Odpověď na názor

Zákony vždycky zasahují do něčích práv, přičemž kompenzace je tam málokdy.

Tady se o tom pořád diskutuje, jako by soud to předběžné opatření vydal jen tak z ničeho nic, že se sám rozhodl někomu dát libovolný příkaz a ten ho musel uposlechnout. A když se soud příště rozhodne, může vám třeba přikázat zpívat v moravském kroji na náměstí. Ale tak to není, příkazy může soud dávat pouze v mezích stanovených legislativou. V tomto případě je to předpokládám Nařízení EU 2015/2120, článek 3, odstavec 3:

Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nesmějí provádět opatření řízení provozu, která jdou nad rámec opatření stanovených v druhém pododstavci, a zejména nesmějí blokovat, zpomalovat, měnit, omezovat, narušovat, zhoršovat nebo diskriminovat konkrétní obsah, aplikace nebo služby nebo jejich konkrétní kategorie, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné, a pouze na nezbytně nutnou dobu za účelem: a) dodržení unijních legislativních aktů či vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, jež se vztahují na poskytovatele služeb přístupu k internetu, nebo opatření provádějících v souladu s právem Unie tyto unijní legislativní akty či vnitrostátní právní předpisy, včetně rozhodnutí soudů nebo veřejných orgánů s příslušnou pravomocí; […]

Tedy je to povinnost, kterou operátorům legislativa ukládá, se kterou musejí počítat – a nevidím žádný důvod pro nějakou kompenzaci.