Názory k článku
Patrick Volkerding je na mizině
-
-
Rhinox (neregistrovaný)
Dle prispevku Patricka je potiz v tom, ze nekdo stojici za "store"(.slackware.com) vydelava, zatim co jemu jenom obcas hodi par krejcaru. Ti, co si tam (v dobre vire ze pomahaji Patrickovi) objednavaji triko, subscription, dvd, atd. tedy nepodporuji Patricka, ale plni kapsy nekomu jinymu...
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Možná by pomohlo si přečíst ten odkazovaný text předtím, než budeš komentovat?! Nebudeš pak vypadat jako kkt...
When I agreed to set up the st*ore, it was structured as a company where they owned 60%, and my wife and I owned 40%. ... And 60% seemed fair, since the idea was that the company would be providing health in*surance, paying for the production of the goods, and handling shipping and related customer service. ... Since then, the store has ceased to provide any benefits . ... I only found out about how bad it really was last year when I finally managed to get some numbers out of them.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel"60% vlastnik rozhoduje"
Ani nahodou. Rozhoduje, ale nemuze rozhodovat libovolne, i minoritni vlastnici maji sva prava.
-
Aha a proto stát, který má v ČEZu majoritu řeší rébus, jak postavit jadernou elektrárnu, která s největší pravděpodobností nebude ekonomicky výhodná a poškodí akcionáře včetně těch minoritních, kteří proti tomu protestují. Jako majoritní vlastník tu stavbu můžou hned odhlasovat, ale pokud sníží hodnotu společnosti a poškodí vlastníky, můžou se proti tomu bránit žalobou na náhradu škody a budou mít velmi slušnou šanci na úspěch.
A tak to funguje všude. Minoritní vlastníci samozřejmě svá práva mají a majoritní vlastník, přesněji jím dosazené vedení společnosti může se společností nakládat jenom tak, aby zjevně nezpůsoboval újmu všem vlastníkům. -
Karel (neregistrovaný)
Nikoliv. To zákon prakticky v žádné zemi nedovoluje. Díky tomu, že má většinu, může sice rozhodnout, zda vyplatí zisk nebo ne. Ale nemůže se rozhodnout, že vyplatí všechen sobě a tomu, co má 40%, že nedá nic. O zisk se prostě musí dělit podle podílu.
Když se tohle v praxi děje, tak obvykle pomocí tunelování. To si pak firma třebas někoho najme na poradenství. Někoho tak pekelně drahého, že firma nikdy žádný zisk nemá a není co rozdělovat. Že ten najatý člověk je blízký příbuzný/jiná firma majoritního vlastníka, to už je věc jiná. S oblibou to dělají například hudební vydavatelské společnosti - to jsou víceméně samaritáni, kteří desítky let nevydělají ani floka. Protože musí platit pekelně drahá nahrávací studia a šílené peníze organizátorům koncertů. Jediná vada na kráse je ta, že ty hudební společnosti (co vážně nevydělají ani dolar, takže není umělcům co vyplácet), mají stejného majitele jako to předražené nahrávací studio nebo firma organizující koncert.
Jak konrétně tedy "odepření 40% podílu na zisku" v tomto případě probíhá nevím. Každopádně to není legální a už vůbec to není o tom, co si myslí 60% vlastník. Ten o tomhle rozhodovat nemůže. Buď nedostane peníze nikdo, nebo všichni podle velikosti vlastnického podílu.
-
Petr Neni (neregistrovaný)
"Ale nemůže se rozhodnout, že vyplatí všechen sobě a tomu, co má 40%, že nedá nic. O zisk se prostě musí dělit podle podílu." - to je snad jasny, problem je ze vetsinovy vlastnik muze treba rozhodovat jak penize z firmy budou odtekat atd. Tech moznosti je proste spousta a kdo ma vetsinu ma k tomu moznosti.
-
Další věc ale je celková smysluplnost tohoto stylu přispívání - jak tam někdo píše dále v diskusi - "žiju mimo USA a když se podívám u trika na poštovné, tak mám pocit, že koupí sponzoruji spíš Fedex než Linux".
