Názory k článku
Použité softwarové licence jsou v pořádku, jejich zákaz ve výběrovém řízení je protizákonný, rozhodl ÚOHS

Hardware se používáním jednoznačně opotřebovává, takže starý hardware není „srovnatelný“ s novým hardware. U software se ale nic takového neděje, proto je stará licence srovnatelná s tou novou, ale v praxi je nabízena za výrazně nižší ceny.

Software se neopotřebovává, ale většinou jeho užitečnost a použitelnost s časem klesá. Navíc i když neklesá užitečnost absolutně, může klesat tržní hodnota např. kvůli tomu, že se už za srovnatelnou cenu prodává nová verze. Trh se "second hand licencemi" tak může suplovat chybějící nabídku starších verzí ze strany producenta - pro spoustu uživatelů může být starší verze pořád dost dobrá.

Jenže v tomto případě neklesá ani jeho použitelnost protože nákupem nové licence nebo licence použité získáváte SW stejný dejme tomu vydání XXX, typicky dostupné přes kanál vydavatele licence nikoliv "koncového" prodejce bez ohledu na daný typ licence (ve smyslu nový/použitý)

Opotřebovává. Elyty se nafukují, na PN přechodech nastává difuze, tepelným cyklováním vznikají praskliny ve spojích atd.

Naštěstí v kvalitně napsaném software nic takového nebývá.

Nižší cena pramení ze dvou věcí – jednak byly ty licence získány s množstevní slevou, jednak je velmi sporné, zda je vůbec možné je legálně použít.

Stát si tedy nebude moci vymínit, že nechce druhotné licence, ale bude zřejmě muset požadovat nějakou záruku, že ty licence je možné použít.

Pro jistotu v čem je u druhotných licencí problém – v té licenci je zpravidla napsáno, že ji můžete použít jen s počítačem, se kterým jste licenci zakoupil. Což v případě druhotných licencí nemůže být splněno, když se prodávají bez počítače.

Tohle omezení se týká OEM licencí a to se snad u Windows serveru ani neprodává. U desktopových verzích ano, ale i tam lze koupit (dražší) variantu, která tohle omezení nemá. Naopak u srv licencí Win je snad dokonce i nějak specifikováno, že licenci lze provozovat na jednom fyzickém serveru nebo dvou virtuálních (tedy lze legálně se stejným číslem/licencí provozovat zároveň dva virtuály).

U OEM licencí je jinak také specifikum, že by měly být zakoupené s tím počítačem, jak jste uvedl. Zatímco ty licence na srv si mohu koupit jen tak zvlášť a nainstalovat na co chci.

To je pravda, nevšiml jsem si, že jsou tam uvedené serverové licence. Pak je to klasický bazarový prodej použitého „zboží“ – někdo měl licenci na server, přestal ji používat (asi má novější server s novou licencí – nemůže to být upgrade) a původní licenci tudíž už nepotřebuje a může ji prodat. Ovšem není mi jasné, jak někdo takovýchto licencí nasbírá víc, aby se vyplatilo je nějak formálně prodávat.

Napr. provozovatel IIS/ASP hostingu prejde ciste na Linux (php/java) nabidku. Nektere trhy prirozene zanikaji.

Není náhodou nakonec to omezení u OEM licencí u nás/v EU nevymahatelné? Mám dojem, že jsem kdysi na něco podobného narazil, bohužel už netuším, kde.

Normálně to platí. Občas někdo tvrdí, že ne, ovšem je to jen špatná interpretace soudního rozhodnutí.

"Lze očekávat, že bude státní správa nucena nakupovat i použitý HW?"

To se děje. Máme zákazníka, jehož zřizovatelem je kraj a ten mu "důrazně doporučuje" kupovat repasovaný hardware. Na přímý dotaz, co se stane, když si za ty peníze koupí nový HW, bylo odpovězeno, že zakázat jim to nemůžou, ale že se jim může stát, že jak zas budou příště na něco takového potřebovat peníze, že je prostě nedostanou.

Takže loni kupovali i5 čtvrté generace. Cca 6 let starý HW.

A vyjde to dráž i se započítánou efektivitu/čekáním?
Mně se zdá že je to šetření na správném místě. Repasovaný hw má o něco výši spotřebu elektřiny než nový ale když se dá pozor na komponenty aby tam nebyla zbytečně například grafická karta tak to smysl dává. Také by dávalo smysl hodně využívat multiseat.

Přesně, multiseat je skvělý, nejlépe konsolidovaný. Vyplatí se nakoupit i do zásoby.

Já vůbec nechápu proč by se mělo jednat o tom jestli je licence použitá nebo není (nepíši o OEM). Pokud je v licenci napsáno, že může běžet najednou pouze na jednom PC tak je přece úplně jedno jestli je licence použitá nebo není. Tj. koupím 1000 licencí s Windows použiju je všechny a jak se ruší počítače resp. odcházejí lidi, tak se mi licence vrací a můžu jí využít jak chci tj. i klidně prodat. Pokud tedy licence v sobě nemá nějaké omezení na přeprodej. Vůbec nechápu jak někdo mohl s touhle podmínkou přijít mě jako zákazníka přece zajímá jestli je licence platná a to jestli je použitá nebo není je úplně irelevantní.

