Názory k článku
OpenBSD 6.9 přináší podporu pro Apple M1 a umožňuje vypnout video vstupy
-
OpenBSD nie je zlý projekt - vzišlo z neho veľa užitočného softvéru. Avšak ja uznávam open source bez binárnych blobov. Teším sa, keď títo chlapíci na https://www.hyperbola.info/ - forknú OpenBSD a vyhádžu z neho non-free veci. Áno môže to značne obmedziť výber hardvéru, žiaľ to je daň zato, že non-free nebude v systéme.
-
Mluvim najmä o non-free driveroch. Jediná praktická linuxovská distribúcia je podľa mňa DEBIAN - tam mám kontrolu nad systémom ja. Ak nechcem non-free binárne bloby, tak nepovolím jednoducho non-free repozitáre. Źiaľ, čo sa týka HW, tak tam nemáme ako užívatelia absolútne žiadnu kontrolu. Možno do budúcna bude riešením RICS-V. Avšak, keď som prečítal článok o takzvaných "Stealthy Dopant-Level Hardware Trojans", tak veru otázkou je - či užívatelia budú mať niekedy do budúcna 100% istotu ohľadne svojho hardvéru. Jediným riešením je náhodne vybrať mikročip priamo zo sériovej výroby a skúmať ho pod elektrónovým mikroskopom. Toto si môžu dovoliť jedine bohaté vlády, pretože mikročip môže mať aj niekoľko miliárd súčiastok.
-
Ani kompletní analýza čipu Vám nedá 100% jistotu. Byly demonstrovány praktické útoky na mikrokód, takže hardware může být v momentě analýzy čistý jako slovo Boží, a přesto po jeho distribuci bude dělat něco navíc. Patch mikrokódu lze skrýt např. v některé periferii na desce (nvram je v lecčem) a nahrát ho nenápadně vypadajícím hookem ve firmwaru platformy při bootu.
-
Cabrón ono je to ešte horšie ako píšete! Mikrokód chápem ako akýsi firmware pre CPU. Mikrokód prekladá pokyny, ktoré procesor prijíma do fyzických operácií na úrovni obvodu, ktoré sa dejú vnútri procesora. Ono objavili sa špekulácie už dávnejšie, že hardvérové trojany, dokážu byť dokonale skryté priamo v mikročipe. Mikročip sa skladá z miliárd veľmi malých súčiastok o rozmeroch niekoľkých desiatok nanometrov. Tieto súčiastky sa dajú nafotiť na mikročip aj takým spôsobom, že je možné zmeniť ich štandardné správanie sa a to dotačne. Toto neštandardné správanie sa týchto súčiastok na mikročipe dá vyvolať napríklad intenzívnym opakovaním neštandardných sledov inštrukcií. Miniatúrne súčiastky dočasne zmenia svoje štandardné správanie sa tak, že spolu vytvoria dočasný hardvérový trojan, ktorý vykoná svoju úlohu. Po vykonaní skrytej úlohy sa opäť spustí v intenzívnom cykle neštandardný sled inštrukcií, ktorý zmení neštandardné správanie sa skupiny miniatúrnych súčiastok v mikročipe na štandardné a hardvérový trojan sa deaktivuje. Takéto správanie sa mikročipu nedá odhaliť ani len pod elektrónovým mikroskopom. Keď, sa objavili informácie, že niektoré intelácke procesory majú problém s degradáciou signálu, tak hneď som pomyslel, že asi už skúšajú tie hardvérové trojany ;-)https://www.tomshardware.com/news/intel-apollo-lake-refresh-degradation-cpu-failure,40362.html
Teraz, keď mi niekto tvrdí o bitcoine, o monero, o zcash, že sú to ultra bezpečné krypto meny - tak ho rovno pošlem do p....., lebo už dlhé a dlhé roky nemáme pod kontrolou svoj vlastný hardvér, to je ten pravý dôvod, že prečo zažívajú digitálne meny svoj rozmach, pretože naše počítače má pod kontrolou niekto úplne iný než my! -
To Bobinnho. Spím veľmi dobre, pretože čo bolo v mojich silách ohľadne zabezpečenia svojich počítačov - UROBIL SOM MAXIMUM! Ak, je čo i len nepatrná šanca zvýšiť zabezpečenie svojho počítača, tak túto šancu využijem. Možno sa do mojich počítačov dá nabúrať, ale ja som spravil MAXIMUM preto, aby sa to nemohlo stať, a preto spím kľudne.
