Názory k článku
Nový standard pro video VVC/H.266 má komprimovat 2× lépe než H.265

Říkám si, kdy už tohle narazí na nějaký tvrdý limit. Entropii přece nejde zvyšovat do nekonečna.

S rozvojem AI a hrubé výpočetní síly bude brzy reálná komprese na principu dekompozice scény, tj. místo fotometrického obrazu půjde o popis scény tak, jak si ho pamatuje člověk. V podstatě celý film můžete "zkomprimovat" do pár set stran scénáře, pár podobizen herců, krajinek, a několika deep learning kernelů s charakteristikou, jakou si přejete :-)

Ano, presto s temi porno-textaky opet zaplnim cely disk ;) :D B)

A může se to jmenovat pornocodec.

echo "Ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů. Ahoj, já jsem se právě osprchovala. Tak jdem na to. Né ne, to se tam nevejde! Ale vejdej. Au. No vidíš." | pornoplayer

To zní spíše jako Midi v hudbě - je dáno, co se hraje, ale neví se, jak to zní. :)

Potom bude snadný si u takto zkomprimovaného filmu filmu scénář poupravit dle svého vkusu, nebo změnit obsazení...

No, nemám důvod tomu ani na minutu věřit. Pokaždé, když vznikne nový formát komprese videa, audia nebo i obrázků, o něm tvůrce tvrdí, že je dvakrát účinnější než jeho předchůdce. A pokaždé, bez výjimky, se to ukáže jako lež. Bohužel na těchto marketingových výmyslech jsou mezitím stavěna strategická rozhodnutí dalších stran, kterým se to hodí (např. u nás podoba DVB-T2 a jeho datového toku).

Třeba u H.265 proti H.264 to docela dobře platí. Nebo snad ne?

No to tedy opravdu ne. Ani hodně zdaleka.

Takhle kategoricky to říct nejde. Záleží na rozlišení, barevném rozsahu,... Zatímco u normálního FullHD videa bude rozdíl mezi H.264 a H.265 malý (10-15 %), u 4K HDR videa už ten rozdíl v bitratu bude hodně velký, klidně i těch 50 %.

Platí to, zkompresoval jsem MPEG4 video do HEVC s polovičním datovým tokem a kvalitu jsem neztratil. A co teprve starej MPEG2. 2hodiný film v MPEG2/SD kolem 4,7GB tedy velikost DVD, v HEVC klidně 1GB.

Neplatí. Samozřejmě, že to platí pro porovnání MPEG-2 z roku 1995 a H.265. Pokud mluvíte o MPEG-4, musíte říct, co tím myslíte. MPEG-4 Part 2 z přelomu tisíciletí není MPEG-4 Part 10, alias H.264. Rozhodně to neplatí pro srovnání H.264 versus H.265, o kterém je tu řeč. Tam opravdu není kvalita stejná při polovičním datovém toku, to je úplný nesmysl. Jednak k tomu je za ty roky řada veřejných testů, tam nějaké dílčí zlepšení vidět je, ale rozhodně ani hodně zdaleka ne dvojnásobné, jednak jsem si to samozřejmě i sám na videích kódováním ověřoval, a opravdu to tak není. Tam je při kvalitě stávajících kodérů leckdy problém, aby H.265 verze při stejném datovém toku byla alespoň tak kvalitní jako H.264 verze (H.265 kodéry jsou vesměs velmi nekvalitní a velmi rozmazávají obraz, ztráta detailů např. u obličejů je velká bolest H.265).

Ostatně typickým příkladem je zmiňované DVB-T2. Mám pro srovnání mnoho nahrávek z multiplexu ČT, starších z DVB-T1 v H.264, a nahrávek repríz identických pořadů z DVB-T2 v H.265, při stejném rozlišení (1080p) a srovnatelném datovém toku. Identická videa, která mohu na počítači přesně srovnat snímek po snímku, a DVB-T2 s H.265 je opravdu obrovský kvalitativní úpadek oproti DVB-T1 s H.264 (samozřejmě je to, kromě stále problematických H.265 kodérů, dáno více věcmi, jako je mizerný a nevhodný preprocesing ČT a vynucená snímková frekvence 50 snímků v DVB-T2).

Všechny tyto řeči o poloviční velikosti při stejné kvalitě oproti předchozí kompresi jsou vždycky, bez výjimky, výmysly a lži, které nikdy reálné testy nepotvrzují. Tvůrce o svém novém fomátu v tiskovém prohlášení prohlásí, že „usiluje o poloviční datový tok při stejné kvalitě“ (ani netvrdí, že to tak je, jen že o to usiluje), a autoři článků, aniž by si to jakkoli ověřili, pak rovnou do titulků píšou „vyšel nový formát, videa budou mít poloviční datový tok“. Viz včerejší článek na Živě.cz. To je prostě mizerná žurnalistika, jednoznačné šíření fake news. Bohužel na těchto ničím nepodložených lžích pak jsou stavěna strategická rozhodnutí (hlavně když je potřeba uškudlit šířku pásma v novém standardu nebo třeba nacpat co nejvíc odpadkových kanálů do multiplexu). Což je typické pro dnešní svět, který je celý postaven na marketingovém vymýšlení, žvanění a lhaní. Fakta nikdo neověřuje, nejsou zajímavá.

