Na serveru opensource.com vyšel včera článek zabývající se poklesem podílu licence GNU GPL. Měřením zastoupení licencí se zabývá společnost BlackDuck. Při srovnání údajů za 7 let z ledna 2010 a 2017 je vidět velký pokles GNU GPL 2.0. Roste MIT a Apache 2.0. Podíl a vzrůst GNU GPL 3.0 je spíše malý.
Podle opensource.com za poklesem GNU GPL a nárůstem MIT a Apache patrně stojí větší zájem firem o licencování software pod svobodnou licencí, ale zároveň obavy z příliš striktní GNU GPL.
pravý ctitel svobody by tu poslední větu formuloval spíš tak, že firmy se bojí *příliš svobodné* licence GPL, protože ta na rozdíl od MIT či Apache zaručuje skutečnou svobodu pro uživatele licencovaného díla.
No je otázka čemu říkáte "v pořádku". Samozřejmě je právem autora si vybrat jakoukoliv licenci. Nicméně pokud licence dává uživateli omezení, například ho nutí uvolnit vlastní kód pokud i jen nalinkuje GPL knihovnu (FSF nabádá autory používat na knihovny právě GPL licenci), tak bych o svobodě moc nemluvil. Opravdu svobodná je BSD licence, protože ta ukládá uživateli minimum povinností.
Pokud je původní dílo volně k dispozici, tak úpravy těžko prodat za více než za přidanou hodnotu.
Navíc osobně vidím výrazně menší problém v tom že bych musel uvolnit zdroják nějaké aplikace, když ho upravím. Daleko závažnější problém jsou třeba moduly. Řekněme že napíšete modul pro GPL bitmapový editor modul, který umí liquid rescaling nebo inpainting. To rozhodně nejsou triviality, a můžete nad tím strávit spoustu úsilí. Bohužel pokud jste to napsal pro editor licencovaný pro GPL, tak jde o odvozené dílo, a musíte uvolnit zdroják. Za svou práci pak nejspíš nedostanete ani pětník, nebo budete žebrat stylem "jestli se vám to líbí, hoďte mi tady do klobouku dolar". Podobně u driverů, s tím že podle některých autorů kernelu je potřeba uvolnit všechny kernelové moduly a žádný workaround nelze použít (u Nvidia a AMD se to toleruje, nejspíš aby Linux o ty drivery nepřišel). A největší problém vidím u knihoven: když nalinkujete GPL knihovnu, "nakazíte" svoji aplikaci. Ve srovnání s tím jsou komerční licence výrazně výhodnější (dávají vám více "svobody"), protože když použijete funkci Win32 nebo .NET Frameworku, tak vás nikdo nenutí kvůli tomu uvolnit zdroják celé aplikace. Nedivte se, že se firmy GPL licenci snaží vyhýbat.
Jsem rád za licence od MIT přes GPL? až kdoví kam (neznám všechny) , protože si dovedu představit jak by to na netu a ve světě, ve smyslu vývoje SW, vypadalo, kdyby existovaly jenom korporátní licence alá MS, Oracle ....... a k tomu odpovídající chování . .
"Za svou práci pak nejspíš nedostanete ani pětník, nebo budete žebrat stylem "jestli se vám to líbí, hoďte mi tady do klobouku dolar". "
Ty můžeš žebrat, ostatní mohou žádat. To by se ti ale líbilo samozřejmě - zadarmo něco otevřeného vzít a pak to prodávat a hezky si to tutlat - a když nemůžeš tak kňourat o žebrání . . . Pořád ale můžeš nepoužívat to, co někdo napsal, zveřejnil a "žebrá" o peníze a napsat si svoje a nemusíš žebrat . . .
"Ve srovnání s tím jsou komerční licence výrazně výhodnější (dávají vám více "svobody"), protože když použijete funkci Win32 nebo .NET Frameworku, tak vás nikdo nenutí kvůli tomu uvolnit zdroják celé aplikace."
Ano, ale platíš koupí nebo paušál. . . tak plať a nelez do GPL. Co je na tom?
"Nedivte se, že se firmy GPL licenci snaží vyhýbat."
