Jo, kde sou casy duronu a athlonu ... do davalo AMDcko Intelu pekne naprdel ... Aktualne ma pocitam Intel v supleti minimalne dalsi dve generace, ale neni kam spechat, sak lidi kupujou, protoze nic jinyho neni.
Takze i kdyby to AMDcko hypoteticky bylo rychlejsi, tak Intel sahne do suplete, a za mesic ma na trhu novej CPU.
Mně to tak přehnané nepřijde.
Intel potřebuje zisk, vyplatí se mu moc nespěchat, udržovat při životě AMD a sem tam něco vypustit.
Intel nemá kam s vývojem spěchat. Jakmile AMD vydá něco zajímavého, Intel najednou křemíkovou destičku prodá jen za polovic, a vyplatí se mu vymyslet novou, takovou, která se prodá za obvyklou cenu.
Proč by takový ekonomický nesmysl dělal? Pokud by to měli připravené v šuplíku, znamená to, že je pro ně stejně nákladné vyrábět ty nové lepší procesory, jako vyrábět ty současné. Kdyby začali vyrábět ty lepší, získají větší podíl na trhu, protože se více lidem vyplatí koupit jejich lepší procesor než koupit konkurenční. Když získají větší podíl na trhu, mohou tím poškodit konkurenci, která třeba bude muset opustit nějaký tržní segment a přenechat ho jenom Intelu. A nebo by se jim mohlo podařit konkurenci úplně zlikvidovat. Sinuhet správně napsal, že nechávat věci ležet v šuplíku by pro Intel znamenalo "udržovat při životě AMD" - akorát že na tom Intel nemá žádný zájem, právě naopak, čím hůř na tom bude AMD, tím lépe pro Intel.
Antimonopolní úřad posuzuje skutečný stav věcí. Nenechá se zmást tím, že by si Intel živil AMD jako fiktivní konkurenci, stejně jako by nezasahoval, pokud by se Intelu podařilo konkurenci zlikvidovat, ale svého postavení by pak nezneužíval.
Ta vaše teorie by dávala smysl jedině tehdy, pokud byste nějak dokázal, že ta současná slabá AMD je akorát tak na hraně - ještě slabší AMD by už znamenalo zásah antimonopolních úřadů, silnější AMD by zbytečně ubíralo zisky Intelu.
A co teprve jak by se asi chovalo AMD, kdyby vědělo, že ho Intel nesmí nechat padnout. To by byl hotový zlatý důl.
Jenze intel potrebuje konkurenci - jak neni konkurence, nabootuje antimonopolni urad a vyzaduje rozdeleni monopolu. Tusim neco podobnyho tenkrat hrozilo s Applem, kdy byl skoro na kolenou, ale tusim M$ prispechal na pomoc, aby zachranil konkurenta a tudiz se nemusel rozdelovat.
Jen tusim, jestli nekdo mate presny a lepsi informace, sem s nima, rad si poctu :)
Technologie výroby polovodičů jsou náročné. Nejpokročilejší procesy (což je nyní 10 nm) vyžadují obrovskou spoustu výzkumu, protože zmenšování prvků naráží na různé fyzikální limity. Pak jsou tu obrovské investice do výrobní linky. Když už máte funkční výrobní linku, nastává veliká spousta ladění, aby měl proces rozumnou výtěžnost.
Osobně bych za zdržením viděl právě to že technologie naráží na své limity. Intelu by se samozřejmě hodilo být co nejvíc před konkurencí. S každou generací zmenšování přichází nižší spotřeba a vyšší výkon, a zájem zákazníků o čipy předchozí generace (CPU, ale i RAM, SSD a další) rychle padá. To je značná konkurenční výhoda pro toho, kdo první dostane technologii na trh.
Úplně mimo mi přijde úvaha že Intel má továrnu schopnou vyrábět 10 nm nebo lepším procesem, a měl ji jaksi stranou do zásoby. Nejen že to nedává smysl obchodně. Navíc jsou kapitálové náklady tak vysoké, že se tyhle továrny musí zatraceně otáčet, aby na sebe vydělaly.