Je to prostě jedno s druhým - financování s velmi vachrlatými základy samo od sebe, ovšem možná by to s přimhouřením oka stačilo, ale v tu chvíli do toho vstupují moc velké nároky obchodního partnera, který si z toho ukousne přehnaný díl, čímž to pošle dopryč úplně. -
yeti (neregistrovaný)
A co takhle jít do práce? Mně by se taky líbilo si hrát v dílně se dřevem, hrabat se v autech, okopávat záhonky, rozplývat se nad bylynkama a tak. Ale protože musím živit rodinu a platit účty, tak musím holt chodit do práce a ty peníze vydělat i něčím, co mě až tak úplně nebaví. A popravdě by mi bylo dost stydno, jít žebrat na nějaké fórum, aby se mi ostatní složili na účty. Tohle fakt nechápu.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Rozdil je v tom, ze kdyz se hrabes v zahonku, tak je to uzitecne pro tebe.
Autorstvi Slackware je (minimalne teoreticky) uzitecne i pro kopec dalsich lidi, kteri by meli mit zajem na tom ho podporit.
Ale resit to v tehle fazi je, uznavam bez namitek, uz ponekud... pozde.
-
trefa (neregistrovaný)
Pokud by z toho Vaseho drivka a dloubani v hline melo prospech dalsich X lidi, tak by i Vam jiste prispeli nejaky peniz.
Z jeho prispevku se mi nezda ze by jakkoliv zebral, pouze vysvetluje nezavidenihodnou situaci a sve myslenky do budoucna. Treba patreon mi v tomhle pripade neprijde jako spatny napad. -
yeti (neregistrovaný)
Tak pán to asi nedělá (nezačal dělat) jen pro užitek ostatních. To by provozoval charitu. Pán to dělá hlavně proto, že ho to baví a možná proto, že je svým pánem, nemusí poslouchat žádnýho šéfa... Vstávat do práce nemusí, komunita, která využívá plody jeho koníčku se mu nějak skládá na živobytí, v podstatě pohoda. Chápu to. Ale jít žebrat na internetové fórum a čekat, že mi někdo hodí groš do klobouku? No nevím. :o)) Ani ta charita se nespoléhá jen na milodary.
A když jsme u porovnání s mým "rýpáním v hlíně", tak i z toho by mohli mít ostatní prospěch - mohl bych třeba rozdávat přebytky výpěstků. Ale je jasné, že by mě to neuživilo a pak bych obcházel sousedy a prosil o příspěvek na elektřinu / vodu / novou stříšku na skleník.... A taky bych mohl argumentovat tím, že z mé činnosti přece měli užitek ostatní, tak by se mi měli složit...:o) -
eee (neregistrovaný)
Já to vnímám tak, že o jeho dílo zájem je, ale on je technik, nikoliv obchodník a neumí ho zpeněžit, naopak to vypadá, že nějaký obchodník vydělává na něm a jeho práci. Nevnímám to ani tak, že žebrá. To by byl žebrák každý, kdo chce peníze za svou práci. Vnímám to tak, že tápe v nastolení nějakého obchodního modelu.
-
yeti (neregistrovaný)
No tak to teda tápe dost. Nechat finanční problémy dojít takhle daleko... Nevím nad čím přemýšlí - jestli mu někdo sebral doménu slack<cosi>.com, tak přejmenovat produkt na slack<cosicosi>, založit vlastní store na nové doméně, vymyslet pár vtipných triček s tématikou přechodu ze slack<cosi> na slack<cosicosi> a jedu dál. Ale, kurňa, nežebrám.
-
Nevidím problém v tom, abych morálně i finančně podpořil někoho, kdo toho pro komunitu tolik udělal. Pokud na to mám prostředky.
Argument „nežebrat“ je něco jako Babišovo machrování „nekecáme, makáme“. Sice působivý, ale nicneříkající bonmot. Protože ve skutečnosti jde o to, na čem se „maká“, o čem a jak se „kecá“ a proč a s jakou vyhlídkou se „žebrá“. Prostě ďábel je v detailech.
-
S takovym zivotnim pristupem Ti gratuluju, stravis tady ten svuj cas na Zemi, jak to nejlip jde a vubec nebudes niceho na smrtelny posteli litovat.
Pro ostatni: proboha, pokud se rozhodujete, jestli delat pro komunitu, nebo jit cestou “na jistotu”, jdete cestou komunity. Kdyz se to spravne nastavi, muze to byt vic na jistotu, nez jak to kdy vubec muze mit tuto soudruh Yeti.
