Ve středověku neměli centimetry. Navíc vy jste nějak zastydl o cca 100 až 200 let v minulosti, kdy se přesně vaším způsobem vedla svatá válka za kilogram, metr a sekundu. Jste Francouz?
Já osobně zastávám názor, že změna je špatná. Pokud se rychlost plavidel uvádí celá staletí v uzlech, tak měnit to dnes na kilometry za hodinu by byl jen bordel. Stejně tak právě ty displeje - pokud jsou všichni zvyklí na to vidět údaj v palcích, tak by byl jen zbytečný bordel a chaos, kdyby to někdo začal uvádět v centimetrech.
A o středověkých palcích ještě jedna věc - velká část odborné veřejnosti žije v zemích, kde se používají palce. USA, UK, Čína, Indie, to všechno jsou státy, kde se používají palce. Pokud budete vyrábět elektoniku, tak zjistíte, že všechny míry součástek apod. se uvádí buďto v palcích, nebo milech (tisícinách palce). Chápu že po absolvování českého školství máte poměrně silně ukotvenou chybnou představu, že svět se točí kolem jednotek SI. Netočí. Kdyby se mělo prosadit jen to, co je nejvíce používané, tak nám metr a kilogram vezmou.
Omyl. Zmena je bordel docasny. Oproti bordelu trvalem: palce, stopy, yardy a mile.
Po 1989 se u nas vsechny uhlopricky televizi uvadely v centimetrech. Zadne palce nikde nebyly. Az pozdeji se postupne zacaly objevovat, a dneska jsou centimetry vyjimkou.
Vetsina elektronickych soucastek se uz dnes vyrabi v malych pouzdrech, ktere jsou v metrickych nasobcich. Jenom starsi pouzdra soucastek, ktere se jeste daji pajet rucne, jsou v nasobcich palce.
Treba kompletni americky automobilovy prumysl jede vnitrne na metry. Jenom srouby, ktere si lidi utahuji sami (na kolech, bateriich atd.) jsou palcove. Zdroj: Richard Fertell, Proteus Industries Inc., NCSL 2009, San Antonio, Texas, USA.
Odborna vedecka verejnost v USA, UK, Cine používá ve výzkumu metricky system. Zdroj: vlastni zkusenost. Zkuste si napsat clanek, kde napisete elektricke pole volty na palec a neotisknou ho ani v americkem casopise.
Po absolvovani ceskeho skolstvi a mnoha let ve vyzkumu a navsteve mnoha zahranicnich institutu jsem zjistil, ze palcu se drzi laicka verejnost, protoze pokud babicka vcera vazila ve stonech, tak dneska chce taky.
Takze si nechte nekde ty blbe kecy o svate valce. SI system je jednodussi, to je zrejme. Dokonce bych nekde i vyhrabal studie, kolik USA kazdorocne stoji navic penez, protoze nepouzivaji SI plosne.
No, podle mě Francouzi udělali jednu zásadní chybu, a to že metrický systém založili na decimálním systému. Místo toho měli zavést pro čísla dozenální (dvanáctkový) systém a z něj až odvozovat SI. 1 stopa má 12 palců, což se skvěle dělí i na třetiny či osminy, na rozdíl od SI, které jde pěkně dělit jen na poloviny, čtvrtiny, pětiny a desetiny. I to je IMO důvod, proč se mnoho lidí snaží zůstat u imperiálních jednotek.
Používáme desítkovou soustavu, a pokud chcete jednotky nějak rozumně převádět, nic jiného než dělení založené na desítkách vám nezbývá. Například britská libra byla původně dělená na 20 šilinků, a šilink na 12 pencí, což dávalo 240 pencí na libru. K tomu se dá říct jen "au".
Myslím že jediným důvodem pro imperiální systém je setrvačnost. Koukněte na video, které jsem linkoval.
Na prvním místě bych doporučil kouknout na tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=r7x-RGfd0Yk
V US se samozřejmě metrický systém používá na řadě míst: u vojáků, ve vědeckých aplikacích, a částečně ve výrobě. Nápoje se dávno prodávají na litry, a lékaři používají mililitry a miligramy. Bohužel setrvačnost je veliká, takže pacientům lékaři předepisují mililitry roztoku na libru hmotnosti :). Zmatek v jednotkách samozřejmě občas způsobí problém: předávkování pacienta, přetížení letadla (Air Canada Flight 143), případně ztrátu kosmické sondy (Mars Climate Orbiter).
V UK se imperiální jednotky používají prakticky jen pro velikost "půllitru", větší vzdálenosti a dopravní značky omezující rychlost.
Indie oficiálně používá jednotky SI. Neoficiálně můžete imperiální jednotky najít u výměry bytů, a občas je používá starší generace.
Čína je prakticky kompletně na jednotkách SI.
Hong Kong používá metrický i imperiální systém.
Rychlost plavidel se uvádí v kilometrech za hodinu, stejně jako se výkon motorů uvádí v kilowattech a plocha plachet ve čtverečních metrech. Ostatní jednotky jsou jen pomocné, a sice jsou často oblíbené, ale nejsou to hlavní jednotky. Platí to tak přinejmenším u vnitrozemské plavby v EU.
S těmi palci a Čínou, jejich palce jsou jinak velké než tzv. mezinárodní (britsko-americké) i než korejské nebo japonské, takže tam si naopak zaděláváte na dost zásadní problémy.
Při vývoji elektroniky se běžně používá metrický systém. Přesněji se používá běžně při vývoji čehokoliv, co je komplexnější a vyžaduje vysokoškolsky vzdělané lidi a mezinárodní spolupráci. Hezký příklad jsou třeba diskety, 5¼″ měly skutečně pět a čtvrt palců, ale 3½″ už měly 90 mm (tedy jen přibližně tři a půl palce).
Pro pořádek: Jak je dlouhá míle, přičemž tento seznam není kompletní.
Docela by mě zajímalo, jak reálná bude šance, že se po připojení monitoru, klávesnice a myši oběví na obrazovce toto: http://cdn.liliputing.com/wp-content/uploads/2013/05/tizen-ultrabook.jpg (zdroj: http://liliputing.com/2013/05/tizen-linux-demo-on-an-ultrabook.html ). Vzhledem k tomu, že by to mělo používat balíčkovací systém rpm, tak by to bylo fajn.
No možná jsem jen zblblej nedočkavostí, v kterém mobilu se něco takového oběví dřív :-D viz Ubuntu