Názory k článku
Nedostatek Wi-Fi čipů žene ceny nahoru, dotkne se to i koncových zařízení
-
Kdyz si vzpomenu kolik stala svyho casu - z dnesniho pohledu pouha - 486-ka, tak to porad zatim jeste neni tak zly. Ja vim, tehdy to byla jina doba, zhava novinka atd... beru, ale i tak
Radost z toho nemam, ale rikam si, ze mozna skonci doba, kdy se kazdy spoleha na to ze "HW je preci levny", a neotesanci na trhu neuspeji, protoze hw na jejich provoz uz levny nebude, a budou se zase trochu brat ohled na realne moznosti spotrebitelu. To je jedna moznost.
Nebo se cim dal vic aplikaci a sluzeb bude stehovat na net, kde vykon zajisti salove masiny a doma nebude potreba uz ani zdaleka tak silny hw. To je druha moznost a abych se priznal, mam z ni dost fedry :(
-
Kdyz si vzpomenu kolik stala svyho casu - z dnesniho pohledu pouha - 486-ka, tak to porad zatim jeste neni tak zly.
A navíc tehdy z uživatelského pohledu technika rychleji zastarávala. Draze koupený počítač z roku 1993 byl už v roce 1995 téměř nedostačující. Dnes můžete pohodlně pracovat na 10 i 15 let starém počítači, aspoň pokud jde o běžnou kancelářskou práci a nikoliv specializované výpočty a náročné hry. Takže se nedivím tomu trendu snažit se zákazníka přesunout do cloudu a tím ho přimět k pravidelným platbám. -
Ja len dúfam že doba centralizovaného cloudu nepríde (aj keď už existuje). Ja v tom vidím len pokus o "prevzatie kontroly" nad systémom koncového usera nejakými nadnárodnými korporáciami. Už teraz nemá bežný user poriadnu kontrolu nad počítačom, keď hovoríme o Windows či MacOS,... Ani nechcite vedieť ako moc ďakujem Linusovi a všetkým čo prispeli do Linux ekosystému. Ironicky, sú to aj tie nadnárodné korporácie, čo sa snažia "prevziať kontrolu". Ostatne ale myslím že cloud vo veľkom (ako Windows 365) nikdy neuspeje u bežných ľudí. Pretože aby ses k tomu cloudu pripojil, potrebuješ počítač s už nejakým systémom, a to už potom skutočne nemá význam platiť mesačne či ročne, keď už HW máš, a aj najtupšie zobrazovadlo bude mať určite toľko výkonu, čo bude na bežné používanie stačiť (však už teraz má), a väčšina userov potrebuje práve menej výkonu, lebo väčšina userov len prehliada Internet a robí bežnú kancelársku prácu. Navyše cloud len zbytočne plýtva prostriedky a ničí prírodu, pretože samozrejme serverovňa, energie, výroba HW, etc. Ja len dúfam že cloud pre bežných ľudí nikdy neuspeje.
-
Ja len dúfam že cloud pre bežných ľudí nikdy neuspeje.
Myslím si, že ten tlak na využívání cloudu bude tak silný, že velká část běžných "domácích" uživatelů podlehne. Podle mého názoru velká část uživatelů takové věci jako soukromí nebo nějakou kontrolu nad svými věcmi neřeší a raději se svěří do rukou někoho kdo to "prostě zařídí". Zatím to může brzdit nezvyk na pravidelné platby za SW a kolísavá kvalita internetového připojení. Je možné, že běžné samostatně pracující počítače budou z trhu vytlačeny "cloudovými terminály" s předinstalovaným klientem a že cloudové služby budou součástí "balíčku služeb" poskytovatelů internetového připojení.
Doufám, že v takovém světě zůstane i nějaká "offline" alternativa. -
Filip JirsákStříbrný podporovatelPodle mého názoru velká část uživatelů takové věci jako soukromí nebo nějakou kontrolu nad svými věcmi neřeší a raději se svěří do rukou někoho kdo to "prostě zařídí".
Že to svěří někomu, kdo to „prostě zařídí“ a kdo tomu rozumí, je zcela v pořádku. Z hlediska bezpečnosti a soukromí je to podstatně lepší, než kdyby to většina lidí „řešila“ sama (tj. neudělali by pro zabezpečení v lepším případě vůbec nic, případně by rovnou zabezpečení sabotovali).Bezpečnost dat v cloudu je podstatně vyšší, než když jsou uložena na nějakém USB disku, ke kterému výrobce nechal v Indii splácat software (který už nikdy v životě nedostane žádnou aktualizaci), čímž se z toho stal „NAS“.