Ja uz delam pro komunitu na full pres tri roky, nedelam nic jineho, protoze bych to nestihal delat poradne.
Hlavne neposlouchejte takovyhle ztroskotance, s takovou bychom to daleko nedotahli..,
-
Petr StehlíkZlatý podporovatelOsobně dělám pro komunitu už přes dvacet let, ale jen po nocích a víkendech, protože by mě a mou rodinu rozhodně neuživila. Tvé nabádání pro cestu komunity by bylo dobré konfrontovat s nedávnou přednáškou autora Nette - ten by s tebou rozhodně nesouhlasil, neboť je v koncích ve všech směrech (finančních, psychických atd.). Asi to taky neuměl na začátku dobře nastavit, a teď na konci už se to dělá mimořádně špatně (o tom je právě ta přednáška).
Pozitivněji formulováno: možná bys nás, Pavle, mohl vést, jak správně nastavit na začátku komunitu, aby to člověka hned uživilo. Samotného mě to dost zajímá :-)
-
daks (neregistrovaný)
asi to má být tohle: https://slideslive.com/38908548/open-source-the-good-the-bad-and-the-ugly
-
sh (neregistrovaný)
Existují i příklady, kde se to povedlo. Viz třeba
https://www.djangoproject.com/weblog/2016/jun/22/django-rest-framework-funding/
https://fund.django-rest-framework.org/topics/funding/Zrovna u Nette bych ale řekl, že ukázalo, že dělat webový framework cílený primárně na české vývojáře, na uživení autora holt nestačí. Jiné frameworky zase ukazují, že to jde:
https://www.djangoproject.com/weblog/2015/mar/06/welcome-our-full-time-django-fellow/
-
Univerzalni recept? Hm, napada mne takova stupidni hyperbolicka paralela - pristup drogovyho dealera -> delat tak dlouho zadarmo neco, na cem ostatni muzou byt zavisli, az se tak stane a bude tak z ceho zaplatit udrzitelny provoz?
Sedelo by to asi na vic neziskovek - NIC, NIX, vpsF, czFreecka, atd. Ono nikdo nerikal, ze clenstvi v nejake komunite musi byt zadarmo - vzdycky nove prichozi musi byt nejak te komunite uzitecny, kdyz neprinese znalosti nebo pomocnou ruku, penize na provoz spolecne veci jsou tak trochu ocekavatelne minimum, rekl bych.
Delat distro znamena urcite mit svoji skupinku “zavislych”; je to o tom si je spravne predchazet a dat jim zpusoby, kudy muzou prispet financne, kdyz uz nepomahaji commity :)
-
A ze se nechytil yet-another-PHP framework, no, PHPckarska komunita je takovy vcelku nevdecny prostredi a tech par makacu, co jeste nepresli na jazyk s rozumnejsim ekosystemem, to moc nezachrani. Na strane provozovatelu a majitelu PHP based webu chybi ochota ocenit dobre udelanou praci - a co si budeme povidat, na CZ/SK pomery staci leccos, tu dobre udelane PHPka neoceni nikdo.
Vetsi sance by mel v Nemecku, kde trochu popularnejsi weby musi byt uz udelane dobre, jinak se sypou. Velikost cilove skupiny jazyka hraje obrovskou roli, co se obecne urovne weboveho trhu tyce.
-
Ohnoutek (neregistrovaný)
Dej si radeji "bylynku" na hlavu...
https://www.pravidla.cz/hledej/?qr=bylinka -
honza (neregistrovaný)
mela by mu neco davat SuSE. S jeho distribuci vyrostli, je na case vracet neco zpet.
Jinak si myslim, ze Slackware ma budoucnost kvuli absenci systemd a vlastni jednoduchosti, ale jak uz jsem nekde psal, potrebuje to repositare. Slackbuild a jine formy jsou 'nyni' k nepotrebe.
-
https://www.linuxquestions.org/questions/slackware-14/donating-to-slackware-4175634729/#post5882772- Patreon might work. PayPal should work. Post links on the slackware web site. Ask for contributions.
- Rent a local P.O. box. Post the address at the slackware web site. Ask for contributions.
