Spíš než honby po user-agentu bych se bál honby po spojeních s kým uživatel komunikuje a jestli náhodou jeho provoz nevykazuje specifika toho, že je zabalený do VPN. K tomu prvnímu ty patřičný složky spíš nemají přístup, protože po cestě je to šifrovaný a nakonec to ví jen druhý konec spojení, ale k tomu druhýmu se dostanou zcela jednoduše a vůbec nepotřebují vědět co je obsahem přenášeného, aby si dovodili zbytek.
Objektivní a nezaujaté srovnání by mě taky docela zajímalo.
Zatím nemám pocit, že by se v západním světě šmírovalo málo. S rozvojem AI a s tím jak korporace nabírají na síle vidím do budoucna se hodně zhoršující trend. Zvláště v ovlivňování obyvatelstva měkkou cenzurou, preferováním určitých informací na úkor opravdu důležitých... až po tvrdé postihování politicky významných oponentů za cokoli, co se v jejich datech podaří najít.
To nezaujaté srovnání je v tomto případě jednoduché:
- v západním světě (demokraciích...) šmírují převážně soukromé firmy, ve svém zájmu, ke svému soukromému prospěchu, a pokud něco sbírá stát, tak se sám omezuje a ještě se za to stydí;
- ve východním světě (diktaturách) sbírá data stát, někdy prostřednictvím ovládaných společností, ale obecně brání tomu, aby šmíroval i někdo jiný.