Názory k článku
Microsoft, vzdělávání a OLPC

Cesta peněz > Microsoft (jeho chování na trhu) > nadace > a pak dobročinnost... to je stejné jako praní peněz.

Objektivní fakt je ten, že je to od MS neslušné tam strkat nos, když na druhém konci toku peněz je pak ta nadace jak říkáte. To je pořád dokola jako s těmi drogami. Drogový boss založí nadaci a pak je vše v pořádku. Ach jo.

OLPC je nějaký projekt, má nějaký smysl, a ten nepochopíte, protože tu neustále dokola propagujete zájmy jedné komerční firmy Microsoft a nic jiného nevidíte.

:) A cesta peněz práce - výplata - dobročinnost je také stejná, jako praní peněz, že? Zkuste si zjistit, čemu se říká praní špinavých peněz. Hrdinové filmu Office Space to hledali v ppaírové Encyclopedia Britannica (film doporučuji), vy můžete použít Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Money_laundering

Nechápu, proč je od MS neslušné utratit USD 235 mln (v přepočtu 4.25 miliardy Kč) na vzdělávacím programu, který v rozvojovém světě mimo jiné dostane více počítačů do školních tříd a vyškolí učitele. A už vůbec mi není jasné, na kterém druhém konci toku peněz je nadace.

OLPC je projekt, který zaštiťuje vývoj OLPC/XO/jak-tomu-dnes-říkají laptopu pro školáky. Bohužel největší světový výrobce čipů od projektu odstoupil (společnost Intel). Také se nepodařilo docílit předpokládané ceny USD 100 (zatím je cena USD 188-199), HW je mimořádně slabý, laptop je vybaven SW se kterým se děti nikde jinde nesetkají (Linux se speciálním interfacem), není zajištěno školení učitelů, učební osnovy, setup, podpora/servis, ani připojení k inetu. To vytváří další finanční tlak na vlády rozvojových zemí. Přitom rozvojové země mají jiné priority. Velká část obyvatelstva je negramotná, nemá přístup k pitné vodě, mnoho dětí neabsolvuje školní docházku. Za cenu USD 10000 je možné postavit školu pro 500 dětí, které by jinak nedostaly žádné vzdělání, nebo koupit pár OLPC laptopů. Knihovna za USD 2000 může poskytnout přístup k velkému množství materiálu 400 dětem, nebo míst ní lze koupit pár laptopů. No a pilotní program Give One Get One v USA ukázal, že OLPC nezvládá ani dodávku tak malého počtu kusů na území USA.

Daleko perspektivnější se mi proto zdají aktivity typu počítač na splátky nebo internetový kiosek. Takový program umožní místním vyhledat postupy v oblasti zemědělství, stavebnictví, dlouhodobou předpověď počasí a doporučení k setbě plodin apod. A když už počítače do škol, tak se školením pro učitele, osnovami a studijními materiály atd.

No a jsme u toho. OLPC jde o rozšíření Linuxu (tak interpretuji, co jste napsal, a to je i důvod, proč se lidé okolo Linuxu o OLPC zajímají). Microsoftu jde o rozšíření Windows. Proto je OLPC správně, a Microsoft je špatný. Když to řeknete takhle na rovinu, hned je jasné, že zprávička kritizuje to, že by na nějaké škole mohl být MS produkt.

Kdyby nevznikl projekt OLPC, Microsoft by se na oslovene zeme z vysoka vykaslal -- proč tedy v roce 2004 uvedl Windows XP Starter Edition? Této edice se k říjnu 2006 prodal milion kusů.

O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :)

Samozřemě použitý HW se do rozvojového světa dávno vozí. Bohužel i s těžkými kovy, které obsahuje :(

Afričané jsou i bohatí. Ale když už si koupí na naše poměry nejlevnější počítač, nemají na SW. MS jim tedy dává možnost koupit si HW s XP Starter Edition.

Zisk není důvod se stydět. Stydím se snad já? ;)

Linux si sice může dovolit každý, ale jeho používání už ne. Když vezmete v úvahu, že v poměrně civilizované Jižní Africe je průměrné IQ údajně 72 bodů, moc lidí s potenciálem ovládat VI, editova konfiguráky a kompilovat si aplikace tam nebude.
http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_the_Wealth_of_Nations

Naprostá většina lidí se nedostane dál, než ke klikání. A s tím IQ 72 možná ani ke klikání. S počítačem ve škole naučíte lidi nejvýše klikat, a pomůže vám to odchytit ty jednotky kusů, které mají nadání se stát něčím více. Problém je v ceně toho celého.

Osobně si nemyslím, že by tu byl důvod, proč by OLPC na Linuxu mělo být pro seznámení s počítači lepší, než počítač s Windows. Jde o vaší iluzi, způsobenou efektem "Linux mám rád, lepší to bude na Linuxu". Cena licencí Windows ve Starter Edition není nijak zásadní, a MS jistě rozvojovým zemím za jistých okolností dále sleví.

V OLPC neni dulezite jestli je uvnitr Win nebo Linux. Microsoft se mohl pripojit, mohl mit vlastni system, mohl 3 roky vyvijet, pokud by mu opravdu zalezelo na prospechu uzivatelu. To, co tymu OLPC trvalo nekolik let, je v moznostech Microsoftu dosahnout behem jednoho roku. Neudelal to, a kroky ohledne OLPC zacal podnikat az v okamziku, kdy je OLPC vice-mene dokoncene. Vubec nesel do toho rizika. Neni proto logicke si myslet, ze jde Microsoftu v prve rade o zisk? A kdyz ne uz o zisk, tak o poskozeni mozne konkurence? To, ze Microsoft pusti do obehu win pro urcitou oblast je vubec nic nestoji - v pripade multilicenci uz totiz ani nedodava media. Ja se tomuto postoji nedivim, je to normalni chovani trzni firmy, ktera navic podnika v oboru, kde jsou fixni naklady ohromujici, a variabilni zanedbatelne. Nelze se ale divit odporu a znechuceni, ktere to zpusobuje.