Možná to pod GPL není určené k tomu, aby si to firmy braly a dělali si s tím a odvozenými díly co se jim zlíbí . . . a to je pro tebe problém samozřejmě . . .
Ad Ty můžeš žebrat, ostatní mohou žádat - pokud si někdo stoupne "s kloboukem" a říká "dejte mi kolik chcete", tak je to velmi blízko žebrotě. To že je ten "klobouk" online na věci nic nemění. Rozhodně to není použitelný business model.
V současné době se v ČR zavádí EET. Zkuste si představit že vytopíte pár člověko-let na implementaci systému pro EET, a protože jste řekněme nalinkoval GPL knihovnu, tak musíte zdroják uvolnit. Tím pádem váš produkt bude dostupný zdarma, a dá se oprávněně očekávat, že silně proděláte. Z toho samého důvodu se GPL vyhýbá Oracle, IBM a další. Akorát v tom ty korporace mají více peněz.
Ad To by se ti ale líbilo samozřejmě zadarmo něco otevřeného vzít a pak to prodávat a hezky si to tutlat - opakuji že pokud vezmete něco otevřeného a budete to prodávat, tak to těžko prodáte dráž než tu otevřenou věc, která je k dispozici zdarma. Pokud k té otevřené věci něco přidáte, tak to těžko prodáte dráž než je vaše přidaná hodnota, pokud je ta otevřená věc zdarma. Opravdu vám tohle nedochází?
Ad platíš koupí nebo paušál. . . tak plať a nelez do GPL. Co je na tom? - vůbec nic. Jenom to vysvětluje, proč se firmy GPL vyhýbají jak můžou.
Ad GPL není určené k tomu, aby si to firmy braly a dělali si s tím a odvozenými díly co se jim zlíbí - potom těžko mluvit o svobodné licenci, a o tom je můj původní příspěvek. GPL není svobodná licence, protože ukládá příjemci dost drsné povinnosti, které jsou v zásadě nekompatibilní s businessem.
"pokud si někdo stoupne "s kloboukem" a říká "dejte mi kolik chcete", tak je to velmi blízko žebrotě."
Před vánoci jsem přispíval do nadace pro potřebné seniory, ovšem pro ***** jako ty to samozřejmě splňuje tvou definici žebroty. Fuj tobě
"Zkuste si představit že vytopíte pár člověko-let na implementaci systému pro EET, a protože jste řekněme nalinkoval GPL knihovnu"
Ale to je přesně ono. Když ji někdo uvolní pod GPL, tak si ji laskavě pro bussiness nelinkuj.
"Z toho samého důvodu se GPL vyhýbá Oracle, IBM a další. Akorát v tom ty korporace mají více peněz."
Bů škyt škyt bů škyt škyt . . .. Tak jsem je korporace oplakali a můžeme si dál šířit díla bez toho aby si je korporace jen tak linkovali a prodávali s cizím peřím . . . .
"Pokud k té otevřené věci něco přidáte, tak to těžko prodáte dráž než je vaše přidaná hodnota, pokud je ta otevřená věc zdarma. Opravdu vám tohle nedochází?"
Dochází a co? Ty tu nad tím kňouráš . . .
"potom těžko mluvit o svobodné licenci, a o tom je můj původní příspěvek. "
On je totiž možná ten význam svobodný v tom, že ti tvé uvolněné dílo jen tak korporát nesebere a nepřepráská svým - takže to dokáže zachovat obchodní model třeba stylu všechno je open a free, ale my to umíme implemetovat a poskytujem servis - ne každý dělá bussiness zbastlit/zakrýt jako MS . . .
Ad Před vánoci jsem přispíval do nadace pro potřebné seniory, ovšem pro ***** jako ty to samozřejmě splňuje tvou definici žebroty - a co je to podle vás jiného než žebrota s vyšším stupněm organizace? Nevím proč "fuj mě". Jestli je na tom něco fuj, tak je to fakt, že někteří senioři jsou v situaci žebráků.
Ad to je přesně ono. Když ji někdo uvolní pod GPL, tak si ji laskavě pro bussiness nelinkuj - o tom nemáme sporu. Já k tomu jen tvrdím že licence, která dává tak tvrdá omezení, není ani náhodnou svobodná.
