Názor k článku
Tři důvody proč se Linux hodí pro web servery víc než OS X od freshmouse - > Ne všichni musejí tento Tvůj názor sdílet....

> Ne všichni musejí tento Tvůj názor sdílet.

Samozřejmě; je to můj názor a nikomu ho nenutím.

> Atributy můžu mít kdekoli, ani tomu nemusím říkat atributy. Chvílemi mi dokonce přijde, že dělení na atributy a elementy je jen pro zlost.

Uznávám, že někdy není jasné (při návrhu), co jsou atributy, a co obsah elementů (jsou o tom snad i celé knihy :-)). Pokud se ale lidé dělající na určitém projektu shodnou, jak postupovat (aby nebyl každý pes jiná ves), není problém. Je to podle mě stejná prkotina jako shodnout se, jestli složené závorky za podmínkou patří na stejný řádek jako podmínka...

> Žádný "klasický" konfigurák navíc neexistuje, protože nic takového není definované.

Proto jsem to psal v uvozovkách.

Pro svou vlastní potřebu bych si jej (velmi zhruba) definoval asi takto: klasický konfigurák se skládá z páru klíče a hodnoty. Klíč je řetězec neobsahující mezery (ani jiné bílé znaky) a znaménko "rovná se". Hodnota je libovolný řetězec neobsahující odřádkování. Pár klíče a hodnoty je na jednom řádku (v tomto pořadí), přičemž klíč je od hodnoty oddělen znakem rovná se. Atd. (je mi jasné, že je to velmi nepřesné).

> A nikdo Ti nebrání udělat si pro neatomické hodnoty třeba syntaxi hodnoty = ["Jedna", "Dvě", "Tři"], a věřím, že slušný parser alternativu mezi atomickou hodnotou a seznamem hodnot zvládne na pár řádků. :-)

Ano, ale to jsme zase u toho, co jsem označil za XML 2. :-)

Sice si zpracuješ ten "klasický" konfigurák jako takový (rozdělíš na klíče a hodnoty a někam uložíš), ale pak musíš ještě zpracovávat ty hodnoty. A pokud je každá hodnota složena z hodnot, její hodnota složena z hodnot a tak dál, tak se do toho už zamotáš (čti: já bych se do toho zamotal).

... a nakonec zjistíš, že jsi vytvořil uzly XML. Jen jsi je zapsal jinak. Nemám malou představivost, naopak: umím si představit, jak je tohle neefektivní. :-)

A co se týče rychlosti, nevím, nevím. Nejspíš by se to řešilo pomocí nějakých regulárních výrazů. Pokud by byly složitější (nebo jich bylo hodně), už by se to na výkonu asi projevilo. Zejména, pokud bys to implementoval v interpretovaných jazycích (můj odhad).

A nejhorší je náchylnost k chybám. Záladní věci si ošetříš, ale téměř vždycky se najde koumák, co do toho napíše něco, co nemá. A co program nezvládne.

> je blbost sahat ihned ke XML.

Souhlasím s tím, že se někdy objevují snahy typu "Máme trochu času navíc... Tak něco přepíšem do XML." a že to není dobře. :-)

Mimochodem, mám dojem, že jsme spolu v poslední době někde (živě) mluvili. Je to možné?