Dusledna komercializace, takovou jakou tu demonstrujete, ma jedinou nevyhodu. Vysledkem je kastovni system. Pokud mate kliku budete zit ve zlatem ghetu obehnanem mrizi s perfektnim pristupem ke vzdelani, s perfektnim pojistenim, takze se dozijete vysokeho veku, ale porad budete zit v ghetu. Ti za plotem budou ve skutecnosti ti svobodni a bude jich za nejaky cas tolik, ze se jim vyplati vypalit zlata gheta. Bohuzel tyto mrize se jiz intenzivne staveji - hranice USA, Mexiko, Maroko - hranice EU a Magribu, Izrael - hranice zidovskeho statu a arabskeho sveta. O dalsich nemluve. Hon za vyssi efektivitou znamena odlicteni a samozrejme rozevrenejsi nuzsky ve spolecnosti. Bolsevicke radeni v Rusku bylo dost odstrasujici priklad pro vlady, aby si dali pozor a neeskalovali rozdily ve spolecnosti. Bita byla pouze ta Afrika, ktera prisla behem kolonialni ery o sve elity (na rozdil od Asie), a ktera byla tichym bojistem studene valky. Je otazkou casu, nez barbari prolomi hradby - protoze oni jsou ti svobodni, co nemaji co ztratit. Kdybych to chtel prirovnat k Rimu, tak se u nas projevuji tytez priznaky - ubytek obyvatelstva, dekadence elit a snaha stavet vysoke zdi. Spolehame na elitni profesionaly, kteri si 10 let nedokazi poradit s partyzany v Avganistanu, a vetsina z nastupujici generace (vyjma izraelcu) nedokaze zachazet se zbrani - a prosedi svuj zivot v pokoji pred monitorem ve virtualni valce nebo ve virtualnim svete, ktery je zajimavejsi a pro zivot priznivejsi nez ten skutecny.

sorry: *afganistan

Existuje nějaká povinnost se připojit k programu pro chudé země? Máte něco proti tomu, když se někdo nepřipojí k jedné iniciativě, a pracuje na jiné? Jsou pánové z OLPC nějak lepší, když jsem vyjmenoval řadu problémů s projektem spojených? Odporu a znechucení nad aktivitami MS se divím, a pořád je vidím pouze jako flustraci tím, že vámi oblíbené OLPC na Linuxu by mohlo mít alternativu.

Pojem ghetto označuje sociálně slabou část města. Z definice potom bohatá část města (či přeneseně světa) těžko může být ghettem. Ne připadá mi, že by někdo byl svobodnější jen proto, že je chudší. Bohatí lidé mají prostředky k uspokojení svých potřeb. Mají jídlo v hojném množství va kvalitě, mají boty (ještě můj dědeček sdílel jedny boty se sourozenci), umí číst, mají auta, domy, velké televize, někteří dokonce počítače :), mohou se stěhovat a cestovat dle libosti. Nejsou to bohatí, kdo by měli usilovat býti chudými, ale chudí, kdo by se měl snažit zbohatnout.

Chudší a bohatší regiony tu byly odjakživa. Zatím co v Egyptě měli rozvinutou společnost, my jsme byli z jejich hlediska na úrovni dnešního rozvojového světa. Když byl Řím veliký, Egypt byl chudší, my jsme byli chudí, a Indiáni zřejmě pořád neuměli psát. Chudí se stanou bohatými pouze tak, že se změní takovým způsobem, aby bohatství dosáhli (vzdělání, píle a trpělivost). Nepůjde to tak, že by nám bohatým vzali majetek (viz současná situace v Zimbabwe). Mimochodem apokalyptické vize jsou ohrané. Varování před zkažeností tohoto světa a vize jeho konce v plamenech jsou tu minimálně tisíce let. Zatím se vždy ukázalo, že to není tak horké.

Elitní profesionálové bojují s domorodci podporovanými partizány v hornaté zemi velikosti Francie. Na tuto zemi je jich cca 25000. Udrželi jí 7 let, a dostali ji do stavu, kdy je Afganistan nebezpečný ponejvíce jen tam nasazeným vojákům. Zkuste si představit, jak by asi afgánci drželi Francii :). Ke zdem: pravidla typu "nelze přes hraniční čáru" jsou jasně daná, a nemá je smysl zpochybňovat. Pokud jsou tato pravidla masivně porušována, je čas je více vynucovat. Zeď mezi USA a Mexikem je jedním takovým případem.

Plete si pojmy - gheto znamena vyhrazena cast mesta, treba chudinske gheto - tam je ta socialne slabsi cast obyvatelstva, nebo zidovske, kde je obyvatelstvo vyznavajici judaismus, ktere zdaleka nebylo to nejchudsi. Jinak ostatni Vase nazory mne neprekvapuji - konzumni klasika, ze ktere mam koprivku. Cunata zavrena v chlivku si libuji, ze maji plna koryta - ale jsou zavrena v chlivku a jelikoz v zivote neopustili svuj chlivek, tak nevidi.

Nehlasam apokalypsu a prolomeni hradeb rozhodne nevidim jako konec sveta, spis jeho nadeji.

p.s. Tech profesionalu je cca 35000 a maji k dispozici nejmodernejsi techniku vcetne satelitu a letecke podpory. A pokud bezne zpravy jsou pravdive (seznam, CTK), tak maji pod kontrolou okoli hlavniho mesta, a situace tam zdaleka neni stabilizovana.

Původní význam slova ghetto je právě ta ohraničená část města, například židovské ghetto.

Nemyslel jsem si, že by názory měly být "nekonzumní". Mám k dispozici hromady informací a zkušeností, a snažím se z nich sestavit mentální model reality. Tak ten model vypadá. Pokud berete názory jako projev životního stylu, a když je v módě být "nezávislý", tak zastáváte menšinové názory, je to daleko více na pováženou.

S těmi čuňaty zavřenými s chlívku jste dost mimo, nemyslíte? V čem spočívá ta svoboda chudých? V tom, že nemají prostředky a trpí materiálním nedostatkem? Jsem svobodný já, když dnes v noci můžu vzít své auto, a vydat se bez obav na cestu na východní hranici Turecka, případně sednout na letadlo do Seoulu, nebo ten váš "svobodný" jedinec bez prostředků a bez mobility? Mám za to, že vidíte svobodu tam, kde není. Romantizace chudého života má dlouhou tradici, ale je naprosto mimo. Já si prošel bídy na místní poměry až dost, a opravdu si nemyslím, že bych tehdy byl svobodnější. Nakonec si zkuste představit, že pasete ovce v Jordánsku, nebo bydlíte ve slumu v Nairobi. A zkuste si představit, že to není dovolená na pár dní, ale past, ze které se těžko dostává. Osobně bych vynaložil všechny síly, abych z takových poměrů odešel.

Pokusy o "prolomení hradeb" skončí samozřejmě krvavou lázní. Nebo si myslíte, že když se občané Mexika vydají s noži v ruce do amerických měst, tak je po cestě nikdo nezastaví? A oni to dobře vědí. Ještě kdyby tak pochopili, že je třeba mít vzdělání a technologie, ne jen jídlo na dnešní den (aneb co asi dělají mexičané špatně, že jsou chudí). Ovšem Mexiko je ještě poměrně civilizované, a životní úroveň tam není tak hrozná.