Ad Bů škyt škyt bů škyt škyt - vidím že byste mohl kvalifikovaně vést diskusi v mateřské škole, vaše výrazové prostředky by tam dokonale zapadly.
Ad Dochází a co? Ty tu nad tím kňouráš - ehm, zatím jsem si všiml kňourání akorát u vás. Opakuji: licence která dává povinnosti (navíc poměrně tvrdé) nemůže být svobodná. BSD dává minimum omezení, takže je možné o ni mluvit jako o svobodné.
Ad On je totiž možná ten význam svobodný v tom, že ti tvé uvolněné dílo jen tak korporát nesebere a nepřepráská svým - aha, svoboda jen pro někoho a za nějakých dost drsných podmínek, to je ten pravý význam slova "svobodný" :D
Ad obchodní model třeba stylu všechno je open a free, ale my to umíme implemetovat a poskytujem servis - z implementace a podpory se vývoji platí velmi špatně. On totiž to implementaci a podporu může poskytovat v principu kdokoliv, a na rozdíl od autorů nemusí nést náklady na vlastní design a tvorbu kódu. Další problém je v tom, že naprostá většina uživatelů implementaci a servis nepotřebuje. Nakonec se nám tu můžete svěřit kolik jste zaplatil za implementaci a podporu MySQL, PHP, PostgreSQL, KDE, Gnome, Open/LibreOffice... A před nedávnem se tu probíral třeba Mnichov. Myslíte že platili za implementaci a podporu Ubuntu, OpenOffice, desktopového prostředí, DB, webových frameworků atd.? Kdo tedy nakonec platí? A pokud platí naprostá menšina, proč by právě ta měla nést náklady na vývoj SW který používají všichni ostatní zdarma?
Omg to je co za somarinu? Ved aj na linuxe mozte prevadzkovat minimalne MS Office online alebo pod wine MS Office 2013.
Ale teraz budu mat slobodu opat. Mozu si zvolit ako budu platit M$ za licencie. Urcite budu mat moznosti typu hotovostne, bezhotovostne a mozno aj bezkontaktne kartou ;)
Co je to za blbost ?
Nepleť sem hrušky s jablkama.
Na linuxu můžeš fungovat stejně jako na MS Windows s MS OFFICE, je to otázka je PENĚZ.
A když už chceš používat MS Office za který zaplatíš, Pak jsi ochoten platit, a pak ti je jedno jaký máš systém.
Poukud se nepletu tak na Linux přešli PRÁVĚ U DŮVODU ÚSPORY PENĚZ za licence jak Windows tak OFFICE.
"Omg to je co za somarinu? Ved aj na linuxe mozte prevadzkovat minimalne MS Office online alebo pod wine MS Office 2013."
Ten prispevok si chcel dat na humor.cz ze ? MS Online sa da pouzit maimalne tak nudzovo ked si chces pozriet majly, na normalnu robotu to je cloudova somarina. A o kvalite "wine + office 2013" vie kazdy svoje. Podari sa to akurat tak spustit a potom si mozes hodit kockou za kolko minut ti to spadne. A na integraciu s IS mozes zabudnut kedze wine von ole/com/corba api-cka neda.
"'Nepleť sem hrušky s jablkama.
Na linuxu můžeš fungovat stejně jako na MS Windows s MS OFFICE, je to otázka je PENĚZ."
Pleties hrusky s jablkami ty. Ved tam jasne napisal, ze ide o princip slobody. Je to sice smiesne ale fakt na Widlach sa mozes rohodnut ci si nainstalujes MS Office alebo Libre Office. Na linuxe si MS Office nenainstalujes a teda si menej slobodny a ostavaju ti tak akurat klony opic. Alebo sa mozes hecnut a posielat obcanom lajstra v TeX-u :-D
Cely ten free humbug okolo gnu a linuxu vseobecne je vlastne vendor lock na GPL softy. A kedze ich "kvalita" je v byznis prostredi dobre znama, tak radsej sa nasadzuje proprietarne riesenie ktore nema plno reci o slobode ale funguje. A samozrejme nieco stoji.
Lyndows Lyndows.
Pleteš dva příspěvky dohromady.
