Ale Intel je Intel. To je problem a vyrobci desek pro tyto CPU situaci neulehcuji.
Mel jsem low TDP Intel v laptopu (GEOBOOK 6 kusu a stejny problem) , ktery trvale jel nad doporucenou frekvenci v teplotach nad 90C kde se po case nafukovaly baterie.
Na druhem low TDP laptopu (ASUS) cpu drzel 65C max a baterie je ok i po roce.
Oba maji pasivni chlazeni, ale v prvnim pripade se nejenom nerespektovadlo cidlo teploty baterie (jestli tam vubec bylo), ale slo se hrube pres TDP. Kdo doporucuje nastaveni CPU v BIOSU? Intel.
20. 7. 2024, 11:45 editováno autorem komentáře
Mám tu jeden čínsky "NUC" s N100 a je pre mňa dosť zarážajúce, že CPU s TDP 6W berie zo zástrčky 20W pri 25% vyťažení CPU. Konfigurácia s jedným 16GB ram modulom a jedným 1TB nvme SSD bez ďalších periférii USB, ani monitor.
Tak je otázne či má ešte význam pozerať na TDP pretože so spotrebou to nemá nič spoločné alebo či to dokázali Číňania až tak sprasiť že to toľko žere (tomu ale moc neverím, pretože by sa ta krabička varila).
to predpokladam souvisi s tou cinou, protoze me ala nuc Lenovo Tiny M720q s i5-8600T 35W TDP pri zatizeni asi 10%, resp. prehravani Kodi IPTV, tedy aktivni monitor, s 8GB RAM a 512GB NVMe - zere komplet 12W... kdyz vypnu Kodi nebo Monitor tak komplet v idle 7W...
a stejne je na tom i jine Tiny s 6C/12T 45W Xeonem ;-)
Tam jenom klasicky pozor na posuzování efektivity a vztahování výkonu k TDP. To je trochu volně definovaná hodnota, když běží jádra na základní frekvenci. Jakmile ta N100 poběží v nějakém stress testu, a aktivuje se turbo boost, tak je package odběr +/- 25 W (aspoň, má zkušenost s jedním BeeLinkem s N100).
Samozřejmě to záleží i na vendorovi, který CPU integruje, resp. jaké nastaví výchozí power limity (PL) vzhledem k použitému chlazení. Logicky pak slušné aktivní chlazení muže být odběrem i výkonem úplně jinde, než nějaký pomalý mikro větráček neřkuli úplný pasiv, pokud nechtějí, aby jim to permanentně throttlovalo. Což bude samozřejmě zajímavé, jak tohle bude řešené na tomhle konkrétním SBC.
Bude tam samozřejmě nárůst efektivity, aby ne za 7 let, ale není to zas taková divočina, jak to na první pohled může vypadat při pohledu na 6 vs 35W.
Jj, pak jsem to taky dohledal v jejich product briefu.
https://dl.radxa.com/x/x4/radxa_x4_product_brief_Revision_1.0.pdf
Its BIOS factory settings limit the CPU power consumption (Power Limit 1) to 6W. Simi‑
larly, the Thermal Design Power (TDP) of the Intel Processor N100 is also 6W. This implies
that under the high‑load workload defined by Intel, the processor operates at its base fre‑
quency with all cores active, resulting in an average power consumption of 6 watts.
Tzn. PL1 je na výchozí hodnotě a záleží ještě jak bude nastavený krátkodobý PL2 limit a po jakou dobu. Nemám teď přístup k celému Intel datasheetu, tuším, že to u těchhle ADL-N čipů šlo až právě na 25W a výchozí Tau bylo 28 s.
Je samozřejmě možné, že to maximum vzhledem k doporučenému min. zdroji konzervativně sundali třeba na 15W s tím, že si to každý případně donastaví podle použitého chlazení, zdroje a spotřeby ostatních periferií, což by dávalo smysl. V jejich originál příslušenství prodávají 30W USB-C PD adaptéry a 25W PoE+ moduly.
U těch mini-PC jako např. ten zmíněný BeeLink, nebo notebooků je to pak jiná situace, protože se to dodává komplet s továrním chlazením i zdrojem, takže to tomu můžou rovnou přizpůsobit.
On ten výkon není zas až tak brutální, jak to vypadá.
Koupil jsem na AliExpressu počítač s N100 bez disku a RAM za 2 970,- Kč. Chvíli byl i za 2 600 Kč. Aktuálně za 2 760,- Kč. Vzhledem k tomu, že u toho měla být i licence na Windows 11 Pro a fakt jsem tu licenci dostal, tak tak ten počítač byl de facto zadarmo. Daný počítač je na DDR4 a nechtělo se mi už kupovat nějaké větší kapacity, tak jsem vyhrabal doma z šuplíku 8GB DDR4 a 256GB SSD. Mimochodem tenhle procesor dle Intelu umí maximálně 16GB RAM, ale zkusil jsem do toho vrazit 32GB modul a bez problému fungoval v celé kapacitě.
