otazkou je co je vyhodnejsi. Pokud pro firmu je vyhodnejsi nechat si platit MS za blokaci googlu, pak bych blokoval google, ale MS by mi musel platit aspon 100 let v kuse smluvne nejmene s penalizaci pri nezaplaceni. Pak je druha moznost, vykaslat se na MS a odhadnout jake prijmy by mohly byt, kdyby firmu lidi nasli na googlu. Vzhledem k tomu ze IMHO kdo neni na googlu jako by nebyl, pak myslim ze MS neni schopen nikdy i pres svou velikost zaplatit castku rovnajici se vypadku prijmu v pripade, ze klient firmy nenajde firmu na googlu. Google je proste na nasi planete pojem. Bohu(zel|dik) je to tak.
Jak to tedy je? Kdo co navrhuje? Kdo s čím přišel?
1) Microsoft: zaplatíme vám, když zakážete indexaci Google
nebo
2) News Corporation (či kdo to): zaplatíte nám, když zakážeme indexaci Google?
nebo
3) ještě jinak
Na první pohled skoro totéž (1–2). Skoro. Ach jak je ta čeština krásná.
Zakazat to jde jednoduse. Staci umistit na dotycny web soubor robots.txt s vhodnym obsahem. Slusni roboti (mezi nimi napr. google) jeho obsah respektuji a kdyz si tam clovek napise ze google nebude indexovat jeho web, tak google nebude indexovat jeho web. A na roboty kteri jeho obsah ignoruji obvykle zase pomaha zablokovat jeho IP adresu.
Stále v tom nemám jasno, kdo je tím, kdo s návrhem přišel.
Byl to MS, třeba stylem „Zaplatíme vám, když odstavíte naší konkurenci. Když říkáte, že chcete nějak zaplatit obsah.“
Nebo News Corporation, stylem „koukejte zaplatit a odřízneme Vaší konkurenci, jinak … se třeba obrátíme na tu konkurenci a ta možná zaplatí za Vaše odstavení od zdroje … my chceme hlavně prachy, jak jsme deklarovali už dříve … risknete to, že konkurence nás také pošle pryč?“.
Myslím, že to by také hrálo roli, zda vůbec poutu a jakému ze subjektů.
Dost omezený pohled. Ne, vůbec to není jedno.
Představ si, že jsi to přímo Ty, kdo má nějakou firmu /a navíc možná minioritní akcionáře, kteří Ti dali důvěru, že jejich peníze zhodnotíš/. A také máš ve svém oboru pěknou konkurenci (a kdyby jen nějakou konkurenci, někoho, kdo je v obsazení toho konkrétního trhu vysoko nad Tebou). A pak existuje třetí firma, kterou Ty i konkurence používáte.
Je obrovský rozdíl, pokud:
– pokud bys to byl Ty a přišel za třetí firmou a ona Tě poslal někam, že takové věci nedělá – pak máš víceméně hodně velkou pravděpodobnost, že ani konkurence neuspěje (a neodstaví Tě)
A je rozdíl:
– pokud přijde ta třetí firma a dá Ti „nabídku“ (zaplať a budeš mít výhodu), v podtextu „a když to nebudeš Ty, tak možná konkurence“. Pak už se totiž nemůžeš dívat jen jestli Ti to zvedne zisk, ale při odmítnutí musíš odhadovat míru rizika i té nejhorší varianty – že třetí strana půjde za konkurencí a ta odstaví Tebe
Pak už kalkuluješ velikost rizika kontra minimalizace škod. Například, přijmout ten obchod i za horších podmínek – jak společenských (kdy bude-li to vnímáno negativně, utrpí jméno firmy a někteří zákazníci se proto od Tebe odvrátí), tak i horších finančních (dáváš nad uřčitou mez i jen proto, abys pak neměl mnohem větší ztrátu. Plus, firma nemusí být (celá) Tvoje a špatným rozhodnutím znehodnotíš peníze lidí, kteří Ti je na firmu dali.
A protože s, v případě o kterém informuje zprávička, nedělám iluze ani o jednom ze všech _tří_ subjektů, tak to opravdu „není jedno“.
Neverim, ze to pisem, ale precitajte si ten clanok znova.
Je tam celkom jasne napisane, ze prvotny impulz prisiel od News Corp a to znamena, ze pravdepodobne to bolo tak, ze prisiel News Corp za Microsoftom s tym, ze „zaplatte nam tolko a tolko a my odrezeme indexaciu nasich stranok na Googli“.
A na konci sa pise, ze ani jedna zo stran to nechce komentovat, cize zrejme tu spravu nevydal Microsoft.