Otázka, ty se bavíš o zdarma řešení Wine vs. MS office ? Pak ano verze 2013-2016 má problém, ale pokud máš peníze, tak si můžeš koupit komerční řešení a pak to jede.
Nicméně, verzi 2013 MS Office bez větších problémů (mimo Outlook) na Ubuntu 16.04 funguje.
Ty se pleteš.
Principiálně ano u MS Windows můžeš se svobodně rozhodnout, jestli si to koupíš, ukradneš a nebo použiješ opensource řešení zdarma.
To u Linuxu je principiálně potlačeno, neboť nemusíš krást nic, .... a ono to funguje.
A upřímně, je velmi málo věcí a funcí v MS Office které by mne přesvědčili jako běžného uživatele si to za těch x tisíc koupit, neboť poslední verze Libreoffice je plně dostatečná.
Ano propietální řešení od MS je opravdu plně funkční bez jakýchkoliv závad a obcesů ....
a ještě teď tu pohádku o Karlkulce prosím.
Jediné propietální řešení které funguje je OSX od Apple, .... ale tam si musíš fakt vše koupit. Už z principu
Souhlas, Mac + macOS je to nejlepsi co muzete mit z obou svetu. Jednak mate unix (dokonce certifikovanej na rozdil od linuxu) a jednak mate temer vsechen korporatni software co je pro Windows. Ono v podstate ani ten Apple HW neni z dlouhodobeho hlediska moc drahej protoze Macy tak nejak vydrzi dele, bezne ve firmach kolem 7-8 let.
Tady napriklad IBM tvrdi, ze prechodem na macy se usetrilo za rok 200 az 500 dolaru na hlavu. https://www.jamf.com/blog/debate-over-ibm-confirms-that-macs-are-535-less-expensive-than-pcs/
Tak jiste, predevsim vydrzi dyl proto, ze to sou ... uplne standardni PC. V beznych firmach se PC pouzivaj klidne 10+let, a defakto jedinej duvod proc se vymenujou je konec supportu na verzi widli, ktery se spokojej s danym HW.
Coz jen tak mimochodem plati i pro ten Mnichov, kterej prechodem na tuxe resil mimo jine to, ze upgrade widli by znamenal kompletni obmenu zcela dostacujiciho HW.
Zdaleka nejnarocnejsi apka ktera se v beznym kanclu pouziva je ... neprekvapive browser.
+1
Necopyleftové licence (MIT, Apache a další) se hodí hlavně těm, kteří chtějí použít cizí kód ve svém proprietárním programu a snížit si náklady – to nemá se svobodou nic společného – uživatel pak dostane proprietární software a je odkázaný na jeho autora (vendor lock-in) a to přesto, že za tím je spousta práce jiných vývojářů a původně otevřeného kódu.
Oproti tomu copyleftové licence (GPL, Affero GPL) zaručují uživateli, že dostane vždy svobodný software se všemi právy a dodavatel ho nebude moci vydírat a zneužívat svojí pozice (kterou by mu dával proprietární software).
Vic svobody pro vyvojare nebo vic svobody pro uzivatele. Pick one.
Dal je potreba poznamenat, ze bez necopyleftovych licenci by proste spousta software nebyla OSS, protoze vznika ve firmach a ty by casto nemely zajem publikovat pod GPL, ale Apache je pro ne OK.
> Vic svobody pro vyvojare nebo vic svobody pro uzivatele. Pick one.
Vývojáře by to mohlo omezovat v případě, kdy by došlo ke kolizi nekompatibilních licencí – ale to jsou celkem okrajové případy a většinou se dá nějak domluvit.
Nebo bereš jako omezování svobody to, že nemůžu zákazníkovi prodat proprietární software a následně zneužívat svoji pozici vůči němu? Takové chování považuji za nemorální a nevidím žádnou škodu v tom, že nebude podporované licencí použité knihovny. Naopak je to dobře.
> Dal je potreba poznamenat, ze bez necopyleftovych licenci by proste spousta software nebyla OSS, protoze vznika ve firmach a ty by casto nemely zajem publikovat pod GPL, ale Apache je pro ne OK.