No a teď ten výkon. Má to tři režimy - performance, balanced a power-saver.
Mezi performance a balanced nevidim rozdíl co se výkonu i spotřeby týče. V passmarku to má cca 5000 bodů a bere to odhadem tak 20W. Ono to během testu kolísá mezi 15 a 20W, podle toho, co zrovna testuje. V power-saver to má mírně přes 2500 bodu a spotřeba odhadem tak 12W. Zase to podobně kolísá. Provozuji to dlouhodobě v tom power-saver modu a dlouhodobou průměrnou spotřebu mám cca 10W. Idle na ploše má 8,6W. Měřeno před zdrojem. Se snad kvalitním USB-C zdrojem od Apple jsem naměřil stejné cifry.
5k bodu a 20W, to nevpadá špatně. Pořád je to teoreticky na úrovni Sandy Bridge i7 při třetinové až čtvrtinové spotřebě, ale ten výkon tam reálně není. Odezva je horší. Kde to naopak boduje, je snad akorát grafický výkon. Na integrované grafice v Sandy Bridge jsem měl v OnShape občas dost problém. Tohle sice rozhodně není dokonalé, ale znatelně lepší.
Dle mých zkušeností a měření krabičky typu NUC s aktuální i3/i5 jsou mnohem živější a občas si boostnou i k 50W, ale dlouhodobý průměr mají v úsporném režimu kolem 8W a ten výkon tam prostě.
Ta má krabička s N100 v úsporném režimu a desktopovém nasazení je určitě použitelnější než Raspberry Pi 5, ale taky si zase pápne o nějaké 3-4W víc. Je to o tom, na co to kdo chce. Passmark mám docela rád jako orientační ukazatel, ale tedy poněkud selhává.
a take sem se splet s 35W u toho CPU v mem NB :-) dle Ark ten i7-8650U ma TDP 15W (Up25W, Down10W)
to TDP 35W mam s i5-8600T (v Lenovo Tiny 920q pro Kodi) kde passmark uvadi 9339...
a pridam tedy jeste info o mem predchozi NB (pouzivanej jako primar do lonskeho srpna) - T430s s i7-3520M - TDP 35W - passmark 2869 :-)
a s uvazenim ze ten N100 je v podstate Atom... ;-)
Ona totiž skutečně byla zadarmo buď úplně, nebo za nějakou vysloveně směšnou cenu.
O licencování Windows je vhodné si něco přečíst, člověk pak není tak překvapen.
OEM výrobci mají pro hotové sestavy s max 4 jádry, max 4GB RAM a displejem do 10" nebo pro průmyslové desky bez displeje desktopovou licenci zcela zdarma, s 8GB za tuším 8 USD. Ale průběžně se to mění, např pro osmičky to bylo pro 2 jádra, 2GB RAM, 32GB eMMC úložiště, a max 8" displej, a pro víc vybavené sestavy to byly nějaké směšné částky končící někde na 15USD za 4 jádra, 8GB RAM, a 64GB SSD.
To se ovšem nevztahuje na malovýrobce a koncové zákazníky, tam je normální ceníková cena. Aby se na ty licence zdarma dalo dosáhnout, musí to být právnická osoba s uzavřenou smlouvou, a podmínkou je tuším 10 tisíc vyrobených kusů během 1 roku. Při nesplnění objemu se za využité licence platí velkoobchodní cena.
Akorát zrovna Číňani dost často k prodejům na Alíku dávají buď licence falešné, nebo vygenerované nějakým keygenem, a nebývá jisté, že ti budou fungovat.
Vypadá to moc pěkně, ale bohužel link na prodejce vede na aliexpres a tam je to vyprodáno:(
https://vi.aliexpress.com/item/1005007336842261.html
Tak nějaké neoficiální UEFI pro RPi 3, 4 a 5 jsou. Prý na tom i Windows ARM jede, ale neměl jsem potřebu to zkoušet.
https://www.root.cz/zpravicky/uefi-a-acpi-firmware-pro-raspberry-pi-3-a-4/
Nevim no, já třeba arm naprosto zatratil. Veškerý tyhle rasp-orange pi a arm odroidy nebo nvidie jsou jenom pro zlost. Fungujou pouze s aktuálním os v době vydání, když po roce dvou, uděláš update začne se to drbat a trávíš hodiny a hodiny by se rozchodil zvuk, akcelerace videa, wifina a podobné špeky... Za mě je to k ničemu. Takže já to vítám, protože používám a všude doporučuju x86 alternativy...