Boj s partizány je vždy problematický, a vyhrát se dá jen tehdy, když je přestane podporovat místní obyvatelstvo. Za hlavní přínos je třeba považovat, že Afganistan není nebezpečný pro okolní svět. Tamní situace byla celkem dobrá, teď to přestává být tak růžové, ale nejspíš se to zvládne (i Pákistán se snaží na svých hranicích). Satelity a letadla jsou super ve válce typu druhá světová; v konfliktu v Afganistanu vám pomůžou o řád méně, než si myslíte. Proti IED a VBIED například moc nepomáhají. V hornatém terénu a husté vegetaci je také moc nepoužijete. Nepomůžou ani v městské zástavbě. A ona protistrana už pochopila, že to tak je.
http://www.youtube.com/watch?v=lFcQs5KxHgs&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=lfuofs7--do&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=piypa_eamfs&feature=related

Nezda se Vam divne, ze partyzany podporuje mistni obyvatelstvo? Nepodporuji Taliban, a je mi dost hrozne, kdyz vidim nasili, ktere se dnes a denne vyskytuje ve svete, a co vic, tam, kde by se dal predpokladat pozitivni vliv euroatlanske civilizace. Ta vsak evidentne postrada jakoukoliv schopnost tyto problemy realne resit. Nepamatuji se na nejaky uspech - v poslednich 20 letech konflikty pouze eskaluji. Abych pravdu rekl, Vase nazory se mi vubec nelibi, mam uplne jiny pohled na svet a proto ukoncim tuto zbytecnou diskuzi. Eufeministicky bych Vas nazor oznacil jako prilis primocary, neokonzervativni az skoro fasisticky (budto my nebo oni) - coz je videt i zde v diskuzich. Bohuzel podobne nazory nejsou ojedinele, prestoze opetovne ukazuje jak jsou krvave a neucelne. Sharon, Bush jr, Rumsfeld - vlastni prizemnost, malost a nedostatek osobnosti nahrazuji agresivitou bez ohledu na lidske zivoty. Neobhajuji bidu, na nic krasneho neni, zrovna tak neni nic krasneho na moralni bide, ktera je tady (to zni hrozne, vetsina lidi je v pohode, alespon v mem okoli, samozrejme ze za neco mohou komunisti, ale nevim jak se to povedlo, ze rozhodili i cast Americanu). Dal uz nebudu pokracovat, nemam uz k dispozici slusna slova. Vase nazory neberu, lidem jako vy se neda nic vysvetlit, proste mate svoji pravdu, ktera je zrejma - kolikrat jste tuto frazi pouzil?

Místní obyvatelé musejí s Taliby vyjít, protože jsou blízko. Teprve pokud je jim centrální vláda schopná zaručit ochranu, mohou postoj změnit. Prostý afgánec chce hlavně klid, války ta země měla dost. Potřebují jídlo, cesty, školy, vodovod a kanalizaci. Kdo je přinese, ten vyhraje. Pragmatické, že?

Západní civilizace v posledních letech například vyhrála nad komunismem - pro naše dobro doufejme, že na vždy. Vy jste demokracii viděl v době, kdy čerstvě padla železná opona. Tehdy padla železná opona, z Rusů a komunistické východní Evropy byli najednou kamarádi Západu, všichni se objímali, bezpečnost se tvrdě podceňovala. Škoda, že svět zřejmě po desítky let nebude tak klidné a bezstrarostné místo, jako tehdy. Bylo to fajn. Bohužel doba je jiná, za vše viz http://en.wikipedia.org/wiki/7_July_2005_London_bombings

Vaše názory se mi také nelíbí. Tvrdíte, že chudší část světa se má vzbouřit, a že to považujete za zprávu naděje. Mě nepřijde, že například zástupy mexičanů útočících na americké hranice by byly nějak dobrou zprávou. Pokud se tak stane, skončí to krvavě - to musíte vědět i vy.

Pokud vám přijde, že moje názory jsou krvavé, já si to nemyslím. Jenom vím, že je svět mimořádně drsné místo. Máme tu krásnou přírodu, rodiny, uspokojení z dobře udělané práce a podobných kratochvil. Zastáváme myšlenky spolupráce, předcházení a moderování konfliktů. Jenže je tu druhá strana mince. Ta strana, kde fanatik zabije desítky lidí v restauraci, a zbytky těch lidí sbíráte z podlahy, stěn a zbytků stropního obložení. Ta strana, kde jste s rodinou na dovolené, a někdo odstřelí půlku hotelu, ve kterém bydlíte. To všechno (a mnohem více) patří k životu. V obecné rovině se ochota ke spolupráci nesetká vždy s kladnou odezvou. Vyjma strategie kooperace existuje také strategie predátorů (viz výše). Předpokládám, že díky vašemu založení jste neschopen takovou konfrontaci ustát. Ve vašem jobu to možná není problém (a možná je to důvod, proč děláte co děláte), ale například v zahraniční politice by to bylo smrtelné. Mé doporučení: dívejte se okolo sebe, jak celý svět krásně spolupracuje, a lidi se mají rádi. Ošklivé věci přenechte pragmatikům. Oni v tom umí chodit; ví kdy spolupracovat, kdy ustupovat, a kdy se tvrdě prosazovat.

Jestli chcete méně vyhrocený příklad, zkuste vést jednání s arabskými partnery. Pokud budete spolupracovat, moderovat a vyhýbat se konfliktu, nebo dokonce ustupovat, budou vámi pohrdat. Vyjma cukru budete potřebovat bič. A teprve až ho poprvé použijete, budete rovnoprávný partner k jednání. To není fikce. Zeptejte se kohokoliv, kdo má takovou zkušenost.

Takže vy byste "spravedlivě" vzal systémy Windows, MacOS, Linux, které mají na desktopech zastoupení řekněme 94%, 4% a 1%, a do škol byste dal 50% těch s Windows a 50% těch s Linuxem. Vidíte, proč jsem to slov spravedlivě dal do uvozovek? Tvrdíte, že Čecha ani nenapadne dát si domů Mac. Kupodivu to Čecha napadne podobně často, jako dát si domů Linux. Celosvětově údajně až 10x častěji.
http://www.dsl.cz/clanky-dsl/clanek-902/Linux-pouzivany-jako-Windows-98

Škola by měla studenty hlavně připravit je na praxi a vysvětlit jim principy. Vy byste ze školy rád udělal nástroj, kterým se zvýší tržní podíl produktu, který se vám líbí. Je to snaha pochopitelná, ale nízká a mrzká.

