A to já myslel, že dnešní procesory se pře- a pod-taktovávají podle svého uvážení (Intel® Turbo Boost Technology 2.0). Nevyhrabal jenom někdo po půlroce zapomenutý apríl?
Na Spectru a všech ostatních počítačích které byly navržené s určitou frekvencí procesoru. U PC to bylo stejně. Ale jak po letech začaly takty růst, muselo se to zrychlování her nějak řešit, proto vzniknul tenhle "hack" s tlačítkem Turbo. Stejný paskvil jako celé PC ;-)
Didaktik M a Kompakt jely na 4 MHz, tam se také pařilo rychleji než na originál Spectru nebo Gamě :-D
Co nechapes na tom, ze se proste jak na salovkach tak na 8mibitech, tak na prvnich 16tibitech maximalne resilo, kolik cyklu bude neco trvat, navic spousta tech stroju ani nemela zadny hodiny, na ktery by se neco dalo povesit. A zjistit frekvenci samo nebylo jak. Zkratka tvurce to napsal, bylo to OK, a ostatni se stim nejak museli srovnat. U beznych appek bylo jedno jak rychle jedou, mno u tech her to zaclo vadit.
V ty dobe jeste taky neexistovaly widle, ktery celej problem resej tak, ze s kazdou dalsi verzi spolehlive zabijou libovolnej narust vykonu HW.
Zrovna ZX-Spectrum melo periodicke preruseni - puvodne pro ROM rutinu snímání klávesnice. Jednoduše jej šlo využít pro synchronizaci vlastními rutinami. Stačilo si připravit někam nahoru do RAM tabulku s přesměrováním pro IM2(trik, obcházející neexistenci řadiče přerušení a samozřejmě registr I) a přepnout do tohoto režimu třeba takovou rutinkou:
DI
IM2
EI
RET
A PC? Standardní časovač, který tam najdete dodnes...
Prostě i tenkrát občas programovala prasata a některé hry byly závislé na konkrétní frekvenci CPU.
V té době XT/AT asi nikdo netušil, že se ten vergl 16bitovej ujme a bude tu s námi dalších 40 let. Vždyť ten procesor už v době uvedení nebyl žádné dělo a předpokládala se brzká dominance RISCových 32 bitů. Takže kdo by se dělal s nějakou kalibrací časování.
Nicméně výjimky se najdou, třeba hra Alley Cat.
Jóó turbo tlačítko, to byla věc. Žlutá indikativní LED. Pamatuji si, jak jako mladičký hardwarový asemblista jsem za největší pakárnu považoval nasetování dvou segmisegmentovek pomocí dip spojek. Aby to ukazovalo 8 versus 16 poněvadž to mělo jeden vstupní drát z motherboardu. Návod pochopitelně pouze v čínštině. Myslímže jako aprílový žertík jsem pro jednu dámu (MÚ P8) sestavil PC tak, že turbo led ukazovaly naopak. Na T602 to stačilo (nedávám nijak do spojitosti s rychlostí státní správy).
K dnešnímu Intelu - proč ne. Jen bych tam udělal místo tlačítka přepínač, něco jako převodovka v autě. (vyjma zpátečky R pochopitelně).
Připomnělo mně to krásný počátek 90. let, kdy jsme ještě se dvěma spolužáky z vejšky, jako takový přivýdělek, montovali a prodávali PC. Tak ještě dodatek :-)
Je zajímavé, jak už tenkrát měl Microsoft své pacienty zmáknuté. To jednou jeden takový, navzdory upozornění, aby se nepouštěl do větších akcí, PC rozebral a přišel za námi, že mimo jiné nechce disk Conner, ale "toho Sejčejta".... Ale co hlavně - on nechce žádnýho Dudosa nýbrž toho Mikrosofta, protože pak je mezi kámošema a v práci "úplně nemožnej a oucajdr."
Vysvětlení: PC jsme dodávali s OS DR-DOS 6.0 včetně krásně zpracované příručky v angličtině(možná si na ni někdo pamatuje, taková tlustá brožovaná kniha.... dodnes ji mám...). Šlo o OS, kompatibilní s MS-DOSem se spoustou rozšíření - mimo jiné s možností přepínat mezi více rozpracovanými DOS tasky. Ve své době a kategorii jasná špička od firmy Digital Research.
Nic nepomáhalo, vymoženosti DR-DOS ho nezajímaly, protože "Pepa a Mirda mají toho Mikrosofta a všude píšou, že je nejlepčí a značkovej."
Tak chlapec dostal zabugovaný MS-DOS 4, který se nám kdesi válel a byl spokojen... vážně.... :-)
Skoro se nedivím, že Gary Kildall tenkrát zrovna začal chlastat a nakonec ho to nejspíš stálo život. Když si uvědomil, jak to dopadlo a kam se to sune....
A to byli tehdejší uživatelé a zákazníci vlastně vzdělanci. Dělat podporu dnešní "fejcbukové generaci", na to bych už nervy vážně neměl.
