Názory k článku
Shuttleworth: Windows 7 je pro Linux příležitost

to je pravda :D :D. ešte im dám šancu s 9.04 ale asi príde čas na "upgrade" :D

> ešte im dám šancu s 9.04 ale asi príde čas na "upgrade" :D
Tak presne tohle si rikam taky :-D

Přesně tak, malá domů.

Protože všechny přechody na open source jsou krokem ke svobodě, kdežto všechny ochody od open source jsou nekalé tunely, že? ;) Tak to bývá, když moc čtete výlevy ukřivděných adminů.

Neni ani tolik otazka co se kam migruje ale jak.

A pokud pro adminy znamena nasazeni Windows namisto Linuxu krivdu, tak to je pak chyba u MS.

Vylevy ukrivdenych adminu jsem v zivote necetl, moc to hulite.

nerad rejpu, ale nejak mi v tom vasem postu nesedej roky.

NT 3.1 byl vydan v 1993.
NT 3.51 nekdy 1995.

A omlouvam se ze to musim rict, ale v te dobe Linux (Slackware i Redhat tak verze 1.0)
byl dobry akorat na ftp server nebo nejaky specializovany matematicky program do X (twm). Web tenkrat jel akorat na NSCA HTTPD.

Srovnávat vnitřnosti OS/2, Linuxu a NT musí nutně vyjít ve prospěch NT. OS/2 je hybrid s částečně 16-bitovým API, a design je cokoliv, jen ne čistý. Linux je opis prastarých unixů s monolitickým kernelem. NT měly modifikovaný mikrokernel, preemptivní kernel, podporu SMP, čistý design se subsystémy, a přes subsystémy zpětnou kompatibilitu s OS/2, DOSem a POSIXem (dokonce POSIX compliant, na rozdíl od Linuxu).

Co je na vnitřnostech NT konkrétně špatně?

Kde's nabral monolitickej kernel, matláku? Co jsem se díval, vždy jsem se mohl rozhodnout, zda pro mojí mašinu (desku) chci monolitický kernel, nebo modulární. Už to nehul, píšeš potom krávoviny (u tebe nic nového)

NT je celkem dobré jádro, špatná je nadstavba, ta omezuje úlohy na pozadí, více uživatelů a vůbec všechny ty zajímavé vlastnosti moderních systémů (NT jádro je umí).

Úlohy na pozadí jsou co? Plánované úlohy, nebo služby (deamony)? Windows NT mají obojí. Na plánované úlohy Windows Scheduler. Na služby Services Manager, který řeší problematiku daleko lépe, než ta klubíčka skriptů na unixech. Více uživatelů NT samozřejmě od začátku umí (v grafice pravda až od NT 4.0, případně s Citrixem od NT 3.51).

Úlohy na pozadí jsou aplikace spuštěné uživatelem, které zůstanou běžet, i když se uživatel odhlásí. Nejsou to ani démoni ani plánované úlohy.

Ta klubíčka skriptů řeší problematiku démonů daleko dynamičtěji, např. ve Windows je docela problém spustit stejného démona víckrát. A kdyby někdo chtěl do Linuxu tahat windowsí systém Services Managenent (jako má třeba Apache nebo pro systémovou správu démonů upstart), tak s tím není problém (je to kompatibilní oběma směry), zatímco na Windows tahat klubíčka skriptů problém je.

Ve Windows není problém spustit aplikaci v GUI session, odpojit se od session, a nechat aplikaci pokračovat. Později se ke session můžete zase připojit. S X11 můžete závidět. Samozřejmě můžete také naplánovat úlohu, a nechat jí běžet na pozadí.

Ta klubíčka skriptů neposkytují žádné API pro deamony. Jak získáte seznam deamonů a zjistíte které běží? Ve Windows použijete funkce API. Stejnou službu lze spustit vícekrát, pokud ji zaregistrujete jako více služeb.
Tahat na Windows klubíčka skriptů samozřejmě je problém. Ono nasazovat na automobil kolo od žebřiňáku je také problém.

S X11 můžete závidět

X11 taky můžou zůstat běžet session, dokonce umí přesouvat úlohy mezi jednotlivými session (příkaz xmove). A kdo potom má závidět? :)

Jinak s těmi více uživateli kolega patrně myslel nemožnost pracovat na XPčkách (u Vist nevím, jestli to jde) pod více uživateli (např. přes RDP a lokálně) najednou. Ale jak jsem psal, to není problém jádra, jen jeho nadstavby.

Jadro od Digitalu, nadstavba od MS. No, hned je videt co za co stoji. Dokud se MS placal s jadrem sam, stalo to za psi stek.

Proboha jaké jádro od Digitalu? To je zase konina.

Ale no tak. Tak delali NT jadro lide od Digitalu, nebo ne? Pokud si dobre vzpominam, neco takoveho jste tu uz psal.

Designerem jádra NT byl člověk, který dříve pracoval pro Digital, a dodnes pracuje v MS. Výsledkem samozřejmě není žádné "jádro od Digitalu".

A vsechno bylo tak ciste ze doslo k soudnimu sporu a MS to resil mimosoudni dohodou a balikem dolaru. Ja vim.

Všechno to bylo čisté. Digital zrušil Cutlerovi projekt a nebyl mu schopný nabídnout zajímavou pozici, tak šel k MS (a s ním dalších pár lidí). Digitalu se to nelíbilo, ale MS jim nabídnul možnost uvedení NT pro Alphu. S tím byl Digital spokojený, jenom ten potenciál nevyužil.

Celkem pobaví ten dvojí metr, který je vždy vidět. Někdo podal žalobu na MS, takže MS určitě provedl nějakou špinavost. Ale když MS podá žalobu třeba na TomTom, který používá Linux, tak je žalobce automaticky mizera. Nezáleží totiž kdo koho žaluje, ale na které straně je MS (protože ten je automaticky špatný), nebo kde je open source či Linux (protože taková strana je automaticky ta v právu).

V mimosoudnim vyrovnani dal MS Digitalu 150 mil.

Dvoji metr je dan zkusenostmi.

Kdyz budu krast a vrazdit, taky mi povest gaunera nikdo neodpare a bude na me tak nahlizeno.

MS ma za sebou hromadu prasaren (Pirati ze Silicon Walley budiz lehkym uvodem) zatim co o TomTom nic takoveho nekoluje.

Ano, kdyz MS s nekym vyjebe, je podle mne spatny MS. Kdyz MS napadne TomTom, ktery pouzil FAT prave kvuli kompatibilite s Windows, je u me TomTom hlupak, ktery zbytecne riskuje a MS patentovy trol.

BTW, kdyz byl MS napaden Lucentem kvuli mp3, tak ac MS rad nemam, nebyl u me ten spatny. Jenom jsem se zasmal tomu, ze patentovy troll narazil na vlastni metode.

Ten samy dvoji metr pozoruji u Vas. Snazite se bagatelizovat, ze Cutler z VAX VMS prinesl kusy kodu, ale Linux kvuli udajnemu kopirovani z komercnich UNIXu (jak kdyz jsou uzavrene?) pranyrujete o 106.

Jste objektivni asi jako kovany komunista a divite se, ze tu mate protipol.

Kde jste se dozvěděl o USD 150M? Já se jen dočetl, že případ nikdy nebyl před soudem, obě společnosti uzavřely technologické partnerství, a MS za miliony dolarů vyškolil zaměstnance Digitalu a nakoupil DEC HW. Ty miliony jsou minimálně v případě těch školení spíš fiktivní, protože u školení je značný rozdíl mezi nákladovou a koncovou cenou.

Pirati ze Silicon Walley jsou pseudo-dokument. S realitou mají společného asi tolik, jako komixový film 300 s reálnou bitvou u Thermopyl. Zkuste se méně dívat na komixy, a víc studovat.

Cutler nepřinesl žádný kód z VMS. Vzhledem k tomu že NT jsou psané v C/C++, a VMS byl psaný v ASM, tak by to bylo i technicky nemožné. Naopak u Linuxu bylo prokázáno, že se části zdrojáků, jména proměnných a komentáře shodují s kódy z jiných unixů. Proces skončil na tom, že naprostá většina závadného kódu byla zřejmě už uvolněna pod BSD licencí (jinými slovy společnost SCO neprokázala, že by na ten kód měla práva).

U toho dvojího metru je to dost smutné. Když firma A například poruší duševní vlastnictví firmy B, tak je v právu prostě ta firma, která se věnuje open source nebo Linuxu. Když MS vymáhá své patenty, je svinstvo svá práva vymáhat, protože duševní vlastnictví je přežitý kapitalistický hnus. Kupodivu se duševní vlastnictví hned hodí, když někdo třeba poruší GPL. To je pak duševní vlastnictví hodné veškeré ochrany. On to není dvojí metr, ale prostá demagogie.

O 150M jsem se docetl ma blaskhole.sk. Kde jste se o vysledcich sporu MS x Digital docetl vy?

Argumentujete tady SCO a doporucujete mi, nekoukat se na komixy a vice studovat? Tohle nemuzete myslet vazne. Cela tahle habadura s SCO, ktere porad blabolilo o svem dusevnim vlastnictvi (za jiste financni pomoci od MS jen tak mimochodem) bylo jenom jakymsi komickym vystupem, ktery slouzil MS k sireni FUDu, ktery zase zkousel (zejmena usty pana Balmera) zkousel jinou taktiku a to zvastani o tom, ze Linux porusuje jakesi patenty MS. Taktne opomnel zminit, jake aby nahodou nebyl za hlupaka, nebo nemohl byt zjednana naprava a on tak neprisel o vitr z plachet. Fakt, ze zklapnul a je ted klid, mluvi za vse.

Ad dvoji metr: dusevni vlastnictvi s kapitalismem nema nic spolecneho. Jestli se me pokousite vratit poznamku, ze jste objektivni jako kovany bolsevik, tak tady strilite dost vedle.

Navic, kapitalismus je o konkurencnim boji, o maximalizaci zisku a minimalizaci nakladu, o volnem trhu.

SW patenty zbytecne zvysuji naklady na pravniky, protoze je v tech patentech bordel, a je patentovana kdejaka volovina (jako treba dvojklik). O prinosu k volnemu trhu lze rovnez pochybovat. Cili, sw patenty (ne svym principem, ale svou praktiskou realizaci) jsou kapitalisticke asi jako znarodneni.

SW patenty jsou jako jaderne zbrane, umi zatopit a vsichni je maji aby se vzajemne mohli drzet v sachu. MS napadnul TomTom a ten na oplatku napadnul jej. Ale prakticky prinos je uz davno tatam. Uz to neni o tom, ze spolecnost, ktera neco vymysli, a patentuje si to, ziskava vyhodu moznosti prodeje licence patentu a pouziti ve svych vyrobcich.

Kouknete se treba na patent, kdy si MS patentoval moznost ukladani dat v lidskem tele bez toho, ze by toto kdy dokazal. Proste nemaji o necem ani paru, jenom matne tusi ze by se to nekdy v budoucnu mohlo hodit. Ze neco takoveho vubec nemusi nidky vymyslet, zatimco firma, kterea by toto dotahnout do konce mohla se na to vykvakne cimz prijdeme o uzitecny vynalez (nebo v lepsim pripade k realizace dojde pozdeji), nebo to vymysli a realizuje, a pak je napadne a oskube MS, ktery nevlozil zadnou invenci ani usili do vyvoje. Jestli tohle je podle vas spravny pristup, tak se dale nemusime o nicem bavit, zaradim si vas mezi bezpaterni zaslepene krysy podporujici MS za kazdou cenu boz ohledu na dusledky a zivot pujde dal.

Ad, kdo je spravny a kdo ne: Mate problemy s chapanim delsich textu, nebo jste se dostal do argumentacni tisne.

Aha, blackhole.sk ;). Jinými slovy 150M je podle všeho nesmysl. Já jsem se dočetl to co jsem psal kdesi na inetu, zřejmě wikipedia.

Ano, aregumentuji procesem s SCO. Některé mýty prostě neodpovídají realitě. Například proecs s SCO skončil neúspěchem pro SCO, to je pravda. Jenže pouze z toho důvodu, že společnost SCO neprokázala, že by měla práva na kód z jiných unixů, který byl v Linuxu nalezen. V rámci procesu bylo ukázáno, že Linux obsahuje hlavičkové soubory, komentáře, proměnné i kusy kódu z jiných unixů. A to je prostě fakt. Dohledejte si fakta. Řeči o habaďůře, blábolení o duševním vlastnictví apod. jsou ten komix, který čtete namísto fakt. Podobným mýtem je firma Mironet, která údajně byla čistá jako lilie, a ošklivý MS se po ní vozil. Ve skutečnosti firma nebyla schopná minimálně půl roku (myslím že déle) potvrdit legálnost svých licencí, až jí nakonec velká voda odnesla účetnictví ;). Navíc byly nalezeny nelegální aplikace, ale nepodařilo se prokázat kdo je nainstaloval. Navíc byly špatně vyplněné údaje na povolení k jedné domovní prohlídce. Nebýt těchto nedopatření, skončilo by řízení úplně jinak. Ovšm komixové zpracování je trochu jiné ;)

Patenty jsou potřeba proto, aby měl autor inovace možnost dosáhnout návratnosti investice. Strávíte například 10 let vývojem ztrátové komprese zvuku (případ MP3), a investujete do toho velkou kupu peněz. Na konci někdo za víkend obšlehne výsledek 10 let vaší práce, protože obšlehnout je tak jednoduché. Proto je tu patent, který zaručí, že po dalších 20 let se s vámi musí obšlehávači bavit o ceně. Nebýt patentů, tak by nemělo smysl investovat do rozvoje technologií.
S podivem si platíte patenty v ceně telefonů, mikrovlnek, každého čipu, auta, dokonce oblečení (třeba některé typy zipů). Ovšem v případě IT jsou patenty hrozně špatně, protože... proč vlastně? Protože sde partička komoušů rozhodla, že oni nikdy za nic platit nebudou? Hmm...

Abychom si rozumněli, americké patentové právo potřebuje reformu. Patentovat tam lze kdejaký nesmysl, který nepřináší žádnou inovaci. Na tom se asi shodneme. Problém je, že vy nevidíte potřebu institutu patentu. To souvisí s tím, že neděláte business, nikdy jste nepracoval na něčem větším, a na vzduchem nelétaly miliony dolarů. Kdybyste takovou zkušenost měl, tak byste mluvil jinak. Argumentujete jako bezdomovec, který je proti soukromému vlastnictví domů.

Takze kdyz ja uvedu nejaky zdroj, je to nesmysl, ale kdyz vy uvedete, ze jste se kdesi (mozna na Wikipedii) cosi docetl, tak je to skalopevny argument.

Kdyz ja prohlasim, ze se MS prokorumpoval na ruzna mista, povazujete to za dost vazne obvineni a zadate zdroje, ale kdyz vy prohlasite zhruba stejne vazne obvineni ohledne Mironetu a SCO, zdroje informaci neposkytnete.

Kdyz ja napisu, ze sw patenty uz davno neslouzi svemu puvodnimu cili, vyjadrite svuj souhlas a dodate, ze je nutno reformovat americke patentove pravo. Pak ale jednim dechem dodate, neco, cimz svuj souhlas poprete. Dava to smysl? Nemuzete si ujednotit nazory a pristup? Nebo jste takhle "objektivni" umyslne?

Ja se pozastavoval nad neduhy patentu, nikde jsem netvrdil, ze nemaji vubec smysl. Podotknul jsem pouze, ze uz prestavaji slouzit puvodnimu ucelu ale pro vzajemne drzeni v sachu. Pripadne jeste slouzi patentovym trollum, mezi kdere MS diky svym silenym patentum na veci, ktere nedokazal, jednoznacne patri.

Koneckoncu, spor MS s Alcatel-Lucent ohledne MP3 je krasnou ukazkou toho, ze mam pravdu. Tady si myslim, ze v tom byl MS nevinne. Proste v licencich kolem MP3 byl bordel.

Jinak, ackoliv uznavam, ze patenty a prijem z nich, motivuji spolecnosti vynalezat, nemyslim si, ze bez nich by nebyla invence. Zminil jste MP3 a ja mohu oponovat, ze daleko lepsi ogg/vorbis patentovany neni.

OSS prichazi s dramaticky odlisnym obchodnim modelem nez je ten zazity. Je tak odlisny, ze jej patrne nikdy nepochopite, protoze jste svazan zazitymi konvencemi. Ale to je vas problem. Jestli si toto pripustite nebo ne neni ma starost.

Komunismus bych do spojitosti s vylozene svobodnou komunitou kolem OSS nedaval. Vidim to jenom jako snahu za kazdou cenu si rypnout. Idealne jeste stylem jednotnym s hlavnim kapem Ballmerem. Je to okate a trapne. A o tech bezdomovcich to je vylozene palba od boku a jeste hodne sejdrem.

Aby bylo jasno, komunisti maji daleko bliz k MS nez k OSS. Zatimco OSS vede ke svobode a ruznorodosti, MS se snazi sirit ohnem a mecem jako bolsevicka ideologie a vyrazne potlacuje svobodu vyberu.

Netrvám na přesnosti svých zdrojů. Zpochybňuji přesnost těch vašich ;)

Žádejte zdroje ve věci Mironetu, a dostanete je. Nejšíře se o tom psalo na cdr.cz. A opravdu nešlo o komix. http://www.cdr.cz/a/4541
Zdroje ve věci SCO: http://www.root.cz/zpravicky/shuttleworth-windows-7-je-pro-linux-prilezitost/264747/

A vaše zdroje ve věcech MS a korupce?

