Libi se mi ze nekdo stoura do ministerstva co se tyce obcanek.
Ale nektere zavery ve zpravicce uz zavani urovni novinaru v Blesku. Treba tohle:
"Zdá se, že s našimi občanskými průkazy není něco v pořádku. Dle vyjádření ministerstva byl systém účelově vybudován jako uzavřený a je zranitelný pouhým zveřejněním veřejných klíčů."
V odpovedi ministerstva nic takoveho nevidim. Asi jsem slepy? Ne, nevidim to tam. Pisou ze system byl vybudovan jako uzavreny, ale nepisou ze by system byl zranitelny zverejnenim verejnych klicu.
A tohle je taky perla: "Z vyjádření ministerstva lze dovodit, buď že .. nerozumí tomu, co jsou to veřejné klíče .... nebo si je ministerstvo vědomo zranitelnosti"
Tech duvodu muze byt vic. Treba uz jenom to, ze, jak ministerstvo pise v odpovedi,
"V § 15a, odst. 3 zákona o občanských průkazech je uvedeno následující: Je zakázáno ..., předávat, šířit, zveřejňovat, ... strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu“
Takze proste urednik muze chapat, co je verejny klic, nemusi nic vedet o jakekoliv, byt i hypoteticke, zranitelnosti, ale koukne se do zakona, ten jasne pise nic nezverejnovat, tak proste urednik nic zverejnovat nebude a basta. Ergo je problem v zakone a ne v urednikovi.
A k tomuhle: "Žadatel dále doplňuje, že strojově čitelné informace z občanských průkazů lze jednoduše vyčíst bez znalosti jakéhokoliv hesla nebo klíčů" bych znovu poukazal na § 15a, odst. 3, ktery jasne rika, ze se nic vyctene z obcanek nesmi shromazdovat, ukladat, predavat, sirit, pokud neni uvedeno jinak. Uprimne mi z toho vychazi, ze jakekoliv soukrome zachazeni s daty na obcankach je prestupek proti tomu paragrafu, coz teda nejspis autor zpravicky delal :)
Máš tam dvě chyby.
1) Ještě jsem nenarazil na úředníka, co by četl zákony.
2) "Je zakázáno ..., předávat, šířit, zveřejňovat, ... strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu“ a " Uprimne mi z toho vychazi, ze jakekoliv soukrome zachazeni s daty na obcankach je prestupek proti tomu paragrafu, coz teda nejspis autor zpravicky delal :)"
Tak to ti vychází špatně, protože přečíst a ověřit je může - nesměl by to případně následně předávat dál, šířit a zveřejňovat. :)
ad 2, mohl sis to precist v tom pdfku cele:
„Je zakázáno shromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“
Ted se muzeme hadat, jestli nacteni strojove citelnych dat z obcanky do RAMky je "ukladani", jestli overeni je "kombinovani" atd..
Ale hlavne jsem ten muj posledni bod myslel spis nevazne.
V celé kauze jde pouze o možnost strojově ověřit autenticitu takto přečtených údajů za pomocí veřejného klíče.
Jenže ke strojovému ověření autenticity nestačí znát veřejný klíč, je potřeba také vědět, za co vlastník té dvojice klíčů ručí. Předpokládám, že MV nebude chtít ručit za nic, protože je to jen pro jejich interní potřebu. Nevydání veřejných klíčů je tedy efektivní způsob, jak zabránit tomu, aby někdo (třeba autor zprávičky) chybně nedůvěřoval informacím tímto klíčem podepsaných.
Takže na MV možná neznají technický význam veřejného klíče, Karel Kyovský ale zase nezná jeho právní význam.
Jirsak, zase blabolis o vecech o kteryh vis kulovy? Pokud ministerstvo za nic neriuci, tak si informaci overit nemuze ani byrokrat v horni dolni, jednoduse proto, ze netusi co se by to vlastne overit mel. A stejna kokotina je to "nezverejnoveani" klicu, protoze ten klic musi kazdej jeden byrokrat mit. Coz sou v CR stovky tisic lidi.
Tudiz JEDINEJ zaver je, ze na ministertvu delaj totalni imbecilove.
Ano, zase blábolíte o věcech, o kterých víte kulové. Byrokrat si ty informace neověřuje z občanky, ale ze systémů Ministerstva vnitra. Kterým důvěřovat musí ze zákona. Ty informace na občance jsou totiž podepsané jenom proto, aby si je mohlo na dálku ověřit Ministerstvo vnitra – a jenom to ví, který údaj co znamená a jak je důvěryhodný.
Představte si, že by na té občance v jednom atributu bylo uloženo rodné číslo, pokud ho má dotyčný občan přidělen. A pokud ho nemá, byl by tam nějaký příznak, ale v kolonce pro rodné číslo by bylo náhodně vygenerované číslo strukturou odpovídající rodnému číslo. Systém Ministerstva vnitra s tím počítá a zobrazí správně rodné číslo nebo údaj „rodné číslo nepřiděleno“, ale když s těmi údaji bude pracovat někdo, kdo tahle pravidla nezná, bude to náhodné číslo považovat za rodné číslo a bude se rozčilovat, že Ministerstvo vnitra podepsalo chybné údaje.
A tusis ty vubec ... jasne ze netusis, jak bys moh... ze tou OP muzes PODEPSAT trebas zadost smerovanou na libovolne URAD a ten URAD si tudiz MUSI overit, ze ten PODPIS je ... PRAVY? A jak jinak by to asi moh udelat, nez se MA ten VEREJNEJ klic?