Ja odporúčam raspberry pi, tam je garancia, že to nie je nahodný čínsky vaporware a má dlhodobú podporu. Ešte stále mám aj pod raspberry pi 1 aktuálny linux. x86 raspberry pi je výstrelok. Pokial to nezastreší seriózna firma, povedzme raspberry pi, stretne to osud rôznych hurmikaki pi. Toto vyzerá ako žart, má to heatsink ako krava.
Samozřejmě jako náhrada x86 desktopu to nedává moc smysl (nemluvím o Apple, který má svůj ekosystém tvrdě pod kontrolou). Jsou určené pro embedded účely, kdy jsou potřeba nejrůznější digitální I/O, USB-device vstup, I2S I/O pro multichannel audio, dnes i HDMI input příp. HDMI eARC input. Nic z toho x86 standardně nenabízí.
Jestli mas desku s Arm SoC, tak doporucuji distro Armbian. Ti vydali i nastroj na kompilaci, takze system z aktualnich zdroju si ve VirtualBoxu a s rootem na btrfs delam sam.
(z jejich stranek stahnes system images jenom s ext4 a ten neumi kompresi coz je u microsd karet si myslim celkem zadana vlastnost )
Ostatnim Arm Soc deskam bych se vyhl a pokud nechces udela chybu tak jdi do Raspberry, treba 5ka 8GB, protoze ti maji funkcni system v dobe vydani hw a me bezi narozdil od 4ky i s 2k displayem ok.
Raspberry je v pohodě, různé Radxa apod. záleží na ceně - lepší poměr cena výkon s riziky co zmiňuješ. Jako všechno na tom jede, jen kameru a GPIO jsem nezkoušel. Ale třeba Radxa Rock 3C už třeba nemá u všecho podporu v mainline kernelu a tak běží na nějaké nádstavbě nad Debianem s vlastním updaterem, který nějak udržuje kernel 5.10 a kompliluje k němu vlastní moduly prakticky pro všechno. Na spoustu věcí ten arm stačí - datalogger, nějaké periodické úlohy, navíc to nabízí GPIO a kameru, ale aby na tom běžel desktop nebo nějaký kritický server to fakt není. Když k tomu člověk hodí kamerku a udělá si s tím dvouměsíční timelapse nějaké rostlinky, nebo k ní chce přístup zvenku, tak je to fajn.
Ale kupovat RPI5 s 8GB, co dost žere mi taky přijde "divné", protože za trochu vyšší cenu už můžu mít repas nějakého USFF PC s intelem šesté generace, co v idle žere pod 6W, v zátěži 40W což mě netrápí a při použití malého serveru 8-10W což je dobrý. Ony ty ARMy v SBC jsou optimalizované na cenu, není to nějaká nejnovější technologie, dost to žere a topí a blbě se to chladí, zatímco to PC lze při 10W chladit pasivně, sice má v idle 60C ale co už, větrák se zapíná asi při 65C.
Rock 3C dlouho neměl vlastní Armbian system image narozdíl od Rock 3A, ale nově jde vytvořit systém pro tento SBC přes jejich build framework v sekci beta. Vytvořil jsem systém založený na Bookworm a kernelu 6.8 a jede zatím bez obtíží s rootem na 2230 nvme ssd a usb kamerkou.
A co se týká stability, tak tyto SBC jedou u mě bez přestání týdny až měsíce. Semtam je restartuju kvůli upgrade, ale Rock3a má max uptime 50dní, Rock3c 60dní a poslední kupovaný Rock-4SE jede zatím 30dní. Vše na NVME SSD a neoficiálním buildu Armbian Bookworm s rootem na btrfs.
Blbě se to chladí a že to topí? To je dost velký nesmysl a zrovna ve srovnání s intelem. Zrovna ty zmiňované SBC berou při zátěži max 6W celá deska /bez SSD/ a chladím je tak pasivně. Ten SoC a to šel ve srovnání s předchozím RK3399 se spotřebou dolů.
Dva dny po sobě se tam objevilo pár kousků (asi 10?) té 8GB verze. Teď je jich 7. Akorát jsem se ptal, jestli je to s chladičem a je to bez. Je potřeba na něj počkat.
Nebo se objevil ještě jeden obchod arace.tech z HK. Tam měli včera také pár kousků 8GB, teď nic, ale mají chladič. Je vidět, že ten chladič má v sobě i aktivní malý větrák. Bohužel tento obchod neřeší DPH, takže budete pak doplácet DPH.
