Názory k článku
NASA přenesla data rychlostí 25 Mbps ze vzdálenosti 226 milionů kilometrů

Akorát s pingem bych byl asi trošku netrpělivej ;).

Jo, asi jako u DVB-T, taky jednosměrný datový tok.

Ak som spravne pocital, je to takmer pol hodina ping reply. (cca 13 minut jednym smerom)

Ani videohovory nebudou úplně to pravé ořechové.

Jak to bylo ve filmu Passengers (2016)? Ping nějakých 55 let? Nahrál videozprávu a odpověď měl obdržet až za 55 let nebo tak nějak.

Viz Martan, ackoli je tam spousta kravovin, tak toto tam ztvarneno je.

A navazovat na tom TCP spojení by bylo taky dost labůžo.

Co TCP, ale TLS.

Vsak to snadno obejdete tim, ze se vykaslete na sifrovani transportu a zasifrujete az vlastni payload. Neni potreba vynalezat kolo, kazdy takovy problem ma reseni.

To je krásný moudro.
"každý takový problém má řešení" - Mohl bys definovat "takový"? Abych u každého problému poznal, jestli má řešení a zbytečně se tím nezdržoval. Podle mě se to definovat nedá, čímž pádem jsi napsal, že každý problém, který má nějaké řešení má řešení, jen ty, co řešení nemají ho nemají. Ale to by napsal jen trouba, ne?

V 90 rokoch sme sa dostali k nejakemu vyradenu satelitu z ktoreho sme mali smerom na SK obrovsky download, uplink strasny. A kedze sme potrebovali/chceli prenasat velke subory tak sme si urobili specialny program. Na odosielacej strane to cakalo na TCP na nejakom porte, tam ste posielali prikazy a ten program na ten satelit odosielal UDP pakety. Co sa zle prenieslo tak sme znovu poziadali do toho programu aby sa preposlalo. Fungovalo to skvele.

Jaké jsou možnosti přenosu řekněme od Měsíce? Až tam za pár let přistane lidská posádka, bude možné to vysílat na Zemi živě v 8k?

Tak vzhledem k tomu, že měsíc je k nám stále přivrácen a je asi v setinové vzdálenosti co přenesli těch 267 Mb/s, co se týká tohoto, je celkem solidní šance, že ano když bude dostatek výpočetního výkonu pro kompresi ale to by mohl zvládnout nějaký ASIC.

Docela by mě atokonto zajímalo jak řeší vzájemný pohyb vysílače a přijímače a co tím přijímačem vlastně bylo. Netuší někdo?

Jakykoli prenos na libovolnou vzdalenost je jen a pouze o antenach na obou stranach a pripadnem ruseni. Nic vic.

Mesic je zarohem, takze krome ponekud vyssi latence, se kterou nic neudelas, se da prenaset libovolny bitrate, zalezi ciste na tech antenach.

Mnohem vetsi problem budes mit s tim, ze ve vesmiru moc nefunguji digitalni kamery. A cim maji vyssi rozliseni a mensi pixely ... tim hur. Muzes to videt pri startech ze kterych prenos je, treba Muskovo rakety.

Nejen o antenach a ruseni, ale taky o pouzitem nosnem signalu, modulaci, pouzitem vykonu...

To ze digitalni kamery "nefunguji ve vesmiru" asi nepozname pri startu, ale az kdyz je ta raketa ve vesmiru, ne? Pri startu je jeste u zeme...

A jinak, digitalni kamery ve vesmiru tak nejak funguji. Nevim co znamena to tvoje oznaceni "moc". Uz jsem videl hromadu peknych zaberu z obezne drahy, z ISS, z mesice...
Tim "nefunguji" jsi mel na mysli asi vypadky spojeni? Zpusobene treba plazmou pri navratu, nebo spatnym natocenim vesmirne lode, nebo spatnym pokrytim useku drahy pozemnimi prijimaci.
Taky jsi mozna mel na mysli ruseni snimacich cipu vesmirnym zarenim? Ale to ma smysl resit az pri letech na mesic nebo dale, pripadne pri dlouhodobejsich misich. Pro nosice, ktere behem par hodin pristanou zpatky, nebo zaniknou v atmosfere, to neni problem.

Chjo ... antena === zisk. Na vykonu nezalezi. Kdyz udelam dostatecne obri antenu, staci mi pikowatty vykonu.

V digitalnich kamerach je ... chip. Chip bez jakekoli ochrany vystaveny zareni ... a projevuje se to tak, ze i na nizkych obeznych drahach, kde jeste existuje magneticka ochrana Zeme, postupne jednotlive pixely chcipaji. A je to videt uz pri tech prenasenych startech, vzdy par pixelu umre.