Zkuste říci, čím konkrétně popírám svůj souhlas s potřebou reformy patentového práva v US.

Vorbis byl od začátku psán jako alternativa tehdy již existujícího MP3 nezatížená patenty. Jde o reimplementaci ztrátové komprese zvuku. Zkuste si na jedné straně představit vývoj televizních technologií, a na druhé straně stavbu TV přijímače (v době kdy jsou takové věci běžně na trhu) způsobem, který neporušuje patenty. To druhé je samozřejmě daleko levnější. Navíc u Ogg/Vorbis zdaleka není jasné, jestli se ho patenty opravdu netýkají.

Open source přichází s obchodním modelem, který nemůže fungovat, protože zákazníci nemají povinnost platit za hodnotu kterou dostávají. Jednoduchá matematika říká, že support není schopen dodat ani zdaleka takové tržby/zisky, jako prodej licencí. Navíc je vysoce nemorální lidem dávat hodnotu bez patřičné úhrady, a nechat za ně platit někoho jiného (třeba ošklivou korporaci, která jistě ráda placením předraženého supportu zaplatí vývoj OS pro domácí uživatele).

Minimálně GPL jasně staví na ideologických základech komunismu. Navíc prakticky vylučuje business.

http://www.ecis.eu/documents/Finalversion_Consumerchoicepaper.pdf

Tady neco o prasarnach MS.

Dale se s vami uz nebudu dohadovat. Melete tu porad jako kolovratek casto odporujici si tvrzeni a lzi se zjevnym dvojim metrem. Taky to vypada, ze jste placeny full-time flamer. Ale to je vas problem. Ja za flamovani placen nejsem a diskuse s vami je pro me zbytecna ztrata casu.

GPL na komunismu rozhodne nestavi. To je blabol. Jestli si tam za kazdou cenu chcete hledat nejake pralalely je vase vec. Nejspis i nejake najdete. Ale to neni problem ani u MS.

GNU a GPL stavi na zkusenosti s UNIXem. Ten mel byt volne dostupny vsem, ale nebylo to pravne osetreno a tak si jej privlastnily ruzne firmy (mezi nimi i to vase SCO). GPL je prave reakce na toto. Aby se neco takoveho vickrat neopakovalo.

Jestli nutne potrebujete pripodobnit GPL ke komunismu tak se do toho klidne dejte. Ja se te vasi snaze budu akorat smat.

Ale pak se nedivte, kdyz MS prirovnam k distributorum drog (warez verze, kterou v podstate schvalujete, ala prvni davka je vzdycky zdarma) nebo k nacisticke ci komousske ideologii ci podobnemu svinstvu. A budu mit stejnou pravdu jako vy.

Tak si to tu uzijte. Aspon ze nelezete na abclinuxu. Ackoliv, tam existuje (narozdil od roota) na podobne trolly spolehliva medicina v podobe blokace.

Ten hanopis který popisujete jako "prasárny MS" popisuje běžný konkurenční boj. Konkurenti nejsou kamarádi nebo spoluhráči. Kdybyste věděl, jak vypadá konkurenční boj v zákulisí supermarketu kde nakupujete, lezly by vám asi oči z důlků. Jalp salónní expert na ekonomiku a hospodářskou soutěž bohužel nemáte žádnou představu o stavu věcí.

GPL na komunismu naopak zjevně staví. Je to společná káď, do které všichni nahází svůj kód, a pak si berou podle potřeby. Jeslti tohle nevidíte, tak si lžete do kapsy.

Nějaký zdroj pro tvrzení, že UNIX měl být původně volně dostupný všem? A co by se jako nemělo nikdy opakovat? Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje.

Váš přístup k diskusi je zjevně takový, že musí všichni vzývat Velkého Tuxe, jinak je potřeba je ukamenovat, nebo jim alespoň zakázat přístup. To je také přesně v duchu komunistické tradice.

To neni hanopis. To je soupis prohresku MS.
MS se prasarnami proste proslavil. o, ze vam to nevadi me neprekvapuje. Ohebnost vasi patere tu predvadite pohustu.

Vy, jakozto prachobycejny tluchuba si muzete sva vysvetlovani vetknout kam je ctena libost.

GPL stavi na myslence svobodne spoluprace. Ze to vy nazyvate komunismem je vase volba. GPL je spise mirne rizena anarchie. Kazdy muze brat dle libosti za urcitych podminek.

To neni komunismus. Komunismus sice hlasa, kazdemu dle potreby, ale jinak se od anarchie dost lisi. Zejmena v nasazeni restriktivnich slozek, ktere hlidaji univerzalni spravedlnost. Toto u GPL neni. Clovek muze porad prat a nemusi nic davat. Jenom si nemuze privlastnit a zpenezit cizi vytvor (coz MS asi hodne stve, proto tak na GPL nadava).

Zdroj o UNIXu se mi vypatrat nepodarilo. Jeste to zkusim pohledat.

"Že lidé kteří autoři píšící SW mohou za své dílo vyžadovat platbu? Zajímavý koncept, akorát nefunguje."

Tomuhle nerozumim. Asi jste se trochu zamotal. Bylo to mysleno tak, ze spis podle vas nefunguje obraceny koncept?

Nemelo se opakovat to, ze nekdo neco napise a nekdo jiny si to privlastni.

Vas pristup k diskusi je presne takovy jak jste popsal vy me. Nepripustite ani trochu pravdy svemu oponentovi, protoze vite, ze pak je vse ztraceno. Snazite se vytvorit mou karikaturu, ktera ovsem ve zkutecnosti popisuje vas, a tu pak zesmesnit. Jak primitivni.

To vy tu do nebes vynasite technologie MS a vsechno ostatni je podle vas primitivni, nepouzitelne a podobne ackoliv skousta lidi ma presne obracene zkusenosti.

Ja nikomu pristup nikam nezakazuju. Blokace, jak je implementovana na abclinuxu, nikomu v nicem nebrani. Proste jenom blokovany neni pro blokujiciho videt. Troll pak zajde na ubyte, protoze ho nikdo nebude krmit. To je cele. Klidne si bezte kam chcete. Jednou si vas bloknu a bude svaty pokoj.

Komunismus, jestli to nevite, nebranil ve vstupu ale v odchodu. Stejne jako MS a jeho vendor lock-in. A kdo je pak komunista? To spise vy mate v Redmondu UV.

Na začátku musím říci, že mě nezajímáte jako člověk (no offence), a nesnažím se vytvořit vaší karikaturu. Prostě jen nesouhlasím s vašimi názory. Čím víc budeme diskutovat ve věcné rovině, a čím méně se budeme zabývat osobními nesmysly, tím lépe pro všechny. OK?

Ještě jednou k hanopisu na MS: to nejsou prohřešky, ale běžný konkurenční boj.

Když napíšete aplikace za použití GPL kódu, musíte *svůj* kód uvolnit pod GPL. To prakticky vylučuje si za aplikaci nechat zaplatit, protože už první zákazník může aplikaci libovolně šířit. Přitopm nejde o ochranu původního kódu, protože ten je možné dál šířit. Jinými slovy GPL vás nutí hodit svůj kód do společné kádě, jakmile se stanete součástí komuny. Z té kádě si potom mohou ostatní nabrat dle potřeby. Jestli tohle není komunistické, co potom je?

Ano, text se mi minule zamotal. Není mi ale jasné, kdo si u unixů co neprávem přivlastnil. Minimálně verze UNIXu napsaná v C (původní dílo bylo v ASM) byla napsaná za peníze AT&T, a autoři dostali zaplaceno. Od AT&T potom licencovala řada firem, včetně Microsoftu.

Mě je jedno, v čem budete psát SW. Ale .NET je standardizovaný, takže jako osoba ctící standardy jistě půjdete do C#, a ne třeba do nestandardizované Javy, PHP či Pythonu.

API OpenGL je určené pro C, ne pro C++. Samozřejmě ho lze používat z C++, ovšem je to podobně nesmyslné, jako používat string.h v C++ kódu.
U OpenGL můžete volat funkce jednotlivě, a OpenGL požadavky předá kernelovému driveru až ve větší dávce. U Direct3D se marshalling (který tam musí být v každém případě) řeší tak, že voláte API s dlouhým seznamem vykreslovaných polygonů, a ten se předá kernelovému modulu najednou. to je přesně věc, kterou hry potřebují.
Faktem je, že většina implementací OpenGL byla minimálně v době uvádění Direct3D daleko pomalejší. Navíc OpenGL API je pro vývoj her dost nevhodné, a neřeší řadu aspektů problematiky.

DirectX je o hrách, a tam je SW rendering pomocí OpenGL i Direct3D nesmysl. Obojí je pomalé, a ani jedno se ve hrách nikdy nepoužívalo. Naopak hry prováděly SW rendering ve vlastní režii.

Tzv. vendor lock-in je vždy a všude. Když si koupíte UltraSPARC HW od Sunu, můžete na něm běžet jen Sun Solaris a řadu enterprise aplikací (a možná ještě úspěšně zkompilovat a možná i nabootovat Linux, což je k ničemu, takže to můžeme ignorovat). Přechod na jiný HW znamená veliké náklady. Když má firma stovku aut Škoda, je přechod na Fiat také veliký problém. Dělá to z koupě firemní Škodovky komunismus, protože jde o vendor lock-in? Asi ne.

To není problém nadstavby jádra, ale problém licence. Když umožníte, aby se ke stanici s licencí za USD 100 připojilo 200 uživatelů s grafickými terminály, jak potom budete prodávat licence serveru?

Když jsme u toho, tak na unixech je X11, což je v porovnání s RDP naprostá tragédie.

Proč 200? Naprosté většině uživatelů by stačilo, kdyby se tam mohl připojit jeden lokálně a jeden vzdáleně (aby při vzdáleném přístupu ten počítač nebyl doma úplně na houby) a nemuseli kvůli tomu kupovat serverovou licenci za deset tisíc.

Srovnávat X11 s RDP? X11 je okenní transport (se všemi nevýhodami z toho plynoucími jako velká datová náročnost a pomalá odezva), RDP je frame buffer transport. Když už chceš něco srovnávat s RDP, tak VNC RFB.

Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

RDP NENÍ frame buffer transport. RDP driver na straně serveru (zařízení kde běží aplikace) se dohodne s klientem (zařízením kde se zobrazuje) na sadě podporovaných grafických primitiv. GDI poté kreslí na RDP zařízení pomocí dohodnutých primitiv stejně, jako by kreslilo na grafické kartě. Je to takhle od první verze RDP. Je ale pravda, že někteří neoficiální RDP klienti (pro DOS, možná pro Linux) podporují prakticky jedinou operaci, a to vykreslení bitmapy. To ale není problém RDP.

Osobní počítač je pro jednoho uživatele, a ten může pracovat na místě nebo vzdáleně. Tolik idea za licenční politikou MS.

Tak proto poskytuje osobní licence pro až 3 uživatele :)

X11 bude proti rdp tragedie, az mi rdp umozni vzdalene spustit jednotlive aplikace i s tim, ze mi mezi nimi bude fungovat kopirovani textu prez schranku.

Pak se muzeme o necem bavit. Do te doby je pro me o nicem RDP.

RDP umí vzdáleně pustit jednotlivé aplikace. A umí nejen kopírovat text před schránku, ale také kopírovat objekty přes schránku (bitmapy, formátovaný text, buňky Excelu ap), přesměrovat audio a tiskárnu na klientský počítač, podporuje přihlašování pomocí čipové karty, a je uživatelsky rozšiřitelný o nové vlastnosti. Také je to úsporný protokol, který lze úspěšně provozovat i přes dial-up nebo GPRS/EGDE.

Co je pro vás o ničem je nezajímavé. Zajímavé je, že řada firem používá Windows terminálové servery, a grafické terminály třeba od Wise. Unixy na terminálových serverech nevidět.

MS jeste porad neumi viceuzivatelske desktopove OS??!!

Víceuživatelský desktopový systém jsou jakékoliv NT. Možnost více GUI sessions najednou mají od NT 3.51 s Citrixem, od NT 4 TS v ceně. Samozřejmě jen serverové verze.

Vy s Billem spite? Nebo mate jeho plakat na stene?

Samozrejme mi tu nikto nebude veriť, ale skúsenosť (moja aj kolegov) s Vistami je, že programy spúšťajú mimoriadne rýchlo a pracuje sa v nich mimoriadne príjemne. Jediné, v čom sa ich pomalosť prejavuje, je bootovanie. Samozrejme, ide o Visty na hardvéri, ktorý vznikol približne v dobe SP1. Verím, že na slabom hardvéri môže Vista dosť otravná. Ale to je vec, ktorá vo Windows platí už roky - nikdy nemalo veľký význam upgradovať Windows na staršom PC. Koniec-koncov, načo aj? Veď ešte dnes 7 rokov staré XP 99% užívateľov stačia - najnovšie verzie programov bežia aj na nich, ovládače pre hardvér z rokov 2001-2008 sú k dispozícii... Windows skrátka už roky stojí skôr na modeli "s novým PC nový OS".
To, čo píšem asi ani tie spomenuté benchmarky nevyvracajú. OS je vždy navrhnutý pre určitý hardvér. U Linuxu napr. v rokoch 2002 -2004 žiadna distribúcia nedosiahla ani len porovnateľnú rýchlosť s W98 (rýchlo som zistil, že pokus predĺžiť životnosť starého W98 PC nainštalovaním Linuxu nemal nikdy cenu), a zato netvrdím, že W98 bol lepší než Linux 2002-2004. Nebol, nespĺňal bezpečnostné požiadavky tej doby. Ale riešiť sa to dalo len kúpou nového PC...

Neni to jedno, jak dlouho aplikace nabiha? Zalezi spis na tom, jak potom bezi. Vetsinu casu u pocitace travite pouzivanim aplikaci, ne jejich spoustenim.

tú rýchlosť spúšťania aplikácií uviedol ako príklad Cleb. Samozrejme, vo Viste tie aplikácie aj normálne pracujú a oproti iným OS má GUI jednu dobrú vlastnosť - okamžitú odozvu aj u aplikácií, do ktorých som trebárs hodinu nesiahol.

Že v XP je to 0,22 sekundy a v Ubuntu 0,27 sekundy :)

To jsou rádoby vtipné poznámky bez vztahu k realitě. Jinak byste věděl, že Vista používá volnou paměť jako cache. Jenže protože neumíte přeluštit pár hodnot v Task Manageru, tak holt nevíte.

Drahy LO, vsiml jste si toho smajliku? Jinak HW narocnost Vist je neoddiskutovatelna, nadava na ni kdekdo. To, ze pamet se vyuziva mimo jine i uzitecne na cache, na tom nic nemeni.

1GHz CPU a 1GB RAM pro Vista Premium Ready. Jsou to fakt nějaké extrémní HW nároky?

A jak to na tehle masine slape?

Moje sestava, ktera bez problemu rozbeha Half-life 2 i Medieval: Total War 2 na 1280x1024 na max detaily, compiz na ni sviha jak z praku i s kdejakymi efekty (jako treba motion blur, coz je sice na prd efekt, ale ja ho taky uvadim jen jako ukazku hw pomerne narocneho efektu) byl nejakym testem na strankach u Nvidie ohodnocen prachbidne.

Šlape. Osobně bych doporučil 4-8GB paměti, protože je dnes směšně levná, a pochopitelně to zlepšuje odezvu systému.

Že vám sestavu na které běžíte hry X a Y ohodnotil test (nebo benchmark?) na stránkách firmy Z tak či onak, to je dost o ničem.

Compiz je jen kompozitní desktop. Aplikace používají SW rendering do kusu paměti, který později Compiz použije jako texturu. S WPF ve Vistě to nesnete srovnání.

Co umí WPF ve Vistě navíc oproti Qt4 + KWin4 (nebo Compiz), že to musí o tolik víc žrát výkon? Něco jako povinnou správu barev, kterou stejně většina uživatelů nevyužije a jen to zdržuje? (v KDE je také správa barev, ale volitelná, aby to nežralo, pokud to nepotřebujete)

Ale ale najednou ma KDE spravu barev, nejste dnes nemocny?

Já? Proč?

WPF komponuje i obsah oken pomocí HW akcelerace. HW akceleruje také ClearType, antialiasing a rastrování fontů. Správa barev ve skutečnosti nezdržuje, a je důležitá pro zobrazení prakticky čehokoliv. KDE nemá plnohodnotnou správu barev, jen pár velmi primitivních funkcí pro převod barevných prostorů.

WPF není pomalejší, než Compiz. Naopak umí většinu aktivit přesunout na GPU. Jen vyžaduje grafickou kartu s podporou patřičných akceleračních technik (pixel shader 2.0 nebo lépe 3.0, graphics memory bandwidth nejméně 1600 MB za sekundu, WDDM driver).

WPF komponuje i obsah oken pomocí HW akcelerace. HW akceleruje také ClearType, antialiasing a rastrování fontů.

2D i 3D HW akceleraci vykreslování včetně antialiasingu a vykreslování fontů umí Qt taky, dokonce kvůli tomu nějakou dobu nefungovaly KDE na určitých nVidiích, protože měly zabugované ovladače.