"Naprostej monopol" je problém, to ano. Jenže aby na bylo možné mluvit o monopolu, je třeba, aby byl na trhu jediný producent, neexistoval substitut (nebylo možné produkt nahradit), a existovaly nepřekonatelé překážky vstupu na trh. Jistě uznáte, že když je na trhu Windows, MacOS, Linux, *BSD, BeOS, Solaris, eComStation (aka OS/2) atd., těžko mluvit o "naprostym monopolu". Každému z těchto hráčů stačí vytvořit systém, který bude užitnou hodnotou převyšovat ten dominantní, získat na svou stranu vývojáře (třeba snadným vývojem a dobrou dokumentací), investovat do reklamy, a má veliký kus trhu v kapse. Jenže těch investovaných miliard dolarů by muselo být hodně, takže je výhodnější dělat business jinde, a čekat, jestli MS něco nepodělá. V případě Linuxu by se navíc ty miliardy ani teoreticky nemohly vrátit, vzhledem k jeho open source povaze.

Škola není průvodce trhem. Chcete, aby vám ve škole ukázali všechny druhy psacích potřeb, slovníky od všech výrobců, nebo seznámili se všemi autory literárních děl, abyste se pozděi mohl svobodně rozhodnout? Asi ne.

SW od MS má zcela zjevně nejlepší užitné vlastnosti pro většinu zákazníků. Váš názor na ty vlastnosti může být úplně jiný, ale těžko něco změní na faktu, že většina lidí to vidí úplně jinak. Pokud někdo chce, aby Linux měl pěkné PR, ať ho zaplatí. Ať zaplatí inzerci, přikládá DVD do časopisů, posílá "instalační čety" po světě, provozuje poradenská centra, investuje první miliardu do vývoje aplikací. Informovat o svém naprosto okrajovém produktu tak, že zavedu povinnost o něm využivat ve škole (a instalovat ho na 50% počítačů, jak tu zaznělo), je nesmysl.

Co znamena zjevne nejlepsi uzitne vlastnosti? To je tvrzeni fanatika. Ma vira je nejlepsi, ma vira je jedina, jedine Microsoft, IBM nebo Audi. Dolozte to, upresnete to. Jinak akorat kalite vodu. Jenze pro Vas "zjevne" je synonymum pro "neumim dokazat".

Jak jinak chcete dokazovat zjevně lepší užitné vlastnosti, než pohledem na trh? Zkuste mi říci, co je na tom fanatické. Produkt A má největští díl trhu, poskytuje tedy nejlepší užitné vlastnosti. Pokud máte odlišný názor, je to v pořádku. Ale většinový názor je jasný, lidé hlasují peněženkou. A kupodivu platí penězmi i tehdy, když mohou používat alternativy, které jsou zdarma. To je obzvlášť alarmující signál ohledně kvality těch levných alternativ. A když tu popisuji konkrétní problémy, typicky slyším, že popisované věci nikoho netrápí a nikdo je nechce, případně že open source "není pro každého".

Zkuste se spíše zamyslet nad tím, proč lidé raději kradou Windows, než by používali legálně Linux nebo BSD zdarma. Není to alarmující signál ohledně užitné hodnoty levných alternativ?

Myslíte si, že kdo nadává na Windows, nebude nadávat na Linux? Asi těžko, že.

Samozřejmě kdyby pro ostatní platformy byl dostupný populární, a hlavně pro práci důležitý SW, mohla by jejich užitná hodnota být vyšší. Jenže k tomu je třeba kvalitní a široká platforma. Viz problémy s vývojem Adobe Flash, což je hloupý plugin pro browser (http://www.root.cz/clanky/proc-trva-vyvoj-flash-9-pro-linux-tak-dlouho/). Ve Windows máte k dispozici daleko širší API, daleko více možností, a daleko lepší dokumentaci i vývojové nástroje. Kdyby byly alternativy lepší než Windows, investovalo se do podpory vývojářů (dokumentace, školení, propagace), hledělo se na snadné používání a správu (obrovské investice do UI), produkt měl cílovou uživatelů a fungující marketing, jistě by tu byla slušná šance na kus trhu. Jenže jak chcete investovat miliardy USD do SW, který nakonec může mít každý člověk uživatel, protože open source?

MS samozřejmě nebyl na trhu první. Například 8-bity a Apple se prodávaly daleko dříve. MS je převálcoval (pamatujete Amigu?). A pochopitelně když je trh obsazený, musíte se jako konkurence hodně snažit. S "produktem" typu Linux, bez financí a bez marketingu, samozřejmě neprorazíte. Ale to už se opakuji. U Linuxu si nejsem jistý, jestli vznikl jako reakce studenta na strasti působený Microsoftim OS. Byl to snad univerzitní projekt.

Ten bludný kruh je nesmysl. Zatím se nikdo o vážně míněný útok na pozice MS ani nepokusil. Za zmínku ale stojí Apple, který má údajně v USA už 7% trhu. Kupodivu to opět není free Linux. Proč asi?

Win32 API je velmi široké, a celkem kvalitní. V MFC jsem nepsal, ale podle všeho to bylo celkem v pohodě. Nevím, jaké máte výhrady k WDM a DirectX. Mě DX9 přišlo v pohodě. Nevím co řešíte s "MS DB" (asi MS SQL), ale naše aplikace fungují beze změn (a naprostá většina jiných také).

Hey nejsou pouze o framerate. I ve Windows si můžete nastavit preference na kvalitu, nebo na výkon. Když jsme u Wine, to implementuje asi 60% Windows API, což je poněkud málo. BOINC je jistě pěkný projekt, ale není mi jasné, o čem má vypovídat.

Rozbití UNIXu na jednotlivé produkty, a rozbití Linuxu na distra, je samozřejmě problém. LSB je pěkná snaha, ale zatím nedostatečná. John Carmack je v pohodě, ale bohužel nepíše účetnictví, Adobe Flash, ani další věc.

S dovolením si myslím, že Windows jsou velmi spolehlivé. Je to samozřejmě věc HW a driverů, ale spolehlivost je dobrá. S výkonem jsem nějak neviděl problémy. V oblasti bezpečnosti mají Windows velmi zajímavé features (digitální podpisy, ACL všude a na všem, doménový systém, UAC), ale jsou obětí své rozšířenosti. Ve skutečnosti mají distra Linuxu větší počty děr, než Windows s MS Office (prosím nepište, že distro Linuxu obsahují více SW - vím to). Pro Linux se ale nevyplatí psát malware, protože je ho na inetu málo (nepočítejme servery, tam je situace jiná). Uživatelé Linuxu jsou také zkušenější, takže neskočí na blbosti typu "rozbalte přiložený archiv s heslem 123asdf a spusťte výsledný skript".