-
A to právě není 100% pravda. Jak nyní naznačili kucí z Minnesoty, tak ono ani to, že kód je 100% otevřený, neznamená, že víme, co vše dělá. Na světě imho není nikdo, kdo by perfektně znal 100 % kódu Linuxu, takže ten samotný fakt, že je to GPLv2, negarantuje nic zásadního z hlediska důvery v ten kód.
-
Pán Ježek, niekde s vašim tvrdením máte určite pravdu. To, že kód je pod GPL ešte určite neznamená, že bude bez chýb. ALE. Tá bezpečnosť sa dá pri OPEN SOURCE efektívnejšie dosiahnuť, než pri kadejakých binárnych bloboch. To preto, aj GOOGLE podporuje bezpečnosť pri linuxe: https://www.zdnet.com/article/google-funds-linux-kernel-developers-to-work-exclusively-on-security/
To preto, existuje napríklad GRSECURITY - https://grsecurity.net/.
Pokiaľ máte finančné zdroje, tak môžete si nechať skontrolovať zdrojové kódy bezpečnostnými expertmi. Pokiaľ nemáte peniaze, môžete odštartovať iniciatívu na CROWDFUNDING platformách. Alebo dokonca odštartovať iniciatívu u EU komisii, ktorá považuje OPEN SOURCE za mimoriadne prínosný. Avšak prvým krokom musí byť to, že musíte mať k dispozícii dobre čitateľné zdrojové kódy. To je ALFA a OMEGA.A až potom, môžete zvyšovať bezpečnosť. Dôveryhodnosť OPEN SOURCE spočíva v tom, že vždy sa na kód môžu pozrieť aj bezpečnostní experti. Samozrejme slepo dôverovať tomu, že veď niekto to okontroluje je obrovská chyba. Vezmime si taký OPENSSL a chybu HEARTBLEED. Bola na vine OPEN SOURCE licencia? Určite nie! Chybu spravili ľudia, ktorí OPENSSL nasadili do kritickej infraštruktúry, bez toho, aby si najali bezpečnostných expertov na kontrolu zdrojového kódu. Kľudne mohli odštartovať iniciatívu medzi firmami, ktoré OPENSSL používajú a kľudne sa mohli poskladať na kvalitný hĺbkový bezpečnostný audit. Namiesto toho, to len slepo nainštalovali a používali, a potom sa čudovali. -
Napíšu to jinak: to, že má nějaký projekt 100% otevřený zdrojový kód, neznamená, že tento kód je 100% času pod 100% kompletní/komplexní kontrolou jeho bezpečnosti. Ano, já si klidně mohu sednou a zkontrolovat každý jednotlivý bajt svého linuxového systému, zdali je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle nikdy nikdo na této planetě neudělal. Jedinou reálnou výhodou tak je, že s otevřeným kódem je málokdo takovej blb, aby ho záměrně zahnojoval chybami. Jako ti minnesoťáci. V binárních blobech se něco takového schová podstatně snadněji a s podstatně menším rizikem, že to bude třetí stranou odhaleno.
-
Ale vy neviete ze ten HW sam o sebe nema v sebe dieru. Dokonca viete ze ju ma tak co riesite s binarnymi ovladacmi? Intel ma Ring -1, secure procesor, na doske je kopec svabov o ktorych nemate sajnu co robia a ak aj mate nemate istotu ze nerobia aj nieco ine. Dnes kompletny procesor strcite na hlavicku spendlika.
Takze ci mam v pocitacitaci priamo derevy HW alebo deravy binarny BLOB je uplne jedno. Castokrat ten binarny blob nie je nic ine iba moznost pre vyrobcu robit jednoduchsi update firmware. Ak je diera priamo v HW tu ani nevidite ani nezaplatate aj ked budete mat vsade open source. -
V podstate niekde pán Tavoda máte aj vy pravdu. Ak je cinknutý hardvér, tak potom odhaľovať jeho skytú funkciu je veľmi náročné. Jedinou reálnou a praktickou možnosťou je možno skúsiť si zohnať RISC-V vývojovú dosku a urobiť z neho sieťový analyzátor a sledovať sieťovú prevádzku, či náhodou niečo z počítača neodchádza niekde von do internetu. Avšak musíte byť špecialista na sieťové záležitosti, aby ste dokázali odhaliť takéto neštandardné správanie sa počítača. Binárny blob vs open source ovládač: výhodnejší je ovládač s otvoreným zdrojovým kódom, z pohľadu bezpečnosti je to lepšie, než binárny sajrajt, ktorý môže predstavovať bezpečnostnú hrozbu - Prečo si zbytočne zvyšovať nebezpečné elementy v systéme? - ak to nemusí byť nutné?.. ... Skutočným dôvodom, že prečo výrobcovia hardvéru používajú binárny bloby je ten, že nechcú ukazovať konkurencii ako funguje vnútorne ich hardvér a veru aj možno preto, lebo oni sami dobre vedia, že hardvér robí aj niečo iné, o čom by verejnosť rozhodne nemala nikdy vedieť.