Správa barev ve skutečnosti nezdržuje, a je důležitá pro zobrazení prakticky čehokoliv

Tvůj vlastní citát, že správa barev Windows zpomaluje, a proto je wine rychlejší

Obzvláště důležitá je na té většině HW (hlavně monitorů), který správu barev nepodporuje, že? :)

WPF není pomalejší, než Compiz

V tom případě co ty Wokna pořád dělají, že je to tak pomalé oproti Qt + Compizu, když i to WPF je rychlejší? :)

KDE nemá plnohodnotnou správu barev, jen pár velmi primitivních funkcí pro převod barevných prostorů.

KDE má plnohodnotnou správu barev pomocí ICC profilů a ICC profily podporuje i X11 server. Akorátže když se nepoužívají, tak nezdržují.

Hm, budu muset aktualizovat znalosti Qt. Já se díval naposledy rok poté, co vyšla Vista. Jenže se obávám, abyste nebyl mimo vy, viz níže. Máte alespoň nějaký zajímavý link k věci?

Správa barev zpomaluje pokud je potřeba provést převod. Pokud jsou použité profily stejné, převod není třeba. By default je vše nastavené na sRGB. Zpomalení odpadá, když kreslicí plocha nepoužívá správu barev, což je třeba případ her.

Proč mi linkujete dokumentaci digiKamu, sekci o ICC profilech? Ukažte mi to zajímavé - Qt API pro práci s barvami. Windows umí high dynamic range s více než 16 bity na kanál, podporu 6 barevných kanálů atd. Qt 4.0 umí RGB, CMYK a HSL s absolutními převody bez podpory profilu, s 8 bity na kanál. A color management dnes opravdu nespočívá v nastavení korekce pro převodník grafické karty ;)

Kreslící systém Qt se jmenuje Arthur a umí používat OpenGL i X Render, oboje HW akcelerované (pokud to HW umí, jinak se použije frame buffer) a to ve všech verzích Qt 4. O tom, že kvůli tomu KDE nefungovaly na nVidiích, psal i Root.

Dokumentaci k digiKamu jsem linkoval proto, že tam je hodně dobře popsané, jak color management v KDE funguje (Qt color management asi nepodporují, nezjišťoval jsem). 16 bitů na kanál, 6 barevných kanálů - proč by to měl řešit operační systém? Tohle používá snad i Notepad a Internet Explorer z nějakého zvláštního důvodu? V Linuxu tohle podporuje třeba knihovna lcms (tu používají třeba ty KDEčka), ta umí i 7 barevných kanálů ;)

No né. Qt verze 4.5 implementuje něco, co se velmi vzdáleně podobá GDI z doby před 15 lety. Pěkné, jenom ty back endy by měly mít společný interface, jako na Windows drivery zobrazovacích zařízení. Také je škoda, že se to řeší v Qt, v GTK, X11 serveru, a kdo ví kde ještě. Ještě větší škoda je, že podle řady uživatelů to v KDE4 běhá hůř než špatně.
http://www.root.cz/clanky/kdy-bude-4-pouzitelne/

Ta dokumentace nepoposuje ni konkrétního, jsou to obecné řeči o color managementu. KDE je postavené na Qt, a bez color managementu v Qt to asi nepůjde. Ale rád si nechám nalinkovat konkrétní API řešící color management v KDE. Já ho nenašel.

16+ bitů na kanál by měl OS podporovat proto, aby aplikace mohly používat 16+ bitů na kanál. Říká se tomu HDR, a grafici to mají rádi. Když platforma podporuje 8 bitů na kanál jako Qt, vypadá to s HDR bledě.

No nevim jestli Windows 95/NT umely hw akceleraci desktopu a Cleartype.

Ad grafici: No, ILM, Weta a dalsi maji na Linux dost rozdily nazor od vaseho. Mam tendenci verit spis jim, nez vam.

Ani jejich tvorba nevypada moc amatersky.

Qt to umí od nějaké prastaré verze, vykreslování přes primitiva umělo i Qt 2.3 (starší dokumentaci jsem už nenašel). Qt 4 k tomu přidalo "pouze" abstrakci backendu. V Linuxu se to řeší v X11 serveru (přes XRender), ty další způsoby implementace jsou hlavně pro multiplatformní vykreslování, případně lepší HW akceleraci při zapnutí compositingu.

KDE toho umí spoustu, co Qt neumí, a nepotřebuje k tomu podporu v Qt. Dost Qt technologií také původně vzniklo v KDE a do Qt bylo dodáno až později (třeba Phonon, ThreadWeaver nebo SVG) a některé se do Qt zatím nedostaly (třeba Solid). Ta technologie pro color management v KDE se jmenuje Pigment a do Qt se také ještě nedostala.

Ano, mluvím o té abstrakci back endu. A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu. Samozřejmě by bylo zajímavé vědět, co ta knihovna umí. Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?). I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení. Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.

Ano, mluvím o té abstrakci back endu.

Napsal jsem to špatně, Qt mělo vždy abstraktní backend (QPaintDevice a odvozené třídy), změnil (zjednodušil) se způsob, jak si napsat vlastní.

A jak jsem psal, ještě by to chtělo standardní interface na druhé straně, podobně jako mají zobrazovací zařízení ve Windows standardní interface.

OpenGL vám nepřijde jako standardní? No jo, není to GDI, Direct3D ani jedné verze a ani WPF. Kolik vlastně mají Windows standardních interface?

Pigment je color management library pro KOffice, a je v kontextu nezajímavá stejně jako třeba nějaká knihovna WordPadu.

KOffice je jeden z modulů KDE. KDE má na rozdíl od Windows modulární knihovny, ne jeden velký všudypřítomný moloch. To je co? :)

Bohužel jsem nenašel žádnou dokumentaci (existuje vůbec?).

Stačí umět alespoň trošku hledat v Googlu

I z toho linkovaného popisu je ale zjevné, že třída KoColor zajistí správu barev jen pokud jí aplikace použije, a pokud explicitně provede převody před každou operací kreslení.

To je snad logické. Pokud bude někdo kreslit v true color RGB, tak nemá cenu to mapovat na 6 kanálů po 24 bitech, ale stačí provést jednoduché mapování, které podporuje Xcms.

Jaké explicitní převody? Prostě tu třídu používá úplně stejně jako QColor.

Srovnejte s Windows, kde má color management každá aplikace na každém kreslicím povrchu.

A ve naprosté většině případů úplně zbytečně.

A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS? Ve Windows mají všechny zobrazovací zařízení prakticky stejný interface, ať jde o grafickou kartu, Remote Desktop, tiskárnu, plotter, nebo cokoliv jiného.

Windows mají GDI (pro Win32) a WPF (pro .NET). Obojí pracuje s drivery zobrazovacích zařízení.

To, tak ten link na Pigment jsem našel také. Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev. Převod do 6 kanálů po 24 bitech není podmínkou pro funkční správu barev. A správa barev rozhodně není zbytečná. Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI. Beze správy barev, pomalé, ale hlavně že něco vůbec je.

A pro tisk se používá také OpenGL? ;) Nebo je to prostě zmatlanina, kde se pro každé výstupní zařízení používá úplně jiná code path? Jednou OpenGL, jindy GDI, pak zase CUPS?

Pro zobrazení je OpenGL, pro tisk CUPS. Jaksi tisk neumí grafickou akceleraci, tak nemá smysl tam podporovat grafickou akceleraci - ale to si stejně řeší Qt samo ;) GDI je Windows-specific a Linux jej nepoužívá.

Jenom jsem nevěřil, že by tohle mohla být dokumentace. Holt na Linuxu jsou jiné standardy.

Je to dokumentace, není to návod, jak se naučit programovat, jako je MSDN, navíc se spoustou docela vhodných věcí vůbec nedokumentovaných (např. si pamatuji flagy ve STARTUPINFO jako STARTF_MONITOR).

Pokud něco kreslíte v true color RGB, tak samozřejmě má smysl používat správu barev.

Ale úplně stačí jednoduché mapování, jako dělá Xcms.

A správa barev rozhodně není zbytečná

Jistě, ono je hrozně důležité, aby se video z YouTube zobrazilo barevně úplně přesně ;) Mimochodem nikde jsem nepsal, že by správa barev byla zbytečná, psal jsem, že pro naprostou většinu aplikací (a uživatelů) je zbytečná, protože stejně nespouštějí Photoshop na monitorech Eizo a netisknou na plotteru.

Ovšem uživatelé unixů jsou rádi, že mají vůbec nějaké GUI.

Dobrý vtip, X Window System je stejně starý jako Windows.

Qt podporuje řadu výstupů (včetně GDI), které mají každý naprosto odlišný interface. Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API. Pigment v distru vůbec nemusí být, nebo může být v příští verzi KOffice nahrazen čímkoliv jiným.

Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)

Grafická karta (i s 3D akcelerací) a tiskárna mohou mít stejnou strukturu driverů, a lišit se sadou podporovaných operací. Ale protože jde o Linux a o bordel, tak to vypadá, jak to vypadá.

Pořád lepší než pevně omezený počet GDI objektů (takový system-implemented DoS) ve Windows (a to i Vista!) oproti počtu omezeného jen volnou pamětí v Linuxu.

Overflowing GDI capacity can affect Windows itself, preventing new windows from opening, menus from displaying, and alert boxes from appearing. The situation can be difficult to clear and can potentially require a forced hard-reset of the system, since it prevents core system programs from functioning. For example, forcing a frozen process to end using the Task Manager normally makes an "Are you sure" alert window appear. With no free GDI, Windows just beeps an error and the alert choice does not appear, so the GDI-overflowing processes cannot be terminated.

Mimochodem jak jsem se dočetl v MSDN, tak GDI+ umí jen 32bitové ARGB, takže pro vícekanálové barvy musíte stejně použít něco jiného, a ve Windows Vista není ani GDI ani GDI+ akcelerované. Děkuji, nechci.

To je automaticky generovaná sjetina ze zdrojáku, ne dokumentace. Navíc je to dokumentace části zdrojáku KOffice, ne veřejného API.

Je to dokumentace veřejného API vygenerovaná ze zdrojáků. V Linuxu je běžně generována dokumentace z Doxygen komentářů ve zdrojácích, protože se tím snižuje pravděpodobnost, že dokumentace neodpovídá API.

Nedokumentované věci jsou obecně nedokumentované proto, že nejsou veřejným API. Když je použijete, tak se nedivte pádu aplikaci po aplikaci patche, service packu nebo upgradu Windows.

Otázka zní: lze stejné funkcionality dosáhnout i dokumentovanou cestou? Odpověď je bohužel (většinou) ne. V Linuxu je dokumentované i neveřejné API jednoduše z toho důvodu, že není problém zjistit verzi Linuxu a jestli to API podporuje a podle toho funkcionalitu použít nebo nepoužít.

Jednoduché mapování stačí pro některé věci, pro jiné ne. Navíc je správa barev potřeba pro každý kreslicí povrch. Jinak budete mít fotku zobrazenou v jedněch barvách v grafickém editoru, v jiných v Office (protože používá jiný color management), ještě v jiných prohlížečce obrázků, a v jiných na výtisku (a dost možná budete mít i různé barvy výtisku z různých aplikací).

Vy tady pořád děláte, jako kdyby pokročilou správu barev používal každý BFU a proto musela být všude. Pokud vím, tak ji používají většinou jen grafici a těm stačí, když je nastavená v grafickém editoru (přitom některé grafické editory pro Windows stejně raději používají vlastní správu barev). Navíc v Linuxu všechny běžné správy barev umí ICC profily, které lze načítat přes Xka nebo CUPS, takže není problém to nastavit jednou a mít nastavení ve všech aplikacích stejné.

X Window System je stejně starý jako Windows, ovšem prvních deset let se naučil jen xclock a xterm ;)

A ten váš oblíbený Motif ;)

Windows mají limit 65k handles na session, a by default 10k handles na proces (lze zvýšit až na 65k). Ovšem jsou to tak vysoké limity, že typicky dřív dojde k vyčerpání paměti. Jinými slovy než začnete psát nesmysly o DoS, zkuste si alespoň pročíst zdroje.
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms724291(VS.85).aspx

GDI+ je starý interface, WPF je nový interface. GDI a GDI+ mohou být ve Vistě akcelerované, pokud nepoužíváte Aero. Když ho používáte, tak GDI podobně jako kompozitní desktopy na Linuxu SW renderují "do textury", a pak desktop manager ty textury honí po obrazovce dle libosti. Ovšem 1) odpadá velká většina případů refreshe obsahu okna aplikací, což výkonu pomáhá, 2) týká se to jen GDI aplikací, ne WPF aplikací.

Ano, dokumentace je na Linuxu běžně jen sjetinou definice interfaců a komentářů u nich. Příšerné. Chápu, že opravdová dokumentace by stála daleko více peněz. Navíc nejde o dokumentaci žádného veřejného interface, ale součásti KOffice.

Neveřejné API nemá aplikace používat. Cokoliv jiného je prasárna. Víc k tomu snad není třeba říkat.

Správu barev opravdu ve Windows používá každý. Na Linuxu jen aplikace, které jí explicitně podporují, a to ještě každá jinak. Děkuji, nechci.

Windows mají limit 65k handles na session, a by default 10k handles na proces (lze zvýšit až na 65k). Ovšem jsou to tak vysoké limity, že typicky dřív dojde k vyčerpání paměti

Jó, to jsem se při vývoji pro Windows předsvědčil už mnohokrát. Grafika se nekreslila, ale paměti bylo dost.

Když ho používáte, tak GDI podobně jako kompozitní desktopy na Linuxu SW renderují "do textury", a pak desktop manager ty textury honí po obrazovce dle libosti.

V Linuxu i tohle je (bývá) akcelerované. Některé ovladače s tím ale mají problémy.

týká se to jen GDI aplikací, ne WPF aplikací

A proč se to GDI aplikací týká? Co ta pověstná zpětná kompatibilita? :)

Ano, dokumentace je na Linuxu běžně jen sjetinou definice interfaců a komentářů u nich. Příšerné. Chápu, že opravdová dokumentace by stála daleko více peněz.

Co je v té "opravdové dokumentaci" navíc, co nejde zapsat do Doxygenu? Maximálně nějaký návod, jak programovat. Ten ale do dokumentace nepatří.

Navíc nejde o dokumentaci žádného veřejného interface, ale součásti KOffice.

KOffice je jeden z modulů KDE a jeho interface je veřejný. Je stejně veřejný jako třeba Solid, Phonon nebo Plasma. To, že si je pletete s WordPadem, za to KOffice nemůžou.

Správu barev opravdu ve Windows používá každý. Na Linuxu jen aplikace, které jí explicitně podporují, a to ještě každá jinak.

Neměl jsem na mysli aplikace, ale uživatele. Proč MS dělá něco, co naprostá většina uživatelů nevyužije a tedy se to vlastně nevyplatí? Myslel jsem, že tak neefektivně se chová jen OSS :)

Implementace je sice jiná, ale nastavení stejné.

Takže jste psal aplikace s masivními resource leaks? A ještě se tím chlubíte? Doporučení: používejte nějaký managed jazyk typu C# nebo .NET. Zjevně to ušetří problémy nejen vám, ale i uživatelům aplikace.

Co "i tohle" bývá v Linuxu akcelerované? Ve Windows WPF akceleruje mimo jiné rendering fontů (to umí i Linux, když je pěkný den a ovladače mají náladu), ClearType, antialiasing, skládání obsahu oken z 3D primitiv, efekty v okně (třeba odraz grafiky na "zrcadle") atd.

Zpětná kompatibilita u GDI netrpí. Ta totiž nespočívá v tom, že když naučíte systém něco nového, tak to automaticky umí i staré aplikace.

V dokumentaci měly být popsané minimálně koncepty a příklady použití. Jestli chcete vidět opravdu kvalitní dokumentaci, podívejte se na MSDN Library.

KOffice není veřejné API KDE, je mi líto. Podobně importní filtry WordPadu nejsou součástí win32 API.

Všichni uživatelé GUI využijí správu barev. Nebo myslíte, že je lepší zobrazovat barvy všude prasecky jako ve výpočetním středověku, vyjma pár vybraných aplikací? Asi ne.

Jiná implementace, jiné výsledky.

Win7 jsou v podstatě přeleštěná verze Visty. Hlavně ale MS nezanedbává PR, takže naprostá většina reakcí vyznívá pozitivně. U Vist šlo hlavně o nezvládnutí PR.

U flash paměti můžete nastavit, jestli budete optimalizaovat na rychlé odebrání HW (synchronní zápisy), nebo na výkon (write cache, je nutné disk odpojovat přes dialog).

Nemyslite, ze u Visty je toho vice, co nezvladli, nez jen PR?

to hovoríte ako skúsený užívateľ Visty? ;-)
Vista skrátka nie je taký marketingový trhák ako XP. Ale úspešnosť sa striedala často. Napríklad W2k, ktoré dnes mnohí chvália, tiež neboli príliš úspešné - kopa ľudí sa nimi cítila obmedzovaná a držala sa radšej nie príliš bezpečných W98 alebo ME (tie zas neboli takým prepadákom, ako dnes mnohí veria). A trhákom sa stali XP, ktoré, podľa mňa, boli len "preleštenými" W2k. Dostali modernejší vzhľad, dostali pár možností zjednodušiť pár "najotravnejších" dialógov, a bolo...

Podivejte se na roadmapu Visty a na to co z ni zustalo :-D. Snad ji MS nesmazal a pokud ano v google cache by porad mohla byt.

Konkrétně?

WinFS?

Jestli je to jediná věc, tak je to dost nuda, ne?