Nikdo snad netvrdí, že by měl továrnu, která leží ladem. Ale, že má "cosi v šuplíku", což mohou být nápady, plány, ale i hotové prototypy z nějakých vývojových center.
A proč by otáleli s uvedením na trh? Odpověděl jsi sám, postavit továrnu a odladit proces je drahý, tak proč spěchat, když je možnost dojit stávající výrobu zvláště, když konkurence je pozadu.
"Kdyby začali vyrábět ty lepší, získají větší podíl na trhu, protože se více lidem vyplatí koupit jejich lepší procesor než koupit konkurenční. " --- To jsou ty teorie, ale zkusme zauvažovat, jak by to bylo v praxi. Podle mě už by o moc větší podíl nezískali. Kdo chce či potřebuje upgradovat ze staršího C2D, nebo AMD Athlon, Phenom, FX, tak nebude čekat na 10 nm čipy a prostě si koupí co je. Jestli to bude 16 nm, nebo 10 nm xyz-lake je skoro jedno. Kvůli tomu se ani nevyplatí čekat. Troufám si říct, že od 20-30 nm technologie je to skoro jedno co koupíte. Paradoxně třeba na přetaktování je možná vhodnější starší 30 nm i5,7, protože nemá tak prudce rostoucí závislost příkonu na frekvenci a navíc ještě měli pořádně připájené kovové pouzdro, žádná teplovodivá pasta jako dnes, tfuj...
Nikdo snad netvrdí, že by měl továrnu, která leží ladem. Ale, že má "cosi v šuplíku", což mohou být nápady, plány, ale i hotové prototypy z nějakých vývojových center.
Jéčko ve svém druhém komentáři odpovědělo kladně na otázku, zda má Intel v šuplíku továrnu. Takže tvrdí.
Podle mě už by o moc větší podíl nezískali. Kdo chce či potřebuje upgradovat ze staršího
Kdyby byla k dispozici lepší technologie, budou upgradovat i ti, kterým se to dnes nevyplatí. Navíc já jsem psal o srovnání s konkurenčním procesorem. Dnes jsou lidé, kteří si porovnají procesory od Intelu a od AMD a vyberou si AMD. Kdyby měl Intel za stejnou cenu lepší procesory, než má dnes, někteří z nich by si vybrali Intel.
Řekněme, že Intel vyvinul nějakou novou technologii. Tam jsou ceny tak šílený, že jsou to řády (desítek) miliard dolarů. A teď je otázka, proč by v případě, že takovou technologii a možnost rozdrcení konkurence v reálu mají:
1) Nedali prohlášení do tisku? Taková technologie zvedne cenu firmy na burze a to je přesně to, co se vlastníkům (akcionářům) líbí.
2) Nezačali válcovat konkurenci lepší technologií rovnou? V oblasti superpočítačů atd. by to byl zlatý důl.
3) By udržovali fabriku, která nic nedělá? Unikátní mašiny, který na sebe musí vydělat, udržování hyper čistých prostor, placení odborníků, kteří mají jako jediní tohle know-how, aby je nepřetáhla konkurence,... To se nějak s tou potřebou zisku pere.
4) Proč nenabídli konkurenci licence na technologii nebo výrobní kapacitu, když by jim to začalo vracet náklady na vývoj okamžitě?
5) Proč to není nikde vidět na hospodaření firmy?
Klid. Kolegové jen netuší, co je firma Intel zač. Myslí si, že to je firma, co vyrábí procesory do PC. Kdyby věděli, že je to hlavně firma, co pro jiné vyrábí integrované obvody, tak by jim došlo, že je to kravina. Intel vydělává hlavně na tom, že vyvíjí technologii a pak (klidně pro konkurenci) vyrábí cizí věci. Navíc jim teď teče trochu do bot, protože například Samsung zvládá 7nm o chlup lépe. Intel rozhodně nemá v šuplíku nic, naopak se snaží seč může, aby měl za dva roky vůbec co nabídnout.
Nj, ty abys taky neco pochopil ...
Intel by klidne moh zacit zejtra prodavat desktopovy CPU s 8/16 jadry ... proc to neudela? No protoze si stejne dobre vsichni koupi 4jadra, protoze AMD je ani se svym 8 jadrem neni schopny prekonat.