Tohle nedává smysl. Publikovat software pod GNU GPL tě k ničemu víc nezavazuje a kdykoli v budoucnu máš možnost vydat svůj kód i pod jinou licencí, třeba Apache 2.0.
<cite>
Nebo bereš jako omezování svobody to, že nemůžu zákazníkovi prodat proprietární software a následně zneužívat svoji pozici vůči němu? Takové chování považuji za nemorální a nevidím žádnou škodu v tom, že nebude podporované licencí použité knihovny. Naopak je to dobře.
</cite>
Jake zneuzivani pozice? Kdyz mi autor "prodal" Total Comander nebo Path Finder, tak jsem byl zneuzity?
Nezapomen, ze nova GPL podobne omezuje nejenom "prodej", ale i poskytovani SaaS.
<cite>
Tohle nedává smysl. Publikovat software pod GNU GPL tě k ničemu víc nezavazuje a kdykoli v budoucnu máš možnost vydat svůj kód i pod jinou licencí, třeba Apache 2.0.
</cite>
Rozhodi to tvou moznost u OSS prijimat patche tretich stran.
> Jake zneuzivani pozice? Kdyz mi autor "prodal" Total Comander nebo Path Finder, tak jsem byl zneuzity?
Možná jsi vybral relativně slušné autory, ale to nemění nic na tom, že dodavatel proprietárního softwaru je oproti zákazníkovi ve výhodnější pozici (díky tomu, že má na daný program monopol) a buď ji zneužívá nebo kdykoli v budoucnu může. Používat proprietární software je tedy buď akutní problém nebo riziko a nejistota do budoucna. Taky nezapomínej na to, že firmy se běžně prodávají – takže to, že se někdo chová slušně teď, nezaručuje vůbec nic do budoucna (pod novým vlastníkem).
> Nezapomen, ze nova GPL podobne omezuje nejenom "prodej", ale i poskytovani SaaS.
Jaká nová GPL? Myslíš GNU Affero GPL? Ano, řeší i SaaS, protože spousta softwaru se dnes dodává touto formou a nedochází k distribuci softwaru k uživateli (kvůli čemuž by uživatel přišel o svoje práva). Proto je dobře, že tahle licence existuje.
> Rozhodi to tvou moznost u OSS prijimat patche tretich stran.
Ne, na tu to nemá vliv. Pokud je někdo ochotný ti přispět třeba pod BSD/Apache licencí, bude ochotný ti přispět i pod GPL a dát ti s tím práva to šířit i pod jinými licencemi. A vlastně ti nic nebrání přijímat příspěvky pod BSD/Apache a začleňovat je do GPL programu – ty licence jsou kompatibilní.
Naopak ti to přidává možnost přijímat příspěvky (nebo začleňovat existující kód) vydaný pod GPL licencí.
Uživatel dostává stejná práva bez ohledu na to, zda je to MIT nebo GPL. Lišit se to začne ve chvíli, kdy se z uživatele stane dodavatel. Například si do nějakého programu dopíšu nějakou novou funkci nebo si udělám nový modul. Potud žádný rozdíl. Ten přijde ve chvíli, kdy tu funkci nebo modul budu chtít poskytnout dál. A v tu chvíli je GPL velmi striktní.
Diskuse není o tom, zda je tohle správně nebo ne. Je jen o tom, že GPL je přísnější, více věcí zakazuje a více věcí nařizuje. A řada lidí si za "více pravidel" nepředstaví "více svobody".
Má zkušenost z mého okolí je ta, že si lidé MIT vybírají hlavně proto, že prostě chtějí uvolnit zdrojové kódy. V duchu "tady to je, užijte si to". Je jim jedno, kdo a jak to použije, hlavně když to bude užitečné.
Potiz je, kdyz na tom kodu dal delas, nekdo ho upravi, nejak ho pouziva ... a tobe se vracej zpatky hlasky, ze nekomu neco nefunguje, ale ty nevis proc protoze to nekdo zaintegroval do nejaky svy uzavreny appky.
Tady je mnohem vyhodnejsi GPL, protoze tim toho nekoho dotlacis minimalne k tomu, ze tvoji praci bud bude pouzivat bez uprav jako oddelenou knihovnu, nebo zverejni zmeny ktery v ni proved, pripadne vcetne zdrojaku cely appky.