WinFS byla zajímavá myšlenka. Data by se ukládala do něčeho podobného klasickému DMS. Problém je, že by aplikace musely používat nový interface, a uživatelé by měli ty samé problémy, jako u DMS systémů. Nakonec se ukázalo lepším řešením indexovat FS.

Jediná věc to není, dále si vzpomínám na Palladium, nahrazení My Music a My Video za virtuální složky a UEFI (objevilo se až se SP1). Určitě by se toho našlo daleko víc.

Tedy konkretne za to, ze se Paladium nepovedlo (a doufam, ze nikdy nepovede) bych MS akorat pochvalil. Mohlo by to totiz dopadnout i tak, ze by se vyrabela PC, ktera umi spustit akorat Windows. Linux by odmitala spustit z duvodu absence digitalniho podpisu a cena HW z popelnice z doby pred Paladiem by se vyvazoval zlatem. A pokud by i Linux nakrasne bezel, nebezely by aplikace neschvalene MS. Treba ty, co si napisete sam. Tez by nekdo mohl kdykoliv rozhodnout, co se svym pocitacem smite delat. Ze jiz nespustite aplikace A, neotevrete dokument D... Jiz za pouhou myslenku tohoto druhu by cele vedeni MS melo byt napichano na hrube otesane kuly.

Palladium nemohlo zabránit spouštění Linuxu a dokonce Linux umí používat TPM čip a ve vývoji je i trusted computing (samozřejmě ne tak restriktivní jako u Windows). Palladium samo o sobě nemůže limitovat vůbec nic - to dělá až operační systém. Ale souhlasím, v případě Windows by to (pokud by MS opravdu implementoval všechny ty super featury, o kterých tolik básnil) asi byla katastrofa.

No, tim bych si prave nebyl tak jist. Na to by totiz musel Linux mit podepsany zavadec a podepsane kdeco, jinak by ho mobo mohlo odmitnout spustit. Podle clanku z doby, kdy se o Palladiu mluvilo, to tak vypada. A zajimalo by mne, kdo by neustale platil za elektronicke podpisy kazdeho distra Linuxu a eventuelne kazdeho update.

Můžete si všimnout, že ve Windows jsou podepsané skoro všechny binárky, které MS distribuuje. Elektronicky podepsat těch pár zavaděčů Linuxu by byla velmi levná záležitost, a následné podepisování binárek by bylo v režii výrobce distra (jako dnes). Ovšem TPM je dobrý k něčemu úplně jinému. Představte si, že potřebujete na stroji uložit třeba privátní klíč. Uložení na disku z principu není bezpečné (stačí vyškubnout disk), kdežto uložení v TPM být bezpečné může.

Uzivatel Visty tedy rozhodne ne. Vista mi nesmi prez prah.

W2k mozna byly na Windows naprosto uzasne, ale ja z nich na vetvi nejsem. Jeste nejake v baraku jsou a takova slava to zase neni. Ale rekneme, ze jsou pomerne spolehlive.

XP jsou mozna jen prelestene W2k, ale chovaji se prece jenom o neco decentneji a clovek se u nich mene rozciluje. Ten modernejsi vzhled ve styly Teletubiez je na nich ta nejmene zajimava vec, ktera se nastesti da vypnout.

To jsou silné řeči o korupci. Samozřejmě jde jen o takové tušení, a žádné důkazy nemáte. Tak už to bývá. Já naopak na vlastní oči viděl dodavatele profi unixů, jak za objednávky HW například zvou konkrétní lidi na "semináře" do USA.

Problém je v tom, že Canonical těžko může vydělávat, když svůj produkt nabízí zdarma. Kde nejsou tržby, není zisk. Shuttleworth by to měl vědět. Zároveň by měl vědět, že neexistuje možnost Linux zpoplatnit, protože tu je věc zvaná GPL, která to znemožňuje. Takže z koncového uživatele nevymáčknete ani dolar. Můžete samozřejmě prodávat support, a z tržeb ze supportu platit vývoj i ten support. Bohužel prostá matematika říká, že cena supportu by musela být nechutně vysoká, aby to přineslo takové tržby, jako prodej licencí koncovým uživatelům.

Já naopak na vlastní oči viděl dodavatele profi unixů, jak za objednávky HW například zvou konkrétní lidi na "semináře" do USA.

No a já viděl, jak Autocont (pravá ruka Microsoftu v ČR) "daroval" docela drahý hardware adminům (pro jejich použití, nikoliv firmě), pokud přesvědčí vedení, že na server, kde běžel Linux, potřebují Windows. Ve státní správě jsem nedělal, ale nedivil bych se, kdyby to tam probíhalo podobně.

Bohužel prostá matematika říká, že cena supportu by musela být nechutně vysoká, aby to přineslo takové tržby, jako prodej licencí koncovým uživatelům.

A v tom je problém?

Autocont je Autocont, MS je MS. Když vyrábíte pouzdra na pistole, a váš odběratel uplatí armádu aby je koupila, je to problém vašeho odběratele. Naopak profi unixy prodávají přímo jejich výrobci, a ti mají velmi podivné praktiky.

Problém je ve dvou věcech.
1) Tak drahý support si nikdo nekoupí. Navíc z těch peněz musíte nejen pokrýt naáklady na vývoj, narketing a kdo ví co ještě, ale také poskytnout ten support, což opět stojí peníze.
2) Uživatelé dostávají hodnotu, za kterou nakonec platí ten, kdo si pořídí support. Na místě těch co kupují support bych se pochopitelně ptal, proč mám kupovat předražený support jen proto, aby někdo nemusel na svém domácím PC platit za SW.

Divate se na to spatne.

Odpoved na otazku "Proc platit drahy support" neni "aby nekdo mel OS zadarmo".

Nikdo nikoho k placeni supportu netlaci. Kazdy se muze rozhodnout sam. Jestli nejaka firma chce podporu netrivialni pocet let, chce aby jeji problemy byly reseny kvalifikovanymi lidmi co nejrychleji, tak si podporu zaplati.

Pokud nechce, tak si ji nezaplati. To, ze nekdo dava system zadarmo, a zakaznik mu plati az za pridanou hodnotu je daleko vetsi vyjiti vstric uzivateli nez jakysi prodej opravneni nejaky system pouzivat nezridka spojeny s nutnosti nove koupe tehoz nebo dalsiho sachovani v pripade vetsi ci mensi obmeny hw.

Licence u Windows je proste silenost u ktere se pocita, ze ji nikdo nebude cist. Licencovani samotne je dalsi bordel. U Linuxu mi nikdo neprodava jakousi samolepku s vyrobnim cislem kalasnikova. U Linuxu je mi prodavana az prace navic. A toto ja jako uzivatel vidim jako plus. To, ze MS je banda vydriduchu, ktera ryzuje penize honenim vody je vec druha.

Dívím se na to správně. Proč mám platit tak vysokou cenu za support, ve které si nedobrovolně zaplatím i vývoj SW pro domácí PC uživatelů kteří za SW neplatí? Není lepší si koupit levnější support, ve kterém platím opravdu jen za support, a ne za nesmysly které platit nechci? Výhodou GPL je to, že support pro Ubuntu mi může nabídnout i Garáž Franty Vomáčky, protože má k dispozici zdrojáky. Samozřejmě na to musí mít lidi, a to něco stojí. Jenže nemusí platit žádný vývoj, takže si může dovolit daleko lepší cenu.

Ještě trocha počtů. Když si 1000 uživatelů koupí licenci za USD 100, má výrobce SW příjem USD 100000. Když koncoví uživatelé licenci neplatí, a velmi optimistických 5% z nich si koupí support, tak by musel každý z nich zaplatit USD 2000 PLUS tu cenu supportu, aby výrobce SW dostal stejnou částku. Fakt myslíte, že 5% uživatelů koupí NIC* za USD 2000 na stanici PLUS support? Asi jich bude míň. Jenže když koupí support jen 1% uživatelů, tak budou muset platit USD 10000 PLUS tu cenu supportu, a do toho se jim bude chtít ještě méně.

* NIC znamená ten vývoj SW pro domácí uživatele kteří neplatí, který zákazníka kupujícího si support nezajímá.

Když si 1000 uživatelů koupí licenci za USD 100, má výrobce SW příjem USD 100000. Když koncoví uživatelé licenci neplatí, a velmi optimistických 5% z nich si koupí support, tak by musel každý z nich zaplatit USD 2000 PLUS tu cenu supportu, aby výrobce SW dostal stejnou částku.

A proč by měl výrobce dostávat stejnou částku? Na rozdíl od komerčního prodeje licencí také platí jen minimální cenu za vývoj, takže vůbec nepotřebuje dostávat stejnou částku. Klidně mu může stačit 1 % nebo i míň a to najednou při těch 5 % platících 100 USD support je najednou daleko vyšší zisk z příjmu, než měl ten komerční výrobce.

Minimální částku za vývoj platí možná Canonical, kterému kernel Linux Foundnation za peníze Google, IBM a dalších. Zbytek IT businessu nemá sponzora, který nacpe desítky milionů dolarů do napsání kódu OS a řady aplikací. Leda byste vytáhnul z klobouku nějaké nadšence, kteří budou pracovat jako neplacení zaměstnanci z lásky k bližnímu, nebudou jíst a nebudou mít výdaje za bydlení ;)

Zbytek IT businessu nemá sponzora, který nacpe desítky milionů dolarů do napsání kódu OS a řady aplikací.

Proč by měli psát celý OS a spousty aplikací? Canonical, RedHat, SUSE, Linspire, IBM a Google - ti všichni vydělávají na jednom OS a jedné spoustě aplikací. Ten OS i ty aplikace spolu s nimi vyvíjí i spousta nadšenců, kterým za to nikdo neplatí.

Nebo si vemte třeba Trolltech, dnešní Qt Software. Ti z reklamních důvodů sponzorovali KDE (vlastně akorát poskytli svoje knihovny pod GPL) a vyplácelo se jim to, spousta firem si kupovala komerční licence a/nebo support, když viděli, co a jak jednoduše se s tím dá dělat.

Canonical prodělává, RedHat vydělává pár dolarů, Linspire Inc již neexistuje. IBM a Google vydělávají na úplně jiných věcech. Nadšenci jsou jenom mýtus, ve skutečnosti toho odpracují minimum. Například u OOo se starají jen o udržování dokumentace a lokalizace (jako když Google hledasl vyhoněné č*ráky, že), naprostá většina programátorské práce je placená Sunem.

Trolltech nabídnul možnost psát multiplatformní aplikace, a nechal si za to tvrdě zaplatit. Za možnost napsat pro Qt ne-GPL aplikace se tvrdě platí dodnes, jenom Qt Software pro jistotu stáhnul ceník z webu. Nic to ale nemění na tom, že Trolltech byla malá firmička.

Qt 4 je uz nejakou dobu pod LGPL.

A Red Hat rozhodne vydelava vic nez par dolaru. A porad expanduje. MS vyhazuje lidi, Red Hat nabira. To o necem svedci.

Jezis, to jste me vydesil! Doufam, ze nenabira ty, co MS vyhodil. :-)

To poznas az podle toho, ze sem prijde Lael a bude rikat, ze Red Hat je nejlepsi.

Ještě jednou? Red Hat je malý hráč, který neplatí vývoj SW, který prodává. Vývoj SW mu platí IBM, Nokia, Hitachi, AMD a další.

MS lidi vyhazuje (administativu a obchodníky) i nabírá (research a development). RH šetří, což většinou zahrnuje i propouštění; a jestli nabírá, to fakt nevím. Každopádně mu padá zisk, a spekuluje se o převzetí RH Oraclem.
http://triangle.bizjournals.com/triangle/stories/2009/03/23/daily44.html

Ze RH neplati vyvoj sw? Nezlobte se na me, ale vy patrne netusite o cem pisete. RH je jeden z nej prispevatelu do Linuxu. To, ze prispivaji i dalsi neznamena, ze vsichni vyvijeji a RH prodava. To je proste babol nad blabol.

Zisk pada v IT vsem. Nekterym mene, nekterym vice. V odkazovanem clanku jsem nazel, ze jim vzrostl cisty zisk. To, ze ma o koupi zajem Oracle neznamena upadek spolecnosti ale zcela normalni obchodovani s akciemi.

Nehlede na fakt, ze je tu jiz to vzpominane psani si ovladacu.

Jaky je rozdil mezi tim, kdyz Intel nebo AMD napise ovladac a ten je zarazen to Linuxu a kdyz AMD nebo Intel napisi ovladac a ten dodaji na CD k hw?

Krome jasne vyhody Linuxu v aktualnosti ovladacu, kdy staci mit aktualni jadro a mam aktualni vsechny OSS ovladace, zatimco u Windows musim resit aktualnost u kazdeho vyrobce hw manualne nebo si zaplatit komercni program, ktery kontrolu aktualnosti ovladacu dela za me.

Nez zacnete mluvit z cesty o tom, jak vsechny firmy plati Red Hatu vyvoj, tak si prectete treba kdo je to Ingo Molnar.

Nemluvil jsem o financování psaní ovladačů. Mluvil jsem o financování tvorby kernelu, desktopových prostředí a aplikací.

Linux má proti Windows velmi mizernou podporu HW. Navíc se člověk prakticky nemá možnost dozvědět, jaký HW mu s Linuxem fakt bude běhat. MS má HCL, kde je obrovská hromada HW který byl otestován. U Linuxu existuje pár podobných listů pro komerční distra, kde se dozvíte že servery a diskové pole od HP jsou certifikované pro RedHat. A samozřejmě komunitní HCL, kde Frant píše "já to doma zkusil, a fungovalo mi to". Proti MS HCL velmi ubohé. Nezbývá vám než naslepo koupit HW, pak se modlit, stahovat, kompilovat, editovat konfiguráky, řešit, zkoušet, a nadávat nad ztraceným časem.

Windows se dodávají s velikou spoustou driverů. Další drivery si samy stáhnou z Windows Update. Žádnou výhodu Linuxu ohledně aktuálních driverů prostě nevidím.

Prosim?

To, co tu vytahujete, to jsou uz nezkutecne hovadiny. Tohle si laskave vykladejte nekomu, kdo Linux v zivote nevidel.

Z Windows update se me natahnul snad jeden jediny ovladac. Ostatni musim ve Windows resit hledanim na webu po vsech certech (zdaleka ne vsechny stranky vyrobcu jsou intuitivni nebo aspon prijatelne) pripadne dalsimi nastroji.

V Linuxu nic takove resit nemusim. Tam je maximalne problem s bugovitym BIOSem (nezridka bylo reverznim inzenyrstvim zjisteno, ze delaji kontrolu jaky system ve bootovan). Linux podporuje tuny hardwaru a daleko vic architektur nez Windows.

Navic, ovladace z Windows radsi preinstalovavam temi od vyrobce. Od MS byvaji totiz vselijak zkriplene. Neni tajemstvim, ze MS z ovladacu grafickych karet vykuchava podporu OpenGL (takze jsme treba na profesionalnim simulacnim nastroji na vysce pouzivali softwarovy rendering protoze drivery dodane od MS neumely OpenGL).

Cili, abych mel aktualni ovladace na svuj HW ve Windows, musim litat po webu. Na Linuxu staci aktualni jadro. Smitec.

A s tim kompilovanim je to taky pekna kravina. Nikdy jsem neco takoveho nepotreboval. Pouze jednou jsem si zkompiloval jeden jaderny modul xmga, ktery mi v Mplayeru umoznil na obstarozni grafice rozhybat v Linuxu video tak, jak ve Windows nikdy.

Upgrady hw resim typicky predelanim disku do nove masiny, diky PAE, ktere minimalne 32bit Windows XP SP3 neumi zatimco 32bit Linux nema problem, za chvilku uz frcim se >=4Gb RAM. U Windows staci vymenit grafiku Nvidia za ATI nebo obracene a uz to sakruje. V Linuxu neni problem.

Ony ani ty ovladace pro Windows nejsou kdo vi jaka vyhra. Taky se clovek klepe, jestli mu nejaky driver nesestreli Windows (a ze jsem videl snad 20 restartu po sobe kvuli Catalystu, modre smrti kvuli DVB-T karte - oboji na XP - a totalni smrt Visty kvuli blbe virtualni mechanice). Neco takoveho se da jenom vzdalene srovnavat s kernel panicem kdyz jsem si pro bakalarku sestavoval vlastni jadro a nezvolil jsem pro kompilaci spravny ata radic. Ale nic se nestalo. Proste jsem restartoval zpet do puvodniho jadra, chybu opravil a bylo.

Z tech reci o ztracenem case, editaci konfiguraku a cert vi ceho vseho jeste mam pocit, ze mluvite spis o Windows.

To byla teprve tragedie. Alespon jeden tvrdy restart denne (a to jsem se o ne i snazil pecovat) nezpocet modrych smrti az mi na disku naskakaly vadne sektory a sel do kompru. Win 98SE mi nevahaly vystrelit modrou smrt hned po instalaci. Instalator z CD ani neumel poradne naformatovat disk.

Kdyz jsem presel na Linux, vsechno toto ustalo jako kdyz utne. Ani ten Debian Unstable nebyl tak nezkutecne nestabilni na stejnem hw kdyz jsem s nim zazil snad jediny vytuh za rok. A ze jsem se s nim vubec neparal.

Tak si prosim nechte vase lzi od cesty.