Stejne jako dement Jirsak (a ty a dalsi) neumis cist ani to, ze jde o klice podespisujici CERTIFIKAT, ne o klice podepisujicu UDAJE... ale to by taky clovek od negramotnych cekal ze?
Kentan z Montargi: Mně to připadá strašně jednoduché. Veřejný klíč mého podpisového certifikátu je veřejný. Já mohou odpovídajícím privátním klíčem podepsat údaje, které jsou uvedené na občance. Bude ten můj podpis údajů z vaší občanky zaručovat autenticitu údajů? Nebude. A bude takovou autenticitu údajů zaručovat jakýkoli jiný podpis, když o něm budete vědět jenom to, že veřejný klíč patří Ministerstvu vnitra?
@Filip Jirsák
IMO ale pisatel zprávičky neřeší jak identifikovat osobu pomocí certifikátu na občance, ale jak ověřit pomocí privátního a veřejného klíče platnost toho certifikátu - nikoliv identifikaci osoby jako takové. A nemá k dispozici ten veřejný klíč. A potvrdit, že ty údaje patří k tomu certu (a tedy i že cert je platný) si osobuje MV.
jak ověřit pomocí privátního a veřejného klíče platnost toho certifikátu
Ano, ale k čemu mu ten certifikát bude? Bude vědět, že podpis na tom certifikátu je platný, ale pořád nebude vědět vůbec nic o tom certifikátu. Jak už jsem psal, certifikát může vydat naprosto kdokoli, můžete ověřit, že certifikát byl podepsán privátním klíčem odpovídajícím nějakému veřejnému klíči, ale to vám je pořád k ničemu, když nevíte, co ten certifikát potvrzuje.
Napíšu to jinak. Dejme tomu, že byste ten veřejný klíč znal. Ověříte si, že certifikát na občance byl podepsán odpovídajícím soukromým klíčem, a z certifikátu si vyčtete položku Subject/Surname a zjistíte, že je tam hodnota „Novák“. Znamená to pro vás, že dotyčná občanka byla vydána člověku s příjmením Novák? Kdo vám to zaručuje? Jaký je rozdíl oproti tomu, když vám to budu tvrdit já, že dotyčný je určitě Novák?
@Filip Jirsák
Souhlasím, ale o tom zprávička a jeho snažení není. Ta je o tom, že si chce ověřit privátní klíč. Až pak se dostane k tomu ověření certifikátu s identitou, ale to zase nemá kdo potvrdit kromě MV, protože MV bude mít IMO možnost zkontrolovat i to, který priv klíč, případně cert byl komu vydán k jakému jménu apod.
Kentan z Montargi: K tomu není potřeba se dostávat až pak, to je jasné už teď, že ten podpis je jiným subjektům, než je MV, k ničemu. Proto mi poněkud uniká smysl snahy ten podpis ověřovat. Jediné rozumné vysvětlení, které mne napadá, je to, že autor zprávičky není dostatečně erudovaný, nerozumí tomu, co jsou to certifikáty a myslí si, že mu ověření podpisu na certifikátu k něčemu bude.
Ale chápete to, že ten občanský průkaz je elektronický, že?
Není. Občanský průkaz je plastová kartička s vytištěnými údaji. Ta v sobě navíc obsahuje kontaktní čip, který může obsahovat kvalifikované podpisové certifikáty, kvalifikované autentizační certifikáty, a Ministerstvo vnitra si tam umisťuje svoje data, která může použít pro vzdálené ověření identifikace toho konkrétního čipu – a shodou okolností i tahle data mají podobu podepsaného certifikátu s privátním klíčem.
To jsem rád, moc to tak nevypadalo. Jen pro Vaší informaci, aktuální e-OP splňuje požadavky na eIDAS, což z něho z pohledu evropské legislativy činí elektronický doklad. Za elektronický ho označuje např. Wikipedia, ale třeba i Ministerstvo vnitra:
http://www.mvcr.cz/clanek/elektronicke-obcanske-prukazy-umozni-pristup-k-online-sluzbam-v-cele-eu.aspx
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_ob%C4%8Dansk%C3%BD_pr%C5%AFkaz
http://www.postsignum.cz/elektronicky_obcansky_prukaz.html
To, že je tak zákon výslovně neoznačuje, na věci nic nemění.
Doporučuju nežonglovat s pojmy, jak vás napadne – a když už to děláte, nedělejte z toho žonglování dalekosáhlé závěry. Psal jste o ověření občanského průkazu. Občanský průkaz je ta plastová kartička, která má mimochodem nějaké ochranné prvky – ale žádná digitální data vám tedy samozřejmě k ověření té fyzické plastové kartičky nepomohou. Vedle toho ta plastová kartička také obsahuje (elektronický) čip, který může obsahovat určitá data – což ale neznamená, že ta data jsou občanským průkazem. „Elektronický občanský průkaz“ je jenom lidové vyjádření, jak krátce označit to, že myslíte občanský průkaz, který v sobě má ten (elektronický) čip. Asi vás to zkrácené označení zmátlo, ale neznamená to, že by ta elektronická část sloužila (přímo) k nějaké identifikaci, že bychom měli dva druhy občanských průkazů – fyzické (plastové) a virtuální (elektronické). Zatím máme stále jen fyzické plastové občanské průkazy.