Jinak původně jsem nechtěl komentovat vaši metodu porovnávání, ale nedá mi to. Takto se ztrátová komprese opravdu neporovnává. Takto můžete porovnat pouze neztrátovou kompresi.

Například mám JPEG obrázek z foťáku o velikosti 2 MB. Tak ho zkomprimuju jako WebP o velikosti 1 MB, s porovnatelnou kvalitou (není pravda, že kvalitu neztratíte, jak píšete, u ztrátové komprese ji ztratíte vždycky, jde jen o to, jak moc). Podle vaší metody jsem dokázal, že WebP stačí poloviční velikost oproti JPEG. Jenomže stejný obrázek bez problémů překóduju jako 500kB JPEG, stále s porovnatelnou kvalitou. Říká to, že je JPEG lepší než WebP?

Nebo mám 320kb/s AAC audio soubor a překóduji ho do 256kb/s MP3, která většině lidí bude znít nerozlišitelně od původního souboru. Tím jsem podle této logiky dokázal, že MP3 je efektivnější než modernější AAC.

No samozřejmě jsem v obou případech, stejně jako s vašimi video příklady, nedokázal ohledně srovnání účinnosti komprese vůbec nic. To je prostě principiální nepochopení problematiky. To, že má výchozí soubor ve ztrátovém formátu nějakou velikost, neříká, že takovou velikost v daném formátu při obdobné kvalitě mít musí. Pokud nemám kontrolu na tím, jak je kódován, s jakými parametry a jakým kodérem (u ztrátové komprese je mnohdy kvalita kodéru podstatnější než formát komprese, navíc bitrate může být záměrně zbytečně vysoký), pak jej nemohu brát jako základ pro srovnání účinnosti komprese.

To jsem zvedav kdo jim na to skoci...

With 4 companies vying to be the patent pool administrator for VVC, the same problems that plagued HEVC licensing seems to be repeating itself again.

Zrejme licence zdarma pro HW vyrobce - at se to rozsiri jako ostatni H.26X mor, ale pak budou chtit znova dojit hlavne poskytovatele obsahu :(

Jenže poskytovatelé obsahu se jim na to akorát tak zvysoka...
Hlavními poskytovateli obsahu na Internetu jsou dneska YouTube a Netflix a oba už nasadili AV1. I kdyby VVC nabízelo lepší kompresi o pár jednotek procent (což zatím nevíme, a hodně bude záležet na kvalitě implementace enodéru), těžko to bude stát za to, aby se někdo vydal do patentového minového pole MPEG-LA. Měli šanci, ale otevřeně hostilní politikou kolem AVC a HEVC si vychovali mocné nepřátele.

To vypadá jako příprava na budoucí přechod na DVB-T3 až si nějaký nenažraný operátor zase vzpomene na další kmitočty. Už v době přechodu na DVB-T bylo standardizované T2 a vědělo se že se na něj jednou přejde. Na jednom satelitu už tohle testujou i když tam bude dlouho trvat než se záchod prosadí (VVC=WC=záchod). Kromě analogu se tam ještě používá snad všechno (MPEG2, MPEG4, HEVC, DVB-S, DVB-S2, DVB-S2X, DVB-S2MIS, T2-MI).

To není pravda. V Česku se mělo původně začít vysílat v DVB-T už v roce 2004, první experimentální vysílání probíhalo už v roce 2000. Nakonec se vysílat začalo v roce 2006. Standard DVB-T2 ovšem vznikl v roce 2009, první ostrý multiplex byl v Británii spuštěn až v roce 2010.

Navíc mícháte dohromady nesouvisející věci: způsob kódování pro přenos vzduchem, frekvenční pásmo a formát pro kompresi videa. Tyhle věci se dají různě kombinovat naprosto nezávisle na sobě.

Petře on si asi plete DVB-T2 (které fakt tehdy nebylo) a někdejší experimentální vysílání FullHD H.264 přes DVB-T, které na pár místech v republice běželo (já to chytal třeba v Plzni z nedalekého vysílače, jehož jméno už si nevybavím).