Az se to stane, tak intel prida 2 jadra a 4 do higendu (=6/8 jader), a AMD se muze jit opet klouzat. V xeonech to vyrabej, takze vlastne ani nebudou vyrabet nic novyho ...
2Jirsak: Nj, kreten jako ty samo nemuze vedet, ze Intel AMD financuje, a to primo financuje. A vis ty demente proc? Protoze kdyby neexistovala alespon virtualni konkurence, tak by spadli do tisicu ruznych regulaci, a ouradove by resili, jestli nemaj moc velkou marzi, museli by vykazovat veskery naklady na vyvoj a vyrobu atd atd.
Mimochodem jirsak, oni AMD financujou prave po dohode stema uradama, ale to taky netusis ze ...
A pro zajimavos, na jaky myslis ty dmente technologii se budou vyrabet ty inteli ARM? Nj, na 10nm ... a vis ty proc? No protoze maj tu fabriku a chteji ji nejak vyuzit.
Prosím, přestaň žvatlat hovadiny. Kdyby měl Intel, jak ty říkáš, v šuplíků hromadu návrhů, vypadal by trh úplně jinak. Myslíš, že jim jde o to být výzkumem roky napřed a pak to schovat do šuplíku a počkat, až AMD přijde s něčím, co může konkurovat?
Uvědom si, že celý svět doslova baží po rychlejších a rychlejších procesorech, zejména firmy, které potřebují počítat obrovské množství dat.
Kdyby Intel opravdu měl něco skvělého v šuplíku, dávno by to vydal alespoň v segmentu pro superpočítače, tam by vydělali neskutečný balík. Ale ne, nic takového se neděje a proč? Protože i když ty si očividně myslíš opak, i v Intelu pracují pouze lidé a ne super vyvinutí mutanti, veškerý vývoj chce svůj čas a i když je na tom Intel dobře, nemají lidi na to, aby vyvíjeli jednu architekturu za druhou, jak ty si to představuješ.
To možná neviděla, ale všichni dávno ví, nebo skoro všichni, že se vždy čeká s vyprodáním současné technologie proto, aby se zaplatila a vydělala. Když to vím i já, tak to asi zas tak velké tajemství nebude a kdo umí, řekl bych aspoň do sedmi napočítat, tak se tomu ani divit nebude.
@Filip Jirsák
"To možná neviděla, ale všichni dávno ví, nebo skoro všichni, že se vždy čeká s vyprodáním současné technologie proto, aby se zaplatila a vydělala. Když to vím i já, tak to asi zas tak velké tajemství nebude a kdo umí, řekl bych aspoň do sedmi napočítat, tak se tomu ani divit nebude."
A mohl by jsi mi v tom textu ukázat, kde se píše o šuplíku a několika generacích do předu?
@Nekola
Jenom aby jsi zase neztrácel čas tvým oblíbeným poučováním, zde je to o čem jsem mluvil, tak si to projdi:
http://www.itnetwork.cz/diskuzni-forum-volna-diskuze/atomicka-operace-53efc18ac359d
Smůla je to, že jedinou adomicitu kterou znáš jsou operace se soubory na kterých se to evidentně dobře vysvetluje ale není to jediná možnost co se týče kódu.
Když už lžeš, tak si dávej pozor na to, aby nešlo snadno najít pravdu: http://www.root.cz/zpravicky/vykon-ubuntu-pod-windows-10/#opinionsListing
Přijde ti třebas "Volání funkcí pochopitelně atomické obecně ani většinou není." jako "o něčem takovém jsem nikdy neslyšel"?
A přitom by stačilo nepomotat termity a tu atomicitu do diskuse vůbec netahat...
Tak tam v tom tvém linku najdi, kde píšu že "volání funkcí jsou atomické". O nějaké četnosti, obecně/neobecně jsi plácal ty.
"Prostě atomicitu podle mne nezajišťuje jazyk, ale styl psaní - tedy při psaní vlastních funkcí - "
A toto mi jako že bych napsal "volání funkcí jsou atomické" taky nepřipadá
Na osvěžení paměti
"Ondra Satai Nekola 81 Zlatý podporovatel
@NULL asi pouzivas nejakou jinou definici atomicity nez zbytek sveta"
to mi zase nepřipadá jako by jsi o atomicitě funkcí někdy slyšel. Takže nemotej termity . . .