GPIO kompatibilní s RPi je samozřejmě nesmysl, protože RP2040 nemá zdaleka takové možnosti jako RPi SoC, příp. RP1 v RPi5. RP2040 je v té X4 k SoCu připojen přes USB1.1 a UART, tedy datové kapacity zcela nesrovnatelné s možnostmi RPi.
Radxa u téměř všech svých desek zeveřejňuje schémata (i datasheety, kde to lze), X4 viz https://dl.radxa.com/x/x4/radxa_x4_v1.11_schematic.pdf
Taky jsem na to včera koukal :) Raspberry je tam maximálně ten použitý mikrokontroler a 40 pinový konektor.
Zas s přimhouřením obou očí by ty pomalá rozhraní možná mohla být pro někoho zajímavá. Vzhledem k tomu, že na x86 platformě je to v takhle integrované formě vcelku neobvyklé a lze to využít na nějaké řídící I/O, nebo další periferie.
Byť se upřímně přiznám, mě konkrétně tahle deska třeba v porovnání s posledními RPi úplně neoslovuje.
Před cca 10 lety jsem něco udělal s Minnowboardem Max, což bylo něco podobného s Atomem E3825. Ale to byla doba, kdy jsem s ARM SBC řešil spousty implementačních i výkonových problémů, takže ten BayTrail ATOM byl fakt lepší v mnoha ohledech. Dnes už jsou i ty ARM SoC a ekosystém okolo jinde.
USB2 jde z N100, ale RP2040 má USB device 1.1.
https://datasheets.raspberrypi.com/rp2040/rp2040-datasheet.pdf:
RP2040 contains a USB 2.0 controller that can operate as either:
• a Full Speed device (12Mbps)
• a host that can communicate with both Low Speed (1.5Mbps) and Full Speed devices. This includes multiple downstream devices connected to a USB hub.
There is an integrated USB 1.1 PHY which interfaces the USB controller with the DP and DM pins of the chip
Nikde se mi nepodařilo najít, v čem se liší USB2.0-compatible bez HS od USB1.1-compatible. USB specs pdf popisuje v historii revizi 2.0 jako:
Revisions to chapters 5, 7, 8, 9, 11 to add high speed.
Chápu, že USB2.0 kontrolér se ovládá přes xHCI API, ale to se RP2040 netýká. Tak netuším, v čem je to IP v RP2040 USB2.0.
Treba.. ze USB version v deskriptoru bude 2.0 a..
As the guys on the official usb site would say:
'Why would you want to design a new device to an obsolete specification version?'
Treba atxmega ma stejny 2.0 bez highspeed... nasel jsem tohle zhrnuti, pokud te to zajima:
https://forum.microchip.com/s/topic/a5C3l000000M10SEAS/t233928
Pokud si dobre pamatuji, tak reset je ze strany hostu indikovan urcitou statickou urovni D+/D- po dobu nekolikanasobne delsi nez je polling interval. A pak po ukonceni resetu bude jedna z linek pullupnuta, podle toho, zda je to LS/FS, pripadne tam bude namodulovane to pipnuti (chirp) ze strany zarizeni, ze tedy zna HS. A pak mu host bud pipne zpet a pokracuje se v HS, nebo ne a jede to na FS.
Neliší se, aspoň jak to chápu já. Tohle mi vždycky přišlo velmi nešťastné u standardů od USB konsorcia, protože nový standard zpravidla nahrazuje předchozí a případné revize se už týkají jen toho novějšího. Pokud je tam nějaká kompatibilní technologie, tak se (pro zmatení všech zúčastněných) přejmenuje a začlení se do toho novějšího standardu.
Totéž je pak např. původní USB 3.0 (z r 2008) je teď USB 3.2 Gen 1x1, ale mezitím to bylo třeba taky USB 3.1 Gen 1, ale pořád jde v zásadě o ten samý protokol.
Jediné, co se reálně mění s novějšími standardy (ve stejném přenosovém režimu) jsou pak změny v konektorech. Takže například. v době vydání USB 1.1 ještě neexistoval MicroUSB konektor, ten je součástí až standardu USB 2.0.
Jinými slovy, pokud třeba uvidíte zařízení, co má MicroUSB konektor a funguje na 12Mbit, tak je to USB 2.0 FS a ne USB 1.1, i když po těch drátech jde úplně to samé. Pokud to ale má USB-B konektor (domeček), tak tomu můžete víceméně říkat jak chcete USB 1.1 i USB 2.0 :)
Technici jako my se v tom přes prskání zorientujeme, ale horší je celá tahle magořina třeba pro koncové zákazníky nebo prodavače. Zvlášť teď kdy USB 4 standard v sobě obsahuje víceméně úplně všechno, má to alternativní režimy, PD profily atp.