Ten čip v občanském průkazu je kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů dle eIDAS (definice 23 Článku 3), může obsahovat kryptografické klíče pro vytváření elektronických podpisů na základě kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis dle eIDAS (definice 15 Článku 3) a může obsahovat kryptografické klíče pro autentizaci na základě autentizačního certifikátu vydaného kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru (autentizační certifikáty jdou nad rámec eIDAS). Zároveň tento čip obsahuje identifikační certifikát občanského průkazu, který sám o sobě nemá žádný význam, ale slouží pro Ministerstvo vnitra jako jeden ze způsobů přístupu k NIA, což je elektronická identifikace dle Kapitoly II eIDAS. Nelze vyloučit, že MV ten identifikační certifikát bude využívat i jiným způsobem (protože jinak by nemělo smysl dávat do něj osobní údaje, stačilo by mít v něm číslo občanského průkazu).
Je mi líto, ale diskurs na téma, co je to elektronická občanka, jste začal Vy. A nijak jste to neobhájil, jen si tu hrajete se slovíčky a plníte diskuzi slohovými cvičeními, o která Vás nikdo nežádal. Tudíž žonglování pojmy je zcela na Vaší straně.
A k ověření občanského průkazu - věřím, že jste si někdy po roce 2006 všiml, že jsou občanské průkazy vydávány se strojově čitelnou částí. Tato část je poměrně často využívána pro nejrůznější _bezobslužná_ ověření, kde nehrozí zásadní riziko zneužití, neboť je samozřejmě takové ověření poměrně snadno napadnutelné.
K tomuto mířil můj původní komentář, konstatující, že by třetí strana mohla být schopna aspoň ověřit, že má co do činění s eOP. Míra jistoty by se při jeho využití v takovýchto případech výrazně zvýšila, ipso facto by byla _velmi užitečná_.
Je mi líto, ale diskurs na téma, co je to elektronická občanka, jste začal Vy.
To jste si nějak popletl. Já jsem o elektronické občance nepsal nic, protože vím, že žádnou skutečnou elektronickou občanku nemáme, máme jen klasickou fyzickou občanku v podobě plastové karty, a součástí té plastové karty je shodou okolností čip (elektronický).
Tato část je poměrně často využívána pro nejrůznější _bezobslužná_ ověření
Nikoli, tato část se nepoužívá pro ověření, pouze pro strojové načtení údajů. Že se jedná o občanku musí ověřit ručně člověk na základě ochranných prvků občanky. Že patří příslušné osobě musí ověřit na základě fotky. To vaše „ověření“ by totiž ošálil každý, kdo by si vytiskl libovolné údaje do příslušné části papírové kartičky a následně by jí zatavil do plastu. Ani by tam nemusel mít fotku a klidně by to mohla být jinak bílá kartička.
K tomuto mířil můj původní komentář, konstatující, že by třetí strana mohla být schopna aspoň ověřit, že má co do činění s eOP.
Chytáte se do vlastní pasti používání nepřesných pojmů. Tímto způsobem byste dokázal ověřit pouze to, že máte co do činění s čipem z občanského průkazu. Ale kdyby ten čip někdo z občanky vyjmul a přendal ho do jiného nosiče, nepoznáte to. Takže k čemu by vám takové ověření bylo? Na údaje na tom plastovém nosiči byste se spolehnout nemohl, a o údajích z toho čipu byste zase nevěděl, co znamenají. Nějak netuším, k čemu by to tedy bylo velmi užitečné, mně připadá, že k ničemu.
Jenom se snažím přijít na to, kdy by ten váš požadavek na ověření čipu byl k něčemu dobrý. Že jsou to šílené konstrukce vím, proto vám taky celou dobu vysvětluju, že chcete nesmysl. Pokud máte nějaký rozumný příklad na použití ověření toho, že ten čip byl vydán jako čip k občance, sem s ním. Celou dobu na takový příklad čekám.
V případě, že bude ten čip použit k autentizaci k NIA, to nepotřebuju poznávat nijak, protože tam se občan neprokazuje občankou, ale identifikačním certifikátem chráněným PINem. Klidně se tam může přihlásit přes banku nebo MojeID, až to bude podporováno. Občanka v tom nehraje vůbec žádnou roli, jeom ta plastová kartička tvořící občanku je shodou okolností využita jako držák na čip, který je jedním z možných autentizačním prostředků.
A pak je jeste jeden diskuzni level o stupinek vyse nad rozumnou diskuzi. Ten se Petre nazyva asertivni komunikace. Vyrazy jako "Jirsaku zas meles hovna" jednoduse cteme jako "Nesouhlasim s vami pane Jirsaku" a pokracujeme ve fakticke diskuzi jako by se nechumelilo. Chapeme nastvani z komentu pana Jirsaka ale soustredime se stale na fakta.
Vase pojeti a vase reakce na vyraziva nekterych ctenaru skutecne nema s asertivitou nic spolecneho, to mate pravdu. Nechat se vyprovokovat uz tak brzo, hm. Vy jste se dnes evidentne spatne vyspal Petre. Predpokladam ze vy jste urcite za vsech okolnosti korektni a slusny, ze ano :)
Nemyslím si, že by to byl záměr, jenom vedlejší efekt snahy nekomplikovat si to. Kdyby měl mít možnost zkontrolovat si to každý, musí Ministerstvo vnitra přesně popsat všechny dostupné údaje a jejich význam, musí být někde uveden veřejný klíč – a to obojí s právní sílou zákona, tj. v zákoně by muselo být ustanovení zmocňující MV k vydání vyhlášky nebo jiného dokumentu, kde budou tyto údaje uvedené. Dále by se musela podobnou cestou řešit každá změna – předem zveřejnit, že průkazy vydávané od tehdy a tehdy budou mít jinou sadu atributů, nebo bude mít nějaký atribut jiný význam. Předem zveřejnit nový veřejný klíč atd. Porovnejte si to se situací, kdy si prostě změní interní systémy kdykoli, kdy potřebují.