Ale chápu to. Jsi borec a víš všechno. Užij si to, mě na tom nezáleží . . .
Jak necháváš jenom kousky: 'Ok. Hlavně mi šlo o to, že "objektový jazyk" s balíčky nezabrání programátorovi prasit špagety - ať už kratší nebo delší. Nevím o tom, že by na to java měla nějakou podporu. Samozřejmě hinty v IDE nebo nějaký validátor určitě existovat bude - to už ale nevím. Prostě atomicitu podle mne nezajišťuje jazyk, ale styl psaní - tedy při psaní vlastních funkcí - volání knihoven do jisté míry atomicitu do kódu vnáší samo o sobě.'
Následně jsem skutečně napsal, co jsi sem pastnul. Jak z toho usuzuješ, že jsem o atomickě neslyšel, to nechápu. Ale asi jsem to měl napsat jinak. Třeba 'wtf, co to blábolíš'?
Pak tě tam lidé upozorňovali, že asi pleteš modulární a atomický.
Ne, tvoje 'Protože jsme se bavili o špageti kódu a atomicita je jedna z věcí, která tomu odporuje, protože dělí kód na menší funkční celky. (...)' není správná odpověď. Ani '(...)Jako atomickou operaci beru taky třeba zavolání funkce, která se vykoná a nemůže být ničím přerušena - třeba vyhozením vyjímky - a často jsou takovéto kusy kódu poslední nedělitelné celky, kterých ale špageti kódem nedosnáhnu. (...)'
Protože volání funkcí atomické nebývají. Ne jenom kvůli tomu debuggeru, co jsi tam zatáhnul, ale protože přerušení a preempce obzvlášť.
A jak tam píšeš, že atomické by byla instrukce v assemblerovu... tak ne. Ani ta není vždy atomické.
No tak jsi to hezky zopakoval. No a?
Ty i tam ten
"... tě tam lidé upozorňovali, že asi pleteš modulární a atomický . . ." ( ikdyž o modulu jsem nenapsal ani slovo )
- jeden javista, se kterým jsem si psal původně, něž jsi do toho začal pindat, jste mi tvrdili, že funkce nemůže být atomická, protože evidentně, kdyby jsi někdy slyšel o atomicitě funkcí, nebo že funkce může být atomická, tak asi nebudeš vytahovat
"@NULL asi pouzivas nejakou jinou definici atomicity nez zbytek sveta"
a dokázal jsem ti, že může. . Znám a odpovídá to. Co na tom nechápeš? Ještě je možné, že ti to tvoje kafrání prostě ujelo, ale pak nechápu tohle divadýlko.
"A jak tam píšeš, že atomické by byla instrukce v assemblerovu... tak ne. Ani ta není vždy atomické."
Ano, to je možné.
Mě jde o to, že čipy vyrobené novější 10 nm výrobou budou oproti současné 16 nm generaci efektivnější max. v jednotkách %. Takže je otázka, jestli se vůbec vyplatí stavět fabriky za miliardy s tím, že čipy v nich vyrobené budou jen nepatrně lepší? Stojí to vůbec za to, zvláště, když na konkurenci v pohodě stačí i stávající technologie?
V jaké technologii a s jakou topologií?
Nejdýl tam trvá vytvoření vrstev, difúze atd., můžou to být celý dny. A i ve stejné technologii je rozdíl, jestli je tam pět nebo deset propojovacích vrstev... (jedna vrstva zahrnuje růst izolace z oxidu, proleptání propojovacích míst, nanesení kovu, vyleptání cest,...)
AMD si tieto procesory necháva vyrábať u Samsungu pokiaľ som dobre čítal. 14nm znamená predovšetkým menšiu spotrebu. A niečo sa deje aj okolo HBM pamätí niektoré Zen by ich mali mať v sebe. Ich priepustnosť by mohla byť 256GB/s. Intel má kopu prachov a má vlastné závody, kde dokonca sa chystá vyrábať ARM na zákazku. O tom prečo Intel neuspel na mobilnom trhu sa vedú polemiky. Predovšetkým podľa mňa sú dva hlavné dôvody. A.) enviroment okolo ARM je silný aby odolal x86 cpu od INtelu.