Pravda, lze do jisté míry kombinovat formáty pro kompresi videa (MPEG2, MPEG4, HEVC, VVC) a vysilaci normy (satelitní DVB-S, DVB-S2, DVB-S2X, DVB-S2MIS, T2-MI a pozemni DVB-T/T2). Některé kombinace fungovat nebudou jako třeba že v DVB-S normě lze použít pouze MPEG2, tedy aspoň jiný kodek v této normě nikdo nepoužívá. Nevím k čemu je těch norem tolik, když se VŠECHNY v běžném provozu používají a třeba takový přechod z DVB-S2 na S2MIS nepřinesl kromě výměny přijímače vůbec nic. Ale duvodem přechodu pozemniho vysilani bylo vždy uvolnění nějakého pásma. Při přechodu z analogu na DVB-T to bylo pásmo VHF III a taky to že analogu došla kapacita, ted je to pásmo 700 MHz které si nárokují mobilní operátoři. Až bude chtít nějaký operátor dalších 100 MHz z televizního pásma tak bude další přechod na DVB-T3, i když na T2 je garance 10 let. Co ale nechápu je třeba vypnutí satelitního analogu, kde je kapacity dostatek a na některých programech se obrazová kvalita nezměnila. V kabelu jede analog vesele dál.
Pokud je v tom chyba tak mě klidně oprav.

V jedné věci se velmi mýlíte - mobilní operátoři si nic nenárokují. Mobilní operátoři využívají pouze to pásmo, které jim jeho vlastník (tj. stát ČR) nabídne. Přičemž stát jako majitel si může svobodně určit, kdo bude které pásmo využívat a jak dlouho. Nikdo jiný nemá žádný nárok o tom rozhodovat.
Jedna z největších chyb pak byla, že TV přišla o pásmo VHF III., protože v něm prakticky nic není, když vynecháme rozhlas s takřka nulovou poslechovostí v DAB+. Rozhlas se mohl klidně přesunout do bývalé normy OIRT VKV FM I. nebo zůstat na CCIR VKV FM II. ale v digitální podobě a TV by měla k dispozici kmitočty VHF III. Sice s nižší šířkou kanálu 7 MHz, ale pořád lepší, než nic.

Na satelitu rozhodně není dostatek kapacity. Limitujícím faktorem je energetická náročnost transpondéru, která je více-méně stejná bez ohledu na typ modulace. Jestliže v analogovém satelitním vysílání přenáší jeden transpondér jeden TV program, DVB-S třeba 8 programů a v DVB-S2X třeba 20 programů, je to poměrně zásadní rozdíl v nákladech na distribuci jednoho TV programu.

7. 7. 2020, 17:06 editováno autorem komentáře

@Petr Krčmář

Názvy vysílacích standardů a kodeků v praxi splývají. Laikové jsou zmateni, že televizor s podporou DVB-T2 nemusí podporovat H.264. Splívají mimo jiné i kvůli tomu, že v argumentech pro zavádění nových standardů se vyjmenují všechny možnosti, co to přinese. Spousta lidí (a nejen úplní lajkové) neumějí striktně rozlišovat mezi "možnost" a "součást" standardu.

Úvaha nad tím, že v rámci argumentů nad dalším novým vysílacím standardem se objeví i možnost použití nového kodeku a že to bude významný argument pro lobby bojující o pásmo, je myslím docela na místě. (Nepředpokládám ani, že ti, co o tom ve výsledku hlasují, umějí rozlišit mezi vysílacím standardem, kodekem, pásmem a vztahu mezi nimi)

Laikové jsou zmateni, že televizor s podporou DVB-T2 nemusí podporovat H.264.

Teoreticky nemusí, ale už jste takový v praxi viděl? To jen autoři článků (bohužel i na Digizone/Lupě) mají pořád problém pochopit rozdíl mezi "přístroj s podporou H.264" a "přístroj bez podpory HEVC".

Dovolím si předpokládat, že žádné T3 už nebude, ve smyslu přenosové vrstvy. T2 je jakousi optimalizací toho, co se odzkoušelo v T1. Nové způsoby modulace, ochrany před rušením a odrazy, vyhnané na maximum, co to ještě snese. Pokud by mělo přijít nějaké T3, tak by muselo zcela opustit schéma s 8 MHz kanály. A to už pak nebude mít smysl něco takového nově zavádět, když už tu bude fungovat 5G. Prostě se pásmo pro TV vysílání zcela uvolní ve prospěch mobillních sítí.

A jak by to v tom 5G vysílalo? Protože při ladění kanálů je stejně jako před cca 70 lety nutné znát konkrétní frekvenci vysílače a nevím jak to bude fungovat pokud se do toho bude míchat další provoz který TV nezpracuje, takže zase bude nutné vyhradit kus pásma pro TV. Co se týká velikosti pásma tak TV má oproti jiným služnám (rádio, mobily) v součtu všech pásem pro DVB-T2 a DVB-S největší pásmo, tedy pásma UHF (470-690) pásmo C (3,7-4,2 GHz) a pásmo Ku (10,7-12,6 GHz) a to ještě nepočítám pásma pro uplink na družice. I když C pásmo už za pár mít nebude a tuším že má být uvolněno do roku 2023.

A tím se z mobilních operátorů stane single point of failure? Já jsem raději pro diversifikaci rizik.

Takových předpokladů už bylo. Každý nový standard je vyhnaný na maximum toho, co ještě daná technologie snese. A pak se tu a tam objeví nějaký zlepšovák a najednou to snese víc.