S Linuxem jsem nemel jediny problem od K6-II plecky az po Phenom II X4. Vse bez problemu funkcni hned po instalaci. To se mi u Windows jakteziv nesnilo. Tam furt bylo potreba nejake cisteni registru (bez toho to fakt neslo) porad se musi spoustet jakesi antiviry a podobne zaplaty na zastaraly navrh zabezpeceni Windows, ktery s Internetem vubec nepocital (vzdyt Gates byl proti internetu, protoze dospel k nazoru, ze Internet umozni snazsi sireni nelegalnich kopii Windows, coz je spravny usudek, na vysledku ale nic nemeni). Proste s Windows jsem si prosel tim pravym peklem. Mam dost zazitku na to, abych byl vuci takovymto recem nekriticky chvalicim Windows zcela imunni.

Z Windows Update můžete dostat ovladač celkem jednoduše. A mimo jiné ho můžete dostat v Device Manageru ve správě zařízení. Stačí to vědět. A samozřejmě nepoužívat HW, který není certifikovaný pro Windows.

Linux podporuje daleko méně HW, než Windows. Zkuste se podívat třeba na podporu skenerů. Je to KATASTROFA. Podporovaných zařízení je pár, a i ty mají zpravidla často psanou problémů už uvedených na stránkách Sane.

Na Linuxu vám samozřejmě nestačí aktuální jádro. Ovladač musí být součástí jádra, jinak má uživatel dost zásadní problém. Mě bohatě stačilo rozcházení WiFi na Linuxu. Karta Atheros podle nějaké DB na inetu s Linuxem bez problémů, Frantovi fungovala. Bohužel se ukázalo, že "advanced features" typu ad-hoc mode a WPA-PSK nějak neumí. Na mém distru (tuším tehdy nějaké KUbuntu) karta nešla. Dotažení MadWifi a instalace, poté poč mrzne do pár minut po aktivaci WiFi. Další verze MadWifi, další problémy. Pokus o kompilaci beta verze MadWifi, končící na dependency hell. Kompilace statického MadWifi na jiném stroji. Popsal bych to takhle:
http://imagechan.com/images/a255f6be65ed5754a83b97553c539b5e.jpg

Windows XP mají PAE API. Umí ale jen 4GB RAM. Pro využití více RAM jsou tu serverové verze, nebo x86-64 verze, nebo IA64 verze.

Výměna grafiky? To ve Windows funguje bez problému. A na Linuxu ještě pořád po výměně grafické karty nenajede grafika a skončíte na command line s nic neříkající hláškou? ;) Alespoň že ty nVidia drivery už není potřeba na každém počítači znovu kompilovat. Tedy pokud jste si nekompiloval kernel doma.

Pokud vám Windows padají, nejde o funkční vlastnost. Prakticky každý systém padá, když má vadné kernelové drivery (včetně Linuxu). Celkem mě nudí stesky lidí, kteří si koupí necertifikovaný HW, kde za driver zodpovídá jen a pouze výrobce toho HW, a pak pláčou jak jsou Windows nekvalitní. Nebo lidé kteří mají vadný HW (zdroj, paměť), a nadávají na nekvalitu Windows.

Čištění Registry je blbost. Místo toho můžete kolem počítače kreslit pentagram. Že jste to vy, tak můžete zkusit ještě stroj odkrytovat, a kropit ho svěcenou vodou ;). No a antiviry budou na Linuxu aktuální, jestli se někdy rozšíří. Viz Firefox, který také nebyl děravý, dokud se nerozšířil. Dnes je to browser s *nejvyšším* počtem chyb za rok.

Samozrejme ze vim, ze jde tahat ovladace v device manageru. Semtam to zkousim. Zatim bez jedineho uspechu.

Ja chci koupit hw osadit a pouzivat. Nemam zajem zjistovat jestli byl nebo nebyl certifikovan.

Co si predstavujete pod vetou "Linux podporuje hw"? Kdyz se nejaky vyrobce hw rozhodne, ze nejaky jeho hw v Linuxu nepojede, neni to chyba Linuxu. Reverznim inzenyrstvym bylo dosazeno spousty uspechu, ale je to nezkutecna namaha (a tady vidim paralelu s vasi argumentaci necertifikovanym hardwarem). A prave madwifi jsou exemplarnim prikladem.

A i tak Linux podporuje tuny hw. Jestli nejaka obskurnost z rozhodnuti vyrobce nejede (a ze jsem na neco takoveho zatim jeste nenarazil), nelze z toho Linux vinit.

Windows XP neumi 4GB RAM ale jenom 3,2 nebo 3,5 GB. Overim zitra.

Vymena grafiky bez problemu? To jsem rad. Skoda, ze borci na hw forech maji trosku jiny nazor. Asi pouzivaji nejaka horsi Windows nez vy.

Budu delat, ze jsem ten vypad se svecenou vodou nevidel a pockam az dospejete. Treba mi pak k tomu reknete neco vic.

Firefox je prohlizec s nejvetsim poctem _opravenych_ der a s nejrychleji opravovanymi chybami. Vyvojari ementalu IE, ktery je dobry akorat tak ke stazeni toho Firefoxu nebo Opery, zdaleka nereaguji tak pruzne.

Nehlede na fakt, ze zapnutim ActiveX se nejderavejsim stava prave emental IE.

Asi máte aktuální ovladače.

Když prostě koupíte nějaký HW, tak vám MS nemůže zaručit, že vůbec bude fungovat s Windows. Pokud s Windows funguje špatně nebo nefunguje, je to čistě mezi vámi a výrobcem. U certifikovaného HW MS tvrdí, že s Windows bude fungovat. Necertifikovaná zařízení jsou často šunty, které by certifikací neprošly.

Podpora HW na Linuxu je prostě slabá. Navíc nikdy nevíte co fungovat bude, a co ne.

Windows XP adresovat 4GB paměti. Zjistěte si to.

Vývojáři toho ementálu mají za rok 2008 v MSIE několikanásobně méně chyb, než vývojáři Firefoxu. Ano, FF se zatím poměrně rychle opravuje, ale existenci těch chyb těžko nějak oddiskutujete.

Zapnutím jakýchkoliv extensions se samozřejmě zvyšuje počet extensions. Asi toho ale o ActiveX moc nevíte. Nikdo vás totiž nenutí si ActiveX prvky instalovat, stejně jako vás nikdo nenutí do FF extensions.

Ano. Mam aktualni ovladace. Ale rozhodne ne diky nastrojum od MS.

Ty mi pomohly jako by tam ani nebyly. Kdyz jsem se je pokousel pouzit na zacatku po instalaci systemu, nasly jenom "Nezname zarizeni" i po pristupu na internet.

Je vazne humorne jaky mate dvoji metr. Kdyz u Windows neco fungovat nebude, je to mezi mnou a vyrobcem hw. Jak neco nebude fungovat v Linuxu, znamena to, ze je jeho podpora hw slaba. Asi jste si v zivote nezkusil nastavit a zkompilovat vlastni Linuxove jadro. Jinak byste toto nemohl vypustit.

Napr. ASUS dodava ovladace pro Linux na CD, ovladace od ATI a Nvidie neni problem stahnout z webu. Tiskarny a scannery HP nejsou taky problem. A to byl jenom priklad. Jak rikam, nikdy jsem neresil jaky hw do pocitace, a vzdy mi vse jelo hned po instalaci a bez jakohokoliv extra mazani se s konfiguraci.

Linux podporuje vic zarizeni a nekolikanasobne vic architektur nez Windows. A to vcetne ruznych obskurnosti a zastaralych ale porad funkcnich veci. Co nepodporuje, to je mezi mnou a vyrobcem hw, jak jste rekl u Windows.

Linux uz alespon rok podporuje autokonfiguraci hw. Takze to, jestli vymenim nebo nevymenim grafiku nehraje zadnou roli. xorg.conf je typicky skoro prazdny a neobsahuje zadne specialni informace.

Edituju ho, jenom kdyz si chci ovladac vytunit (jako treba zapnuti specialnich vlastnosti) nebo chci neco nastavit na tvrdo.

Pokud vymenim Ati za Nvidii (nebo obracene), naskoci mi grafika ve vesa modu (ktery je porad lepsi nez tech 256 barev v XP), vyskoci na me pop-up, ze byl pridan hardware, nainstaluje se prislusny ovladac a je to. Ve Windows taky neni tezke nainstalovat ovladace z dodavaneho CD nebo stahnout z internetu, nedeje se to ale automaticky a komfort je proste nizsi.

Ano, dneska se dostanu po stroj se 4GB RAM a 32bit Windows XP. Zkouknu co je pravdy na debatach ve forech, ze je zde k dispozici jenom ~3,5 GB. Pak dam vedet.

Ktery IE ma mene chyb? Emental IE 6, kde pro diry syra nevidet? IE 7, ktery je tu pomerne kratce? Nebo EI8, ktery vysel teprve pred chvili a dodnes neumi CSS3 a ma ho nainstalovany malokdo? Anebo vsechny dohromady?

Nebo myslite toto?
http://blogs.computerworld.com/report_firefox_is_the_worlds_most_vulnerable_browser

That doesn't mean, though, that Internet Explorer is off the hook for security concerns. Far from it. ActiveX remains the browser plug-in or add-on with the most number of vulnerabilites. It had a whopping 366 vulnerabilities, compared to 54 for Java, 30 for QuickTime, 19 for Flash, and one for a Firefox extension. No Opera widgets had any vulnerabilities.

Cili jeden rozsirujici modul FF obsahoval bezpecnostni mezeru. Proti ActiveX to jde.

Ano, existenci chyb neoddiskutuju. Pro mne je dulezitejsi, ze jsou tyto chyby, na rozdil of IE, opraveny velmi rychle.

Internet Explorer also has a much longer lag time between when a vulnerability is found, and when a patch is issued for it, again by a wide margin. The lag for Internet Explorer was between 78 days and more than 294 days (some vulnerabilities weren't patched by year's end). For Firefox, the lag ranged between 15 and 86 days.

Zrovna ten material od spolecnosti Secunia porovnava diry tusim za posledni rok. Cili v dobe, kdy byly v IE 6 uz davno opravena nezkutecna kvanta der a byl nahrazen trochu vylepsenou verzi.

Zajimavejsi by bylo porovnat pocet chyb v IE 6, 7 a 8 a vsech FF uplne komplet. Pak by to IE nutne musel projet na cele care.

Pokud jste si koupil nepodporovaný HW, nenajdete driver na Windows Update.

Metr je úplně stejný. HW je podporovaný, nebo není. Ve Windows je zcela jasné, jaký HW je podporovaný. Linux nemá (použitelný) seznam podporovaného HW. U nepodporovaného HW (v Linuxu o všeho HW) je situace taková, že to může a nemusí běhat, a člověk prostě neví dokud to nezkusí. V každém případě je pro Windows na trhu k dispozici daleko více zařízení, než pro Linux. Navíc drivery pro Linux často neumí specifické funkce daného zařízení, protože jsou to generické drivery.

Linux podporuje řadu architektur. Resp. pro řadu architektur je kernel. Prostředí, aplikace a drivery jsou na tom o dost hůř. řada platforem je také "podporovaná" stylem "kompiluje a bootuje", což opravdu není to pravé ořechové. Navíc historie opakovaně ukázala, že podpora více platforem je na nic, protože mimo dominantní platformu se vývoj nevyplatí. Jestli Linux používá 1% uživatelů desktopu, kolik ho asi používá na jiné architektuře než x86(-64)?

Hezky, autokonfigurace grafické karty. Je to už alespoň default ve v běžných distrech? Sice je to o 12 let pozadu, ale pokrok se počítá.

Ve Windows se ovladače grafických karet také instalují samy. Zkuste si to. Co si asi myslíte, že se snažili obšlehnout?

Ušetřím vám čas. WinXP adresují 4GB paměti. Do toho se ovšem počítá i paměť zařízení. Dnes hlavně není důvod používat Windows XP, nebo 32-bit OS. Paměť je levná, a 8GB udělá 64-bitovému OS radost.

MSIE 6 byl pravda dost děravý. Zřejmě tolik, jako dnes FF. Rozdílem je, že MSIE 6 byl více používaný. A oba víme, že čím víc je browser rozšířený, tím víc se v něm hledají chyby (protože jsou v tom peníze).

Můžete si všimnout, že chyby nejsou v ActiveX, ale v ActiveX *komponentách*. Těch existují velké spousty, a některé holt psala prasata. Přesto byly jen 3 zero-day vulnerabilities.
Flash, QuickTime a Java jsou také ActiveX komponenty (a nechci hledat, jestli je počítali i pod ActiveX chyby).

Oprava chyb ve FF je rychlá, ale na počtu chyb to nic nemění. Není psaný nijak lépe než MSIE, a chyb má hromadu (jenom toho míň umí). Možná se to ukáže víc, pokud se FF ještě víc rozšíří. Jestli se stane primárním cílem jako dnes MSIE, možná vzroste počet objevených chyb o řád.

Klasická stížnost linuxáků je, že Windows XP na CD z roku 2002 nemají drivery, které distro Linuxu z minulého měsíce má. Světe divte se, CD se samo neaktualizovalo. Takové CD s XP SP3 má samozřejmě novější drivery. A jak jsem psal, Windows si při instalaci najdou další drivery na Windows Update. Tomu nemusíte věřit, ale prostě to tak je. No a jestli je pro vás HW omezený na firmy ASUS, HP a nVidia, resp. na řadič disků, grafickou a zvukovou kartu, tak to máte fakt těžké.

Kterou používá na x86 pod 1% uživatelů, a na ostatních platformách zřejmě ještě o řád nebo dva méně.

Přesně jak jsem říkal. Windows XP adresují 4GB paměti, do čehož se počítá i paměť zařízení.

Nevidím důvod používat Windows XP místo Windows Vista. Zvláště na na počítači s 4GB RAM. Že vy nevidíte důvod pro to či ono, to nikoho moc nemrzí. Osobně také zastávám názor, že upgradovat počítač z XP na Vistu nemá smysl. Spláchne se to při pravidelné obměně HW - nový stroj, nový OS.

64-bit Vistu používám už delší dobu, problémy nejsou. Pravda, neinstaluji každý nesmysl co bývá na DVD v časopisech. U virtuální PDF tiskárny a virtuální DVD-ROM jednotky jsem tehdy dokonce musel pár minut vybírat SW s podporou 64-bit, ale jinak no problem.

MSIE byl příšerně děravý tehdy, FF je příšerně děravý dnes. To že jsou chyby všude je zjevný fakt. O řešení jsme toho na rootu nadiskutovali dost a dost. Někteří tvrdí, že je správné psát SW v C/C++, a poučit se z minulých chyb. Já tvrdím, že programátoři jsou lidé, a dělají chyby. Stejně jako řidiči se prostě nepoučí. Proto je třeba psát SW v .NETu. Jenže Windows založené na Singularity ještě zdaleka nejsou na trhu.

ActiveX rozšíření je obrovská spousta. Navíc MSIE (a ActiveX prvky pro něj) jsou dnes pořád primárním cílem těch, kdo píší malware. Je za tím business. Nemá smysl psát malware, který se soustředí na Operu, protože by se chytilo málo lidí. Více lidí je více rozeslaného spamu, více ukradených kreditek a vyluxovaných účtů. FF zatím jako terč pro malware druhořadý. Přesto v něm bylo v roce 2008 odhaleno nejvíce bezpečnostních bugů, což je na pováženou.

FF toho umí méně, než MSIE. To je holý fakt. Neumí ActiveX, DirectX Transform, nemá security zones, neumí Protected Mode (MSIE 7 na Vistě běží v sandboxu) atd. Prasata píšou nejen ActiveX komponenty, ale i velké procento dalšího SW.

Jako v hledani na netu ste fakt lama. Tady je prehled podporovaných HW pro linux (pozor musite si jeste vybrat distro).

http://www.linux-drivers.org/

Podívejte se, kdo platí vývoj kernelu Linuxu. Je to Linux Foundation. Platinum Members platí 500k dolarů ročně, Gold Members 100k ročně atd. Platimum Members jsou NEC, IBM, Hitachi, Hewlett Packard, Oracle, Intel, Fujitsu a Novell. Všichni členové Linux Foundation platí téhle nadaci v přepočtu přes 100M dolarů ročně na vývoj Linuxu.
http://www.linuxfoundation.org/about/members
http://www.linuxfoundation.org/about/bylaws -- ceník členství je úplně na konci

A to není jediná podobná nadace. Třeba vývoj Gnome a Gimpu platí GNOME Foundation, kterou platí Google, IBM, Motorola, Nokia, Sun a další (včetně RedHatu). Převážnou většinu vývoje Linuxu holt zjevně platí ošklivé kapitalistické firmy z peněz, které jste zaplatil za mobil od Nokie nebo server od Sunu. RedHat by ze svých tržeb takový vývoj nezaplatil. Pak vezme výsledek zaplacený těmi ošklivými kapitalisty, zabalí ho do krabice s nápisem RedHat, připíše "média se nesmí šířit", a prodá to. Celé to funguje jen díky těm penězům od ošklivých kapitalistů. Tolik k business modelu. Ovšem o tomhle není na rootu populární mluvit ;)

Jestli zde je nebo neni o necem popularni mluvit netusim. Abych rekl pravdu, je mi to fuk.

Nevim proc mate tendenci oznacovat HP, IBM a dalsi za osklive kapitalisty. Zase se mi snazite amatersky podsunout, ze nerespektuji volny trh a komercni firmy? Nepripada vam to uz trapne?

