Richard Stallmann je ryzi utopicky komunista, opravdovy, uprimny, obdivuhodny, zahanbujici a tudiz neprijemny. Ostatne se podivejte ba jeho soukromy web. Takovy softwareovy Che.
Nikdy nedospel, zatimco soucasna mladez naopak nikdy nebyla doopravdy mlada (plna idealu a utopii).
Podle nej musi byt zakladni svobodou moci pouzivat volne pocitace a sdilet poznani, a jediny zpusob, jak pouzivat pocitac je jak znamo skrze software.
Tam ale svobodu omezuji prava autoru, zejmena svobodu opravit si nefunkcni ci omezujici sw, vylepsit ho, portovat na novy hw ci platformu
Rozhodl se tedy sam podstatne prispet, a dat tak zaklad pro komunitni ekosystem, a pomoci GPL ochranit na veky veku, co takto zacalo, pred vykradanim a monetizaci (kapitalizaci). Posetile, ale uprimne.
Bez nej by nic z toho nevzniklo, a presto byl odstaven a jeho utopie znicena mnohem drive, nez cekal.
Nema duvod nebyt zahorkly, z jeho pohledu. Tim spis, ze o komunitu diky Linusovi prisel hned na zacatku. Hurd neni, protoze neni potreba, proto se mu temer nikdo nevenuje.
Diky jednoduchosti linuxu se role OS posunula temer do role firmware, tak k cemu dokonaly vysneny Hurd ? Diky cloudum a kontejnerizaci ten trend stale roste.
K licencim:
Ani ja nemam rad "opensource", ktereho komercni uzavrena verze teprve umoznuje jeho plne a smysluplne vyuziti. Je to pak jen navnada pro naivky.
Misto aby se penize vydelavaly za podporu, stava se casto z opensource lakave demo s omezenou funkcionalitou, kde uzivatel je degradovan na betatestera.
A to je jasny konec Richardovy utopie (nikoliv vsak nasi reality), jeho celozivotniho snu a snazeni. Ne hned, ale smer je davno jasny.