Pokud chces jen zverejnit kod, a je ti urite co snim kdo bude delat, nemusis mu davat licenci vubec zadnou, muzes ho zverejnit jako public domain.
Javascriptaci fici na Artistic License od Perlu. V podstate skoro to samy co GPL ale srozumitelne i pro normalni lidi. https://docs.npmjs.com/policies/license
Tak jinak...
1) Jsem vývojář, dělám desku s Cortex-A5 s cenou řekněme 25€. Chce tam grafiku a Ethernet.
a) Sáhnu po OS a ovladačích s GPL, řekněme 1,5MLOC. Dopíšu 2kLOC vlastních úprav (řekněme měsíc práce) a zveřejním. Plat za SW licence neřeším, zaplatil jsem to zveřejněním.
b) Sáhnu po komerčním OS, měsíc řeším licenční podmínky a NDA, polovina věcí chybí a musím dopsat 50kLOC. >2 roky zpoždění, +10€ na náklady na vývoj + licencování SW
c) Kompromis, sáhnu po OS a ovladačích s ne zcela otevřeným kódem. Místo 2kLOC dopisuju 5kLOC, nemusím to platit.
(za sebe, A je optimální jak z pohledu rychosti vývoje, tak i ceny pro zákazníka)
2) Jsem obchodník, chci prodat zařízení. Zvolím alternativu, kdy
a) Neplatím SW licenci, jsem rychle na trhu
b) Jsem rychle na trhu, ale musím kvůli koupi licencí na SW zvednout cenu o 5€nad konkurenci
c) Budu trpělivě čekat, až vývojáři dokončí SW a konkurence schramstne trh
(za sebe, A dovoluje být rychlejší a levnější než konkurence)
3) Jsem majitel firmy a plánuju výrobu zařízení. Nejvýhodnější je pro mne:
a) Rychle upravit existující kód na notoricky známé platformě a zveřejnit pár řádků, ale získat za to násobně víc otestovanýho kódu
b) Platit licence a shánět někoho, kdo zná proprietální řešení 3. strany, nebo mu platit školení
c) Najmout navíc 10 vývojářů a 10 tesťáků.
(za sebe, volil bych A, shánění lidí a levnější konkurence nebo menší vývar jsou problém)
4) Jsem zákazník. Zakázku zadám někomu, kdo
a) vyvine to rychle za rozumnou cenu a ještě dodá zdrojáky
b) někomu, kdo je dražší a ještě kvůli licencím sám nemůžu dělat úpravy
c) Budu čekat na drahý řešení s nejistým výsledkem
(volil bych A, rychle a levně vyřeší moje potřeby a navíc zdarma dostanu bonus v podobě zdrojáků, kdyby dodavatel krachl)
Takže koho to vlastně omezuje? Zdá se, že např. symbióza ohledně jádra Linuxu vyhovuje všem, kdo ho používají...
Ono „MIT licence“ je dost mlhavý pojem a je lepší ho nepoužívat (podobně jako BSD, tam bylo taky několik variant licence s dost zásadními rozdíly).
Nicméně to, co se obvykle rozumí pod „MIT“ je licence X11, která s GPL kompatibilní je.
Jinak je dost dobrá stránka Various Licenses and Comments about Them, kde jsou popsané jednotlivé licence a jejich kompatibilita (a viz taky Code for the left border – podle barvy pruhu vlevo se pozná, do které kategorie daná licence patří).
Tak to ale furt není problém, protože:
1) Část pod NDA můžu použít jako binární blob, napsat wrapper na obecný funkce a zveřejnit ten svůj interface. S tím, že si uživatel musí stáhnout ještě odděleně ten binární blob (například protunelování dat z čtečky RFID přes sériovku, zpracování ve vlastním ovladači, nataženým přes modprobe).
2) zahrnout věco pod NDA do vlastní aplikace s jinou licencí, který jenom používá běhový prostředí (např. vlastní aplikace na Linuxu)
3) Nejčistší řešení je, pokud existuje alternativa, vybrat dodavatele, co nechce NDA. Ne jenom kvůli licencím, ale z principu - nemalá část licenčních poplatků nebo ceny HW jde na krmení právnické šepledi a čím víc tihle blbouni mají žrádla, tím větší mají hlad a začnou s vydíráním, patentovým trolováním apod.