-
A co teda pouzivate? Ak pouzivate PC tak tam mate deravy HW na 100% tak aky zmysel ma hrat sa na BLOBy?
Nie vzdy to ze binarny BLOB robi nieco co nema znamena ze je to namierene proti vam ako bezpecnostne riziko. Napriklad WIFI karta moze mat HW ktory je schopny ladit sa aj na ine licencovane frekvencie a binarny BLOB tomu brani. Keby to dali OpenSource tak neprejdu certifikaciou.
To iste graficke karty, existuje SW sposob ako ich pretaktovat a take karty sa predavaju drahsie. Keby dali ovladac open source mozu na svoj obchodny model zabudnut.
To ale neznamena ze je to pre vas nejake bezpecnostne riziko to pouzivat. -
Čo sa týka Wifi kariet, tak napríklad niektoré staršie Wifi karty s Atheros čipom majú otvorený zdrojový kód ovládačov. Aj niektorá z firiem Purism, alebo TUXEDO, alebo SYSTEM76, alebo StarLabs dávajú do notebookov práve Atheros. Plus je tam aj projekt OpenWrt.Čo sa týka grafiky porovnajte AMD a Nvidiu. Zmysel hrať na binárne bloby je v tom, že prečo si do systému zbytočne zanášať dodatočné zbytočné bezpečnostné riziko?
-
k3dARStříbrný podporovatelackoliv to resim mene "paranoidne" nez IFTUN, rozhodne nesouhlasim s tim ze "kdyz uz je dira v HW, neni duvod resit diru v SW", je to stejna hloupost (to tvrzeni, pokud to nekdo pro sebe nechce resit je to jeho vec) jako rict "Nechavam otevrene dvere do bytu, protoze zlodej si stejne muze rozbit okno"...
-
Jak už tu psali kolegové, díry mohou být v hardwaru, i softwaru, a to včetně open source. To, že se v OSS snáz díra odhalí, je dávno vyvrácený mýtus. To, že jde do Open Source díra úmyslně zanést, je naopak potvrzený fakt. Vyhýbat se z těchto důvodů binárním blobům je víceméně primitivismus, pocitové jednání v rozporu s fakty.
Bezpečnost je o důvěře, a s tou souvisejí vždy dvě otázky: komu důvěřujete a v čem důvěřujete. Pokud neobchodujete na nejvyšším levelu s drogami, lidmi, neohrožujete USA, pak Vám mohou být backdoory tamní Národní bezpečnostní agentury fakt šumák. Na to, aby se někdo podíval, kolik máte na daňovém přiznání v ČR, fakt nikdo otevírat backdoor nebude.
-
k3dARStříbrný podporovatel
Miroslav Šilhavý
To, že se v OSS snáz díra odhalí, je dávno vyvrácený mýtusten "mytus" "vyvraceji" tvurci ClosedSource ze? ;-) protoze sebeblbejsi logika, stale bude videt jasne, ze neco s otevrenejma zdrojakama ma samozrejme mnohonasobne vetsi sanci ze se tam dira da zjistit, nez neco s uzavrenejma zdrojakama...
-
protoze sebeblbejsi logika, stale bude videt jasne, ze neco s otevrenejma zdrojakama ma samozrejme mnohonasobne vetsi sanci ze se tam dira da zjistit, nez neco s uzavrenejma zdrojakama
To samozřejmě. Jenže díru uvidí kdokoliv, kdo si dá tu práci ji hledat - resp. takovou práci zafinancuje. A nemusí to být zrovna někdo s dobrými úmysly, kdo o chybě kratší nebo delší dobu ví a je mu celou dobu k dispozici, zatímco zbylý svět čeká, než ji objeví někdo poctivý.