No a jsme u toho. OLPC jde o rozšíření Linuxu (tak interpretuji, co jste napsal, a to je i důvod, proč se lidé okolo Linuxu o OLPC zajímají). Microsoftu jde o rozšíření Windows. Proto je OLPC správně, a Microsoft je špatný. Když to řeknete takhle na rovinu, hned je jasné, že zprávička kritizuje to, že by na nějaké škole mohl být MS produkt.

Kdyby nevznikl projekt OLPC, Microsoft by se na oslovene zeme z vysoka vykaslal -- proč tedy v roce 2004 uvedl Windows XP Starter Edition? Této edice se k říjnu 2006 prodal milion kusů.

O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :)

O dobrocinnosti radsi nemluvte. Je to jen jina forma marketingu -- samozřejmě dobročinnost je forma marketingu. Myslíte si, že lidé pracující na SW k OLPC na něm pracují proto, aby pomohli dětem, nebo proto, aby rozšířili Linux? :)

No ja doufam, ze proto, aby pomohli detem. Mozna jsem idealista. Na OLPC nepoznate, ze se jedna o Linux, a pochybuji, ze tem detem je to suma fuk. Osobne to pro ne muze byt zajimava hracka - na zacatku 80 let jsem si hral s papirovym pocitacem z ABC a programovatelnymi kalkulackami, jelikoz jsem nemel moc prilezitosti se dostat ke skutecnemu pocitaci. Zaklady algoritmizace clovek pochopi pomerne dobre. Z OLPC jsem pomerne rozpacity - vic by Evropa pomohla tim, kdyby se v Africe postavilo vic fabrik a skol. Vic OLPC pomohl zapadu, zjistilo se, ze je dost velky zajem o male (a hloupe) prenosne pocitace, cehoz se chytil Asus a dalsi. Navic OLPC je nadimenzovan tak, ze na nem Win nebezi. Jestli mne pamet neklame, tak Microsoft uvazoval o odlehcenych XP, ktere budou k dispozi az po roce. Tudiz tymu OLPC nezbylo nic jineho nez pouzit Linux. Podle mne mohl Microsoft pred 3 lety prijit s tim, ze do OLPC da gratis Windows CE, a pochybuji, ze by byl odmitnut.

Pokud si vzpominam, jakakoliv dobrocinnost ze strany Microsoftu (ohledne sw - Gatesova nadace je neco jineho), prisla az po hrozbe ztraty minimalne casti trhu diky Linuxu. Nevzpominam si, ze by Microsoft nekam daval jakykoliv sw zadarmo. Pravda dodava sw do skol, nicmene za licence ministerstvo skolstvi plati - a je v zajmu Microsoftu zahackovat se ve skolstvi, tudiz sleva neni zadnym projevem filantropie - ze skol nic moc nevyrazi, a pokud by nedodal sw on, tak bezproblemove muze byt nahrazen Linuxem (vetsina skol pouziva pocitace jen pro pristup k internetu, sem tam pro vyuku kancelarskych aplikaci), coz by se samozrejme zadne komercni firme nelibilo. Ukazkovym prikladem muze byt Cina.

oprava: nepochybuji, ze tem detem je to suma fuk

Máte nějaké konkrétní údaje o afrických dluzích, nebo jde jen o plácnutí do vody? Já spíše vidím zprávy o tom, kolik dluhů jim odpouštíme.

Evropa hlavně krmí velkou část Afriky humanitární pomocí, i když z hlediska úrodnosti půdy by Afrika měla krmit Evropu. Jenže to je těžké, když afričané nejsou schopní zasít, a když zasejí, nejsou schopní sklidit. A když sklidí, nejsou schopni úrodu distribuovat. Země, keré by mohly živit půl Afriky, dostávají humanitární pomoc ve formě potravin z Evropy.

No a Evropasi tenhle kolotoč může dovolit díky svému katastrofickému zemědělství, které stojí na dotacích. Příšernost. Evropané kvůli této politice mají výrazně dražší potraviny, a ještě vysoké daně.

Nejvíc mě vždy baví, když u cest potkávám ty cedule "na stavbu přispěla EU částkou XYZ". To je pěkné, a od koho ty peníze asi jsou? Zaplatili jsme je do unijího rozpočtu, a pak je na dotacích čerpáme zpátky. To je ovšem veliká myšlenka. V Bruselu se ty peníze zřejmě nějak zmnoží... Nebo že by ne? Že by jich po cestě ubylo? No, je to tak. Proč prostě platby nevykrátíme, a neřekneme, že pár bohatých zemí zaplatí poměrně nízkou částku chudším? Místo toho všichni převádějí do unijního rozpočtu hromady peněz, a pak slavně čerpají. Takhle nějak vypadá socialistické peklo, ne? :(

Fakt si myslíte, že se snažíme na Africe vydělávat na úrocích? Když necháte peníze ležet v investičním fondu, budou se zhodnocovat. Když je půjčíte do Afriky, velmi pravděpodobně nebudou schopni platit ani ty úroky, natož vrátit celou částku. O své peníze dost pravděpodobně přijdete, a dluh raději časem odepíšete jako nevymahatelný (resp. odpustíte).

Pokud Hindové trpí hlady natolik, že hrozí humanitární katastrofa, pošleme jim pomoc. Je to špatné? Podle vás asi ano, a měli bychom se raději v TV dívat na záběry umírajících hladových dětí. Samozřejmě je politováníhodné jim poslat zrovna hovězí, a svědčí to špatném managementu akce (podobných kulturních nedorozumění je na světě veliká spousta). Ale přijde mi trochu ostré říkat "fuj", když to vidím. Nakonec jestli ty konzervy odmítli, tak asi tak velký hlad neměli.

Afrika není (jen) poušť, nejezděte do Tuniska :). Nedostatek vody v subsaharské Africe je tu už pár tisíc let. Ovšem periodicky tam bývá celkem vlhko. Dnes žijící lidé to pochopitelně nepamatují. Vinit Evropu ze sucha v Africe je ve světle proměny saharských lesů v poušť (před vznikem civilizace v dnešním slova smyslu) naprosto absurdní.

