Pamatuji, jak jsme při implementaci ERP u zákazníka (migrace z jiného ERP) narazili na to, že by rádi do systému implementovali jeden velice důležitý proces. Říkejme mu X a byl to proces ohledně výpočtu a plánování výroby podsestav. Ve smyslu že sice vyrábíte pět různých aut, ale všechny mají stejnou komponentu B a ve třech modelech je stejná komponenta C. Takže i když nevíte dopředu, kolik kterého modelu se prodá (a bude vyrábět), tak už dopředu můžete některé komponenty začít vyrábět nebo na ně alespoň objednat materiál.
Long story short: ani po desítkách hodin se lidé z vedení fabriky nedokázali dohodnout, jak to vlastně těch posledních padesát let dělají. Každé oddělení mělo nějakou představu a nikdy si nevšimli, že to tak není. Plánovač výroby popsal, jak to dělá, finance se divily "to jako že celou dobu děláš tohle, to ale přece takhle nejde?" a nákup na to jen laxně reagoval "jo, dělají, proto máme vlastní tabulky a tyhle a tyhle věci pak po nich předěláváme".
Pokud si pamatuji dobře, tak ERP šlo do ostrého provozu bez implementace procesu X. Přitom to byla jedna z věcí, díky které měli obrovskou výhodu proti konkurenci - jen s minimálním navýšením objemu skladových zásob dokázali výrazně zkracovat dodací lhůty. Ale byla to taková magie a obrovské množství historického know-how, že se nedala dohromady ani specifikace.
Takže snaze "aby tie excelovske tabulky tam ostali" rozumím.