Co když je tam ten text vícekrát?
1) posune k prvnímu výskytu..
2) posune k nejbližšímu výskytu..
3) posune k nánsledujícímu výskytu..
4) posune k výskytu dle úrovně elementu h1, h2, h3, p..
5) posune k výskytu dle úrovně v DOM..
V odkazech jsem řešení tohoto problému nenašel. V commitu jsem nekoukal.
Dokázal bych si představit, že by vše zůstalo jako původní #kotva, akorát by prohlížeč v případě že kotvu nenajde spustil automatické hledání jako když zmáčknu Ctrl+F a zadám ten text.
Bylo by jednodušší pak skočit na druhý a další výsledek, protože by bylo zobrazeno políčko hledání i s navigačníma tlačítkama, a zároveň by zmizelo to šílené #targetText=
To je známý jev. Microsoft se vším přícházel a přichází jako s převratnými myšlenkami a hned od začátku chce potlesk. Je nabubřelý. O to větší emoce pak budí, když se miu něco nepovede.
Google dělá ty samé kroky. Z lidí si dělá pokusné králíky. Navenek s lidmi sdílí příběhy, takže úspěchy Googlu jsou úspěchy lidí. Neúspěchy - ukončené projekty - jsou co nejtišší. Lidé to milují, protože mají pocit, že úspěch stojí i za nimi (a neúspěchy moc nevnímají).
Obojí je jen forma marketingu a cílnení na jinou skupinu. Microsoft to ve skutečnosti špatně nedělá, jen víc cílí na korporátní klientelu, na kterou jeho přístup funguje. Google enterprise řešení tak nedodává, Microsoft na nich stojí. Stejně tak, jako laikové ve fórech nechválí Microsoft, v enterprise kruzích není příliš v oblibě Google.
Tak či onak, obě firmy mají vynikající výsledky, takže jejich strategie fungují a obě jsou založené na úsloví "není na světě člověk ten, co by se zavděčil lidem všem". Pro nás to může být obohacující, když se nad tím zamyslíme.
Jenže ono to není to samé. Když použijete tuhle kotvu, neznamená to, že se vám stránka v jiných prohlížečích zobrazí špatně nebo vůbec. Rozvoj webových technologií je v pořádku, nemůžeme zamrznout u HTML 4.01. Problém Microsoftu byl v tom, že dělal zpětně nekompatibilní změny a záměrně to dělal tak, aby všechny připoutal ke svému prohlížeči. Tuhle úpravu s kotvou může snadno implementovat kterýkoli jiný prohlížeč, a ani když to neudělá, nic se neděje.
"Tuhle úpravu s kotvou může snadno implementovat kterýkoli jiný prohlížeč, a ani když to neudělá, nic se neděje."
Opravdu se nic neděje? Vždyť na ostatních prohlížečích, které to neimplementují nebudou fungovat některé odkazy!
Ty úpravy, které dělal M$ byly také všem ostatním (vývojářům prohlížečů) známé a mohl si je implementovat i kterýkoli jiný prohlížeč. Asi největší problém byl ale v tom, že
že M$ se nedržel ani toho, co již bylo standardizováno (pak vnizká nepřijemná sitauce - kdy se musíte rozhodnout, zda implemntovat dle standardu nebo dle M$). A to je v tomto případě také na pováženou. Dle standardu se používá kotva!
Z pohledu implementace pak nemáte jistotu, zda to takto zůstane, a že si zítra Google neřeněke, že bude lepší, když se to bude chovat jinak, nebo se tag bude jmenovat jinak apod. Tzn. opravdu byste to chtěl implementovat ve svém prohlížeči?
Neříkám že je to nutně špatné. Nové feature by měly být nejříve vyzkoušené, než se stanou součástí standardu a k tomu mnoho jiných cest nevede.
Pletete se, dříve bylo možné se odkazovat na kotvy označené tagem a s atributem name. (Zda to tak bylo od začátku nevím.) Pak přibyla možnost odkazovat na jakýkoli element s atributem id. Podle některých komentářů tato změna musela způsobit rozvrat celého internetu, kupodivu to internet přežil.