Jde právě o to, zda je ta licence platná. U druhotné licence je vyšší riziko, že platná nebude nebo že s ní budou jiné problémy. Je pochopitelné, že zadavatel nechce tohle riziko nést – ten, kdo nabízí druhotné licence vlastně může nabídnout nižší cenu díky tomu, že část nákladů přenese na objednatele. Je pochopitelné, že se tomuhle objednatel snaží bránit. Bránit se tím, že rovnou vyloučí druhotné licence, podle rozhodnutí ÚOHS možné není. Takže to zadavatel bude muset udělat jiným způsobem – o to bude dražší vypsání té zakázky, protože ošetřit to, že někde je vyšší riziko, určitě nebude snadné. (Což je jen další ukázka toho, že veřejné zakázky v českém pojetí dávno nejsou o tom, aby stát ušetřil.)

A zadavatel jako nepozaduje zaruku? Riziko porad nese dodavatel - pokud to neni ucelovka, ktera druhy den zkrachuje.

Zadavatel logicky nebude požadovat záruku, pokud se domnívá, že je automaticky součástí dodávky. Teprve když se objeví nějaký dodavatel, který to dokáže nabídnout bez ní, zadavatel se spálí a příště bude požadovat i záruku.

I když mi vcelku nevadí nákup/prodej "druhotných licencí", tak vůbec nechápu logiku toho rozhodnutí.
Analogicky mi vychází třeba situace, kdy potřebuji koupit auto, vypíšu výběrové řízení - a nesmím stanovit, že chci "nové" auto, takže nakonec vyhraje firma, která dodává ojeté vozy "po leasingu". Takže se výběrovým řízením nemám šanci k novému vozu dobrat. (Ano, chápu, že auto se opotřebovává, ale u software zase může chybět podpora ze strany výrobce OS a případně se vynořit jiné "drobné problémy".)

Logika je taková, že nemůžete dát jako parametr „nové“, ale musíte dát mnohem víc parametrů, které definují to, co je potřeba – třeba délku záruky/podpory, u auta by to byl třeba počet najetých kilometrů. Pak byste se z ÚOHS mohl dohadovat znova, zda počet najetých kilometrů správně vypovídá o míře opotřebení a tím vyvolaných dalších nákladech, nebo zda budete muset v požadavcích uvádět konkrétní hodnoty opotřebení jednotlivých součástí.

to není stejné. Auto se používání opotřebovává, mohu tedy kvantifikovat tohle opotřebení a požadovat nové, licence nikoliv.

Podpora je služba, která ale nemá se samotnou licencí nic moc společného (ikdyž se často prodává dohromady). V případě MS lze podporu dokupovat extra a i tak to funguje.

Prakticky tohle ale otevírá jiné dveře, je běžné, mohu státu prodávat licence, které jsem si původně nakoupil na sebe či pro jiný projekt. Teď to "nové" totiž stát ověřoval právě novou fakturou. My máme několik desítek licencí pro Win Server na skladě a nebylo je možné použít pro státní zakázky, ikdyž dané licence nikdy nebyly použity.

Jde o to, ze si muzete dat do vyberka licence pro Windows Server 2019, ale ne, ze musi jit o nove licence. Podpora je samozrejme v tu chvili UPLNE STEJNE DLOUHA jako u novych. Nejde o to, ze Vam tam misto toho nekdo nacpe licence na Windows Server 2016, to samozrejme nejde, ale zrejme to tu nechape v diskuzi vic lidi....

Rozhodli, že je to diskriminace a pak také uvádí, že to není diskriminace. 10/10 musel jsem si to přečíst znova :-)

Dovedl bych pochopit, kdyby ve VŘ byla podmínka toho, že společně s druhotnou licencí bude předán kompletní řetězec informací dokazující legální vznik licence i to, že se během přeprodeje všichni zavázali přestat prodávaný software používat a odinstalovali jej. To byl totiž úhelný kámen rozsudku ESD, od kterého se právo přeprodeje odvíjí.

Což je fajn, když si někdo koupí na doma použité Office, ale když těch licencí je hodně, tak hlídat ještě její historie, je další nepříjemnost navíc.

To už si může zadavatel objektivně ocenit. Např. u nových licencí se cena pro účely vyhodnocení VŘ násobí koeficientem 1.00, cena použitých licencí koeficientem 1.2. (A musí existovat výpočet toho koeficientu podle nákladů). Nebo stanovit, že pro účely vyhodnocení se do VŘ započítává počet licencí * paušální částka režie zadavaele s ověřením licencí.

-pokud firma má pobočky i v zahraničí a licence chce použít i tam. Jje tam stejný přistup k použitým licencím ? = důvod
-je schopná firma poskytující použité licence operativně řešit problém se zneužitím zneplatněním licence? = důvod.

Rozumím rozhodnutí přesto to neberu jako objektivní důvod proč takové zboží vynechávat ve výběru.

pokud firma má pobočky i v zahraničí a licence chce použít i tam. Jje tam stejný přistup k použitým licencím ?
Minimálně v rámci EU ano.

Rozumím rozhodnutí přesto to neberu jako objektivní důvod proč takové zboží vynechávat ve výběru.

Jaké přesto? To přece to rozhodnutí říká.

12. 11. 2021, 20:32 editováno autorem komentáře