Za mne palec dolů proto, protože těch možných kombinací je milion.
Například já jsem domácí bastlíř. Na celé práci kterou jsem s tím měl bych něco rád i vydělal a se ziskem se dokonce i rád podělil. Ale až ve chvíli kdy vydělám.
Mám tedy X možností.
a) použít něco hotového pod otevřenou licencí a k tomu přidat můj nápad, ten se pokusit prodat, a o zisk se podělit se všemi kteří mi k němu dopomohli, ve chvíli kdy nějaký bude. Když nebude, není se o co dělit.
b) použít něco hotového pod uzavřenou licencí. Vysolit za to 100tis a pak se modlit zda toho prodám tolik aby se mi těch 100 vrátilo zpět.
c) použít něco hotového pod GPL3 a celé to zveřejnit. Pokud to bude mit uspech, pokusti se to zacit prodavat a modlit se ze mi to nikdo neforkne a neudela to same zadarmo. Takze na tom nic nevydelam ani ja, ani komunita ktera dodala GPL.
d) komplet to cele napsat znova (vynalezt kolo) najmout 10 dalsich programatoru a utratit 200tis a pak se modlit zda toho prodám tolik aby se mi těch 200 vrátilo zpět.
Co by jste volil vy? Volnejsi licence umoznuji vznik vice projektu, ktere pak z vdecnosti muzou zpet financovat komunitu ze ktere vzesly.
V pripade GPL3 ale nic takoveho mozne neni.
Pokud chcete priklady, podivejte se kolik do ruznych projektu investuji globalni firmy typu Google, Facebook, atd... vedi ze bez komunit na kterych postavili sve ranne technologie a na kterych mnohdy stoji dodnes by tu nebyly.
Já volím MIT nebo něco podobnýho (často nějakou "dělejte si s tím co chcete, hlavně mi dejte pokoj" licenci), protože je mi úplně jedno co s tím kdo bude dělat. Pokud se to někomu hodí, no, ať si to užije. Ať na tom třeba staví byznys. Zveřejňuju akorát to, co mi přijde jako užitečný pro někoho dalšího a fakt nevidím důvod, proč bych pak měl někoho omezovat ve využití.
BTW: Já vím že si na tom zakládáte ale normálním uživatelům je licence ukradená. Zajímá je jestli program funguje a dělá co po něm chtějí.
> Zajímá je jestli program funguje a dělá co po něm chtějí.
Však o to jde. U proprietárního softwaru (který dnes často vzniká díky necopyleftovému kódu) se můžeš dostat do situace, kdy např. chceš povýšit operační systém, ale verze, kterou sis koupil v tom novém nepoběží – jediný kdo ti s tím může pomoci je autor aplikace – má na ni monopol a může si říct libovolnou cenu nebo jiné podmínky (např. do nové verze běžící v novém OS přidal šmírovací funkce a/nebo chce, abys měl data u něj v čoudu).
Totéž s různými funkcemi – autor může do programu přidat škodlivé funkce nebo nějaké odebrat a ty s tím nic nenaděláš – opět platí, že ten program může upravovat jen jeho autor. Kdežto v případě svobodného softwaru si můžeš objednat úpravu programu od kohokoli – a tudíž za tržní cenu.
Myslím, že GPL splnila svůj úkol a je její zásluhou, že se open source software stal naprosto běžnou záležitostí, ale v posledních letech mi přijde, že se stává spíše žábou na prameni. Symbiotický vztah mezi komerčními firmami a FOSS už je v současnosti na takové úrovni, že funguje sám o sobě a nepotřebuje k tomu donucovací prostředky v podobě copyleftu, který působí spíše kontraproduktivně. Mnohé firmy dnes považují za normální, že využívají open source a zároveň do něj přispívají (často i velmi intenzivně), ale je docela pochopitelné, že to nedělají jen pro Stallmanovy krásné oči a že je pro ně mnohem méně přijatelné přistoupit na nekompromisní infekční model GPL než na nějakou permisivní licenci, s níž mají svobodnou volbu, jak ten software využijí a jakou část své práce jsou ochotni věnovat zpět komunitě. GPL takovému dobrovolnému přispívání podle vlastního uvážení brání, a s tím, jak přibývá alternativního open source softwaru s méně restriktivním licencováním, pomalu ztrácí (tedy kromě obtížně nahraditelných "elitních" projektů typu Linux) potenciál přitáhnout vývojáře.