Zemědělství se hlavně nedá organizovat s apatickou pracovní sílou, která není schopná jakéhokoliv dlouhodobého úsilí. Zkuste se podívat po zkušenostech firem v jejich afrických pobočkách, na docházku pracovníků, produktivitu práce apod. Zkuste se zeptat tamních lékařů, jak pacienti berou léky, a jak chodí na kontroly. Bez schopnosti spojení setba-úroda-blahobyt nemá smysl sít, protože je to jen otravná práce, a zítra stejně nebude žádný výsledek. Obdobně Romové u nás v některých případech (dodnes) nechápou spojení zločin-trest. Živí se krádežemi, a poldové občas přijdou, a někoho zabásnou. Příčinné spojení nevnímají. Mimochodem snem každého afričana je stát se vládním úředníkem, a během pár měsíců tak pohádkově zbohatnout (na úplatcích, samozřejmě).

Prodej zbraní do rozvojového světa je samozřejmě kontroverzní. Ale nejsou to výrobci, kdo mačká spoušť. Afričané mají pěkný zvyk čas od času vzít kyje, a jít vymlátit sousední vesnici (stejně jako to dělají šimpanzi; evropané do dělají samozřejmě podobně). Problém je v tom, že místo kyjů dnes mají automatické zbraně, a zábrany (kultura) se nevyvíjejí dost rychle.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/595CE73150C5D6ACC125736F005A2F2E?OpenDocument&cast=1

Afričané za posledních 100 let prodělali veliké snížení dětské porodnosti a zlepšení životních podmínek (to spáchali bílí muži). Bohužel se díky tomu prudce přemnožili, protože nepřizpůsobili porodnost, a nezavedli antikoncepci (kondomy se špatně disktribuují, pilulky totéž a navíc by je museli pravidelně brát). Je dost hrozné, že v některých zemích jsou desítky procent obyvatel HIV pozitivní, ale s ohledem na kulturní zaostalost je to pochopitelné. Při troše cynismu lze říci, že AIDS řeší problém přelidnění Afriky. Zabránit šíření AIDS je opět věc kultury (omezení promiskuity, kondomy, důslednost, řízení rizik na provni jednotlivce).

Z výše psaného je asi jasné, že problémy Afriky dávám za vinu primárně tamnímu obyvatelstvu. Mají obrovské nerostné bohatství, potenciál vyvážet potraviny do zbytku světa, ale průměrné IQ o 20-40 bodů nižší evropané, a totální neschopnost plánovat, a tedy jsou neschopní toho potenciálu využít. Příklady zemí jako Zimbabwe, kde se projevuje ekonomická idiocie afrických vůdců, a nezvládnutí problémů na úrovni vyšší než jednoho kmene (uff, Rwanda), jsou velmi smutné.

Evropa (vcetne Ameriky) ma tezky podil na tom, v jakem stavu Afrika je. V predkolonialni dobe lov otroku prakticky zdecimoval populaci cerne afriky, kupci byli belosi v Americe, lovci Arabove. V kolonialni dobe mocnosti likvidovali elity a nevybudovali potrebnou infrastrukturu. Pokud budovali infrastrukturu, tak jen primarne pro svou potrebu. Nyni - 100% obratu zajistuji tezebni firmy nebo turisticky prumysl - oboji ma pomerne negativni dusledky na rozvoj lehkeho a stredniho prumyslu - bez ohledu na to, ze zisky putuji mimo Afriku. Intenzivni hospodareni proniklo i do Afriky, jenomze na rozdil od Evropy, kde je moznost nalezeni prace ve sluzbach a prumyslu, v Africe tato moznost chybi. Zemedelstvim se v Evrope zabyva cca 5-10% populace - neni duvod, proc by tomu melo byt v Africe jinak. Zbytek populace nema zadnou perspektivu. V podstate sex je tak jedine, co se tam da delat. Ohledne pouzivani kondomu ponekud nestastnou roli hraje katolicka cirkev, zapominate? Tady v Evrope, vyjma Irska, ji tise ignorujeme. V Africe ma podstatne vetsi roli - tam, kde je rozsiren Islam s Aids nemaji az tak velky problem, ale to my prece nechceme podporovat teroristicke nabozenstvi.

Souhlasím, že lov otroků nebyl zrovna dobrý nápad. U kolonií to sice vypadá naprvní pohled podobně, ale už na druhý je to jiné. Se zvýšením dožitého věku a snížením dětské porodnosti (tam jde o řádové změny) se zvýšila koncentrace lidí, a jsou nutné věci typu stát, měna, veřejná infrastruktura, daně, správa daní atd. Koloniální mocnosti vybudovaly jediné náznaky moderní civilizace v afrických zemích. Můžeme samozřejmě diskutovat, jestli bylo na prvním místě dobré do Afriky vozit věci typu mýdlo, antibiotika, latrina, lékaři, hnojivo, moderní způsoby obdělávání půdy, užívání tažných zvířat a později automobilů apod. Faktem ovšem je, že afričané vždy žili krátké a bolesti plné životy. Ty dovezené věci jim výrazně pomohly. Například průměrný dožitý věk výrazně sloupl, a stejně i jeho kvalita, pokud nedáte na moderní verzi pastorální poezie. Teď je řada na afričanech. Pokud chtějí lepší život, musí přizpůsobit svou kulturu a životní postoje. Tohle za ně už udělat nemůžeme.

Katolická církev je špatná propaganda, ale místní snad nikdo ke křesťanství nenutí (alespoň dnes ne). Označovat islám jako teroristické náboženství má jisté oprávnění, ale je to řekněme nepřesné.

Jste primitiv. Jinak se to neda rici. Celou kolonialni eru mocnosti odcerpavali zisk z kolonii, minimum vraceli. Vyhovovali jim nevzdelani a zdravi africane. Pretrhali misti kulturni a socialni vazby - genocida ve Rwande je primym dusledkem.

Ne, to vy jste zaslepenec. Afričané spolu bojují odjakživa. Genocida ve Rwandě je pouze důsledkem toho, že se obyvatel více namnožilo, mají silnice po kterých se mohou lépe přesouvat, a mají mačety a střelné zbraně místo kyjů. Proto se nezabíjejí po desítkách tisíc (což dělali vždy, protože je to lidská přirozenost), ale po milionech (protože se zbraněmi nezískali kulturní zábrany). Fakt to nevidíte?
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/595CE73150C5D6ACC125736F005A2F2E?OpenDocument&cast=1

Ano, označil bych vás jako idealistu. Ale to není nadávka; i takové lidi na světě potřebujeme. OLPC (nebo jakýkoliv jiný počítač) je jistě super hračka. Bohužel, jak jsem již uváděl, cena je poněkud problematický aspekt. Nakonec PlayStation je také pěkná hračka, a kdo na ní nemá, musí tuto zábavu oželet (ale zase sex je zdarma). Pravda, z uživatele PlayStation bude IT profesionál s ještě menší pravděpodobností, než z uživatele OLPC.