Ty (podle vas) osklive kapitalisticke spolecnosti do Linuxu investuji proto, ze se jim to vyplati. Kdyby tomu tak nebylo, nedaji na Linux ani korunu. Kdyby Windows nebyly takovy predrazeny kram, prispivaly by taky.

Nejsem si jist, ale mam pocit, ze neni problem si stahnout RHEL (alespon u SLESu toto neni problem) nehlede na fakt, ze tu existuje CentOS, coz je defakto RHEL bez log RH a zdarma.

A ze si nejaka firma zaplati za to, ze je pro ni napsan ovladac pro vlastni kus hw nebo jina potrebna feature? No a?

HP, IBM, Motorola a další se živí prodejem HW a licencí SW. Ze zisku platí vývoj Linuxu. Zaplatí vývoj RedHatu, a RedHat pak prodává svůj RHEL. To jsou holá fakta. Navíc pro tyhle giganty jsou to drobné, které utrácejí za marketing. Tolik na propisky, tolik na kancelářský papír, a tolik na Linux. Problém open source je, že si na sebe nedovede vydělat. Red Hat prostě vývoj svých aplikací ne(za)platí.

A ja se porad ptam co se vam na tom nezda.

Ze Motorola chce, aby Linux fungoval na jejich masinach? Ze o to same stoji Intel a dalsi? A to je jako spatne? Porad marne cekam na odpoved.

Zatimco u Windows si musi vyrobce hw napsat ovladace a zaplatit certifikaci, u Linuxu poskytne investice na vyvoj a informace potrebne k naspani ovladace. A co jako?

RH totiz ani vyvoj svych aplikace komplet platit nemusi. Tato debata nema smysl, protoze vy jste nepochopil styl vyvoje OSS.

Tady totiz neni jedna firma, co udela svuj system komplet. Tady je spoluprace mnoha firem na tom samem a kazda si to pak zabali podle potreby. A RH rozhodne neni ten, ktery by jenom bral. Komercni firmy nikdo k investici do Linuxu nenuti.

Ze se investice IBM bohate vraci je proste fakt, ktery nemate sanci poprit. A ze se investice jinym firmam nevrati taky nedokazete.

Taky bych se mohl pozastavit nad tim, ze MS vubec neprodava sw ale jenom barevne papirky s vyrobnim cislem kulometu jak vstupenky do cirkusu.

Tak já to zkusím ještě jednou. Nejde o vývoj ovladačů. Jde o vývoj kernelu a aplikací. A jde o to, že tyhle věci platí oškliví kapitalisté z peněz, které získaly způsobem nijak nesouvisejícím s open sourcem. Špatné je na tom to, že *tržby za open source nedokáží financovat jeho vývoj*. Jinými slovy za domácího uživatele, který za SW neplatí, musí zaplatit vývoj někdo jiný.

Ehm, jak že se IBM ta investice vrátí? Stejně jako se Sunu vrátí investice do Star Software nebo MySQL? ;) Pro firmy typu IBM je těch pár milionů dolarů drobnými výdaji řekněme na marketing.

Jaké "barevne papirky s vyrobnim cislem kulometu jak vstupenky do cirkusu"? Už to nehulte.

Co mate porad proti tem kapitalistum? Je to moc slozita otazka, ze na ni nemate odpoved?

Tak at si ty nebohe firmy najmou jako ekonoma. Urcite byste byl terno. Kdyby se jim investice do Linuxu nevyplacela, nedelali by to. Tecka.

Jo tak, vy nevite, ze MS neprodava software ale jenom licence v podobe nalepek se seriovym cislem? Tak to potom jo.

Ten osobni vypad si priste laskave nechte od cesty.

Nebyl jste to vy, kdo tvrdil cosi o novém obchodním modelu použitém u open source? Tak já vám říkám (a dokládám), že ten model spočívá v tom, že KLASICKÉ firmy typu IBM a Motoroly platí vývoj open source.

Fakt myslíte že firmy nedělají věci, které se jim nevyplácejí? Třeba společnost Sun Microsystems koupila Star Software (autora Star Office), a platí následný vývoj OpenOffice (od web site přes vývojáře až po managera projektu). Utopila v tom v přepočtu několik miliard korun na nákladech. Fakt se to Sunu vrátí? Ale kdepak :). OpenOffice je zdarma, a podpora StarOffice ty náklady ani náhodou nezatáhne. Ve skutečnosti Sun chtěl poškodit konkurenci. Když investuje jeden dolar do StarOffice, a MS přijde o dva dolary na tržbách za MS Office, tak je cíl splněn. Tak nevypadá business, ale svinstvo.

Nálepky se sériovým číslem znám. Co neznám je ten folklór okolo.

OK, můžeme se dohodnout na civilizované diskusi. Za předpkladu, že na to nebudete sám zapomínat. Zpočátku to s vámi na nic civilizovaného nevypadalo.

Ale ja nenadaval na kapitalismus. Buh je mi svedkem ze bolseviky nenavidim. dedovi ukradli fabriku a vratili mu ruinu. Stryc jakozto bratr kneze byl u PTP a nebyt prevratu, muzu na vysku zapomenout kvuli vyse zminenemu a protoze otec jakozto dustojnik CSLA nechtel do strany.

Ja osobne vidim ten odlisny model v tom, ze vice firem spolupravuje na jednom spolecnem systemu, do tohoto systemu mohou prispivat i nadsenci vne techto firem a pak si to jednotlive spolecnosti pouziji podle sveho a udelaji vlastni distribuce.

Nevyhoda je jasna. Tezko se pohlida kdo dava/bere vic ci min a dalsi.

Nicmene timto dojde k spojeni usili, netreba znovu vynalezat kolo a vznikne opravdu konkurencni prostredi ke kteremu ma stavajici situace daleko. Proc? To je jednoduche.

Nyni, kdyz nekdo pouziva system od MS je vazan na nej protoze prechod jinam je bolestivy kvuli celkove zmene softwarove vybavy. Oproti tomu ruzne binarne kompatibilni distribuce si mohou konkurovat primo bajecne.

Nelibi se mi Red Hat? No tak proste prejdu jinam. Budu tam mit to same ale za vyhodnejsich podminek. Zadne problemy u sitovani. Nebude ani problem pouzivat nekolik masin RH, nekolik SUSE ... To u Windows problem proste je (ano je tu Samba a dalsi, ale to neberu jako argument, protoze nevzniknul diky MS ale jemu navzdory).

Pohnutky Sunu mi zname nejsou. Ale selsky rozum mi rika, ze takoveto chovani nema smysl.
Smysl by davalo az pokud by mu nekdo za zpusobenou skodu platil, o cemz nevim.

Spis bych rekl, ze pocitaji (nebo pocitali) s tim, ze OO.o bude orez a spise takova reklama na Star Office. Ale to je ma domenka.

Navic, taky bych se mohl pozastavit nad tim, ze MS vyuziva warezu jako dalsiho distribucniho kanalu. Na novinkach (OK, je to informacni server mdle urovne a zasel jsem se tam jenom zasmat, ale to co psali nahodou zrovna davalo hlavu a patu) psali, jak nejaky hlavoun u MS prohlasil, ze warez penetraci Windows velmi pomohl. A troufam si rici, ze to smysl dava. Taky to neni zrovna kdo vi jak ferove.

Ano, s tim folklorem okolo jsem si delal srandu z pristupu MS, kdy uzivatel neni majitelem zakoupeneho sw, ale pouze osobou opravnenou jej pouzivat. Tohle se zas nelibi mne.

Pokud si dobre vzpominam, nepadly v teto diskuzi z me strany nejak extra necivilizovane poznamky.

Neradil jsem vam prestat hulit, nepodsouval jsem vam komance, ani nedoporucoval studenou sprchu ani nic podobneho. Ze jsem poznamenal, ze jste se zamotal v argumentech nebo ze primo lzete? To necivilizovane neni. Alespon mne to tak nepripadne.

Ale budiz. Osobne nevidim duvod proc se kvuli nejakemu smradlavemu MS pohadat s nekym, s kym bych normalne v pohode vysel.

V případě Windows také spolupracuje na systému více firem. MS je členem řady organizací, které se starají o vývoj platformy PC. AGP, PCI Express, EFI, grafické karty, SATA a hromada dalších věcí, tam všude pracuje hromada firem. A nakonec se každý výrobce sám rozhoduje, jestli nasadí Wihndows, a jak si je ohne. Někteří experti k nim dokonce přidají hromadu trialware (za který dostávají zaplaceno od jejich výrobců), takže je stroj nepoužitelný.

Problémem open source není to, že uživatel dostává zdroják. Uživateli je zdroják ukradený, a vývojář stejně nepotřebuje zdroják ale dokumentaci, ale dodání zdrojáku asi nikdo nemůže kritizovat. Problém je, že GPL prakticky vylučuje business.

Různé binárně kompatibilní distribuce jsou iluze. Pokud jsou distra stejná, nemá smysl jich mít více. Pokud jsou odlišná, tak nemohou být kompatibilní.

Sunu nemusí nikdo platit způsobenou škodu (jakou?). Jde o to, že používá nekalé praktiky. Investuje do OOo miliardy korun, a dá ho zdarma, jen aby poškodil konkurenci. Že to nedává smysl? Podívejte, Sun je na prodej...

To že je pro MS nelegální uživatel Windows lepší, než uživatel konkurenčního produktu, je prostý fakt. Nijak to neimplikuje, že by MS využíval warez jako distribuční kanál. Naopak MS uvedl řadu novinek, které mají šíření pirátských kopií omezit. Agresivněji to udělat nemůže, protože by musel uživatele osobně identifikovat (některé jiné firmy mají třeba USB klíče registrované na jméno uživatele).

Autorské právo říká, že když koupíte knihu, tak kupujete pouze právo dané dílo užívat. Nesmíte například takovou knihu znovu vydat. Samozřejmě si můžete koupit knihu nebo SW exkluzivně, pokud na to máte. Jenže to vyjde fakt draho.

Myslím že ohledně stylu vedení diskuse si nemáme co vyčítat. Ale jak říkám, civilizovaná diskuse je vždy lepší.

Clenstvi v organizacich ale neni spolecny vyvoj operacniho systemu.

Zdrojaky jsou velice uzitecna vec pokud chce nekdo neco vylepsit, lepe debugovat ci rovnou opravit nebo vytvorit vlastni odvozeny program.

GPL business nevylucuje. Nikdo nerika, ze projekt musi pouzit knihovny licencovane pod GPL. Chce-li nekdo zadarmo tezit z prace jinych, ma respektovat i jejich pozadavky. Nerespekuje-li je, at si prijde s vlastnim resenim.

Navic, zdaleka ne vsechno je pod GPL. Taky neni problem pozadat autora projektu o prelicencovani na dualni licenci a prodat pravo k uzivani. Jsem presvedcen o tom, ze za nejakou rozumnou castku neni problem se domluvit.

To s iluzorni predstavou o binarni kompatibilite ma byt for? Nebo neznate staticke linkovani a dalsi veci? Nebo myslite, ze treba takovy Skype je problem rozbehat pod zcela ruznymi distribucemi?

U Sunu silne pochybuju, ze by predstavenstvo dovolilo vedeni firmy Sun ruinovat. Za tim proste musi byt neco jineho nez snaha uskodit MS.

Sun se dostal do potizi proto, ze proste utrpelo jeho hlavni portfolio - servery a mainframy + par dalsich prehmatu. U cileneho skodeni MS by sun musel lehnout jenom na tom.

Detekce warezovych Windows je problem. Ale zase na druhou stranu, po webu se povaluji univerzalni seriova cisla. Pouzije je 10 lidi a nikomu nic neprijde divne. A pritom by toto cislo stacilo oznacit za neplatne, v systemu nechat zobrazit hlasku jak to dela WGA a po urcite dobe zablokovat.

Srovnavani s knihou je fakt docela vedle. Kdyz si koupim nejakou knihu, tak mi ji jeji tvurce nemuze sebrat. U Windows mi muze opravneni k pouziti byt odebrano.

OS patří MS, a vyvíjí ho s ostatními. Vždyť ve Windows najdete komponenty a technologie od dlouhé řady firem.

Zdrojáky jsou na nic. Chcete si upravovat doma nebo ve firmě KMail, OpenOffice nebo Oracle? Bylo by to tak drahé, že si to asi neumíte představit.

GPL businessvylučuje. Pokud nemůžete trvat na úhradě za užívání SW, nemáte zdroj příjmů. Tedy vyjma milodarů od těch, kdo licence prodávají. Jenže tak se business dělat nedá. A když se bavíme o ceně, tak brzo zjistíte, že komerční SW je levnější i lepší. Například za možnost napsat aplikaci pro Qt musíte zaplatit dost drsnou částku. Nebo můžete psát pod GPL, a připravit se tak o možnost aplikaci prodávat. Za cenu licence na framework dostanete u MS Windows, Visual Studio, a ještě si koupíte počítač na kterém to celé poběží.

"Univerzální" licenční klíče používají firmy. Ty mají nárok na velký počet licencí. Když jim klíč unikne, nemusíte to zjistit. Jeden licenční klíč totiž lze použít vícekrát, než na kolik licencí máte nárok (možnost reinstalace). Když je nějaký key zjevně šířen, MS ho zablokuje. Jenže blokace se pochopitelně projeví až pokud uživatel svůj nelegální počítač aktualizuje, protože jinak se na PC ta informace o blokaci nedostane.

Ad vyvoj Windows. V cem je tedy RH horsi nez MS? Ze MS si to financuje sam zatimco RH je jednou z mnoha spolupracujicich firem?

GPL jste podle vseho nepochopil.

Jenom ten, kdo ma dany produkt v binarni forme muze pozadovat zdrojaky. Neni pak problem dodat zdrojaky az firme, ktera si nejaky softwarovy produkt zakoupi. Nikdo nikoho nenuti vystavit zdrojaky na web.

Zdrojaky nejsou na nic. Jsou prave na ty mnou zminene veci. Napr. Intel kdyz najde v nejakem svem Linuxovem distru chybu, typicky jeste doda patch, ktery ji opravi a ten je zarazen do distribuce. Tohle u MS neexistuje.

Jednak je Qt uz nejakou dobu pod LGPL a jednak srovnavate hrusky z jabkama. Licnece za Qt byla typicky pro celou firmu. To srovnavate s jednim kusem pro jeden pocitac a jednoho cloveka. Qt je navic multiplatformni, na rozdil od MS technologii.

A to je takovy problem priradit seriovemu cislu jednu IP adresu brany cele firmy? Snad i ta nejvetsi guma pochopi, ze kdyz jedno cislo pouziva IP v Rusku a IP v Indii, ze je neco v neporadku. Pak neni problem brnknout do firmy (nebo napsat mail), ktere to cislo patri a zeptat se, pripadne dodat jine cislo a to stare bloknout.

RH není schopný si na sebe vydělat, a žije jen díky tomu, že mu vývoj SW zaplatí někdo jiný. Proto nemá smysl uvádět RH jako příklad úspěšného open source businessu.

GPL jsem pochopil velmi dobře. Budeme tomu říkat svobodný SW, protože uživatel GPL SW svobodný rozhodně není.

Proč by měl Intel dodávat opravy kódu Windows? Každý zdroják má své autory, kteří mu rozumí nejlépe. Je kontraproduktivní nechat někoho jiného dělat změny. I na maličkém Linuxu je to vidět. Kernel občas přepisuje firmware síťových karet, občas nefunguje disketová mechanika atd. Ta nekvalita je způsobená i tímhle bordelem.

Ano, Qt je nově i pod LGPL. Autoři k tomu říkají, že teď si na sebe už Qt nemusí vydělávat, protože to zatáhne Nokia. Doté doby jste musel platit EUR až 5500 zajednu až tři platformy. Za KAŽDÉHO vývojáře, ne za celou firmu.
http://www.qtsoftware.com/developer/faqs/159
http://www.qtforum.org/index.php?page=Attachment&attachmentID=1666&h=10353840988b52a330b84c33c959322a6719dcc3&s=21390ce366309ddb5eda140828d91ff0b159a729

Když jsme u toho tak .NET je také multiplatformní. K tomu j založený na ECMA a ISO standardech. A co je standardní, je správné, že. Budeme sepisovat dopisy na ministerstva, aby psali SW ve standardizovaném prostředí? Dopisy stylu "proč ještě nepoužíváte bezpečný Linux se standardním OO, jak doporučuje EU" jsou na rootu populární ;)

Těžko jednomu sériovému čáslu přiřadit jednu IP adresu. Velké firmy mají stovky poboček, IP adresy se jim občas mění, instalace může probíhat na jiném místě. MS problém řeší tehdy, když je počet aktivací (a možná adresy ze kterých se aktivuje) vysloveně podezřelé. Když totiž díky omezování pirátství trpí oprávněný uživatel, je to ta nejhorší alternativa.
Máte představu, co znamená změnit licenční čísla pro firmu s řekněme desítkami tisíc počítačů? Asi ne :/

Ale RH je schopny si na sebe vydelat. Kdyby nebyl, uz by davno kleknul. A je hodne uspesny a vy s tim nic neudelate.

GPL software je daleko svobodnejsi nez software od MS. Ze GPL hali zajmy autora ktery se pro ni rozhodnul? A co je na tom divneho? Software od MS ma taky licenci. A jeste daleko drsnejsi.