Můj názor na poslední větu je přesně opačný - na projektu pracuji mnohem raději, pokud je pod GPL, protože pak vím, že zůstane svobodný a moje práce nebude "zneužita". Ostatní věty jsou osobní a nepodložené názory, takže nekomentuji.
Ale to je len jeden uhol pohladu. Iny uhol pohladu je, ze som vytvoril nejaku kniznicu, ani to nebolo moc narocne, ale zaroven je to uzitocna vec. Mna osobne bude ovela viac hriat pri srdiecku vidiet moj (c) trebars v credits Google Play aplikacie nez to, ze nemam pristup k jej zdrojakom.
Motivacia vyvojarov je rozna, takze by som to nezovseobecnoval.
Symbioticky vztah s komercni firmou bez donucovacich prostredku funguje do te doby, dokud se firma nerozhodne utahnout srouby.
Viz. jak Sun otevrel Solaris pod CDDL (snad i pozadoval, aby se vyvojari-prispevatele mimo Sun zrekli prav v jeho prospech) a Oracle pak zase zavrel. Pak snad ve nestrezene chvili nekam zasantrocil i Sun compiler, takze vyvojari forku to ted prepisuji pro GCC (!).
Ne. Přispívají, ale proto, že přistoupili na obchod - a ten je jasný. "Zveřejni svoje zdrojáky na renderování titulků do obrazu, za to dostaneš jádro systému, ovladače HW a TCP/IP stack, používaný a otestovaný v tisíci datacenter do svojí skvělé TV". Ber nebo nech.
Kdyby firmu nic nenutilo to zveřejnit (= zaplatit za ostatní zdrojáky), tak by to byl pěkný socialismus. Napřed by přestali zveřejňovat vychytralci, pak by se na to vybodl i zbytek (proč zveřejňovat jako jediný patche tohohle modulu, když za to nic nemám a korporát na tom mým zdrojáku jejžuje stovky mega ročně?) a projekty se zastaví.
GPL prostě vynucuje platby za software ve formě software. A je to tak dobře.
Ad GPL prostě vynucuje platby za software ve formě software. A je to tak dobře - souhlas, ale těžko obhajovat že je licence svobodná, když něco (navíc pro business zcela zásadního) vynucuje/přikazuje.
Ad Zveřejni svoje zdrojáky na renderování titulků do obrazu, za to dostaneš jádro systému, ovladače HW a TCP/IP stack, používaný a otestovaný v tisíci datacenter do svojí skvělé TV - to je ten snazší příklad. Horší je když investujete člověko-roky do tvorby aplikace, chcete si za to nechat zaplatit, ale business je zabitý, protože musíte zveřejnit zdrojáky.
Problém toho grafu je hlavně v tom, že zkresluje výsledky jednak volbou metriky (a) a jednak volbou repozitářů (b).
Nejdříve k (b) - BlackDuck je původní ohloh, dnes OpenHub, a jednotlivé projekty tam registrují jejich vývojáři. Tj. jedno zkreslení je v tom, jaké projekty v tom vůbec jsou zaregistrovány, a druhé zkreslení v tom, že není jasné, jestli vůbec lze porovnávat roky 2010 a 2017. 7 let je věčnost.
A k a) - volba metriky podle počtu repozitářů bude pravděpodobně hrát největší roli v tom, že je ten rozdíl natolik výrazný. Nejsem si jistý jestli použití LOC by netrpělo jinými neduhy, a možná by bylo lepší rozpadnout projekty do clusterů dle LOC. V dnešní době, kdy se třířádkovým skriptům říká Node.js knihovna, je poměrně jasné, že metrika, která přikládá stejnou váhu Linuxovému jádru a knihovně na negaci čísla, je špatně.
V tom pripade prakticky nelze software pouzivat ani modifikovat...
