jejich využívání je postavena celá civilizace. Kdybych tvrdil, že jste veškeré své znalosti "ukradl" ve škole, byl bych asi za blba. Problémem dneška není krádež dušeního vlastnictví ale úporná snaha o privatizaci veřejných statků! My jsme okrádáni komerčními firmami, ne naopak. (Apropó, jak může někdo ukrást něco, co sám vymyslel)?

Tvůrci Unixu byli tak neprozřetelní, že nahradili assembler Céčkem a tím zavinili prudkou akceleraci ve vývoji operačních systémů. Zatímco tvůrci DOSu ve své jasnozřivosti nepředpokládali, že by počítač mohl mít někdy více, než 1 MB paměti. ... Unix od počátku počítal s existencí a rozvojem sítí a integroval je do jádra. Microsoft ignoroval sítě tak dlouho, až mu málem ujel vlak a dodnes jsou pouze přibastleny. Holt není nad koncept.

Aha, mluvíte o vrstvách jako Hardware Abstraction Layer (který Linux nemá), oddělených kernelových serverech a modulech, komunikujících dokumentovaným způsobem (který Linux nemá), a podobných věcech. S tím jsme se ve Windows setkali. Samozřejmě chápu, že někteří blbečci mají užší rozhled, a slovo vrstva pro ně má jediný význam.

Pokud má systém definovaný public interface, tak ten musí sloužit každému. Tak to je i ve Windows. Dokonce nemusím nic platit, abych směl pro Windows psát (jen bych měl mít ty Windows). Za licenci, díky které smím psát pro Qt, musím zaplatit desítky tisíc Kč (pokud nechci zdroják uvolnit pod GPL). Viz licenční podmínky Troltechu.

Aha, takže když napíši knihu nebo nahraji skladbu, je to vlastně veřejné vlastnictví, které si neprávem uzurpuji? Zajímavá logika. Asi se ale shodneme, že ochrana duševního vlastnictví má mít časově omezenou platnost.

Tvůrci unixů udělali svého času velkou věc: rozšířili počítače z laboratoří do velkých firem, v počtu jeden počítač na jednu velkou firmu. Byl to skvělý systém, super. Bohužel to, co bylo skvělé před 40 lety, není skvělé dnes. Podobně tvůrci PC a DOSu dostali počítač na stůl velkého procenta pracovníků bohatších firem. Pochopitelně i koncept DOSu se časem přežil; svého času sloužil ke svému účelu stejně dobře, jako unixy.

Mohu se zeptat, jak Microsoft ignoroval sítě (se svým Lan Managerem, Windows for Workgroups a Windows NT), a jak jsou sítě ve Windows "přibastleny"? Prosím fakta, ne urban legends.

Linux má Hardware Abstraction Layer? Mohu požádat o další informace, linky apod.? Ve Windows je totiž HAL nezávislý modul, a může ho implementovat třetí strana. Například autoři real time extensions (RT programy pak běží i "na pozadí" blue screenu), výrobci NUMA HW atd. Těžko ovšem chtít nezávislý modul po architektuře, kde se musí i drivery kompilovat, protože není ABI.

TCP/IP: MS implementace byla pro Windows 3.x uvolněna v roce 1994 (NT zřejmě od první verze). Lokální sítě byly ve Windows 3.1 od roku 1992 (pro DOS byly sítě i dříve, a ty byly používané i ve Windows). Pro lokální sítě bylo TCP vyloženě nevhodné, oproti NetBIOS Frames či SPX mělo vyšší režii. No a když jsme u toho, říká vám něco LAT, SCS, AMDS, LAST/LAD atd.? Unixy maj svou historii ne-TCP komunikace, a řada výrobců dlouho úspěšně vzdorovala.

V čem je třeba MSN nebo AOL "uzavřená pseudosíť"? ;)

Tak ještě jednou: V čem je třeba MSN nebo AOL "uzavřená pseudosíť"?

Viz Wikipedia: "MSN was originally conceived as an online service provider in the vein of America Online, supplying local and proprietary content through an interface integrated into Windows 95's Windows Explorer. ... Following the rapid adoption of the Internet, partly fueled by the built-in IP protocol capabilities of Windows 95, the service was then rebranded as "MSN Classic" and a new incarnation was created, known as "MSN 2.0," which combined access to the Internet with web-based proprietary content in the new "MSN Program Viewer." The MSN Program Viewer was essentially an animated, stylized and streamlined interface on top of an Internet Explorer engine." To asi nefungovalo nikde jinde než pod "jediným správným OS", že? ;-)