WinCE jsou na takový stroj pěkné. Problém je v tom, že pro ně není moc SW, takže by cíové skupině moc nepomohly. Tedy ne že by pro Linux bylo hodně SW pro tuto cílovou skupinu, ale to je věcí OLPC.

Nevšiml jsem si, že by MS hrozila ztráta trhu, nebo takové jeho části, aby ho to muselo mrzet. Naopak svého času tvrdě bojoval s Apple Computer a výrobi profi unixů (a oba porazil).

Nevsiml jsem si, ze by se do kritickych aplikaci davala windows :). A vsechny pokusy, kterymi Microsoft v poslednich 2 letech atakoval Apple byly ne zrovna uspesne. Jedine, kde Unix ztratil jsou workstation, ktere vice-mene uz neexistuji - jejich vykonu dosahla PC, a na tudiz se prosadil i Microsoft. Kdyby Microsoftu nehrozila ztrata oblasti, proc jinak by se angazoval tolik v Cine, kde prodava (tomu se neda rikat prodej, rozdava placky) win za smesnou cenu. Co treba Korea?

Nejprve se Windows servery nedávaly nikam, poté se dávaly na méně kritické aplikace, pak začaly tvořit většinu serverů ve firmě, a dnes řada firem řádný unix nemá. Jedná se i tak konvervativní prostředí, jakým jsou banky. Windows Server má reference typu DenizBank, kde mají Core Banking na MS SQL Serveru 2005. Jsou tu zákazníci, kterým roste DB o 30GB za den. Zkuste se podívat okolo sebe - Windows proti unixům dávno vyhrály. Jediný segment trhu, kde nejsou vedoucí silou, je ten, kde nestačí současný Intel HW (a to místo se zužuje). Což mi připomíná, že Boeing implementoval Windows Compute Cluster Server 2003. Nevím, jestli bude MS úspěšný na poli gridů/clusterů, ale snaží se. Tohle jsou fakta, není to o úhlu pohledu. Samozřejmě pokud čtete jen root, tak se o těchto faktech moc nedozvíte, protože je máte filtrovaná. Podobně fotbalový rozhodčí ví, že fotbalem žije celý svět (přitom velké procento lidí na fotbal kašle), a homosexuálové vědí, že gayů je ve společnosti veliká spousta (vy se po nich nedíváte, takže vám přijde, že snad ani žádní nejsou).

Apple byl poražen už řádově někdy v roce 95. MS byl a je největším dodavatelem SW pro Apple, takže neměl na jeho záhubě zájem. V současné době s podivem roste, primárně mimo IT pole (prodej iPodů a podobné elektroniky ovšem posiluje i tu IT část).

Řada firem, včetně MS, jde do rozvojových trhů. Zisky na kusu jsou malé, někdy zpočátku záporné ;), ale těch lidí je obrovská spousta. Proto západní firmy prodávají ultra-levné verze svých prášků, jogurtů a kdo ví čeho pod svým jménem. Spoléhají na to, že po vybudování jména a zbohatnutí tamního obyvatelstva z toho bude dobrý business.

Co s Koreou? Podle root.cz přechází od roku 2003 na Linux. Po 5 letech ještě nikdo neřekl "jsme tam". Samozřejmě pokud přijde politické rozhodnutí "budeme stavět na produktu A", těžko jim to přesvědčení brát. Rád se podívám, jestli a jak to bude fungovat.

Neexistuje "riziko", že by si Afrika napsala SW ;)

Spotřebitel může volit z toho, co je na trhu (nebo si vyvíjet sám). Na trhu je veliká spousta produktů - Windows, Linux, MacOS, Solaris, BeOS, OpenVMS, eComStation, FreeBSD atd. Každý z těch produktů je jiný, a jeden mu nabízí nejvyšší užitnou hodnotu. Logicky volí nejčastěji právě ten jeden. Kde je problém? Nikde netvrdím, že je pro spotřebitele nevýhodné, když si může zvolit produkt který mu vyhovuje; to je vaše konstrukce.

M$ (se) očividně všemožně snaží, aby ho o možnost neomezený volby připravil sám "svobodnej trh" -- to je hrubé nepochopení podstaty trhu. Pokud pekař peče nejlepší housky, samozřejmě ostatní pekaři budou mít daleko méně businessu, případně zkrachují. Tak je to v pořádku, jde o tzv. čištění trhu. Úspěch jednoho hráče na trhu oslabuje ostatní hráče, tak ta hra funguje.

Nerad bych se opakoval, ale asi není zbytí. Dodavatelé samozřejmě dodávají SW pro nejrozšířenější systém, protože na něm mají možnost oslovit největší základnu uživatelů. Alternativu by zvolili tehdy, kdyby to byla z hlediska techniky a dokumentace lepší platforma, a měla slušnou propagaci směrem k vývojářům i uživatelům. Bohužel "svobodné" platformy řadu věcí neumí, nebo je umí velmi přes ruku, a SW se pro ně píše obtížněji.

Samozřejmě když je trh obsazený, je těžké se na něj dostat. Ale jak jsem vám psal zde (link níže), jde to. A také popisuji, proč to Linuxu nepůjde - díky open source povaze tam není tam návratnost vložených investic.
http://www.root.cz/zpravicky/microsoft-vzdelavani-a-olpc/182595/

Veřejnost o alternativách dobře ví. A také dobře ví, že alternativní systémy jí nenabízí zdaleka tolik, co Windows. Kdo chce, Linux si zkusí nainstalovat z CD/DVD, které najde v časopise, případně si stáhne distro z inetu. Zjistí, že na Linuxu nemůže dělat svojí práci, počítač se mu špatně ovládá, a potřebuje daleko více znalostí, než na Windows. A zase se k Windows vrátí. Navíc pokud tvrdíte, že veřejnost o Linuxu neví dost, není to problém veřejnosti, ale nedostatek marketingu na straně lidí okolo Linuxu. Jenže bez peněz těžko dělat marketing, a ve světě open source těžko dostat peníze, že.

Vám, tzv. "obhájcům svobodnýho softwaru", jde o rozšíření systému, který se vám líbí. Z nějakého důvodu si myslíte, že hodnoty důležité pro vás (třeba mít doma zdroják k nainstalovanému OS a k Office) jsou důležité i pro zbytek lidí. Lidem je ve skutečnosti jedno, jestli mají zdroják. Potřebují pracovat s počítačem jako nástrojem, a ne se hrabat ve zdrojáku, který stejně neumí číst, natož upravit. A když ho upravit umí, stejně to nedělají, protože by si museli sami změny testovat, udržovat a podporovat; to je nad finanční možnosti většiny jedinců i firem. Smiřte se s tím, že většina světa chce počítače používat stejně, jako mobily, mikrovlnky, auta nebo boty. A stejně jako se firmy nehrabou do aut nebo telefonů, nechtějí se hrabat do SW. U auta i SW je zajímají úplně jiné věci, než otevřená servisní dokumentace nebo zdroják SW. Proto lidé raději kupují (nebo dokonce kradou) komerční SW, než by používali open source.