-
Nuž ono podľa mňa zdrojové kódy open source prehľadávajú denne stovky až tisíce nadaných hackerov/crakerov po celom svete v nádeji, že tam niečo nájdu, čo môžu použiť pri svojej "práci". Niektorí z nich sú open source fundamentalisti, ktorí po čase tie chyby aj zverejnia a iní sa ich budú snažiť využiť vo svoj prospech a vyťažiť z toho nejaké financie.
-
no, prohledávání zdrojáků se už tolik nenosí, nejvíce bezpečnostní chyb se v poslední době nachází právě díky různým fuzzerům, ty nepracují se zdrojovým kódem, ale s kompilovanou aplikací.
Mít k dispozici zdrojový kód pak usnadňuje zneužití nalezených chyb, jejich analýzy či ulehčení právě hromadného testování (mohu jednotlivé části kódu odseparovat a zrychlit analýzu). Naopak třeba otevřený zdrojový kód může vést k tomu, že ty chyby tam najdou právě ti špatní, nezveřejní je, ale zneužijí. Stejně tak se ukazuje, že v otevřeném zdrojovém kódu se blbě řeší bezpečnostní opravy a stejně jistou dobu se různými triky snaží autoři změny skrýt, distribuují binární bloby v aktualizaci (vč. Debianu) a až po nějaké době zveřejňují samotné kódy.
Argumentace, že otevrřený zdrojový dělá SW bezpečnější neuznávám, opakovaně se prokazuje, že chyb tam je stejně jako v komerčním SW a že to je pořád o důvěře v daný tým a jeho schopnostech. Vzhledem k tomu, jak náročné složité chyby se poslední dobou nacházejí, je čím dál těžší jako programátor to vše znát.
OpenBSD dělá hodně dobrou práci.
-
Argumentace, že otevrřený zdrojový dělá SW bezpečnější neuznávám, opakovaně se prokazuje, že chyb tam je stejně jako v komerčním SW a že to je pořád o důvěře v daný tým a jeho schopnostech. Vzhledem k tomu, jak náročné složité chyby se poslední dobou nacházejí, je čím dál těžší jako programátor to vše znát.
Otevřenost zdrojáků by měla zajistit právě to, že bude veřejnost schopná poznat, jestli je ten který produkt zdravý a lze k němu mít důvěru, nebo už se v něm nikdo reálně nevyzná a nastal čas jít jinam. Že se to děje málo, je samozřejmě jiný problém.
3. 5. 2021, 13:37 editováno autorem komentáře
-
Otevřenost zdrojáků by měla zajistit právě to, že bude veřejnost schopná poznat, jestli je ten který produkt zdravý a lze k němu mít důvěru, nebo už se v něm nikdo reálně nevyzná a nastal čas jít jinam. Že se to děje málo, je samozřejmě jiný problém.
On je to kruciální problém. Zatím nikdo nepřišel s žádným konceptem, jak by to mohlo fungovat v praxi. Open source je už dávno z velké části leadován velkými firmami, takže to tempo vývoje je ukrutné. Masy chtějí software užívat většinou vůbec netuší o nějakém open vs. closed source.
Vůbec se to nedá srovnávat s komunitním vývojem třeba v devadesátých letech, kdy byl prostor diskutovat návrhy i řešení a kontrola fungovala trochu samovolně.
Podle mě premisa, že se v open source vývojáři a zapálení uživatelé navzájem kontrolují, už padla. Pokud padla premisa, ovlivňuje to i všechno následné, ale jaksi chybí myšlenka, jak si s tím poradit.
-
Ak niekto do closed source niečo nekalé prepašuje, tak je oveľa menšia šanca to zistiť, než keď sa pašujú chyby do open source. Je to o pravdepodobnostiach.
Když mluvíte o těch pravděpodobnostech, jak tedy hodnotíte pravděpodobnost toho, že chyby v opensource si díky otevřenosti může všimnout někdo se zlými úmysly a dlouhou dobu tu chybu zneužívat?
Sám třeba konáte co, abyste chyby našel? Sledujete nějak změny mezi verzemi a rozebíráte je?
Protože mně přijde (a statistiky tomu odpovídají), že ve skutečnosti se spíš děje to, že někdo najde a zneužívá objevenou chybu v open source, než že by to vedlo k o tolik rychlejší opravě.
Přijde mi to jako security management by hope.