- Post the specs and costs to this forum and the slackware web site what kind of computer equipment you need. Ask for contributions.
- Get bids on the roof, door, and condenser repairs. Post the cost. Ask for contributions.
-
-
yx (neregistrovaný)
"Linux je zdarma" https://www.root.cz/texty/proc-pouzivat-linux/
"Velká síla Linuxu totiž tkví v jeho otevřenosti, snadné přizpůsobitelnosti a pro jistou firemní klientelu je zajímavá možnost provozu bez licenčních poplatků. " https://www.root.cz/clanky/proc-linux-kdyz-jej-nikdo-nepouziva/
"samotný systém je také zdarma" https://www.root.cz/texty/zaklady-linuxu/Místo mínusování doporučuji zamést si před vlastním prahem.
-
Ravise (neregistrovaný)
Každý lepší výkladový slovník ti u slova free řekne
adj, verb, advadj. not in prison, cage, etc. (svobodný, volný). ~ (to do sth) not controlled by government, rules, etc. (svobodný, volný). cost nothing (bezplatný, zadarmo). not busy or being used (volný). [kráceno]
Všimni si, prosím, že to je standardní definice slova free [*], který obsahuje oba významy.
Ke gigabajtům výrobců disků je třeba dodat, že GB není GiB, a protože jedni i druzí používají jiné jednotky, tak se ty čísla samozřejmě liší.
[*]: Oxford studijní slovník, Oxford University Press 2010. ISBN 978-0-19-430665-3.
-
yx (neregistrovaný)
a ještě bych si rýpnul dotřetice.
Cituji Free Software Foundation:
https://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html"Free software" means software that respects users' freedom and community. Roughly, it means that the users have the freedom to run, copy, distribute, study, change and improve the software. Thus, "free software" is a matter of liberty, not price. To understand the concept, you should think of "free" as in "free speech," not as in "free beer". We sometimes call it "libre software," borrowing the French or Spanish word for "free" as in freedom, to show we do not mean the software is gratis.
Pokud mají uživatelé právo distribuovat a kopírovat software, jakto, že nejde o otázku ceny? "Svobodný" je podle jejich definice přísnější obdoba "Zdarma". (Něco může být zdarma, ale nemusím mít právo to distribuovat dál. Na druhou stranu ale nemůže být něco svobodné a zároveň nebýt zdarma, protože pokud je to svobodné, platící zákazník musí mít svobodu šířit SW i někomu, kdo mi nezaplatil. Což znamená, že je ten software zdarma.)
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Jak píšu, je free v obou významech.
Zda je to pro tebe důležité je na tobě.
Pokud máš pocit, že si někdo z těch lidí na patreonu zaslouží odměnu, máš možnost.
Pokud si to nemyslíš nebo peníze nemáš... tak nepřispívej. -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Možná raději dá peníze pro někoho, kdo odvádí solidní práci...
-
ok, dnes som este trollov nekrmil, takze:
free as in beer je "zdarma"
free as in speech je "slobodne"linux je zdarma, ale distribucia nie je linux. A prave distribucia Slackware, teda tie radovo stovky programov (ktore su zdarma) tvoriace funkcny a pouzitelny celok zvany Slackware (alebo CentOS alebo Fedora alebo Ubuntu alebo Debian) zdarma byt nemusi, pripadne je nutne financovat distribucnu alebo testovaciu infrastrukturu alebo skriptovanie a konfiguraciu.
CentOS prebaluje RedHat Enterprise Linux takze vacsinu nakladov ma na infrastrukturu a testing. Fedoru tvori a sponzoruje RedHat. Ubuntu sponzoruje Canonical, Debian sponzorovala FSS a teraz ho sponzoruje SPI, Slackware sponzoruje Patrick Volkerding. -
mensie veci zvlada robit clovek vo volnom case, mozes to nazyvat psychohygiena alebo hobby alebo cojaviem okradanie rodiny.
tieto mensie su vacsinou zdarma (free ako pivo).
casovo narocnejsie veci ako napriklad zlepenie celej distribucie v rozumnej kvalite a/alebo v rozumnych terminoch a/alebo v rozumnej originalite nema sancu clovek vo volnom case zrealizovat a to je aj Volkerdingov problem.
Ma toho rozsahom na full time a vyzera ze to (z financneho hladiska) organizuje ako hobby.