B. Intel ak by sa pochlapil a dal na trh CPU s 8nm technologiou - vymyslelo dobre spotrebu a výkon - tak by som si vedel predstaviť - že dám prednosť x86 CPU pred ARM - Softvér okolo x86 je predsa vetší a človek má lepšie možnosti na výber. Intel ak by chcel tak by ARM dal na frak ak by z toho šuflíka vytiahol 8nm technológiu - ale to by si zase uškodil - lebo prečo sa ponáhlať - treba 14nm poriadne vydojiť. Intel by mohol dať dole ARM o niekoľko rokov. Ale nato je nutné x86 architektúru a softvér okolo neho dostať do mobilného segmentu. A práve možno tu je ten legendárny pes zakopaný. To všetko dobré čo poznáme z PC x86/amd-64 za už dávno naportovalo na ARM najmä čo sa týka konzumného sofvéru a ľudia - výrobcovia softvéru - výrobcovia hardvéru si na ARM zvykli a spolu tvoria silnú synergiu. Naopak produkčné systémy na ARM si neviem veľmi predstaviť tu dominuje x86/amd-64. A preto od mobilného segmentu si dal INtel preč a zameral na iným smerom. Veď napokon si neviem predstaviť, že čo dnes robím na PC /najmä produkciu/ by som raz mal robiť na tablete kde beží Intel. Mimochodom AMD za svoju existenciu vďačí IBM - ktorá vyžadovala mať dvoch dodávateľov a tak Intel prenajal x86 sadu AMD a to AMD udržalo v hre. Avšak Intel x86 nedalo hocikomu dnes z výrobcov, ktorí majú x86 žijú VIA a AMD. ARM zas malo opačnú politiku svoju licencu dalo hocikomu, ARM bol od začiatku úsporný a ako sa ARM bude dostávať na nižšiu a nižšiu litografiu - bude výkonnejšie a úspornejšie. Samozrejme Intelu, AMD, ARM neverím lebo neni už pomaly ani rok bez toho, aby sa v UEFI,firmware, v implementácii nevyskytol problém so "zabudnutou a naoko zbytočnou funkciou", ktorá sa dá zneužiť. Veľmi zaujímavý článok na http://old.itnews.sk/spravy/bezpecnost/2013-09-20/c158795-neviditelny-hardverovy-trojsky-kon-je-realne-mozny.-staci-zmenit-dopovanie-v-niekolkych-tranzistoroch.
ešte zaujímavejší článok tu
http://www.dsl.sk/article.php?article=18578
Nehovoriac o Equation group, ktorá dokáže nahrať malvér do firmvéru Hardiskov a manipulovať sieťové rozhranie to sieťové rozhranie ktoré je založené na MIPS a ARM.
Ak by niekto v mojom príspevku namietal, že čo s tým má AMD, Intel alebo ARM
tak si prosím prečítajte toto
https://libreboot.org/faq/#intel
viac k tomu netreba dodať. A toto vedia aj číňania aj rusi - ktorí majú vlastné platformy a ku ktorím si myslím mi nešťastní useri v tlame šeliem Intelu,ARM,AMD len tak ľahko sa nedostaneme.
"Softvér okolo x86 je predsa vetší a človek má lepšie možnosti na výber"
proč se stále dokola opakuje tento názor, když je postavený hodně na vodě? Když pomineme SW dělaný v jazycích postavených nad VM (všechno okolo Javy a .NETu) a na interpretrech (Python a spol.), tak tady máš jen pár knihoven a applikací určených pro jednu architekturu ALE současně je to vázáno i na konkrétní architekturu celého systému. A jak dopadly snahy o přenesení desktop systému na mobilní zařízení netřeba rozebírat. Takže konkrétně jakou přesnou výhodu získáš použitím x86 na mobilním zařízení?