Zdroják NENÍ dokumentace. Dokumentace popisuje veřejné API; kvalitní dokumentace i vysvětlí principy, poskytne ukázky, a případně i tutorialy. Zdroják je pouze konkrétní implementací, která se může kdykoliv změnit. Navíc je zdroják jako dokumentace nepoužitelný. Je škoda, že si někteří lidé myslí, že zdroják dokumentaci nahrazuje.
Ukázky dokumentace:
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa363858.aspx
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/system.windows.forms.checkbox.aspx
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/ms743611.aspx

Zásadní nedostatek "svobodných" API? Například multimédia. Ve Windows máte modulární systém dekompresorů, který je v každé instalaci Windows. Nainstalujete kodek, a může ho použít jakákoliv aplikace. Linux obdobu nemá. Nebo zobrazování. Windows mají drivery, které poskytují standardní interface. Tiskárny, grafické karty, RDP (Remote Desktop) jsou různé drivery. Různé drivery mají různé capabilities (umí bitmpau, umí čáru, umí křivku apod). Nad nimi sedí GDI, které překládá vysokoúrovňová volání pro drivery zařízení (pokud neumízařízení čáru, GDI jí vyrastruje apod). Těmi samými voláními GDI můžete zobrazovat po obrazovce a tisknout po papíru - jen kreslíte na různá zařízení. Linux má příšernost zvanou X11, která má jedno API (byť se liší mezi X11 servery), a tisk je zcela nezávislý. GDI umí mimo jiné color management, převody barevných prostorů a barevné separace (je tam komponentový color management). Linux je pozadu. Ve Windows není problém zjistit přes API seznam procesů, nebo přidat uživatele. Linux takové API nemá. Ve Windows máte služby, které eviduje Service Manager. Přes API můžete zjistit stav služby, zastavit ji, spustit ji, změnit kontext pod kterým je spouštěna. Linux takové API nemá. Ve Windows jsou managed jazyky typu C#, a .NET Framework, a jde nyní o primární API systému. V Linuxu je leda Java, která ovšem nemá zdaleka ty možnosti. Ve Windows je OLE, Linux obdobu nemá (nejvýše umí obdobu v jedné skupině aplikací, třeba v OpenOffice). Ve Windows je komponentový model, díky kterému není problém si ještě dnes v noci koupit komponentu s profi OCR, komponentu pro rastrování obrázků ve formátu digitálního rentgenu nebo CT, generátor reportů, nebo cokoliv jiného z té obrovské nabídky, a snadno použít komponentu v aplikaci. Stačí to jako rychlý náhled?

Ano, open source v podstatě vylučuje návratnost prostředků. Pokud jsou náklady na vývoj SW částkou A, počet (legálních) uživatelů částkou B, je rozpočtená nákladová cena SW částkou C. Když ovšem stejnou částku zkusíte posbírat supportem, bude to číslo B o dva řády nižší, a částka C o dva řády vyšší (viz trojčlenka). K tomu připočtěte vlastní cenu supportu. Takovou částku za support nikdo nedá. Navíc support open source produktu může poskytovat i kdokoliv jiný, kdo nebude muset zaplatit vývoj. Tohle je bohužel hřebíček do rakve financování open source.

Veřejnost nemůže skutečně vědět o Windows Vista, pokud si je nemá kde vyzkoušet (a přiznejte, že doma je nezvykouší, protože nemá licenci). Jak to ten MS dělá, že Vistu dnes na desktopu používá 10x více lidí, než Linux? A jak dostal na trh Windows 3.x, nebo Windows 9x, nebo Windows řady NT, když je nikdo neznal? Jak dostal MS SQL Serverna první místo v prodejích DB na platformě Windows, když o MS SQL nikdo neslyšel, a všichni jeli Oracle? Asi se musel snažit, dělat PR, vycházet uživatelům vstříc, zajišťovat zpětnou kompatibilitu atd.

Ano, třídění programů do skupin je pěkné. Bohužel to je tak jediné. Instalace pár kliky postrádá možnosti volby (kam chcete SW nainstalovat, zda chcete asijské fonty, německý spellchecker, help pro skriptování a hromadu clipartů), ale jinak je pěkná. Bohužel takhle můžete instalovat výhradně to, co je připravené pro vaše konkrétní distro, a jeho konkrétní verzi. V ostatních případech máte buď celkem problém (dependency skončí na verzi libQtCore, libgtk apod., a je konec), nebo budete kompilovat ze zdrojáku. Bohužel lokalizace dister z větší části chybí (zvlášť nápověda), a často je úděsné kvality. Bohužel podpora HW je tragická.

Vista obsahuje hromadu driverů, a neexistuje distro Linuxu, které by mělo podobné výsledky (u XP je to jiné, protože driverů je hromada, ale starých, protože XP jsou 6 let staré). Další drivery jsou na webu Windows Update, a systém vám je sám najde. Linux má podporu HW daleko horší, a drivery jsou mnohdy pro celou skupinu zařízení, takže umí jen to nejzákladnější. Velikou tragédií jsou třeba scannery. SANE scanner typicky neumí. Pokud ho umí, má problémy typu "při rozlišení X je hrozně pomalý, případně jsou výstupy zubaté", "nefunguje podavač ani endorser", "barvy jsou příšerné (protože neumíme natáhnout do scanneru gamma korekce)" apod.

Ano, srovnávat Gimp a Paintbrush by byla chyba. Vista obsahuje Windows Photo Gallery, která umí základní upravy fotek. Gimp je ukázkou mimořádně špatného uživatelského interfacu. Pro domácího uživatele je naprosto nevhodný bez ohledu na interface (potřebuje nástroj na opravu červených očí, srovnání horizontu a vylepšení barev, ne bitmapový editor). Profíci zase jedou Photoshop, který je možnostmi někde jinde, než Gimp (16-bitové barvy, CMYK, orientace na DTP).

Ano, komerční SW musíte používat v souladu se smlouvou. Open source ovšem také. Protože ale uživatele nezajímá zdroják, ale užitná hodnota SW (počítač je nástroj na ulehčení práce, případně na zábavu a hraní), preferuje komerční SW.