Je blbost si myslet, ze kazdy programator zna sve zdrojaky velmi dobre. Jednak pamet cloveka neni neomezena a jednak je kazdy omylny.

Navic rychleji dojde k opraveni chyby protoze vyvojar ma typicky na starosti vic veci a chyby se mu hromadi. Kdyz nekdo doda opravu, vyvojar to jenom projde a preda QA. Daleko efektivnejsi nez kdyz jeden clovek dela vse sam.

Ano, Nokia zatahne vyvoj Qt, protoze Qt chce pouzit. Do Qt se diky otevrenemu vyvoji dostalo treba z KDE spousta veci.

.NET je "multiplatformni". A to je rozdil. Mono je vzdy minimalne o krok pozadu uz z principu veci.

Jestli je neco na rootu popularni je mi celkem jedno.

A to je problem priradit misto jedne IP adresy seriovemu cislu tech adres vic? Opravdu ten vydelek MS za tu praci nestoji?

Vzdyt tu porad vycvalujete spravu Policy u Windows. To nejde poresit pres toto? Nebo je takovy problem proste pouzit databazi IP adres prirazenich seriovemu cislu a prohlasit ta sama seriova cisla z jinych IP za neplatna?

Ještě jednou: RH není schopen si na sebe vydělat, protože mu prodávaný SW musí dotovat velké firmy, které mají příjem z ne-open-source aktivit.

GPL umožňuje věci, které MS EULA neumožňuje. Ovšem svobodná licence to na rozdíl od BSD licence není. MS EULA má proti GPL výhodu v tom, že nevylučuje prodej licence. GPL nevylučuje prodej licence přímo, ale protože první kupující má možnost SW neomezeně šířit, tak prodej licence nemá smysl. A když uživatelé neplatí, není dost prostředků na vývoj SW. Navíc pak úplně chybí zpětná vazba penězi. Díky tomu mohou lidé z projektu Gimp trávit obrovské spousty času vývojem něčeho, čeho se grafik nedotkne ani holí s bodcem na konci. Komerční firma by neprodejnost takového SW dávno musela řešit výraznými změnami v SW, protože by fungovala ta zpětná vazba penězi. U open source nefunguje alokační funkce trhu.

Ne každý programátor dokonale zná svůj kód. Nicméně je to jeho job. Zákazník nemá do kódu aplikace co hrabat, stejně jako nehrabe do firmwaru svého vozu. Tomu konceptu se říká dělba práce, a je to důvod, proč si doma nevyrábíte (a asi ani neopravujete) boty ani automatickou pračku.

Nokia čelí poklesu tržeb i počtu prodaných přístrojů, a rostou jí skladové zásoby. U Qt je faktem, že aby si na sebe vydělalo, museli vývojáři velmi mastně platit. Dnes vývoj Qt zatáhnou ti, kdo si kupují telefony značky Nokia. Při koupi předraženého teleofnu Nokia vás může hřát u srdce, že jste právě zaplatil za hromadu patentů (jako při koupi každého druhého výrobku), a navíc přispěl na rozvoj Qt a tedy i KDE.

.NET je standardizovaný, a multiplatformní. Mono je samozřejmě pozadu, ale to přece není problém. Nemusíte psát aplikaci pro .NET Framework 3.5, můžete jí psát pro .NET Framework 2.0. A standard je standard, to by pro vás mělo být svaté ;)

A opravdu myslíte, že by zákazníci chtěli při koupi SW registrovat licenční klíč na IP adresu? Jistě byste byl mezi prvními, kdo hlasitě protestuje. Navíc to stejně neřeší ostatní způsoby obcházení aktivace. Například OEM partneři mají média určená pro jejich značku strojů, která kontrolují BIOS, a pak aktivaci nepotřebují. Bad guys Windows nalžou, že má "správný" BIOS, a je hotovo. Obecně bude vždy existovat cesta, jak aktivaci obejít. Ona se totiž najde i u programů, které používají HW klíče. Takže nemá smysl komplikovat život zákazníkům (v tomto případě velkým a důležitým) registrací IP adres, když to stejně nakonec nepomůže. Je to o citlivé rovnováze mezi omezením pirátství a neobtěžováním legálních zákazníků.

Group Policy sama o sobě licenční klíč změnit neumí. Klíče se po instalaci obecně nemění. Lze to udělat, GP umí rozšířit daný skript. Ale pro firmu je to vždy komplikace.

Linspire = Xandros tak neplacejte do vody ;-)

Tady bych si dovolil oponovat autocont je partnerem microsoftu a microsoft stejne jako jini vyrobci sw i hw si sve partnery mohou vybrat a dokonce urcit pravidla tohoto partnerstvi. Z tohoto je jasne ze microsoftu politika uplaceni nevadi a jedine na co je bran zretel je obrat.

Existuje i krabicovy Linux za penize. Nekterym lidem vyhovuje vice, treba proto, ze chteji manual na papire anebo odznacek od SuSE. :-)

Bude se Shuttleworth živit prodejem odznáčků? ;)

Zkuste mu to navrhnout :-)

Clovece vy jste fakt nejakej zastupce windowsu (jen tak mimochodem byl jsem svedkem uplatku ze strany Vami opevovane firmy). Dale se asi moc neorientujete, protože velké ci korporatni společnosti rádi a dobre plati za support systemu a tyto sumy vyrazne prevysuji cenu os (plus je ze za support se plati neustale)

Jakže Windows neznají UTC?

Jak tedy zapnete, aby pro systémové hodiny používaly UTC?

Presne tak. Jak zaridit, aby neukazovaly o hodinu mene nez skutecne je. Ani synchronizace s atomovymi hodinami nefunguje.

A kdyz uz jsmeu toho, jde nejak zaridit, aby 32bit Win XP pouzit PAE? A tim nemyslim teoreticky. Ale prakticky. Ze misto 3GB uvidim plne 4 GB RAM.

Chci 32bit, protoze se 64bity ma fura programu pro Windows problemy.

WinXP "neumí" plné PAE kvůli licenci.

[HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\TimeZoneInformation]
"RealTimeIsUniversal"=dword:00000001

Ovšem BIOS/RTC drží *místní* čas, a tak s ním také všechny OS (možná vyjma Linuxu) nakládají. Až EFI ukládá do RTC čas v UTC.

BIOS RTC nemá určenou časovou zónu. MacOS (bez X) běžně používá standardní lokální čas (tzn. vždy bez DST), možnost přepnutí na UTC jsem nezkoumal. Windows používají lokální čas včetně DST. Všechny unixové systémy (včetně Linuxu a MacOS X) používají ve výchozím nastavení UTC (kvůli kompatibilitě s Windows a starším MacOS ale umí i zbylé dva způsoby).

Jinak ukládat do RTC i čas s DST je pěkná hovadina, protože zaprvé dochází k nejednoznačnostem (díky bohu za NTFS) a zadruhé při změně DST a více systémech máme problém:

• Buď změní čas všechny systémy, pak se čas úplně rozhodí a je potřeba jej nějak srovnat
• Nebo změní čas jeden systém, ale pak dokud ten systém nespustím, tak bude čas blbě nebo je nějak srovnán a ten systém ho zase rozhodí
• Nebo nebude měnit čas žádný systém a musí se to dělat nějak jinak (ručně)

Při použití UTC nebo standardního lokálního času tenhle problém není, každý systém může přehodit na DST a v RTC je pořád jednoznačný čas. Navíc UTC je daleko vhodnější na notebooky, protože stejný problém (kdo má změnit hodiny v RTC) nemusím řešit ani při změně časového pásma.

To nevysvětlujte mě, ale pánům v IBM, kteří navrhovali IBM PC XT. Bohužel od té doby je čas v RTC uložen v lokálním čase. Snahy o nahrazení BIOSu něčím novějším zatím po dlouhá léta nebyly úspěšné, EFI se zatím neprosazuje. Kdyby společnost AMD nepředvedla uvedení bastlu jménem x86-64, mohli jsme dnes všichni běžet na IA64 systémech s EFI firmwarem.

IBM nikdy nespecifikovalo, v jakém časovém pásmu má RTC běžet, jednoduše proto, že RTC v PC je úplně jedno, v jakém časovém pásmu běží a je to pouze záležitost operačního systému (mimochodem v XT RTC nebyly, tam se čas musel ručně zadat po spuštění DOSu, RTC se objevily až v AT). Lokální čas včetně DST je pouze historické omezení z PC-DOSu, který nepoužívání UTC neomezovalo (jeden uživatel, jeden proces, žádná síť) a zjednodušovalo to výpočty. Časem se zjistilo, že za určitých okolností je UTC nezbytné a proto i do MS-DOSu existovala úprava, aby uměl používat RTC v UTC. Tu nezbytnost všichni pochopili a dnes už všichni přešli na UTC. Všichni až na Windows, kde změny DST občas dodnes způsobují problémy.

Aktuálním časem se v případě osobního počítače zjevně myslí kolik je u vás, ne kolik je v Londýně (nebo v Reykjaviku po dobu DST). Tak to interpretují i DOS, CP/M 86, OS/2, Windows a DESQview. Samozřejmě pak musí přijít Sten s Linuxem, a tvrdit, že všichni dávno RTC nastavují na UTC ;).

Udržování lokálního času problémy působí. Ovšem jen pokud máte na počítači dual boot (problém pár odborníků, kteří si poradí), nebo pokud zapnete počítač během změny času z letního na zimní či opačně. Na druhé straně udržovat ve Windows NT RTC v UTC by znamenalo vyloučit dual boot s Windows 9x, Windows 3.x a staršími, DOSem, OS/2, CP/M 86, DESQview a kdo ví čím ještě. Jistě se shodneme, že za takové stuace je lepší říct "čert vem těch pár dual bootistů, napíšeje jim o tom knowledge base article", a počkat na změnu firmwaru na EFI, kde je věc vyřešená.

čert vem těch pár dual bootistů... s linuxem, samozřejmě

Kolik si myslíte, že dual bootuje lidí Windows Vista s Windows 9x nebo DOSem? A kolik s Linuxem nebo MacOS X?

Mac má EFI, a tam je problém řešený. Stroje s IA64 mají také EFI, takže je problém podle všeho řešený i tam. A na x86 prostě nemá smysl rozbijet zpětnou kompatibilitu jen kvůli tomu, že někdo přijde s okrajovým Linuxem, který stejně umožňuje nastavit RTC v lokálním čase.

A na x86 prostě nemá smysl rozbijet zpětnou kompatibilitu jen kvůli tomu, že někdo přijde s okrajovým Linuxem, který stejně umožňuje nastavit RTC v lokálním čase.

Aha, tak protože Linux, MacOS X (je hodně PC, které nepodporují EFI), Solaris, QNX, BSD a bůhví jaké další systémy jenom kvůli kompatibilitě s Windows podporují RTC i v lokálním čase, tak se na podporu UTC MS úplně vykašle a počká, až bude RTC z UTC na lokální čas převádět samo. Super strategie.

Jo ta zpětná kompatibilita je ve Windows vidět. NTFS třeba UTC používá, ale Windows potom ani neumí správně převést UTC na lokální čas, vždycky tam cpe DST podle aktuálního data, ne podle převáděného data. Nebo FAT používá lokální čas, ale Windows při kopírování z NTFS na FAT (nebo obráceně) ten čas nepřevedou. Fak super zpětná kompatibilita. Jak už jsem psal výš, NT jádro je povedené, ale ta nadstavba (a částečně i implementace) je příšerná.

Netahejte do toho MacOS, který jede na EFI.

Linux je unixový systém, stejně jako Solaris, QNX a BSD. Všechno jsou to přivandrovalé systémy, a mají do RTC time zone co mluvit asi tolik jako Windows do RTC time zone na MIPSu. Samozřejmě jediné konzistentní řešení je počkat na EFI, které problém řeší.

Asi máme každý jiné Windows. KAždý si totiž může doma zkusit zkopírovat soubor z NTFS na klíčenku s FAT, a podívat se jestli se změnil čas. Hm, nezměnil. A zpátky? Pořád stejný čas. Problém je zřejmě na vašem přijímači. Předpokládám, že "chyba" s DST je stejný nesmysl.

A co dělá MacOS X, když je na systému bez EFI? Používá UTC. A jak EFI ukládá hodiny do RTC? Také v UTC.

FileTimeToLocalFileTime

Hmm, ta chyba s FAT nastává jen při změně DST:

The FAT file system records times on disk in local time. GetFileTime retrieves cached UTC times from the FAT file system. When it becomes daylight saving time, the time retrieved by GetFileTime is off an hour, because the cache is not updated.

MacOS X neumí běžet na systému bez EFI. Pokud provedete nějaký hack, tak záleží jen na jeho implementaci.

Jinými slovy nejde o žádný problém s převodem data, ale o neaktualizovanou cache. Naopak je pěkné, že MS vlastnosti systému takhle popíše. Na Linuxu se na daleko horší problémy přichází tak, že se prostě stanou. Viz často se ztrácející konfigurace po přechodu na ext4 díky delayed alokaci, byl tu o tom článek.

Viz často se ztrácející konfigurace po přechodu na ext4 díky delayed alokaci, byl tu o tom článek.

Což je zdokumentované chování a je i zdokumentované, jak se to má správně používat (na rozdíl od té cache, kde máte smůlu a je nutný restart systému). Problém byl v tom, že spousta aplikací na to kašlala.

Jinak chcete opravdový problém s časem ve Windows? Funkce SetLocalTime

Problém je v tom, že fsync na ext3 trvá velmi dlouho, takže ho aplikace neprovádějí.

A kde je ten problém u SetLocalTime?

Že se musí volat dvakrát po sobě, aby to fungovalo spolehlivě. Jako kdyby to nešlo:

• opravit
• upravit, aby se to samo zavolalo dvakrát

Jistě by to šlo. Ale není to tak. Ono by také určitě šlo napsat libc tak, aby uměla vyhledávat znak ve stringu i když ten znak je v Unicode. Bohužel pánové napsali interface vyhledávající byte, a pak se rozhodli pro UTF-8, takže znak v azbuce nenajdete. Určitě by to šlo lépe, než upravit dokumentaci, aby místo "hledá písmeno" říkala "hledá 8-bitovou hodnotu" ;)

ICU znáte? Dnes již standardní součást Linuxu.

A co to má společného s glibc?

MacOS X neumí běžet na systému bez EFI.

Pravda, na to jsem vlastně použil Chameleon.

Zkuste se na to podivat take takle: Bydlim v Horni Dolni, mam notebook a RTC v lokalnim case z Horni Dolni. Odjedu na pul roku na studia do 上下游. V Linuxu si zmenim casove pasmo (treba v KDE rovnou v konfiguraci hodin na systrayi-pridam casove pasmo a reknu, ze se ma cas zobrazovat podle nej). Ve Widlich si budu prestelovavat hodiny. Pokud mam aplikaci, ktera na tech hodinach hodne stoji, tak abych ji snad radsi den nepouzival.

Co vam pripada inteligentnejsi? Jednou nastavit hodiny a pak podle nich jet, kdekoliv jsem nebo furt prestelovavat hodiny podle toho, kde jsem?

Co je to za blbost? Ve Windows prostě změníte časové pásmo. Zkuste si to. Sten by vám nakonec vsugeroval, že Windows udržují lokální čas. To je nesmysl, Windows NT používají UTC. Jenom HW RTC je ukládán v lokálním čase, protože to tak dělají na PC odjakživa všichni.

Spustím Windows Vista, nastavím čas na Japonsko, restartuji, spustím Windows 98 (což samozřejmě všichni s Windows Vista mají, proto je potřeba, aby Visty používaly lokální čas), nastavím čas na Japonsko - ejhle, najednou jsem v San Franciscu a navíc o den napřed :)

Jo, to je problém. Bohužel kdyby NT udržovaly RTC v UTC, nastal by problém vždy, i když přebootujete v jednom časovém pásmu.

Kdyby Windows uměly používat RTC v UTC, nemusel být ani jeden problém.

Ještě jednou: byl by problém při dual bootu s *jakýmkoliv* systémem, který nejede RTC v UTC, a to i v jedné časové zóně.

Ještě jednou: nebyl by nejmenší problém, aby Windows uměly UTC i lokální čas, a pak by nebyl problém při bootování z jedněch Windows do druhých nebo z Windows do Linuxu.

Staré Windows a DOS těžko učit novým kouskům. Nebo chcete dnes psát patche pro Windows 2000, Windows ME a starší nepodporované systémy? Navíc jsme si už doufím vyjasnili, že dokud BIOS nedrží informaci o časové zóně a/nebo udržuje čas lokální, všechna řešení jsou kostrbatá. EFI, EFI, EFI.

Windows ME nejsou podporovana? Ja myslel, ze pred nedavnem zkoncila podpora Win 3.11. Nebyl jste to nahodou vy, kdo toto tvrdil?

Opravdu nekdo ma Windows XP a ME nebo 2000 v dualbootu? Silne pochybuju. Jestli EFI nekdy bude, to nevim. Celkove ale mam pocit, ze tyto dva chabe argumenty jsou to posledni co mate v rukach a proto na nich tak krecovite visite jako onen tonoci, co se chyta stebla.

Tohle vlakno jste proste projel na cele care a to, jak kolem sebe kopete na tom nic nezmeni.

Windows ME jsou mimo Mainstream Support i Extended Support.
http://support.microsoft.com/lifecycle/?p1=6519

Určitě existují dual booty. Zatím existovalo vždy na trhu více verzí Windows a vůbec více produktů, které používaly RTC v lokálním čase.