-
To mi chcete povedať, že chyby v closed source softvéri sa nezneužívajú zlými ľuďmi? Keď, je to open source, tak je väčšia šanca, že chybu objaví aj taký, ktorý ju aj zverejni.
Zmeny medzi verziami vôbec nesledujem - nemám na to totižto schopnosti okrem teda niektorých JAVA knižníc, ktoré použivam vo svojom softvéri. Ja podporujem ľudí, ktorí sa rozumejú do COREBOOT a LIBREBOOT - robím ich službám reklamu, a keď treba, tak ich podporím aj finančne.
-
To mi chcete povedať, že chyby v closed source softvéri sa nezneužívajú zlými ľuďmi? Keď, je to open source, tak je väčšia šanca, že chybu objaví aj taký, ktorý ju aj zverejni.
:) jen znovu musím poukázat na existenci statistik, které tuto tezi vyvracejí. V praxi to funguje přesně opačně.
Pochopitelně i v uzavřeném software jsou čuňárny. Nicméně obvykle znáte vendora a máte šanci posoudit, jaká rizika to přináší. Např. můžete operovat s určitou pravděpodobností (řekl bych hraničící s jistotou), že do SW od Microsoftu, Google a Applu má co mluvit NSA. Na druhou stranu máte taky určitou jistotu, že do něj nebude zasahovat kdejaký trouba ze zemí, jejichž kultuře a nátuře jen ztežka rozumíme.
U OSS jsou rizika dvojí - a jsou poměrně jednoduše pochopitelná: 1. někdo může do kódu dostat záměrné chyby, kterým a jejichž kombinaci rozumí jen on sám (neb je navrhl), a nikdo druhý je jednoduše nevidí; 2. nezáměrné chyby může odhalit někdo, kdo má na to spoustu peněz, a o svoje zjištění se dělit nehodlá.
OSS má svoje nepopiratelné výhody, ale mezi ně NEPATŘÍ implikace otevřenost => vyšší bezpečnost. Zdá se, že Vám tím bořím víru. Ano, do bezpečnosti patří i důvěra. Ale v takovém případě byste měl vědět v co a hlavně komu věříte. Zrovna ono "komu" je z hlediska bezpečnosti velká slabina OSS.
-
Hmm tak teda tie CRYPTO meny by mali byť predsa len closed source - bolo by to oveľa bezpečnejšie ;-) Veď taký bitconnect a jeho magic robot bol tiež closed source, a dopadlo to s nimi fakt úžasne.
Nie, ale teraz vážne. Áno slabina Open Source je v tom, že do zdrojového kódu môže v podstate prispievať aj človek, ktorý tam chce zaniesť chyby. Avšak ak je projekt aktívny a je tam veľa vývojárov, tak je šanca, že skôr, či neskôr toto záškodnícke správanie sa si všimnú. Pri malých projektoch, o ktoré sa starajú nadšenci, tak možno tie sú najbezpečnejšie, pretože pôvodní autori nenechajú si zasviniť svoj zdroják od kadejakých šmejdov.
-
Avšak ak je projekt aktívny a je tam veľa vývojárov, tak je šanca, že skôr, či neskôr toto záškodnícke správanie sa si všimnú. Pri malých projektoch, o ktoré sa starajú nadšenci, tak možno tie sú najbezpečnejšie, pretože pôvodní autori nenechajú si zasviniť svoj zdroják od kadejakých šmejdov.
A proč tedy zkušenost hovoří opačně?
-
Pán Šilhavý mávnuť rukou nad stratou kontroly nad hardvérom a nad softvérom s argumentáciou, že veď je som z ČR a som nezaujímavý - tak práve toto je víceméně primitivismus. Myslím si, že by sme mali neustále bojovať za získanie čo najväčšej kontroly nad našimi počítačmi.
Nad Open Source softvérom vie vykonať bezpečnostný audit ľubovoľná skupina bezpečnostných expertov - pretože majú k dispozícii zdrojové kódy. Vykonať bezpečnostný audit softvéru s uzatvoreným zdrojovým kódom nemôže len tak hocikto, pretože nie sú k dispozícii voľne dostupné zdrojové kódy.
Tak ako sa dajú zaniesť zámerne chyby do Open Source, takisto sa dajú zámerne zaniesť chyby do projektov s uzatvoreným zdrojovým kódom - len to stojí viac peňazí a spočiaku majiteľ projektu s tým nemusí súhlasiť - ale nakoniec ich zlomia, a ktomu im ešte sľúbia aj výhody.