Zákazníci se nepřesouvají do cloudu kvůli pravidelným platbám, na model předplatného se přecházelo už dávno před cloudem. Oni totiž programátoři v těch firmách překvapivě chtějí dostávat výplatu pravidelně, ne jenom s vydáním nové verze. Do cloudu se přesouvají věci proto, že mají podstatně nižší náklady na údržbu – jak ze strany provozovatele (provozuje aplikaci v jednom prostředí, které má pod kontrolou), tak ze strany konzumenta (platí si za službu a o provoz se nemusí starat).
K přesunu „běžných lidí“ do cloudu už dávno došlo.
-
Z hlediska bezpečnosti a soukromí je to podstatně lepší, než kdyby to většina lidí „řešila“ sama
S tím mohu souhlasit. Viděl jsem počítače zaneřáděné tak, že hned po spuštění se začaly otevírat webové stránky různých kasín a podobných podniků. Dotyčným uživatelům to nevadilo, jen jim připadalo, že počítač je pomalejší a tak si musí koupit nový. V systému běžícím na nějakém mainframe se toto jistě dá centrálně ohlídat a uživateli nebude umožněno jej takto zaneřádit.Zákazníci se nepřesouvají do cloudu kvůli pravidelným platbám, na model předplatného se přecházelo už dávno před cloudem. Oni totiž programátoři v těch firmách překvapivě chtějí dostávat výplatu pravidelně, ne jenom s vydáním nové verze.
Lepší by bylo napsat "Zákazníci jsou přesouváni do cloudu kvůli pravidelným platbám, aby programátoři v těch firmách mohli dostávat výplatu pravidelně, ne jenom s vydáním nové verze". A vzhledem k placení za pronajatý výpočetní výkon bude pravidelný výplata zajištěna i pro výrobce HW.K přesunu „běžných lidí“ do cloudu už dávno došlo.
Myslíte třeba Google docs a Chrome OS? -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Lepší by bylo napsat "Zákazníci jsou přesouváni do cloudu kvůli pravidelným platbám, aby programátoři v těch firmách mohli dostávat výplatu pravidelně, ne jenom s vydáním nové verze".
Pořád by to ale nebyla pravda. Na pravidelné platby se přechází dlouhodobě, začalo to mnohem dřív, než vznikl cloud. Přechází na takový model i služby, které nejsou nijak spojené s cloudem. S cloudem ten model placení nijak nesouvisí.Myslíte třeba Google docs a Chrome OS?
Běžný uživatel má dnes počítač a operační systém na to, aby v něm spustil prohlížeč a dál už pracuje jenom v něm. V cloudu má Google Docs nebo Office365, e-mail (GMail, Seznam, Outlook, …), Slack, Zoom, Dropbox, fotky, Facebook, Twitter, Instagram, mapy (často i navigaci), internetové/mobilní bankovnictví, Spotify, Netflix… Otázka zní opačně – používá běžný uživatel kromě prohlížeče ještě jinou aplikaci nainstalovanou přímo v počítači? -
Na pravidelné platby se přechází dlouhodobě, začalo to mnohem dřív, než vznikl cloud. Přechází na takový model i služby, které nejsou nijak spojené s cloudem.
Které pravidelné platby a služby máte na mysli? Bavíme se tu o běžných uživatelích?S cloudem ten model placení nijak nesouvisí.
Mám na mysli příklad, když si jednorázově koupím počítač s operačním systémem a třeba balíkem kancelářských programů nebo když si budu za měsíční poplatek službu pronajímat v cloudu. Poplatek mohu hradit i konzumací reklamy a poskytnutím svých dat.Běžný uživatel má dnes počítač a operační systém na to, aby v něm spustil prohlížeč a dál už pracuje jenom v něm.
Máte k tomu nějaké podklady? -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Které pravidelné platby a služby máte na mysli? Bavíme se tu o běžných uživatelích?
Adobe, JetBrains, Microsoft, Zoner, Avast, …Mám na mysli příklad, když si jednorázově koupím počítač s operačním systémem a třeba balíkem kancelářských programů nebo když si budu za měsíční poplatek službu pronajímat v cloudu.
