Hele, třeba na WIdlích máš HW ID.
Pokud v INF souboru není dané HW ID obsažené, tak ti to ten driver nenahodí.
Což je právě velmi často příklad různých notebookových řešení, kde si výrobce notebooku něco vyškrábal z čenichu. Vesměs to chce trochu laborování a v daném INF souboru si to HW ID nastavit natvrdo.
(Podíváš se do vlastností daného zařízení ve správci zařízení, zjistíš to ID a přepíšeš ho v INF.)
Když máš štěstí, tak to pak běží.
V Linuxu funguje něco podobného, ale protože používám jen terminál a ne X, tak nevím co přesně, ale jde to. A za tu hrůzu poděkuj výrobci notebooku, protože mohli klidně použít standardní ID ovladače, lidem by ušetřili nervy.
Linux používám jen jako servery pro běh potřebných aplikaček.
Jednak virtualizovaně a jednak na stávajícím železe.
Primárně dělám na Widlích, protože nerad překonávám problémy, které překonávat nemusím.
Z Linuxu používám to absolutně nejlepší, což je konzola a základní Linuxové prostředí.
(To je něco, kde Widle nemohou konkurovat.)
Klidně bych Widle virtualizoval na Xenu a podobných, ale virtualizace na Microsoftu je good Enough, jednoduchý klikací prostředí, nemusím si pamatovat příkazy, klik, klik, klik a jede mi další Linuxový virtuál...
Moje zkušenosti s Nvidií jsou: vrazím do slotu, instaluji ovladač, jede to do konce životnosti karty bez zásahu. Maximálně vyměním ovladač za starší nebo novější podle hry. To jsou bez nadsázky zkušenosti za 20 let hraní na PC. ATI jsem měl jednou, a půlku času jsem místo hraní něco nastavoval, přeinstalovával apod.