-
J ouda (neregistrovaný)
Ten audit taky neodhalí všechno, spíš sníží riziko, víc ne.
ad síťový analyzér - a vážně v něm něco najdete? Těch míst kde se jednou za uherák dá něco zakódovat, třeba takové IPID na zasteganování něčeho jednou za čas přímo vybízí. Nebo občas paket se špatným checksumem.
(a všechno je to nesmysl - nikdo si na Vás coby "prašivém civilovi" nebude vyplácávat munici, tu si nechají na zajímavější cíle. Pro normální užití stačí to, co na Vás našmíruje Google, Facebook, Amazon, Microsoft a další. a rádi prodají.) -
Este keby tak existovalo nejake zariadenie ktore dokaze automatizovane nieco robit a vedelo by prehladavat zdrojove kody a hladat tam chyby. To by bol priam zazrak.
V kazdrom pripade vam garantujem ze taky SW beziaci na binarkou toho najde ovela menej ako nieco co bezi na zdrojovym kodom vo vyssom jazyku. -
Pavel Tavoda dávajte si sakramentský pozor nato, že čo si želáte ;-) ;-)
Predstavte si, že taká umelá inteligencia, by dokázala nielenže kontrolovať zdrojové kódy a odhaľovať chyby, ale by dokázala rovno tvoriť zdrojový kód priamo v assembleri. V tom momente 90% ITčkárov - vývojárov - programátorov by prišlo o živobytie! Ináč aj ja by som bol zvedavý na výsledok, že kde by bolo viac chýb v binárke alebo v zdrojom kóde. -
J ouda (neregistrovaný)
Víte co mi připomínáte? Hasiče, kterej při cestě k požáru muničáku zastaví a půl hodiny vysvětluje dětem na louce u ohníčku, aby ho pak dobře uhasili.
Jak už tu několikrát někdo vysvětloval, odstranění binárních blobů z OpenBSD má vliv na bezpečnost minimální až nulový, zato tím naprosto omezíte funkčnost a přiděláte pakárnu všem uživatelům (počet lidí, koho binární fw trápí je mizivý, zato počet lidí, kteří by pak museli buď schánět jiné díly do počítače, nebo usb s firmware k nim z externího zdroje je velký. Mimochodem riziko zanesení falešného firmware IMHO o několik řádů převýší benefit z jeho nepřítomnosti v systému. Navíc koho binární bloby trápí, může (musí) s tím počítat už při sestavování počítače, tam bych když už zaměřil osvětu.).
Bezpečnost dneska už dávno není o perfectionismu v nějakém směru, ale hlavně o cost/benefit. A o vyváženosti, což z toho plyne.ad audit - Vy máte představu, že auditor je nadlidská inteligence, která objeví poslední nejmenší chybičku? Představa, že auditor ztratí odbornou prestiž, když přehlédne nějakou chybu je ... úsměvná (opět, pokud máte opačný názor, zkuste ho aplikovat na můj oblíbený Heartbleed.)
-
msmucrBronzový podporovatel
Vypadá to, že se téma mezitím posunulo od OpenBSD.
Nicméně pokud se vrátíme, nenajdete tam žádné proprietární binární ovladače (jako "tainted" moduly třetích stran na Linuxu - třeba NVIDIA, AMDGPU-PRO atp.).
Obecně vzato všechny ovladače jsou vždy přímo součástí konkrétního jádra, kde je samozřejmě k dispozici plný zdrojový kód.
Navíc má projekt relativně striktní přístup k nepodepisování NDA od výrobců hardware pro vývoj ovladačů, právě kvůli nemožnému plnému ověřování kódu dalšími lidmi, kteří NDA nepodepsali.Jediné, co by se dalo nazývat BLOBy, jsou pak firmwary nutné pro provoz některých konkrétních hw zařízení. Ale to je samozřejmě odlišná věc, protože je to potřeba na pro funkčnost na všech systémech, navíc firmware neběží v jádře, ale přímo v daném zařízení. S ohledem na důvěryhodnost je pak víceméně jedno, jestli je daný firmware zaveden z nějaké flash paměti přímo na zařízení, nebo přes ovladač v systému. V obou případech buď výrobci zařízení a firmware důvěřujete, nebo ne.