Možná hrajete na počet opakování slov, nebo na dojem ze svého projevu. Já hraju na fakta. A ta říkají, že to co bylo v tomhle threadu navrhováno je špatné řešení. Když jsme u toho: počítače s EFI jsou na trhu už 7 let. Že se pořád nedostaly na běžný kancelářský stůl, za to děkujte AMD.

Vy sice obcas uvadite fakta (a velmi casto jina zamlcujete, asi se nehodi do kramu), ale dochazite z nich ke zcela mylnym zaverum. Navic jste se do toho tak zamotal, ze si velmi casto protirecite.

Na jednu stranu chcete priohybat (nebo spis nechcete implementovat uzitecnou ficuru) nove systemy kvuli zpetne kompatibilite s vybehovymi modely a na druhou stranu vam tyto nestoji za aktualizace (a troufam si tvrdit, ze dualboot s temito modely je daleko vzacnejsi nez dualboot s Linuxem). Vzdyt je to protimluv jako blazen.

To same s EFI. Argumentujete jak je to systemove reseli, ale opomenete, ze s podporou prisel MS teprve nedavno. Hlavne ze pocitace s EFI tu jsou uz 7 let ale u MS donedavna ticho po pesine.

Linux je podle vas zaostaly, ale EFI spolu s UTC zvlada, narozdil od MS, jakou dobu.

Jak se muzete o toto opirat?

Copak nevidite tu nejednotnost a chatrnost vasich argumentu?

Zapamatujte si EFI a IPv6 pro pripad, ze se zas budete nekdy ptat v cem Linux MS predbehl o nekolik let. A nejsou to ojedinele pripady.

Vy neuvádíte fakta prakticky nikdy, natož zdroje. Já uvádím zdroje občas. To je mezi námi ten rozdíl.

Ječště jednou: všechny IA64 stroje s Windows mají podporu EFI. Kdyby společnost AMD neprasila s x86-64, měli bychom dnes dávno IA64 desktopy s EFI. Takhle je třeba čekat, až se výrobci HW dohodnou a rozhoupou. Jinak by to dopadlo podobně jako s ACPI, kde MS dokonce ignoruje ACPI u BIOSů uvedených před nějakým datem, protože bylo zpravidla zabugované nepoužitelné.

Ano, Linux je v řadě věcí zaostalý. A jde o daleko zásadnější věci, než nesmysly typu udržování RTC v nesprávné časové zóně, nebo o podporu firmwaru EFI který stejně není na trhu.

O IPv6 tu byla řeč před časem. Ještě dnes se ve velkém prodávají kabelové modemy, routery a WiFi access pointy bez podpory IPv6. MS měl první verzi IPv6 někdy v roce 1998, což je o více než 11 let před jakýmkoliv jeho rozšířením. Windows Vista a XP podporují IPv6, pro Windows 2000 je podpora neoficiální, Windows 98 a 95 mohou použít Trumpet Winsock.

Nějak mi přijde, že chatrné argumenty předkládáte vy.

Ja neuvadim zdroje skoro nikdy, vy jenom obcas a jeste obvykle takove neslane nemastne. Fakt obrovsky rozdil.

Tak jeste jednou, MS nevydal zadny desktopovy OS s EFI. Jak pak chcete mit desktopy z EFI, kdyz na ne MS zadny nevydal?

UTC neni nesmysl. Sam jste priznal problem a poskytl jenom chatrnou odpoved ktera byla hnet negovana:
http://www.root.cz/zpravicky/shuttleworth-windows-7-je-pro-linux-prilezitost/263558/

Paklize neni u MS desktopovy OS s podporou EFI lepsi reseni jak UTC neni. A je jedno jak se to budete snazit obkecat.

Je rozdil mezi jakousi podporou IPv6 a plnou podporou (treba ten Conformace Test Phase I a II).

Implementace IPv6 ve Viste taky asi nebude az tak dobra:
http://www.networkworld.com/news/2007/060707-microsoft-vista-ipv6-incompatible.html?t51hb

Oproti tomu SLES11 projde jak Conformance Test Phase I a II tak i Ipsec Phase II a dhcpv6 Phase II.

To co vam prijde je zcela nepodstatne. Varite z vody tak jak tak.

Já vím, není každý zdroj jako zprávičky z roota, nebo blackhole.sk ;)

Takže ještě jednou. Windows 2000 a XP byly vydané pro IA64.

UTC není nesmysl. Je to drobná komplikace daná historií architektury PC. A znásilňovat zavedené standardy je nejhorší možné řešení. Jestli chcete opravdové řešení dnes, tak si pořiďte za pár korun externí krabičku s atomovým časem.

Takže podpora IPv6 nebude tak dobrá, protože někdo má problémy se síťovým tiskem? To je argument jako noha :)

Nekolikrat jsem podotknul, ze mi pripada humorne, kdyz fanda MS mluvi zasvecene o standardech. Opravdu vam to neni ani trochu trapne?

Fakt je, ze architektura x86 tu s nami jeste dlouho bude. Dalsi fakt je, ze podpora EFI je v nedohlednu.
Dalsi fakt je, ze UTC je lepsi reseni nez soucasny stav ve Windows.

Argumentovat neexistujicim EFI jako systemovem reseni je proste hloupost.

Pokud jsem dobre cetl, meli tam dost problemu i s pouhou sitovou komunikaci.

“We’re also seeing loss of network connections on IP when you have both IPv6 and IPv4 loaded on the same machine with an IPv4-based network,” Murphy says. “As soon as we remove IPv6, we suddenly have connectivity to the rest of the local workstations.”

To bych povazoval za dost velky problem.

Proč bych se měl cítit trapně ve věci standardů?

Podpora EFI je v dohledu. Výrobci HW měli Vista Betu 2 s podporou EFI, aby mohli testovat.

Pokud mám problém s přístupem na Sambu (což má do vypilování detailů snad každý), znamená to snad že Samba je špatně napsaná? Když mi blbne tisk přes CUPS znamená to snad že CUPS je špatně napsaný? Může, ale nemusí. Je k tomu potřeba poněkud hlubší vhled do situace, než člověk říkající "no a u nás to vůbec nefungovalo".

Protoze MS standardy krivi, priohyba a vselijak przni.

At uz je to obligatni mrveni HTML, CSS a dalsich v IE, vzdorostandard "Open"XML, microsofti codepage, kdyz tu je iso8859, zpackane rozsireni joliet, kdyz je tu lepsi rock ridge a dalsi.

Podpora EFI na x86 je az ve Viste SP1, a v dohledu je EFI maximalne u MS. Desky s podporou EFI na x86 na trhu nejsou a jeste nejakou dobu nebudou. EFI je pouha vymluva 20 lete absence UTC u MS.

A tou Sambou a CUPSem reagujete na co? Ze pri testovani Visty nefungovalo spravne IPv6?

Standardy se odjakživa implemetují v omezeném rozsahu, a hlavně přiohýbají pro daný účel. Například ISO 8859 je code page naprosto nepoužitelná pro GUI systémy. Vždyť nemá ani okrouhlé závorky. Na unixech to není problém, protože unix bylo v té době synonymum pro textový terminál (u hodně drahých systémů pro xterm), a snad jedinou GUI aplikací byl xclock. Windows se v té době ve velkém používaly v DTP. Měl MS použít ISO code page a přijít o možnost uplatnění v DTP, zavádět nějakých 2-8 let nový standard pro code page, nebo jít vlastní cestou?

O HTML ani nemluvte. To, co předvádělo W3C, bylo fakt na blití. Přijmout odlišný box model, než všichni toho času na internetu používali. Dnes tu slyším, jak je žádoucí implementovat dosud nehotové CSS3. To může lehko vést k opakování celé situace, a W3C dost možná nakonec přijme opět něco, co je v rozporu se stavem na internetu.

CSS je špatný standard. Poznáte to tak, že CSS2 nikdo neimplementuje kompletně, a údajně to ani nelze. CSS 2.1 se pracuje od roku 1998, a za těch 10 let se to pořád nepovedlo. Čekat na standardizaci čehokoliv je zjevně nesmysl. Nakonec většina standardů byla zaváděna podle existujících implementací (s výjimkou box modelu).

Se Sambou a CPUS reaguji samozřejmě na stesky o IPv6. Ty steskymohou mít tisíc a jeden důvod. Včetně špatné konfigurace, nekompatibilního HW apod. Proto to odmítám bez dalších informací jakkoliv spojovat s kvalitami či nekvalitami IPv6 ve Vistě.

To jsou ty vase typicke zvasty.

iso8859 samozrejme zavorky ma:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_8859-1

Cili vas prvni odstavec jsou obligatni bludy.

HTML 4 je tu uz nejaky patek. CSS2 taky. Fakt, ze FF i Opera nemaji problem, zatimco pro IE 6 a 7 musi webmasteri delat zvlastni kurvitka (jako treba extra CSS pro kazdou verzi IE) proste neokecate.

Samozrejme ty ostatni standardy jste radsi nekomentoval protoze je to prosty pokus o Vendor Lock-in. A ne ze by to byly ty jedine.

Krasny priklad za vsechny je OpenGL x DirectX. MS proste moc chtel penize z penezenek gambleru. Dokonce zacal sirit FUD o tom, ze DX je vykonnejsi nez OpenGL. SGI se nasrali, vyzvali MS se svym FireGL na souboj a roznesli DX na kopytech.

Zkusil jsem o tom neco najit. Bohuzel, nepodarilo se. Uz je to asi dost stara zalezitost. Nicmene je to porad ukazka vzdorostandardu od MS, ktery ma slouzit obligatnimu vendor lock0inu.

Tak se prece jenom podarilo:

http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_OpenGL_and_Direct3D#Performance

Chtěl jsem psát uvozovky, napsal jsem závorky. CP ISO 8859-1 nemá typografické uvozovky, a je pro GUI systémy a DTP nepoužitelná.

CSS2 neimplementuje kompletně žádný browser (ani FF, ani Opera). Natož aby jej implementovali stejně. Pochopitelně kde jsou rozdíly, musí se s nimi počítat.

Na téma OOXML tu byla řada diskuzí, další je zbytečná. Ale když chcete, tak můžeme. ODF je špatný formát, protože není dostatečně popisný. Nepopisuje ani vzorce pro tabulkové kalkulátory. OOo píše sice standardní ODF, ovšem rozšířené o spoustu věcí, o kterých ve standardu není zmínka (resp. je tam psáno "vendor specific"). Navíc do ODF nelze převést stávající dokumenty ve formátu DOC/XLS/PPT beze ztrát. Takový standard je na nic. Snaha Sunu a IBM zablokovat přijetí OOXML je snahou přenést konkurenční boj do standardizačních komisí, což je mimořádné svinstvo. Kupodivu MS neměl žádný problém s přijetím ODF.

Ke standardům ještě tolik, že .NET je standardizovaný (ISO/IEC 23271:2006 a ISO/IEC 23270:2006). Pokud ctíte standardy, měl byste psát SW pro .NET, a ne pro Javu. Ovšem podle vás neměl .NET projít standardizací, protože minimálně jeden standard pro programovací jazyky už máme (ISO/IEC 9899:1990 aka ISO C).

OpenGL vs DirectX je o něčem úplně jiném. MS by klidně mohl úplně stejně pro hry podporovat OpenGL. Problém byl v tom, že všechny existující implementace (drivery) OpenGL byly pomalé, optimalizované pro CAD aplikace, API bylo snůškou různých extensions, a bylo vhodné pro C a nikoliv C++. Navíc OpenGL nemělo funkce pro double buffering, neřešilo přepínání rozlišení, vstupní zařízení, prostorový zvuk atd. Proto MS vytvořil vlastní API pro herní aplikace, které je pro daný účel daleko lepší.
Linkovaný článek na Wikipedii se zabývá srovnáním CosmoGL a Direct3D při SW rendrování. Ale Direct3D je určené pro HW rendrování, a SW renderer je tam jen jako referenční model. Když nevíte, jestli je chyba v aplikaci nebo driveru, zkusíte SW rendrování. Škoda, že jste to nepochopil.

8859 ma sice jenom normalni uvozovky, ale tvrzeni, ze je kvuli tomu nepouzitelny pro GUI je proste zvast. Stejne tak DTP. TeX bez cp1250 fungoval v pohode.

OOXML je spatny format, protoze to s[pis vypada jako nejaky vyblitek. 6000 stran dokumentace je ulet. Formatovaci znacky ve stylu "formatLikeWord97" nebo co to bylo za blbost je typicka ukazka.

ODF sice chybi popsi vzorcu, ale to ve verzi 1.0. 1.2 uz ma vse potrebne.

Ona snaha MS o standardizaci je taky pekna hromada vykalu. V Norsku kolem toho byl skandal, kdy vetsina hlasovala proti a presto byl dan souhlas. U nas se taky prehazovala vyhybka. Jinde zase v hlasovaci komisi zasedli sami lide od MS. No hruza bes.

Nehlede na fakt, ze je blbost mit dva standardy na to same.

Jak byste chtel prevadet ODF do proprietarnich formatu beze ztrat? V OO.o, ktere ten binarni balast ze vsech ne-MS programu zvlada nejlepe protoze na nem makli, ale museli prekonavat furu prekazek? No, to je pak chyba MS a jeho formatu. Nebo v MS Office a jejich pluginu? No, pokud je nedostatecne dokonceny, tak je to spatne. Jestli MS formaty neumi to, co ODF, tak je to taky spatne.

To, v cem budu nebo nebudu psat SW je zcela moje vec. Vy jste ten posledni, ktery do toho muze mluvit.

API OpenGL bylo lepsi nez DX minimalne verze 9. A az verze 10 alespon castecne zvlada Marshalling takze je az ted je na tom vykonove zhruba stejne jako OpenGL.

SW rendering byla dlouhou dobu nutnost. Kdyz prisel piotrebny hw, DX byly vykonove slabsi. Je humorne, jak nekde rozsiritelnost vychvalujete do nebe a jinde, kde se vam to nehodi do kramu, ji zatracujete.

Ze openGL nebylo vhodne pro C++? Je vam jasne, ze openGl funguje ve spouste jazyku a neni (a ani nebylo) tezke vytvorit potrebne bindings?

Prostorovy zvuk ted pro zmenu neresi DirectX 10. Proto se zacina pouzivat openAL.
Skoda, ze vy jste si te cele nedocetl. Bylo tam jasne receno, ze kdyz se pouzival sw rendering, byl tento s implementaci OpenGL vykonnejsi nez DX ale uz v te dobe MS siril FUD a prznil implementaci OpenGL ve Windows.

Co jsem pochopil laskave neposuzujte. Jste neobjektivni az to boli.

8859-1 je špatná code page pro GUI a DTP. TeX pokud vím nepoužíval interně žádnou standardní code page, a navíc není určený pro kreslení za běhu pomocí API; proto jakékoliv srovnání pokulhává na všechny tři nohy.

OOXML je naprosto v pořádku. Dokumentace je podrobná a korektní. Office je daleko složitější než třeba HTML se svými pár tagy, a formát musí být daleko lépe popsaný. Tomu odpovídá i počet stran. Podívačky o náročné implementaci jsou zjedně jen povídačky, protože OOXML podle Wiki podporuje už minimálně 20 kancelářských aplikací.
formatLikeWord97 neexistuje, máte asi na mysli třeba autoSpaceLikeWord95 nebo useWord97LineBreakRules. Navíc nejde o formátování textu, ale o vlastnost dokumentu. Tyhle věci jsou nezbytné, pokud má být zajištěn bezproblémový převod stávajících dokumentů. Jejich zahrnutí pro implementaci OOXML *není nutné*, přečtěte si specifikaci. Alternativou jsou ztrátové převody, jako u konverze DOC na ODF, a to by bylo velmi špatně.

vzorce v ODF možná jednou vyřeší OpenFormula. Bohužel od standardizace ODF 1.0 žádná další verze zatím ISO standardizací neprošla. Navíc ani dokumenty OpenOffice nejsou ve shodě s ODF 1.0.

Problém je v převodu dokumentů ze současných formátů do ODF. Takový převod není možný beze ztrát, což použití ODF prakticky vylučuje. Samozřejmě dalším problémem je, že standard ODF 1.0 neumožňuje interpretaci dokumentů psaných třeba OOo, protože ty dokumenty nejsou ve shodě s ODF 1.0, a navíc obsahují dlouhou řadu nestandardních rozšíření (třeba OOo-specific vzorce).

OpenGL zkusíme řešit v druhém threadu, ať to neduplikujeme. Prostorové audio na Vistě řeší XACT.

Aha, dekuji za vysvetleni. Cili by se dalo rici, ze k uprave problemu by stacilo pouhe predefinovani casovych pasem o nejakou tu hodinu? Navic me rajcuje myslenka, ze az se z Horni Dolni prestehuju na Island, tak si nastavim jine casove pasmo a k nastelovani hodin budu zjistovat, kolik hodin je v Horni Dolni.

Až se přestěhujete z Horní Dolní na Island, tak prostě nastavíte časové pásmo ve Windows, a RTC se aktualizuje v daném časovém pásmu. Pokud budete z nějakého důvodu nastavovat čas v BIOSu, tak lokální - a bude to fungovat, pokud bude ve Windows správné časové pásmo.

Řešením je, jak jsem psal, EFI. Tam se už v VNRAM drží inofrmace o časovém pásmu. Kolega Sten to ne a ne pochopit :(