A nebo si za měsíční poplatek pronajímáte software, který běží na vašem PC. Pořád to spojujete s cloudem, ale ten pro to není potřeba.Máte k tomu nějaké podklady?
Jakou aplikaci nainstalovanou na PC, která není součást OS, podle vás dnes běžně uživatelé používají? -
A nebo si za měsíční poplatek pronajímáte software, který běží na vašem PC. Pořád to spojujete s cloudem, ale ten pro to není potřeba.
To je také možnost. Nicméně ve "svém" systému stále mohu používat starší SW, který jsem si již koupil (např. od toho Zoneru). Přestože bude neaktualizovaný a bez nových funkcí, pořád může dobře plnit svůj účel. Předpokládám, že v tom cloudu nebudu mít možnost používat dříve koupený software a budu muset přistoupit na podmínky předplatného. Ať už platit penězi nebo svými údaji.Nejsem za každou cenu proti předplatnému. Zejména u některých produktů, kde jsou aktualizace nezbytné ke správné činnosti (antiviry, mapy, jízdní řády, encyklopedie). Rád bych si však zachoval tu možnost používat i starší software, který mi vyhovuje a pro mé účely postačuje. Až budu chtít nové funkce nebo znovu podpořit tvůrce, koupím si novou verzi. Dobrovolně. Kdybych byl s novou verzí nespokojen nebo by produkt skončil, mohu zůstat u staré verze. V cloudu (myšleno vzdálené připojení terminálem k instanci systému na serveru) o tuto možnost nejspíš definitivně přijdu.
Jakou aplikaci nainstalovanou na PC, která není součást OS, podle vás dnes běžně uživatelé používají?
Nevím, proto jsem se Vás ptal na ty podklady. Napadá mě třeba program na editaci domácího videa, hudby či fotek, přehrávač záznamů, textový a tabulkový editor, různé hry. Všechno to má alternativu i jako cloudová aplikace ale třeba u zpracování videa to znamená někam uploadovat gigabajty nesestříhaného videa a tam je teprve vzdáleně upravovat.Když to záměrně přeženu, tak u toho domácího videa se klidně jednou může stát, že mi jej "cloudová aplikace" odmítne, protože je v něm málo afroameričanů nebo není genderově vyvážené. Vypadá to absurdně, ale kdoví, čeho se ještě dočkáme.
Nepopírám výhody cloudových služeb, přesto chci mít offline alternativu do které mi nikdo nebude zasahovat.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Myslím, že ta nezbytnost aktualizací bude potřeba u čím dál většího množství programů – kvůli bezpečnosti. Střih několikagigového videa podle mne není úplně každodenní činnost běžných uživatelů, a nějaké kratší sekvence pro Instagram už stejně stříhají v mobilu. A i ten střih velkého videa v domácích podmínkách dnes vlastně už technologicky dává daleko větší smysl v cloudu, jedinou překážkou je ten upload. A ani ten už není problém zdaleka všude.
Ta offline alternativa, do které vám nikdo nebude zasahovat, je už dnes často jen iluze. Jinak si o cloudu můžeme myslet, co chceme, ale fakt je, že běžní uživatelé už jsou daleko víc v cloudu než offline. A cloud dává smysl – těch pokusů, že bude u uživatele jen „hloupý“ terminál, bylo v historii spoustu, protože bylo jasné, že je to mnohem levnější. Teď už se to snad konečně podařilo, protože ty hloupé terminály mohou být dostatečně chytré.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Už teraz nemá bežný user poriadnu kontrolu nad počítačom, keď hovoríme o Windows či MacOS,...
Běžný uživatel neměl pořádnou kontrolu nad počítačem nikdy. A je úplně jedno, jaký tam měl systém. Aby měl pořádnou kontrolu, musel by těm technologiím docela dobře rozumět. To je podstata kontroly, ne to, kdo vlastní hardware nebo kde běží software. -
Tak to se vzhledem k nahraditelnosti vratime asi do doby pred rokem 89. Protoze vyrobni kapacity na starem kontinente proste nejsou a ani za velkou louzi to neni lepsi.
