Tenhle problém vám vyřeší správná strategie používání Gitu (chápu, namítnete, že u SVN nic takového netřeba :-) ). Každý si pushujte do vlastní větve, kterou v momentě, kdy danou funkčnost či opravu považujete za hotovou, někdo zodpovědný zamerguje do develop/master větve. Ano, v momentě mergování mohou vznikat konflikty, ale nic, co by se nedalo obvykle snadno řešit (vždy můžete před odevzdáním udělat rebase nad master). Záleží samozřejmě také na tom, jak dobře máte rozdělenou práci (aka jak moc si jeden druhému lezete do zelí).
SVN jsem používal před lety a již bych se k němu nevrátil. Samozřejmě je možné, že jsem nepochopil jeho filozofii, protože v té době jsem se řadil mezi "sotva odrostlé cucáky". Nicméně velkou výhodu Gitu vidím v tom, že kromě lokální kopie existuje i ta na serveru, takže když u sebe repozitář totálně zničím (což už se několikrát podařilo), vždy existuje záloha aniž bych se musel uchylovat ke komiksovému postupu.