Navíc by to bylo celé vázané jen na občany ČR. Pokud chce někdo někoho autentizovat, slouží k tomu kvalifikované autentizační certifikáty, které platí v rámci celé EU – a na české občance na něj je místo.
Váš souhlas nikoho nezajímá. Občanka se používá tam, kde potřebujete prokázat totožnost ověřenou důvěryhodnou třetí stranou, kterou je v případě občanky Ministerstvo vnitra. Pokud někomu stačí znát váš názor na to, jak se jmenujete, nepotřebuje občanku, ale stačí se vás zeptat. Samozřejmě tím riskuje, že mu uvedete něco jiného, s čím neuspěje vůči dalším stranám (třeba u soudu).
Nedovedu si představit ani k čemu by to bylo dobré, ani jak by to někdo realizoval. To byste se klidně prokazoval občankou s cizím jménem a nebylo by vám to divné? Třeba na poště:
– „Měl bych tu mít balík na jméno Novák“.
– „Občanku prosím.“ – „Vždyť na občance máte uvedeno Hájek.“
– „Opravdu? To nevadí. Nějaký balík pro Hájka tu nemáte?“
Tak pokud to napasujete takto na realitu, tak asi ok. Ale stejně se nemohu zbavit dojmu jako asi mnozí zde v diskuzi, že je na tom něco špatně. Tj. obě zainteresované protistrany (vydavatel, nositel) by měli vědět s čím operují (tj. i včetně Vašeho postřehu o významu jednotlivých položek).
Ale to je nepochopení toho, k čemu občanka slouží. Občanka slouží státu, a ten vám jí jenom propůjčí, aby vás příště nemusel znovu ověřovat, místo toho se prokážete tou občankou. Klidně by místo občanky mohl každému dát nějaký oblázek a jenom si někde evidovat, který oblázek dal komu. To, že na té občance máte uvedené nějaké údaje (ať už vytištěné nebo elektronické) je jenom implementační detail, který umožňuje státu občanku používat i bez online napojení na nějakou centrální evidenci. Přičemž u té elektronické části se myslím ani moc nepočítá s tím, že by se to používalo offline a je to tam spíš pro jistotu, co kdyby to jednou k něčemu bylo.
... ten vám jí jenom propůjčí, aby vás příště nemusel znovu ověřovat ... Ano, ale já tedy musím nějak zaručit a předpokládám, že ta povinnost je na mě, že se budu prokazovat tou "správnou" občankou, což jak si teď uvědomuji mohu vlastně zajistit tak, že si v tom okamžiku někam poznamenám tu zašifrovanou hodnotu a tu budu 1:1 průběžně testovat. Sice nebudu znát obsah, ale budu mít jistotu, že mám stále tu samou občanku. Takže problém solved. Ikdyž z hlediska pohodlnosti by pochopitelně bylo lepší si pamatovat ten rozšifrovaný obsah. :-) Dík za trpělivost při vysvětlování.
Asi nemyslíte prokazování občankou, ale prokazování se identifikačním certifikátem (což je ta elektronická identifikace, o které se bavíme). To je zajištěné jednoduše tak, že při jeho použití musíte zadat PIN, který jste si zvolil. I kdyby vám někdo podstrčil občanku s jiným certifikátem a privátním klíčem, nebude sedět PIN. To je jednodušší, než si pamatovat otisk certifikátu.
A od kdy ministerstvo vnitra zajímají takové trapné detaily jako neexistence zákonného zmocnění? Schválně - který zákon umožňuje MV a PČR klasifikovat střelivo do kategorií B až D nebo vyžadovat po prodejcích evidenci uskutečněných prodejů střeliva? Který zákon umožňuje nadřazovat ministerské metodiky zákonům v případě, kdy jsou s ním tyto ve zcela zjevném rozporu (typicky finanční správa nebo ministerstvo dopravy)? A takových případů je víc.
"Schválně - který zákon umožňuje MV a PČR klasifikovat střelivo do kategorií B až D"
HLAVA II
ZBRANĚ A STŘELIVO
Díl 1
Kategorie zbraní a střeliva
§ 3
Rozdělení zbraní a střeliva
(1) Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na
a) zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
b) zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
c) zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
d) ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
e) střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
(2) Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.
(3) V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (§ 74 odst. 6).8) Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
Možná ale bude jednodušší když předhodíš něco co je tada v rozporu ....
Jediné, co tam je řešeno je kat. A (zakázané provedení). Písmena b) až d) klasifikují pouze zbraně. Nezakázané střelivo má separátní písmeno. e) a není zařazeno do žádné kategorie! Tj. ČUZSS může na základě odst. 3 pouze říkat je to A (písm. a) ) resp. není to A (písm. e)).
Nějaká další kategorisace je většinou nesmysl, protože mnoho druhů střeliva není možno jednoznačně zařadit - prostě tam není relace 1:1, ale 1:n Například 8x57 IS může být střelivo do zbraně kategorie A (LK vz. 26), B (FG-42), C (k98) i D (G88). Pro ministerstvo je to ovšem „střelivo kategorie C“. Podobně třeba .22 LR (byť uznávám, že v ní D-čkových zbraní moc existovat nebude), .44-40 Winchester, starší Mannlicherovy ráže atd.
Co se týče rozhodování ČUZZS v příkrém rozporu se zákonem např. jednoranné (jakož i dvouranné) perkusky, které zákon jednoznačně řadí do D. Což nebrání ČUZSS některé in-line předovky klasifikovat jako kat. C.
@JJ
Ach jo. Nechtěl jsem sem kopírovat celé znění, ale v dalších oddílech jsou k některým skupinám vyjmenovány i typy nábojů a zbytek podléhá klasifikaci podle rozhodnutí zkušebny. Co na tom nechápeš nevím.
