téměř všechny současné aplikace používají ke svému běhu nějaké open-source knihovny právě proto, že nemusejí danou funkcionalitu vyvíjet sami, ale důsledkem je ona přítomnost chyb
To je ale špatná implikace. Chyby by tam byly, i kdyby ty knihovny nebyly open source. A kdyby se nepoužívaly knihovny, ale vývojáři si daný kód napsali sami, bude tam ještě víc chyb, než když se použijí ty knihovny. Protože na těch knihovnách je typicky odpracováno víc, než kolik by tomu věnoval tým, kdyby si to psal sám.
Na to, že knihovny nejsou bez chyb, je potřeba upozorňovat. Stejně tak na to, že je potřeba knihovny také správně používat. Ale to výše uvedené vyjádření je prostě nesmysl.
Nikdo snad ale netvrdí, že v closed-source knihovnách chyby nejsou.
Veracode se rozhodl prozkoumat ty open source knihovny právě proto, že jsou zdrojáky k dispozici k analýze. Vydal zprávu o stavu, nabízí nástroj k řešení. Podle mě docela dobrá věc. Pro closed-source to k dispozici není, neřešil bych, zda je nebezpečnější používat OS knohovny nebo ne, ale jak to udělat, aby to co nejbezpečnější bylo.
Až takhle kategoricky bych to netvrdil, ale při dostupnosti zdrojáku se to snáz testuje a chyby se snáz hledají a opravují, a v neposlední řadě se do toho může pustit víc lidí. IMO klíčové je to slovo MŮŽE.
Tedy ne že v closed source chyb musí být automaticky víc, ale 1) je sice těžší je najít, a hlavně 2) když tam jsou, je daleko větší opich je opravit :-)
Já tedy zprávu chápu trochu jinak. Podle mě konstatuje prostý fakt, že dnes se cílový produkt skládá ze závislosti někdy až absurdně vysokého počtu knihoven, přičemž nikdo nebere za své, aby sledoval a řešil jejich bezpečnost (i přesto, že oprava představuje obvykle jen minor update).
Tato situace mi připadá děsně absurdní. Představte si, že by mi u auta upadlo kolo jen díky tomu, že šrouby výrobce koupil kdesi na konci světa a neověřil a nestaral se o jejich kvalitu. U hmotných výrobků už (dávno) víme, že za celek nese odpovědnost prodejce (= přibližně se kryje s posledním zpracovatelem, výrobcem). Dokonce ani zadarmo mi kamarád nemůže "opravit" brzdy, protože kdybych se zabil, půjde sedět. U software děláme, jako kdyby tato setletá zkušenost neexistovala.
Přijde mi rozhodně v pořádku upozorňovat, že software se mezi sebou neliší jen otevřeností / uzavřeností, licencí nebo kvalitou, ale právě i tím, jestli někdo nese (či by měl nést) odpovědnost. Koncový uživatel programu (třeba na mobilním telefonu) těžko kvalifikovaně posoudí rizika.
Situacia nieje az taka absurdna ako si ju opisal. Pouzil si nie najlepsi priklad.
Auto nieje vec, ktoru mozes proovnavat s hocijakym SW (nejakou web strankou alebo s SW kalkulackou, pri ktorych zlyhani sa nic uedeje). Porovnavaj porovnatelne.
Ak si pouzil auto, tak porovnaj poziadavky na kvalitu materialov s poziadavkami na kvalitu HW a SW. Tie poziadavky na kvalitu SW v automotive budu uplne niekde inde. Ako brzdy, tak aj SW v riadiacej jednotke alebo v nejakom jazdnom asistentovi ti nemoze kamarat opravit len tak a keby si si za zabil, tak by isiel sediet.
Najdi si poziadavky na kvalitu SW napriklad v lietadlach alebo inych podobne rizikovych odvetviach. Mas na to normy a aj nejake to ISO sa tomu venuje.
To je naprosto v pořádku, je jasné že se musí hledět na jakost a na odpovědnost vždy podle závažnosti užití a situace. Šroub na uchycení obrazu na stěnu také nebudu chtít zkoumat tak, jako šroub který drží brzdy v autě.
Chtěl jsem vyjádřit, že mi přijde naprosto korektní, když se o tomto tématu píše. Přispívá k všeobecnému obzoru všech, co software používají. Absurdní na tom podle mě je, že se na to v mnoha oborech prdí. Nevím, jestli jste zaregistroval například, jak v praxi dopadla bezpečnost v českých nemocnicích? Je to méně důležitý obor než automotive? Jediný rozdíl je, že výrobce automobilů sám nese přímou odpovědnost a v nejlepším případě přivede svoji značku na buben, v nejhorším si půjdou lidé z vedení i posedět. U nemocnic se nestalo nic, nikdo odpovědnost necítí, nikdo ji nevymáhá a vesele se flikuje dál.