V OpenBSD pak jsou všechny tyto fw zaváděny z adresáře /etc/firmware a přes jednotnou funkci loadfirmware(), která se volá z ovladače. Binární fw soubory tam jsou pak buď přímo součástí baseXX.tgz tarballu z instalace a hlavního stromu jádra https://github.com/openbsd/src/tree/master/sys/dev/microcode, nebo se stahují po instalaci systému z externího repozitáře na http://firmware.openbsd.org/firmware pomocí nástroje fw_update (1). I když to jde samozřejmě i stáhnout i přes jiný počítač, pokud na instalovaném stroji nemáte konektivitu do internetu.
FW soubory přímo z jádra jsou většinou pro hodně stará zařízení a kde je 100% vyčištěno nakládání se soubory a jejich distribuce. FW pro novější zařízení je typicky v repozitáři.Takže je to relativně transparentní situace. Pokud by vám z nějakého důvodu vadila přítomnost i těch základních FW "BLOBů", není nic jednoduššího, než promazat /etc/firmware. Ale je to z praktického hlediska nesmysl. Pokud daný hardware nemáte, systém resp. ovladač nemůže stejně nic zavést. Pokud máte hardware, co to potřebuje, nebude vám bez toho fungovat a musíte si prostě obstarat něco jiného.
V souvislosti s tím posledním si vzpomínám, že tu byly předtím i nějaké pokusy udělat nějaký fork OpenBSD (LiberyBSD), přesně v duchu toho, že autor chtěl sveřepě odstranit všechny zmíněné firmwary a ovladače, které je používají. Bohužel nepochopil rozdíl mezi uzavřeným ovladačem a firmwarem, který je víceméně součást toho konkrétního zařízení. Byl to samozřejmě nesmysl a chcíplo to samo.
-
To Michal Šmucr. Ďakujem za obšírne vysvetlenie problému. Som veľmi zvedavý na projekt hyperberola.info ako sa teda vysporiada s forkom OpenBSD, keď všade budú chcieť mať GPL licenciu. Na teraz hyperbola linux používa linux-libre kernel, ale vývojári kritizujú momentálne smerovanie linuxu, a preto sa rozhodli forknúť OpenBSD. Nuž uvidíme, ako sa im to podarí. Je to veľmi uzavretá komunita vývojárov.
-
Od techto chlapiku vzejde neco jen ve vlhkych snech. Poradne nedokoncili nic zatim a vzit neco opravdu free a predelat to pod permisivni licenci a mluvit o free je takovy oxymoron.
O uspesnem forku OpenBSD lidi zvatlaji uz pekne dlouha leta, ale vzdy jsou to takovi, ktere bavi neco par tydnu, maximalne mesicu a pak potrebuji dalsi vyzvu aby ukojili svoji hyperaktivitu, dokumentaci, podporu ani opravy chyb poradne nehlidaji a nasledne upadaji v zapomeni tak jako mnoho predtim
To proc z OpenBSD vzeslo tolik siroce pouzivaneho SW a vylepseni je o tom jak vubec cely projekt je veden, o mravenci praci stovek lidi, kteri to nedelaji pro svetle zitrky komunismu, ale pro to, ze je technika opravdu bavi a zaroven jim leze krkem siroce akceptovana nekvalita moderniho IT. Je to o procesu, ktery ma daleko do nesmyslne mantry "demokracie" a bez pouziti tohoto procesu historie zatim stale ukazuje, ze nejde ten uspech opakovat.
-
2 ITFUN: lze pochopit nadseni, ale doporucuji si udelat domaci ukoly; 1. LibreSSL - napr. VoidLinux opoustil LibreSSL, protoze se jim nechtelo porad neco opravovat (coz je podobne jako proc Alpine Linux opustilo dalsi "vychytavky"; 2. forky OpenBSD - tech uz bylo, MirBSD a buhvi co jineho a vzdy umrely, vetsinou to byly jen paraziti na dlouhodobe praci lidi z OpenBSD.
OpenBSD je "hobby" projekt, ti vyvojari to delaji pro sebe hlavne. Pokud se to libi i nekomu jinemu, OK, pokud ne, tak to neni jejich problem a takovi lide stejne neprispivaji, takze muzou tak drzet pec. OpenBSD neni nabozenstvi, ti lidi to delaji, protoze je to bavi, par z nich za to ma i nejaky penize od ruznych firem, ale neni to jejich zivobyti. Ruzne OpenBSD related produkty postupem casu zanikly, i reyek@ myslim uz se nezivi OpenBSD se svou firmou...