To že zkušebna zařadí munici někam kam ty si myslíš že nepatří, to asi nebude problém zákona jak jsi psal nahoře, ale něčeho úplně jiného.
A co ty nechapes na tom, ze v zakone bylo napsano, ze souhlas s vykonem podnikani zavisi na rozhodnuti sefa hasicu, coz je presne to, co US zrusil. Tohle je presne totez. Vnasi to pravni nejistotu, tudiz to v zakone nema co pohledavat. Duvody byly samozrejem i dalsi - napriklad neprezkoumatelnost takovyho rozhonuti, coz plati i v tomhle pripade.
Tak u těch hasičů je samozřejmě stejně jako u vojáků logický zájem (nejen velitele hasičů, ale i společnosti) aby tam ty ženský nelezly, to snad nemusí být v zákoně. Proto tam asi byla ta klauzule, kdyby nějaká samyce prošla fyzický a psychický testy jak John přes Vietnam, aby to velitel mohl zaříznout :-)
@Filip Jirsák
Tak tady @M. je prostě buran, zájem nevím jaký tam je, ale konkrétně v armádě a u hasišů jsou některé zařazení podmíněny i fyzicky, nicméně se to často ruší "pouze" kvůli ideologii jakési genderové rovnosti - prostě mezi muži a ženami jsou jak fyzické, tak psychycké rozdíly. Nejtrénovannější muž bude vždy silnější než nejtrénovanější žena. V průměru je to to samé. Ale zdůrazňuji že se jedná jenom o některé zařazení, jsou zase pozice kde jsou ženy vyloženě vhodné nebo minimálně přínosem - aby mi nějaký trotl hned něco nevpálil tak dám konkrétní příklad - radši na manažerské pozici uvidím normální ženu než nějaké střelené macho typu @M.
@Filip Jirsák
Jasně, ovšem často jsou tyto limity snižovány - např. zde - nevypadá to ani že by limity snížili, mají úplně jiné. Jako je mi to jedno, ale v rámci objektivity k té diskuzi ...
Kentan z Montargi: Jenže v tomto případě to nejsou přesné limity dané povahou práce (např. pokud pošta doručuje třeba patnáctikilové balíky, musí takový balík pošťák unést) – všimněte si, že tam není jedna daná hranice, ale je to bodované v několika pásmech. Takže ten test ověřuje celkovou fyzickou zdatnost, a stejná fyzická zdatnost znamená u mužů a u žen různé výkony. Samozřejmě je to problém, protože i u dvou mužů nebo dvou žen bude stejná fyzická zdatnost znamenat různé výkony, ale ona prostě takováhle paušální tabulka nikdy nebude ideální, a třeba bude v budoucnosti nahrazena i ta.
Mj. máme uzákoněné práce zakázané ženám, a ty jsou zakázané bez ohledu na to, jestli je konkrétní žena fyzicky zvládá nebo ne. A takové úkony se budou u hasičů nebo bojových jednotek prostě vyskytovat. A v případě nějakého průšvihu má problém ten, kdo ji na toto místo dal.
Praktický zájem může být například takový, aby organizace typu armáda nemusela vynakládat zvýšené náklady na zázemí (toalety, sprchy, převlékárny) pro muže a ženy. Pomiňme, že by bylo ošetřena nenárokovatelnost těchto opatření pak sociální zájem může být ten, že by mělo být pod úrovní muže nechat něco takového vykonávat ženu byť se o do dere o 106. Nebavím se tady o nějaký měsíční exhibici pro televizi, případně v kanceláři, ale makačku na směny ve výjezdu.
Logický zájem spočívá v tom, aby členem sboru nebyl někdo, kdo na to fyzicky nebo psychicky nemá. Což v určitých momentech může být prakticky každá žena. Týpků, jako byla kdysi brankářka z Rudé hvězdy Karlovy Vary, o níž spoluhráčky říkaly "naše brankářka je senzační holka, ale občas ji nechtějí pustit na ženské záchody", není zase tolik.
Středověk s tím nemá co dělat.
Ženy jsou psychicky odolnější a mají vyšší práh bolesti. Dokáží fungovat i ve stavu, kdy by většina mužů už zkolabovala. Ověřila si to řada armád za druhé světové války - ženy na vojenských základnách mnohem lépe zvládaly situace jako je bombardování. Jasně že se pak rozplakaly a zhroutily, ale to bylo až po té, co to skončilo. Do té doby, narozdíl od řady mužů, prý fungovaly jako stroje a dokázaly činit efektivní rozhodnutí i ve chvíli, kdy kolem nich padaly bomby, kolikrát i v situaci, kdy byly zraněné. V chladnokrevnosti muže překonávaly.
Znamená to, že bychom měli mužům zakázat pracovat v armádě?
Začněte třebas tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Women_in_World_War_II
A pak další stránky o "women in world war 2". Obecně se pletete v tom, co vojáci dělají. Nosit 60+Kg v batohu je dost krajní případ. Navíc dnes dvojnásob. Mnohem častější byly třebas situace, kdy bylo potřeba obsluhovat protiletadlové zbraně a reflektory při náletu. Stát tam, točit reflektorem, počítat náměry nebo mířit, to vše ve chvíli, kdy to všude kolem vybuchuje a vy víte, že někde tam venku je vaše rodina. Zvládaly to dobře. Že se na některé bojové úkoly nehodí je přece pochopitelné? Na jiné se zkrátka hodí zase lépe.