Kdybys investoval par sekund do hledani, tak bys treba zjistil, ze ty kamery se na tech opakovane pouzivanych castech ... vymenuji.

Pricemz to plati pro vsechny chipy, jen ty nekde uvnitr maji typicky nejakou ochranu, ale i tak se ve vesmiru rozhodne nepouzivaji na zadne kriticke casti zadne ubermoderni megatechnologie ... protoze jsou moc male a moc nachylne.

Chjo. Na výkonu doprkýnka záleží, při stejných anténách vysílače i přijímače, s vyšším výkonem poslaném do antény vysílače mám lepší příjem na druhé straně. Amplituda přiímaného signálu je funkcí mnoha veličin, a je tam i zisk antén, i výkon poslaný do vysílací antény. A to jsi pominul ty modulace, nosný signál.... Uvědomuješ si třeba že amplitudová modulace mění výkon, takže mění kvalitu příjmu? Jasně, už se prakticky nepoužívá, ale ty jsi kategoricky a špatně napsal, že závisí jen na zisku antén a rušení.

Já nemůžu za to že se neumíš vyjadřovat. Napsal jsi:
" ve vesmiru moc nefunguji digitalni kamery. A cim maji vyssi rozliseni a mensi pixely ... tim hur. Muzes to videt pri startech"

Kdybys investoval pár sekund do sebereflexe a čtení toho co jsem napsal, je ti jasné že v té tvojí větě je sousloví "moc nefungují" příliš vágní, obecné, a hlavně blbě.

Při startu těch mrtvých pixelů fakt ještě moc nevidíš, start probíhá u země (polopaticky - začíná na nulové výšce), kde toho tvého záření ještě moc není. Teprve až to vyletí výše (polopaticky - raketa se dostane nahoru několik desítek kilometrů) se něco bude dít.

Ty jsi tak naprosto sebestředný a neschopný číst, že i poté, co tě upozorním na jasnou blbost, to zopakuješ znova.

ve vesmiru moc nefunguji digitalni kamery

Takže všechny ty vesmírné teleskopy fotí na film?

Vsechny ty teleskopy nepouzivaji chipy o plose mm2 ...

Tak treba JWST ma detektor NIRCam s cipem, kde je roztec mezi pixely jen 3x vetsi nez co maji dnesni snimaci cipy v kapesnich kamerach.
(JWST: roztec 18 mikrometru, kapesni kamera Canon PowerShot V10 ma roztec 6 mikrometru.)
Ja jen ze problem neni o celkove plose cipu, ale velikosti bunek snimacu. A technologii snimacu.

Ale (vzhledem k tomu co predvadis ve vlaknu vyse) necekam ze by jsi resil takove podruzne detaily. Pisu to tu jen kvuli pripadnym navstevnikum co tomu nerozumi a mohli by si nedejboze nektere tve vyplody zapamatovat.

Jako vychazi z toho zajimave pocty.. delka bitu je 12 metru a na trase se nachazi v kazdem momentu celkem 2.35 GB dat :D

Takze vlastne vesmir by mohl slouzit jako volatilni uloziste, pokud bychom porad dokola vysilali prijata data (nevzpomenu si ted na stoletou technologii, protoze nejsem prvni koho to napadlo).

A ted otazka pro znalce: v pripade, ze se vesmir saturuje paralelnimi datovymi toky z bodu A do bodu B, muze prenos v jinem smeru (rekneme kolmem, nebo sikmem), protinajici puvodni A-B paprsek zmenit obsah tamnich dat? :)

ma astrofyzikalni ja se se tetli blahem. Obsah dat takto muzes zmenit tuty. Mozna te ochrani nejake ty kontrolni soucty, ale nevim jestli je na teto vrstve vubec meli.

Data ktera se nechali kolovat internetem aniz by byli nekde fyzicky ulezene se uz opravdu delali mnohokrat, ale rodine album tam mit nechces.

Inac myslim ze delka toho bytu nebude 12metru. Je to optika, cili mala vlnova delka. Tezko rici jak jednotlive bity kodovali... Ani nepisou jak cely prenos trval dlouho, mozna ze trvalhodiny, ale 90% obsahu vyradili jako poskozeny...

Delay line memory / Paměť se zpožďovací linkou

Ano, to je ono! Diky.