Mimochodem, ty „prakticky nefunkční“ linky pořád otevřou příslušnou stránku. očekával bych, že se tahle funkcionalita bude používat především tam, kde od autora dokumentu příslušné kotvy chybí. Takže prohlížeč, který tuhle funkci nebude podporovat, se zachová přesně tak, jak by se zachoval dnes – prostě otevře danou stránku na začátku. Nikdo tedy o žádnou funkci nepřijde, akorát tem, kdo bude používat prohlížeč, který to podporuje, nebude muset ve stránce příslušnou pasáž hledat jinak (očima, vyhledáváním).
Pokud by se z Chrome měl stát nový Internet Explorer, bylo by to opravdu špatné. Ale zrovna tyhle kotvy jsou extrémně špatně zvolený příklad.
Není tohle funkce, kterou bych si po úvaze, zda ji chci, měl implementovat do svého webu sám? Ono to vypadá jako nic proti ničemu, "ok tak proměnná targetText za hashtagem, a co?" ... Jenže tím, že webové aplikace stále více běží spíš na straně klienta, tak není dobré zabírat klíčová slova, a především mi jde o hypoteticky precedenc, kdy majoritní prohlížeč zavádí nekompatibilní změny. No nelíbí se mi to.
Neni nahodou kotva odkaz jako takovy? už jen to, že <a>
je právě od anchor. Pokud vim, toto je fragment(jeste jsem nekde cetl bookmark/zalozka). Je ale pravdou ze z historickeho hlediska to neznam a nevim zda to zejmena v CR nebylo takto prevzato.
k tematu:
Osobne se mi to nelibi. I kdyz to v tomto pripade jak nekteri uvadi neni chovani ve stylu MS + Explorer. Tak uz jen zavadeni klicovych slov v URL se mi nelibi. To uz radsi mohli zavest neco ve stylu css selectoru #body-div:2nd-h1
nebo tak neco nez toto. Ale chapu tu potrebu. Obcas chci take poslat nekomu odkaz na kapitolu, ktera se nachazi na fakt dlouhe strance, ktere nema skoro zadne name
nebo id
.
Existuje třeba xpath, přes ten todle jde popsat. Ale pořád to neřeší stav, kdy v té stránce někdo něco změní. Anchor je k tomu, aby unikátně identifikoval místo v html kódu i přes všechny ostatní změny. Pokud si chce někdo řešit odkazování se dovnitř html stránek jinak, vyrobí si mnohem složitější problém k řešení.
Když se chci odkazovat na něco v dlouhém textu, typicky to odcituju a pošlu odkaz na tu stránku. To mi dlouhodobě funguje a když si to chce někdo dohledat ve stránce, udělá ctrl-c, ctrl-f, ctrl-v.
Ta funkce bude zvlášť užitečná pro vyhledávače, že půjde rovnou skočit na nejvíce výstižný fragment na jiných serverech nebo dokonce udělat odkazy z jednotlivých fragmentů ... které bývají ve výsledcích oddělené pomocí tří teček. Vůbec mi to přijde jako dobré řešení i u jiných dynamicky generovaných stránek schopných dynamicky aktualizovat targetText i po menších editacích pomocí širšího kontextu nějaké fuzzy logiky, zatímco pro ručně vytvářené statické odkazy je trvalejší použít nejbližší kotvu. Dynamické stránky navíc podle hlavičky user-agent mohou poznat, zda má nebo nemá smysl odkazovat na více jednotlivých fragmentů na stránce. Až potud dobré.
Nicméně vidím v tom přípravné opatření na nedávné návrhy na změny autorského práva, aby případně šlo citovat menší fragmenty a rychle ukazovat příslušná místa v originále.
https://www.root.cz/zpravicky/jednani-o-nove-evropske-autorske-pravo-vstupuje-do-finale/