"Many men were amazed that women could make adequate gunners despite their excitable temperament, lack of technical instincts, their lack of interest in aeroplanes and their physical weaknesses"
Mimochodem, zdalipak tahle paní musela tahat 60Kg?
Jde také o tělesnou zdatnost, a tam ženy zcela jednoznačně za muži zaostávají. Je to dáno jak hustotou a velikostí svaloviny a kostí, tak i odlišnostmi ve stavbě těla. A žena, která prostě fyzicky nemá na nějaký výkon, který je zapotřebí udělat, je větší průšvih než pobrekávající chlap, který to po pár fackách a s hlavní pistole zabořenou do zad zvládne.
Čímž pochopitelně není dotčen fakt, že v armádě jsou posty, na nichž žena problémová nebude (vyjma krizových situací, kdy se rozdávaly kulomety a ruční granáty i kuchařům). Ale není použitelná neomezeně ke všemu, což je do jisté míry logistický problém (není stoprocentní nahraditelnost jednotek a jejich členů na úrovni běžných bojových aktivit).
Další věcí jistě je, že vyjma válek na život a na smrt, jakou byla např. obrana evropských národů před německou agresí za WW2, je výhodnější (v situaci, kdy si můžeme dovolit zohlednit dlouhodobější strategii, zahrnující období po válce), když v zázemí zůstanou převážně ženy, protože skupina 100 žen a jeden muž může mít každoročně kolem sta dětí, zatímco skupina 100 mužů a jedna žena se zmůže jen na jedno dítě ročně, i když ti chlapi budou makat, až se z nich bude kouřit.
8x57J(S) není pro MV střelivo kat. C. Taková kategorie střeliva vůbec neexistuje. Pokud jste držitelem zbraně kat. D, do které je toto střelivo určené, tak jste oprávněn toto střelivo nabývat, držet a nosit. MV k této problematice přímo vydalo stanovisko.
To, že se PČR neřídí touto směrnicí je jiná skutečnost.
Třeba .22 Short je jak B, tak D.
Nemyslím si, že by museli vydat specifikaci, co který údaj znamená. Vždyť by bohatě stačilo mít možnost zjistit, jestli se můžu spolehnout na to, že předložený OP je pravý a že údaje z něj vyčtené jsou pravdivé, ať je jejich význam jakýkoli. Nepotřebuju vědět velikost pinďoura držitele občanky; stačí mi, že je tím, za koho se prohlašuje.
MasoxCZ: Abyste mohl posuzovat, zda jsou uvedené údaje pravdivé, musíte nejdřív vědět, co znamenají. Je pravdivý údaj, pokud budu mít v položce givenName uvedeno "Tomáš"? Pokud bude význam položek specifikován tak, že pro všechny, jejichž křestní jméno je "Filip" a příjmení začíná na "Ji", se do položky givenName uvede "Tomáš", je ten údaj pravdivý - a vám bude při čtení občanky bez specifikace k ničemu. Pravost OP tím také neověříte, když si někdo zkopíruje ty veřejné údaje na svou falešnou občanku, bude podpis dál sedět.
To ale také není tak úplně pravda. Pokud se ČR hodlá připojit k interoperabilitě eIDAS v rámci Evropy (zjevně ano), slouží k autentizaci eID, které již na občance je. A teď samozřejmě záleží na tom, jestli bude pro interoperabilitu zvolen centralizovaný či decentralizovaný rámec. Zatím to svědčí pro ten centralizovaný, jinak by zřejmě neváhali s publikací certifikátů.
1) "lze dovodit", "Zdá se" ...
2) "Dle vyjádření ministerstva byl systém účelově vybudován jako uzavřený a je zranitelný pouhým zveřejněním veřejných klíčů."
Kde se píše v odůvodnění že je zranitelný pouhým vydáním klíčů? Z čeho autor přesně vychází? Z bodu 1?
3) V odůvodnění se píše že podle zákona nesmí:
„Je zakázáno shromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat,
uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené
v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon
nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“
Z čeho přesně autor vychází když tvrdí že veřejný klíč být zvěřejněn může?
4) "Žadatel dále doplňuje, že strojově čitelné informace z občanských průkazů lze jednoduše vyčíst bez znalosti jakéhokoliv hesla nebo klíčů"
Ale to přece není předmětem stížnosti?
5) Z čeho přesně autor vychází když se domáhá pravomoci ověřovat platnost elektronického dokumentu osobně - mimo k tomu pověřené státní orgány?
@j
Viz. 3) a zaměř se na "kombinovat" a "vedené" a pak mi ukaž z čeho výchází tvůj právní názor že se to netýká i těch veřejných klíčů a jestli se to netýká i GDPR, protože tím tím veřejným s pomocí privátního je pak "kdokoliv" schopný identifikovat jakoukoliv osobu - já takový právní posudek nevlastním ....
@j
Propo. Souhlasim s tim ze by to zverejnit meli.
Ale tady musim souhlasit s Kentanem. Certifikat je vedeny na OP. A teoreticky se overovani pomoci verejneho klice da povazovat jako kombinovani dat(certifikat na OP + verejny klic). Pravnik nejsem ale vidim tu moznost takoveho vykladu.
V tomto pripade by ale MV zadny zakon nebranil ve zverejneni, ale komukoliv(vcetne MV) by tento odstavec branil v overeni.
@Přezdívka: *
No to je právě otázka. Celý zakopaný pes bude v tom, že podle výkladu MV mu to prostě poskytnout nemohou. Jestli je to záměr, neznalost, debilita, šlendrián nebo kdoví co je otázka další, ale autor zprávičky podlě mne to první tak trošku přeskočil a zrovna se vrh pátrat a prudit s tím druhým ...