Nevím, jestli jste zaregistroval například, jak v praxi dopadla bezpečnost v českých nemocnicích? Je to méně důležitý obor než automotive? Jediný rozdíl je, že výrobce automobilů sám nese přímou odpovědnost a v nejlepším případě přivede svoji značku na buben, v nejhorším si půjdou lidé z vedení i posedět. U nemocnic se nestalo nic, nikdo odpovědnost necítí, nikdo ji nevymáhá a vesele se flikuje dál.
Ale kdepak, to vůbec není o nějaké přímé odpovědnosti. Správce v nemocnici může být odpovědný jak chce, ale když nedostane peníze na nákupu potřebného vybavení a služeb, neudělá skoro nic.
Takže na vaši otázku, zda jsou nemocnice méně důležitý obor, než automotive, je snadná odpověď. Důležitost se měří velice jednoduše – množstvím peněz, které do toho jdou. Takže ano, zdravotnictví je v ČR podstatně méně důležitý obor, než nemocnice. My jsme totiž the country for the future, konkrétně se tím myslí takový skanzen, aby budoucí generace evropanů někde viděli, jak to tu vypadalo dříve. Takže samozřejmě nebudeme investovat do vzdělávání nebo zdravotnictví, ale do oborů, které jsou za zenitem – automotive, letectví, jaderné elektrárny.
Správce v nemocnici může být odpovědný jak chce, ale když nedostane peníze na nákupu potřebného vybavení a služeb, neudělá skoro nic.
Krom toho, že by rezignoval a vyjádřil by tak svůj postoj k závažné situaci. Jenže nyní nemusí. Raději z peněz postaví novou fontánku před novou recepcí, dopřeje starostovi pár fotek ze slavnostního otevírání (a na oplátku bude ředitelem dál).
Ano, tak dá správce výpověď a místo něj tam nastoupí někdo jiný, se stejnými možnostmi. To fakt situaci vyřeší. Mimochodem, měl byste si ujasnit rozdíl mezi správcem sítě a ředitelem nemocnice.
Odpovědni musí být všichni za svoji část. Lékař nesmí pacientovi ublížit, ani se podílet na zjevně chybném postupu. Ředitel k tomu musí svým zaměstnancům poskytnout podmínky. Zřizovatel musí financovat potřebné, a má právo se ptát a kontrolovat hospodaření, nikoliv však rozhodovat.
Tím, že odpovědnost nebude, se nikdy nic nevyřeší.
To je sice moc hezké, ale bohužel naprostá fikce. Nemocnice mají určitý omezený příjem (a vzhledem k počtu krachujících nemocnic to nebude žádný velký nadbytek) a s tím musí hospodařit. A jestli je potřeba finance napumpovat do zdravotnických přístrojů, tak velmi těžko se bude ředitel přesvědčovat ze strany IT, že je potřeba vyměnit staré děravé Wi-Fi, switche, servery a počítače na obstarožních systémech. Protože ředitel vidí, že ta zařízení fungují, tak to zařadí jako méně nutnou investici a přednost dostanou produkty, které opravdu lidem pomáhají s léčbou a diagnostikou. A je to zcela logické. A nic se nemusí stát. Jenže pak může přijít případ jako Benešov...
Takže ačkoli Vám rozumím a zcela souhlasím, že v zařízení, které se stará o zdraví by mělo být vše v maximálním pořádku, od nástrojů přes lékařské přístroje až po počítačové sítě. Bohužel málokterá nemocnice je schopna tohle vše zaplatit a řešit ihned.
Stále to nechápete. Ono se nic nevyřeší, ani když odpovědnost bude. Protože na vyřešení jsou potřeba peníze, bez nich to nejde.
Já to docela dobře chápu. Pokud se peníze nedostávají, musí rozhodnout (v tomto případě) zřizovatel a zákonodárce, ze kterých požadavků sleví. Jenže my se tváříme, že chceme vše a peníze nemáme na nic. Zákony jsou nastaveny "dobře" (ve velkých uvozovkách). Když něco selže, tak politicky označíme viníky, ale nic nezměníme.
Zcela legitimní diskuse by byla o tom, jestli peníze putují do dětských hřišť, do vyvěšování dalších tisíců dopravních značek, do nových parků... ...nebo do zabezpečení (třeba) nemocnic... Ta diskuse ale nevznikne, pokud se nevytvoří přiměřený tlak.
To je ale jen proto, že to zákon nezakazuje. Ale prodávat dnes např. mixér (jako el. zařízení), kde výrobce napíše, že za jakékoliv vady a jejich následky neručí a když nechcete, nepoužívejte, to neexistuje. Přeloženo: Je to jen věcí společenského postoje realizovaného zákonem, a je na nás, zda to náhodou stejně jako kdysi u mixérů nechceme jinak.