Ale mozna jsem objevil neco noveho - ze ja bych vyuzil prazdny prostor mezi dvemi vzdalenymi body - a tim ze je to "vakuum" tak jsou ztraty minimalni. Doposud tomu branil fakt, ze nebylo snadne umistit objekt jednoduse daleko.. a nebo nebyl stabilni - treba kdybychom k tomu ucelu pouzili retroreflektor - podobny, ktery je na mesici, tak se z duvodu casove prodlevy mezi vysilanim a prijmem budou tyto zarizeni na zemi (nebo i na obezne draze) vzdaleny od sebe.

Prikladem tech 25 min tam a zpet na sondu z clanku znamena na zemi rozdil cca 700 km :D (coz je asi jedno - paprsek po takove ceste bude mit nejspis vetsi rozdil - to by me taky zajimalo, jaky mel - realne ze sondy v clanku)

Díky za ten link na status antén DSN, moc zajímavé čtení. Hned první trackuje Voyager 1, roundtrip 1.88 dne, pak další (družice kolem měsíce) má power received -150dBm. Překvapivě s JWST je power received -92dBm , to je jako špatná wifina tady (akorát by neměla při tom datový tok 28Mb/s) :-)

Pozor. Porovnavame naklady na dva ruzne systemy. Jeden z nich je radio a druhy z nich je FSO komunikace.

no vakuum je asi nejhorsi mozne medium, protoze se tam svetlo pohybuje moc rychle. Takze se musi vysilac a prijimac umistit do vesmiru (nestaci jen nejakej valec v laborce), resit, jak ho dostat z/do pocitace (pres sadu druzic asi?) atd. Ta rtut + zvuk ci co pouzivali pred tim skoro stoletim, je presnej opak.

Zajímavá myšlenka. Pro schování warezu úplně optimální. Protože nejsou na nosiči nikdo nemůže teoreticky řešit autorská práva.

Definice nosice je jen otazkou momentalni upravy a prohnilosti vymahacu z autorskych del.

Abychom pak OSA nemuseli platit poplatek z prázdného prostoru...

Ten se platí tak jako tak. Však si disky kupujete prázdné, ne? ;-)

Pokud jsem ve svem populrne-vedeckem vzdelani neco nepochopil spatne, tak jelikoz se vice fotonu (jakozto bosonu), muze vyskytovat ve stejnem kvantovem stavu (tj. i ve stejnem case na stejnem miste), aniz by se ovlivnily, tak pokud se jiny stream netrefi do stejneho prijimace, tak to data in flight neovlivni.

Data in flight je možné ovlivnit, ale je k tomu potřeba vysoká energie fotonů (gama záření). Bylo to experimentálně dokázáno tak, že svazek fotonů z laseru sráželi s elektrony, což vytvoří vysokoenergetický gamma foton, který interaguje s fotonem z laseru a vznikne pár elektron-pozitron. Je k tomu paper, ve kterém se uvádí:

These results are the first laboratory evidence for inelastic light-by-light scattering involving only real photons.

Zajímavé. Takže vlastně letící fotony se signálem by to přeměnilo na kusy hmoty a antihmoty (která následně opět zanihiluje do fotonů, ale už asi s různým/jiným směrem a jinou informací).

Ano, z kolize gama fotonu a fotonů z laseru vznikne hmota (pár elektron-pozitron), které mohou následně anihilovat na jiný foton s jinou informací, nebo taky ve vakuu mohou elektron a pozitron dlouhodobě existovat jako hmota.

Doporucuju video Harder Drive: Hard drives we didn't want or need :)

Na tu vzdialenost hodne slusne.

Obzvlast ked aj v mnohych mestach existuju oblasti kde je hadam pomalsie pripojenie na net... O odlahlych castiach radsej ani nevravim...

Koho by zajimalo, jak vypada laserovy transceiver na palube Psyche, tak tady https://www.jpl.nasa.gov/images/pia24569-dsocs-flight-laser-transceiver
a co se tyce pozemni anteny kombinujici optiku i radio, tak ta je v Kalifornii tady https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-new-experimental-antenna-tracks-deep-space-laser

Trochu mi to připomíná https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_pomoc%C3%AD_po%C5%A1tovn%C3%ADch_holub%C5%AF a https://www.root.cz/zpravicky/prvni-prakticka-implementace-posilani-ipv6-paketu-pomoci-postovnich-holubu-rfc-6214/ (tedy tou latencí).

V článku (ani v původním) jsem nenašel zásadní informaci - kolik se přenášelo dat a jak dlouho přenos trval. Původní kočičí video (https://www.youtube.com/watch?v=GvJtVOmFs5Q) má 23s, při full HD rozlišení má soubor MP4 asi 8MB.
Tedy při 25Mb/s by se přenesl asi za 64/25 = 2,6s. Po tuto dobu by se tedy laser trefoval do pozemského přijímače. Nu, trefa skvělá.