Takze to sponzoruje.
Mozno to sponzoruje jeho zamestnana manzelka (snad chodi do 9to5 prace za ktoriu dostava mzdu). -
Ravise (neregistrovaný)
ZDARMA znamená "zaplať nula a užívej dle licence".
SVOBODNĚ znamená "zaplať cenu a užívej dle svobodné licence".
Except for one special situation, the GNU General Public License (GNU GPL) has no requirements about how much you can charge for distributing a copy of free software. You can charge nothing, a penny, a dollar, or a billion dollars. It's up to you, and the marketplace, so don't complain to us if nobody wants to pay a billion dollars for a copy.
Ta výjimka se vztahuje na zdrojáky, které si vyžádáš od prodejce. Zhruba řečeno ty zdrojáky musíš dostat k binárkám za cenu přiměřenou nákladům na dodání (výrobce si může naúčtovat CDčko a poštovné, ale nic víc).
Ale to by ses musel obtěžovat použít google a zjevně i kvalitní anglicko-český slovník.
-
Ravise (neregistrovaný)
Prošel jsem si celý vlákno a z toho, jak jsem pochopil kontext diskuse,
- tvrdíš, že svobodný implikuje zdarma
- tvrdíš, že přestože subjekt A za software zaplatí, tak je stejně zdarma, když je svobodný
- z toho musím usoudit, že ten mimo nejsem já
- a musím tě označit slovem, jehož zveřejnění zde by bylo porušením bodů 1), 2), 7) a 8) pravidel diskusí
/bye
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Nápodobně. Z podobných důvodů tam mě mám třebas E. S. Raymonda nebo Kenta Overstreeta.
-
je to ono, ale skontroluj si to priamo v poste na https://www.linuxquestions.org/questions/slackware-14/donating-to-slackware-4175634729/page11.html#post5883695
-
IMHO za to ze si nevyguglis paypal.me: https://www.paypal.com/us/smarthelp/article/what-is-paypal.me-faq3025
-
KateStříbrný podporovatel
Fakt mě některé kecy fascinují. Co je na obchodním modelu „používejte to kdo chcete, tady můžete přispět a pokud to finančně neutáhnu, přestanu to dělat“ žebráckého nebo neomarxistického? Koncert za dobrovolné vstupné je taky žebráctví? Pár let zpátky jsem byla v hospodě s obchodním modelem „zaplať kolik uznáš za vhodné“, taky žebráctví? :)
-
yx (neregistrovaný)
"Root by musel být jinde abych sem chodil za seriózníma diskusema." dostalo devět palců dolů.
Proto bych si to dovolil maličko vysvětlit a rozvinout:
TL;DR: "Článek o tom, jak navrhnout konstrukci 3D tiskárny" vs. "popis ovládání 3D diskárny" vs. "zpráva o tom, že někdo začal ve velkém vyrábět 3D tiskárny."Co tak zajímavého tady na rootu je?
Vidím tu zhruba dva typy (extrémně zajímavého) obsahu:
- Seznam událostí napříč IT, občas i se zajímavými komentáři (ve formě článků, nebo vyjímečně i v diskusi). To se hodí.
- Seznam knihoven, utilit, nástrojů, seznamy jejich featur a návody k použití. To se taky hodí.Neříkám, tohle jsou fakt zajímavé věci, jenže.. ...ty věci, o kterých se tady píše jsou dané, statické. Už se nedají dál rozvíjet.
Ta první skupina jsou prostě komentáře k něčemu, a to druhé je prostě na úrovni kuchařky. Velice kvalitní, ale kuchařky. Je dobré vědět, že existují řízky, a když naznám, že bych na ně mohl mít chuť, je skvělé, když na rootu najdu mnohdy velice kvalitní návod, jak je udělat.Není to ale nic o čem by se dalo nějak moc diskutovat, a co by se dalo rozvíjet. Možná když už jsem ty řízky stokrát dělal, tak se o něčem bavit dá, ale jinak ne.Naprosto tu chybí články týkající se vývoje něčeho nového. Tam je naopak prostoru k diskusi spousta, protože diskuse není o tom, jak se nějaký nástroj dá ohackovat, aby uměl něco, ale o tom jak vytvářet nové věci.
ČLÁNKY DO MAILU