Kdyz sme u tech veselych prihod, zazil sem osobne, prodej PC, otecko a synacek, smontovat (za 300) to nechteli, ze prej tomu synacek rozumi a postavi si to sam. Druhej den otecko se synackem pribeh, sprostej jak dlazdic, co ze sme jim to prodali za srajdu, ze to ani nenabehlo ... kolegacek co resil reklamace to otevrel a svolal celou firmu at se na to dem podivat. MB primo bez distancek prisroubenej na plechu.
Tak zacalovali tusim 600 za premontovani, meli kliku ze to nevyhorelo, a otecko celou tu dobu mladyho fackoval, jakyho z nej udelal dbila ... ;D.
Reklamace disku, zakoupeného s tím, že si jej borec přidá do PC sám, protože tomu "fakt jako, vole rozumí."
Kolega: "Tak co s tím je, popište, prosím závadu..."
Borec: "Nejde."
Kolega: "Potřebuju aspoň nějaké informace, abychom se dostali dál..."
Borec: "Nejde."
Kolega: "Roztočí se aspoň, když připojíte napájení?"
Borec: "Nejde!"
Kolega: Připojí disk k testovacímu mb a vidí, že v MBR chybí part. tabulka: "Nastavil jste to fdiskem, jak jsem vám minule vysvětloval?"
Borec: "Vono to ňák nic nedělalo, sem myslel, že se to samo nastavilo a teď to nejde.... je to šmejd."
Ale tihle byli ještě technicky relativně vzdělaní a schopní...
Core 2 Duo ze stejné doby vyrobené stejným procesem jsou Meromy, frekvenčně odpovídá SL9300 (TDP 17 W) a SU9600 (TDP 10 W). Passmark skóre (přepočtené ze sousedních modelů s jinou frekvencí, přímo tyto tam nejsou) je 1130 a 1090. Passmark skóre Atomu N270 je 279, ovšem s TDP 2,5 W.
Čili výkon Atomu při stejné frekvenci je čtvrtinový oproti C2D, ovšem spotřeba taky, oproti ULV verzi, oproti LV dokonce skoro sedminová.
Výše sem to popletl, 45 nm C2D jsou Penryn, Merom je předchozí 65 nm generace.
Teprve teď sem si uvědomil, že ten N270 je pouze single core, v single thread mark je Penryn rychlejší při stejné frekvenci než Atom N270 cca 2,7x.
Aktuální Bay Trail/Braswell jsou cca na 60 % výkonu na MHz Meromů a na cca dvojnásobku prvních Atomů. Dvoujádrový N3050 na 1,6/2,16 GHz (byť to Intel začal označovat jako Celeron) má skóre 918, C2D P7350 na 2,0 GHz má 1312.
Ono taky dost záleží na FSB a velikosti cache, T6400 na 2 GHz má skóre 1238, kdežto SL9400 na 1,86 GHz má skóre 1312.
Ještě k výkonu nových "Atomů", N270 je singlecore s HT, N3050 dualcore bez HT. Single thread mark je 239 vs 479, tedy nárůst na 200%, celkový CPU mark je 279 vs 918, tedy nárůst na 329 %, což je jen 164 % na jádro. Když ještě vezmu, že N3050 má turbo 2,16 GHz kdežto N270 má 1,6 GHz, tak to za nějakých 7 let není nijak oslnivý progres, tolik k tomu jinému světu.
A štve mě, že ty Bay Traily všichni cpou do levných notebooků a desek s přidělaným procesorem na úkor low voltage Core Celeronů jako např. 1037U.
Mě na tom hlavně štve, že tomu začali říkat Celeron a Pentium, to se nedá na většině shopů a vyhledávačů rozumně odfiltrovat a člověk se musí tím smetím probírat kus po kusu.
Taky se začaly všude cpát low voltage CPU s frekvencí pod 2 GHz. Před skoro čtyřmi lety sem koupil tohle https://www.alza.cz/samsung-350u-sedo-stribrny-d249247.htm za 14 tis. a dneska za stejný prachy v týhle velikosti nekoupím výkonnější.
Netaktujem a co se tak koukám namátkou na produkci a prelive tak I na starších masinach to je ale vypnuty. Nejsme socky a startupovi gelousi:) My máme na to pořídit si stroj a ještě ne vždy intel. A power saving je taky vyply. Dostali jsme dokonce speciální patch na bios kdy nám strašně skakaly casy při zpracování transakci.
Které jsou to docela dobré důvody ohrožující hw stabilitu systému? Raději bych zapracoval na virtualizacnich extensions. Pc architektura má stále co dohanet.
S gely a startupy to souvisí tak, ze každý startup obsahuje hromadu technobuzen které skousi právě tyhle věci s minimálním benefitem.
Tohle je tak blbe jak lehké hliníkové preplnovane trivalce.
To je čistě tvůj problém, když si neumíš nastudovat k čemu je to dobré :-)
Výhoda dynamického taktování je vyšší průměrný výkon, když některé jádra na něco čekají a flákají se, tak ty ostatní mohou makat víc. Stabilitu systému to neovlivňuje nijak.
Puristé si to mohou vypnout, pak to jede furt pomalu.