Výhod je podľa mňa dosť. Môj softvér, ktorý je pre mňa životne dôležitý - lebo mi pomáha zarábať peniaze popri robote. Tento soft je portovaný na ARM - Google Play a Apple store, dokonca existuje aj webverzia. Problém je vtom, že portovaný softvér je značne osekaný. Ale x86 verzia môjho softvéru je plne funkčná so všetkými features, ktoré potrebujem. Tak teda ak by som mal kvalitný tablet, dostatočne výkonný, viem si predstaviť - že by som ho vedel lepšie využiť než jeho bratranca na ARM platforme. A nehovorím to ešte o Exceli - ktorý žiaľ nie som schopný nahradiť open source alternatívou pre svoje špecifické potreby. Mať výkon aspoň 30% môjho desktopu v tablete a so všetkým čo mám v desktope je veľmi lákavá možnosť ako lepšie využiť čas na cestách, v čakárňach u doktora a podobne s dobre integrovanou softvérou klávesnicou... hmm sú to len úvahy.
dobře uznávám, ale to je otázka nabídky a poptávky - třeba si ta firma, co dělá ten pro Tebe důležitý soft, uvědomí, kolik ztrácí zákazníků s ARM tablety, když dává jen osekanou verzi. Úplní ignoranti to evidentně nejsou, když mají aspoň nějakou lite verzi, takže je to (možná) jen otázka času a třeba i pár e-mailů s dotazy od zákazníků.
Dneska už je jiná situace, než před 10 lety, kdy wintel byl (zdánlivě) všude...
Jenomže tablet není na seriózní práci, aspoň ne v mým oboru. Tam to kulhá na všechny čtyři nohy a vždycky kulhat bude. Bez ohledu na architekturu procesoru.
A to, že většina SW je pro x86, je kec. Musíš napřed z množiny všeho software
- vyjmout programy v interpretovaným jazyce (Python, JavaScript, PHP,...)
- vyjmout programy, co jsou ve vyšším jazyce a odstíněný nějakým HALem nebo ovladačem, protože při stejným HALu nebo ovladači jde zdroják přeložit pro cokoliv, pokud autor není hovado
- vyjmout programy nad VM (Java, .NET)
- vyjmout multiplatformní projekty (jako Gimp, LibreOffice, Firefox,...)
- vyjmout embedded systémy, a těch je proti systémům s x86 o několik řádů víc (v mikrovlnce, pračce, auto jich má desítky, letadla, ...)
- Vyjmout mainframy a superkomply na jiné platformě
- Vyjnout SW, co nejede na procáku (FPGA, výpočty na grafice,...)
A co ti zbude? Holý widle, ROMka motherboardu, nějaký ovladače, pár testovacích prográmků do fabriky na výrobu PC, zastaralý soft z doby MS DOSu a pár věcí, který mastili nějaký hovada jako platform locked. Smutný, co?
A neúspěch je jasný:
1. CMOS žere při přepínání. ARM je poměrně primitivní jádro a kde se u něj překlopí pět hradel, tam u x86 se všema posledníma vychytávkama překlopí tak 50+ hradel. Takže na baterkový aplikace to fakt není. Holt na Atomu se stavět nedá.
2. x86 není nativně čistá architektura. Furt tahá na noze kouli segmentování dvacetibitové adresy a podobný zvěrstva. Takže když je možnost dělat fungl novou věc a dostačuje výkon (a toho je třeba u OMAPů na rozdávání), není jediný důvod jít do takhle zmrzačené architektury.
3. Když si uvědomili problém 2, zkusili to zalepit pomocí IA64, ale nenapadly je při tom přenosný přístroje. Takže nebylo co nabídnout a ARM je převálcoval. A ani na serverech apod. se IA64 nechytlo, že.
Presne tak + jeste u ARMu nejsou developeri zvykli na to, ze jednou zkompilovana binarka pojede vzdy a vsude jeste dalsich 20 let, takze si davaji vetsi pozor na prasarnicky. Protoze pod brandem ARM se dneska schovava hned nekolik ISA, nekolik ABI atd. A vsichni uz si na to zvykli, kdezto u x86 je/byl ten ekosystem uplne jinak nastavenej (a znam programky, u kterych je jasne napsany, na ktere verzi VS a s jakymi flagy je prekladat, jinak to nefunguje, no to kde jsme...)