Kdo by to tady asi tak zacal vyrabet? Kusova vyroba umeleckeho kovare s elektronovym mikroskopem?Nejake male kapacity tu jsou ale nepokryjes to. A rozjet tovarnu na cipy to neni jako najit par naivnich hloupych studentu a hej rup mame appku a na kafe.
Tady je nutne nechutne know how a tak alespon 3 roky na rozjeti normalni vyroby. A to si jeste gratuluju pokud proste jen privezes know how z mista A do mista B.
12. 8. 2021, 19:47 editováno autorem komentáře
-
Což už byl tak 2 generace starý CPU v té době. Možná 3 když to vezmu do extrému neboť v roce 89 byl uveden 486.
Příprava výroby má ještě dost daleko k výrobě reálné. Najetí na nějakou optimální výtěžnost a zajištění nebo spíš ukradení know how. Pravděpodobně spolupráce s inženýry za země kde včera znamená dnes.
K CPU bylo nutno ještě hafo podpůrných obvodů kterých u pc xt nebylo málo. Někde bych i našel jejich velmi podrobný popis neveřejné publikace z JZD Slušovice :-)))
AFAIK to v tě době mohlo znamenat jen cpu pro vojáky, průmysl a slečny v kanceláři.
Možná příprava na vylepšení telefonních ústředen PK s krizovymi spinaci. Na další generaci domácích plně digitálních ústředen tu však chyběly specifické čipy už s vyšší integrací a technologie k jejich výrobě.
-
No alespon tady "mame" multinational ASML ktere dela stroje pro ty faby ... https://en.wikipedia.org/wiki/ASML_Holding
Sranda asi nebude proces odladit, kdyz se clovek mrkne jak na tom jsou nektere firmy. Ale mohli bychom treba vykoupit nejake ojete stroje a zacit se to na nich ucit, treba si tu delat nejake ARMy, nebo ty RISC-V kdyz uz do toho tusim EU nalila nejake penize :-)
-
Tak to se vzhledem k nahraditelnosti vratime asi do doby pred rokem 89.
To je jedna z možností. Další možnost je, že budeme kupovat o hodně dražší HW anebo budeme muset v každé smlouvě deklarovat uznání celé Asie jako "jedné Číny" a odprodávat Číňanům přístavy, letiště, nádraží a různé strategické podniky, abychom měli za co nakupovat HW. Zatím se špičkové čipy vyrábějí na Taiwanu, ale jestli Čína v tomto směru něco velkého podnikne, bude to ještě zajímavé. Nebo se to za rok všechno vrátí do starých kolejí :-)Smůla je, že ten HW, který tu dnes máme třeba za pár let zdegraduje a přestane fungovat.
-
Bral bych to pozitivně. Třeba to povede k návratu lidské inteligence místo té "smart"-elektronické pseudointeligence. A třeba začnou lidi přemýšlet o tom, že není potřeba měnit elektroniku co půl roku.
V současné době se už stejně v nabídce nedalo vyznat. Uvnitř stejný šunt, ale zvenku 100 různých plastů a překupnických nálepek. Nulový servis, záruka jedině formou výměny kus za kus po měsíci čekání.
Tak třeba budou teď lidi dávat peníze do něčeho smysluplnějšího, než je křemík :-).
-
Tak domnívám se že hype cycle nesmyslných startupů už je za námi. Celkem se to pročistilo a teď už člověk nachází více uplatnitelné projekty. Covid tomu taky pomohl.
10 let zpátky to byla tragédie. Kolik peněz se ztratilo sponzorovanim nesmyslných aplikací nebo rovnaku na ohybaky.
Odlehčení stránek... začal bych tou debilní vyskakovaci reklamou na mobilech na rootu a pokračoval spouštěním videí na stránkách na ostatních serverech.
Amici prostě nečtou a tenhle styl marketingu nebo předávání informací tam hodně frčí. Na všechno video. Tenhle hej kamo frikulin styl už pomalu bublá marketaky až sem.
13. 8. 2021, 08:19 editováno autorem komentáře
-
Zrovna nedavno jsem poslal svuj staricky HP notas do opravy. Cekal jsem ze se mi vysmejou. Ale ne, byl jsem prijat s nadsenim a pochopenim...
Tak jako tak, bylo by to nadherne, ale pokud tohle ma fungovat, pak bude nutne aby byli k dyspozici tez nahradni dily. To sice zkousela prad nejakou dobou resit EU, ale jaksi to utichlo. Tak nevim.