Já si taky myslím že by ho zveřejnit mohli. Víme všichni jak to funguje. Ale nikdo z nás nemá tu zodpovědnost - jedna věc je jak fungují certifikáty a klíče, druhá věc co na to právo.
@j
No jak, potvrdíš tím pravost priv. klíče který ta osoba má - veřejný klíč je druhá strana té samé mince. Nejde o to jak se na to dívám já, ale jak se na to dívá zákon, jestli je to jeden z dílků který může spoluidentifikovat osobu.
Tedy pokud budu mít priv. klíč získaný od nějaké osoby, mohu pomocí veřejného klíče zjistit, že klíč si osoba nevycucala z prstu. Není to totální definitivní způsob jak někoho identifikovat, jenom ověřit klíč, ale nevím jak se na to dívá GDPR, protože ty údaje k nepřímé identifikaci mohou být dost nepřímé - často záleží přímo na situaci nebo organizaci. Pokud to víš že to tak není, odkud toto vědění čerpáš - nějaký zdroj?
Jsem toho názoru, že přítomní IT odborníci naprosto nechápou důvody zřizování e-občanek. Ty jsou jednoznačně dva:
1. Aby se na tom nějaké státem preferované firmy nakapsovaly
2. Aby ty doklady byly pokud možno obskurnější a snadněji zfalšovatelné než papírová občanka, aby se tudíž mohly "nežádoucím" osobám stávat "nehody" typu, že někdo prodal jejich nemovitost za pár babek a použil na to zfalšovanou jejich e-občanku. Což by v podstatě umožnilo daleko efektivnější likvidaci disentu, než jaká tady byla za Husáka.
Pro ten první bod je odborná kvalita a e-bezpečnost těchto dokladů irelevantní, pro ten druhý je dokonce škodlivá.
A ještě jedna "roztomilost": Citovaný paragraf "§ 15a, odst. 3 zákona o občanských průkazech" v podstatě znemožňuje petice (včetně občanské podpory kandidátů na presidenta), protože v peticích se vyžadují údaje z OP, aby byly příslušné podpisy ministerskými úředníky akceptovány jako platné, a tudíž by tvorba petičních archů byla porušením tohoto paragrafu a odstavce.
To je prostě problém právních bastlů, prosazovaných lidmi omezeného intelektu, kteří nejsou s to domyslet dopad toho, co vytvořili, v širších souvislostech. Případně je zde představa, jak to známe z minulého režimu, že některým se bude porušení zákona tolerovat (třeba některým zaměstnavatelům nebo organizátorům "správných" petic) a některým ne.
Já přesně tohle znám z oblasti hygienického a zdravotního zabezpečení letních dětských táborů za socíku. Existovala celá džungle předpisů, které si vzájemně natolik protiřečily, že v podstatě nebylo možné provozovat dětský tábor bez toho, aby nějaký z těchto předpisů nebyl porušen (prostě se všechny současně dodržet nedaly).
Praxe byla takové, že pionýrské a podnikové tábory fungovaly, protože se u nich porušení předpisů tolerovala, ale hned na začátku 70. let byli "za porušování hygienických předpisů" zlikvidováni skauti a junáci, protože jim se to netolerovalo.
Nebo ze zdravotnictví: Existuje hmotnostní limit pro zvedání břemen ženami, ale nevztahuje se na zdravotní sestry, "protože pacient není břemeno". Asi tím, že je ještě živý (pro mrtvoly si chodí černí havrani) nějak levituje a ta kila prostě nemá.
Trochu off-topic, ale pripomela mi to zminka o "problemu pravnich balastu". Tu na vltave nebo na proglasu (radio stanice) mluvil starosta z nejaky mensi vesnicky/mestecka, jak ted uz bude koncit a vzpominal, kdyz svoje prvni fukncni obdobi jeste jako predseda narodniho vyboru mel dva fochy se zakonama, ktere se tykaly jeho prace. Stratuje 90s poznamenal boom, kterej jim zakonama naplnil cituji 2 skrine, tzn. exponencialne narostl obsah, u tohoto obsahu pak narustal pocet situaci s nejasnym pravnim postoj ruznych pravnich subjektu, tj. u plno veci je tezke rici: "znamena to tohle a ne nic jineho"... a v tomhle se motame vsude a zamotavame ... :-))) jsme hovada stejne
Dost hrozný problém jsou přílepky, protože např. v zákoně, upravujícím povinnosti vedoucího masny může být závazná charakteristika motorových olejů. V tom se v podstatě nevyznají ani právníci (a sranda je, že, na rozdíl od normálních lidí, nenesou soudci nebo prokurátoři či advokáti za nezvládnutí toho mišmaše žádnou právní odpovědnost).
Pokud není veřejný klíč, nemůže třetí strana ověřit pravost údajů, tuto pravost může pak ověřit jedine vydávající strana, tak že:
1. má trvale zajištěnou poptávku po ověřování pravosti.
2. Vůbec nepotřebuje PKI, stačí si ověřit zda má stejný blok dat ve své databázy, pokud ano, pak je praví.
A teď trochu spekulace,
v české kotlině, bych se nedivil ani tomu, kdyby žádný státní orgán neměl ani ten privátní klíč z té dvojice :-) a celé to bylo jen zajištění přijmu soukromému subjektu.
Asociace a další spekulace:
Už něco přes měsíc nefungují v Praze validátory, terminály pro ověřování kuponu nahraných do lítaček, viděli jste někdo za poslední měsíc někde v metru či tramvaji revizora ? Ano je to jen holá spekulace, ale nesnaží se soukromí subjekt mající klíče k lítačce zvýšit cenu ? nedá se třeba do opětovného zprovoznéní validátorů v praze jezdit zdarma ?