Nadseni je fajn, ale je cas sundat ruzove bryle... Anebo sam kodit a pak muzes neco zmenit.
3. 5. 2021, 21:12 editováno autorem komentáře
-
1. Nemůžete spoléhat na to, že audit je veřejný. Např. vlády USA, Ruska, Číny mají téměř neomezené prostředky na to, aby chyby hledaly, ale nezveřejňovaly je. Z leaků víme, že toto mají (měly) i na komerční software, natož na OSS, kde to mají na stříbrném podnose.
2. Minimálně tyto vlády (ale nejsou samy) mají tolik prostředků, že by dokázaly chyby i vnášet. Stačí, že najdou kombinaci několika existujících chyb a vnesou jen jednu, poslední, která dotvoří fungující vektor útoku.
3. Stovky očí, které denně kontrolují kód, není pravda. Za posledních pár let se našly chyby, které byly velmi závažné a nijak moc komplikované, a nikdo je dlouhé roky neviděl, protože je nehledal.
4. Úplná kontrola nad hardwarem a softwarem je utopie. Neexistuje jednotlivec, který by si svůj systém dokázal plně zkontrolovat. Vždy musíte někomu věřit, že to udělal. V OSS to udělá především ten, který na to dostane rozpočet - a jsme znovu u toho, kdo má největší možnosti rozpočtů? Opět vlády velkých zemí. Jak poznáte, jestli je nějaký přispěvatel - třeba i velká firma - placený vládou? Nijak.
S trochou odstupu by se dalo uvažovat o tom, že OSS je nestranný. Všechny strany mají stejná rizika a stejné šance. Lišit se to bude hlavně tím, kolik peněz obětují vnášení a hledání chyb. USA a Čína mají asi nejvíc šancí, protože vstupují do řetězce i skrze výrobu a podporu hardware (pokud vyrobíte hardware s chybou, pak je nabíledni pracovat na podpoře ovladačů, aby se hardware rozšířil).
Osobně nemám strach z toho, že by mě nějaká velmoc sledovala, co by z toho měla? Počítám však, že v případě opravdu závažného světového konfliktu, mají přinejmenším prst na velkém, distribuovaném vypínači. Zároveň taky, když už nevidím vyhnutí být do toho vtažen, můžu podle osobních sympatií volit, na které straně chci být víc závislý. U mě je to demokratický svět, i přes všechny známé slabiny demokracií.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelDvě připomínky:
1) v seznamu jste vynechal NORKy - sice nejsou bohatí, ale zato mají ču-čche
2) Osobně nemám strach z toho, že by mě nějaká velmoc sledovala, co by z toho měla?
Pokud jste spojen s R&D (od vysokých škol po průmysl), tak jste v cílové skupině minimálně Číny a Íránu - projevují zvýšenou snahu získat informace o výzkumu. Nejspíš vám nic neudělají, "jenom" ukradnou vaše data, když budou mít možnost. Signalizují to i phishingové pokusy, které narůstají, a jsou už často poměrně cílené a někdy i věrohodné (včetně slušné češtiny). "Drahoušek zákazník" je minulostí. -
Ono můžete přidat ještě další level uvažování. Samotným vládám se utajovaná zjištěná chyba vyplatí dál tajit, dokud mají přesvědčení, že o ní neví druhá strana. Tj. že ji dokáží zužitkovat v případě potřeby, ale že nemůže být zneužita proti. Ve chvíli, kdy naopak převládne přesvědčení, že i ti ostatní o ní vědí, pak se vyplatí chybu zveřejnit a zničit protivníkovi příležitost. Vůbec bych se nedivil, kdyby část chyb i backdoorů v hardware za poslední roky byla zveřejněna částečně i z tohoto důvodu (ale zase nejsem paranoidní, abych si myslel, že úplně vše bylo pod kontrolou a řízené).
Pointa je v tom, že vždy by měl člověk uvažovat o tom, před čím se chce chránit a čím za to zaplatí. Úplně jinak budu přistupovat k bezpečnosti, když si chráním maximálně svoje daňová přiznání, a úplně jinak, když budu obchodovat se zbraněmi. V obou případech jsou rizika úplně jiná, zejména kvůli rozdílným potenciálním útočníkům a k jejich motivaci.
Nevěřím však, že bych si dokázal postavit počítač a síť bez rizik.
ČLÁNKY DO MAILU