13. 8. 2021, 00:47 editováno autorem komentáře
-
To byl taky jeden z důvodů, proč jsem šel cestou HP, protože pořád se u nich dají najít relativně dobře servisovatelné laptopy, narozdíl od "vše připájíme a přilepíme" u mnoha konkurentů.
Ale u dalšího laptopu budu silně uvažovat o tomhle - https://frame.work/products/laptop-diy-edition -
Ja prave proto porizuju lenova. Jsou sehnat oficialni návody a videa jak to rozebrat.
Hp ani dell nejsou taky spatne. Dily se daji na ebayi sehnat i dekadu zpátky. Akorat ta kvalita zpracovani. Člověk by u mobilni workstation za téměř 100kkc čekal ze nebude pri uchopeni krupat a bude mit kovove stredove sasi.
Promacknuti spodniho plastu pri uchopeni taky neni dobra známka mechanického designu.13. 8. 2021, 18:32 editováno autorem komentáře
-
Ono to dává sakra smysl. Wifi komunikuje po sdíleném médiu. Takže každý smart bazmek starší generace brzdí všechno okolo.
A teď si odpovězte sám. Budete chtít nějakou smart žárovku, co vám brzdí důležitější věci, nebo se na ni raději vykašlete? Přesně tak. Čím větší číčovina, tím důležitější je aby to mělo tu nejnovější wifi! -
Budete chtít nějakou smart žárovku, co vám brzdí důležitější věci, nebo se na ni raději vykašlete?
Hmmm, asi budu chtít obyčejnou žárovku, která svítí a ovládat ji budu vypínačem, jako to dělaly generace přede mnou. Jestli tedy takovou žárovku v budoucnu ještě seženu, nerad bych se vracel k petrolejkám :-) -
Nějak stále nechápu, kde je problém...
https://www.zbozi.cz/petrolejove-lampy/
https://www.zbozi.cz/hledej/?q=petrolej -
Nesouhlasím. Jakoukoliv plechovku nebo zavarovačku najdu v každé popelnici a často bohužel i podél cesty v lese. Pruh hadru nebo přírodního provázku taky. Stačí to strčit do sebe a nalít do toho petrolej. Nebo při nejhorším olej ze smažení.
A teď mi poraďte, kde seženu žárovku nebo díly na ni, pokud má elektro zavřeno...
-
L.Stříbrný podporovatel
> nerad bych se vracel k petrolejkám
A proč ne? To je tradiční, vyzkoušená technologie. Funguje, i když vypnou elektřinu, ne jako ty nové frikulínské žárovky!!!
-
[L.]
To je tradiční, vyzkoušená technologie. Funguje, i když vypnou elektřinu, ne jako ty nové frikulínské žárovky!!!To je samozrejme pravda, ale ma to i svou odvracenou tvar.
Jednak pomer cena/vykon nic moc, emise uhliku se na tom taky mo regulovat nedaji nemluve o zapachu jak paliva, tak spalin, a potom castejsi potrebe vymalovat, no a nakonec narocnost na udrzbu a hlavne zvysene bezpecnostni riziko (hlavne pozaru).... Vsechno v dnesni dobe pomerne citliva temata.
14. 8. 2021, 13:31 editováno autorem komentáře
-
L.Stříbrný podporovatel
Ale zase mají prakticky všechny petrolejky alespoň částečnou regulaci jasu! :-D
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelMůžeš nastavit buď hnusné šero, tmavé šero nebo prakticky tma.
-
[Ondra Satai Nekola]
To ani ne.Mame na verande dve petrolejky. Regulace je pomerne plynula a kdyz to osolis na plny knedl (tesne pred tim, nez se zacne knot vlastni vahou ohybat) tak to vydava svetla relativne dost, ale ma docela kratky dosah. Problem navic ale, je ze to desne cadi, plamen uz neni tak spojity a klidny, litaj z toho chuchvalce sazi, a desne to zere olej.
14. 8. 2021, 20:24 editováno autorem komentáře
-
dvě WiFi sítě.
2.4 Ghz na 802.11g nebo 802.11n s slabším vysílacím výkonem pro tyhle hračky, která kromě jiného bude mít omezené přístupy do internetu a vnitřní sítě (asi nechceme pouštět tyhle hračky volně do netu, pokud na nich nemáme nějaký podporovaný OSS firmware)
5 Ghz na 802.11ac nebo 6 pro počítače a telefony...
V nejhorším ještě jedna síť na 2.4 Ghz pokud je nutně potřeba na jiném kanále.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Problém takhle nezmizí, protože je to jiný problém. Pork cycle.