A zase zpět:
Jak má občan vědět že se něco podobného nechystá s občankama ?
„Je zakázáno shromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo LIKVIDOVAT strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“
Pokud za absurdni situaci muze blbost, vzdy je moudre tuto variantu zvazovat.
Nadruhou stranu, predstavte si, ze by kdejaky hejhula mohl overovat obcanky (resp. data na nich) lepe nez statni narodni overovaci nastroj za batovskych 999mczk.
Nebo ze by treba mohl kdejaky hlidac obcanek.cz overovat, zda neni obcanka falesna.
Kdo vi kolik takovejch use cases existuje.
Take kolika zloduchum ve sluzbach stadu by to ztizilo zivot a kolik by jich bylo treba i nahodou odhaleno.
to jsou ale rozdílné věci, veřejný klíč pro daného občana je na eletronických občankách k dispozici k přečtení a stejná zranitelnost povede k dopočítání soukromého klíče.
Tady se jedná o klíč, kterým je certifikát podepsaný, ten je pro všechny občanky (předpokládám) stejný a pokud by zveřejnění takového klíče vedlo k bezpečnostnímu problému, je tady problém s daným algoritmem viz zprávička, https funguje na principu, že to možné není a na https se stejné zákony odvolávají jako na bezpečný prostředek.
vtipné, spíše to vypadá na zástupný problém, pořád mám k dispozici certifikát daného majitele občanky a mám k němu k dispozici podpis a otisk veřejného klíče, jsem schopný kryptograficky ověřit, že podpis klíči sedí, že obsah není změněný a pokud si z více občanských průkazů o věřím, že mají stejný podpisový klíč, dokonce s nějakou pravděpodobností dokážu říct, že údaje jsou podepsané státem.
Osobně si myslím, že se jedná o neznalost ze stran úředníků a nikoliv skrytý účel.
Autor článku se snaží hrát na experta, ale nerozumí triviálním základům PKI...někdy by bylo lepší spíše mlčet než se veřejně vyjadřovat. Ano public key se dá přeložit jako veřejný klíč a někdo by překlad mohl intepretovat jako klíč určený pro veřejnost, tak by to možná přeložil google translate. Realita je ale trochu jiná - v rámci PKI (public key infrastructure) existuje vždy dvojice klíčů, kdy jeden z nich (např. soukromý klíč - private key) a slouží k zašifrování; druhý klíč (např. veřejný klíč - public key) slouží k dešifrování. Veřejný klíč pak bývá součástí certifikátu. Nevím, jak pan expert došel k názoru, že public key musí být za každou cenu zveřejněn (např. aby byl certifikát online k dispozici každému), nikde žádný takový požadavek není...odpověď vnitra mi přijde vcelku logická a pan EXPERT ukázal své odborné IT znalosti.
no ja si myslim že realita nie je iná. verejny kluc je naozaj urcený pre verejnost. A slúži na zasifrovanie zpravy ktoru mi chce ktokolvek z "verejnosti" poslat. Ja si zprávy desifrujem privatnym a teda sukromnym klucom.
Za kazdu cenu samozrejme nemusi byt verejny kluc zverejnený ale potom ad 1 mi nikto neposle sifrovanu zpravu, ad 2 nejde overit platnost podpisu inou stranou ako tou ktorá drzi onen verejny kluc. V podstate tym MV tvrdi , že onen podpis nejde použivat pre iné učely ako komunikaciu so statom, pretoze len ten drzi verejny kluc ktorým je možne overit platnost udajou na OP.
Opravte ma ak sa mýlim :)
On za tím možná bude strach z toho, že by někdo mohl chtít ověřovat identitu občana pomocí certifikátu, který v těch občankách už je. Místo toho aby platil desátek České poště a dalším (ne)důvěryhodným CA.
Osobně mi to příjde jako další prvoplánovitej vejvar pro tyto CA. Kdyby se totiž šlo ověřovat pouze samotným eOP, tak k čemu by pak ty certifikáty od pošty byly?
Máš to pomotané.
V občankách žádný certifikát není(pokud si tam nepřidáš svůj vlastní). Jsou tam strojově čitelná osobní data a elektronický podpis.
Ten má ověřit, že je nahrála oprávněná osoba a nejsou změněna. Tedy že eOP je platný. Bez veřejného klíče to ovšem ověřit nelze a eOP tak může být klidně pozměněný, nebo falešný.
a jak tam jsou ty "strojově čitelné údaje" uloženy? Vzhledem k tomu, že jádrem občanky je čip M7892 G12, který má jen několik druhů chráněných uložišť (RSA, EC, SHA(2)) a SLC pro symetrické šifrování, nemám moc možností jak tam uložit nějaký texťák s osobními údaji.
Samozřejmě pro uložení strojově čitelných údajů je použit certifikát, přítomný je private a public klíč, práce s občankou, jmenovitě přihlašování na portál občana se technicky provádí právě podepsáním nějaké "výzvy" private klíčem. Public klíč naopak obsahuje základní identifikace držitele karty a právě certifikáty, kterými byl podepsán nechce MV zveřejnit.
Je to hodně podobná analogie jako by nějaký úřad odmítal zveřejnit svoje razítko, kterým potvrzuje dokumenty s tvrzením, že to potvrzení je jen pro vnitřní potřeby státu a veřejnost ho může ignorovat a nemá ho zohledňovat. Proti tomu se moc nedá namítat, mají pravdu, na druhou stranu zveřejnění je i forma veřejné kontroly a transparentnosti, nevěřím, že to má dopad na bezpečnost.