Ada i Fortran jsou tam právě proto, že, jak píše někdo výše, je to spíše pořadí, jak moc se někdo na něco ptal, než jak moc je který jazyk reálně oblíben. Skoro bych totiž řekl, že velké části codebase by se jejich uživatelé pro zastaralost klidně zbavili, ale není v businessových, finančních a lidských silách to udělat. Totéž platí pro Adu.
Ahoj
Mohl bys to pls trochu rozvést?
Jaká je to oblast? Cca kolik toho kódu je?
Taky mám pár aplikací ještě v PHP 3 z minulého tisíciletí, Pythonovské 2.4 věci staré 20 let, ale i aplikace dělané v Delphi 5..6.
Nechuť to přepsat spočívá především v tom, že ty aplikace fungují dostatečně dobře, na to co se od nich chce a jsou to věci pro uzavřený počet lidí, nic veřejného.
Na druhou stranu, kdyby bylo potřeba to přepsat, tak tomu funkčně zásadně nic nevadí. Největší fuška by asi byla s těmi GUI aplikacemi v Delphi.
Jak by to bylo s případný přepisem Fortranovských aplikací? Je tam něco, co by i se současným ekosystémem programovacích jazyků / frameworků / knihoven byl problém?
HPC pro fyzikální úlohy (scattering elektronů od molekul). Jádro codebase má desítky tisíc řádků kódu, to nezahrnuje různé podpůrné knihovny, na které se (doufám) vůbec nesahá a nikdo je roky neviděl.
Fortran je specifický, nikdo kód nepřepisuje, protože všude jinde by byl zaručeně pomalejší (a chybovější, Fortran má unikátní správu paměti). Problém by asi taky byl, že kdo rozumí problému, neumí nic jiného než Fortran, a naopak :)
APL tam neni, ale je tam vzadu Q (a to je minimalne z pohledu penez uzitecnej jazyk). Ale tyto statistiky fakt nic nerikaji o tom, co se realne pouziva. Proste naprostymu zacatecnikovi se rekne Python nebo JS, tak zacne masivnce googlit a hned je z toho "statistika oblibenosti". U Q (kdyz uz jsme u toho) o tom nikdo moc na SO nepise (ano - zase jde o prachy/cas), ale od Kx je materialu dost.