A "vypiplat vepřové" v tomhle případě není tak rychlé jako u skutečného vepřového.
-
Přesnou předpověď nemám a insider ve výrobě křemíku nejsem. Ale jsem trochu skeptický.
Tady hezky odkázal na nějaká čísla debateur Peter Fodrek:
https://diit.cz/clanek/prodej-globalfoundries-se-nekona-mame-vlastni-plany/diskuse#comment-1346898Pork cycle superponovaný na strmý exponenciální trend v pozadí? :-)
Blbé je, že technický pokrok a "uvíznutí Mooreova zákona v bažině základní fyziky" zároveň přibržďují nabídku (vstup konkutenta do odvětví je s každou novou generací méně pravděpodobný), proti které jde zmíněný cca exponenciální růst poptávky.
Leadeři oboru, který se s růstem denzity koncentruje i v rovině počtu výrobců v odvětví, jasně míří na vysoké marže za leading-edge produkci. Nezdá se, že by se firmy jako Intel nebo TSMC chystaly rozšířit kapacitu výroby špičkových čipů o vyšší desítky procent - konkrétně z Intelu mám naopak pocit, že nikam moc nespěchá. Asi ten "pork cycle" dokáží předpovědět, a snaží se mj. nepřestřelit...
Netuším, nakolik "bariéry pro vstup do odvětví" platí i pro výrobu čipů, které jsou z hlediska technické pokročilosti pár let pozadu = čekal bych, že trh nenáročných MCUček, analogových čipů a roztodivných jednoúčelových ASICů s nižší až nízkou úrovní integrace bude podstatně více konkurenční.
Trochu vidím situaci na trhu průmyslového PC hardwaru, kde dobíhá výroba x86 čipů a pamětí za několik generací zpátky - momentálně jsou "teoreticky dostupné" cca 22nm Haswell/BayTrail, a DRAMky se dají dodnes koupit snad až po DDR (pokud ne PC133 SDRAM), taky výrobci průmyslových SSDček všeho druhu ještě drží SLC a MLC flash. Ale: starší generace CPU jsou momentálně v některých případech efektivně nedostupné, stejně tak výrobci starších technologii DRAM a Flash zhusta (častěji než dříve) odříkají výrobu, protože potřebují kapacitu fabů na lukrativnější modernější generace...
Konkrétní segmenty koncových produktů (auta?) momentálně dojely na to, že do nadcházející generace koncových produktů potřebují skokově modernější čipy na litografii blízké leading edge, a spoléhali na jejich dostatek. Nevím jak funguje trh "méně náročného křemíku" - čekal bych ale, že ty nižší segmenty si pomohou snáz, že přidat kapacitu nemusí být až takový problém.
Jiná věc je, že chybí i všelijaké další součástky a suroviny... blbosti jako konkrétní řady a hodnoty pasivních součástek (keramické kondíky a elyty), konkrétní druhy konektorů, suroviny (konkrétní druhy plastů a třeba hliník), četl jsem postesk nějakého barmana v USA že mu chybí speciální "koření" pro konkrétní druhy kafíček a koktejlů, CocaCola Company řešila nedostatek hliníkových plechovek, na Aljašce vznikl COVIDovou uzávěrou nedostatek aut v půjčovnách (půjčovny neměly kvůli COVIDu zákazníky-turisty, a aby nekrachly, prodávaly auta, a ta jim teď schází) apod. Tím jak seděli lidi doma, tak neměl kdo vykládat lodě v přístavech, vyrábět všechno možné, dokonce šoférovat apod. Konkrétně stavební materiály jsou údajně postižené jednak COVIDovým útlumem výroby, jednak COVIDovou "prací doma a vylepšováním svého bydlení" = zvýšením poptávky - údajně USA vysává trh třeba stavebního dříví i v EU... U nás chybí ve stavebnictví levná pracovní síla z východu, třeba v Británii jsou na tom díky brexitu v některých sektorech ještě mnohem hůř (plus jim celní odbavení brzdí dovoz mnoha druhů zboží).
ČLÁNKY DO MAILU