Automatizace je jasná cesta pro každého výrobce, SONY není výjimkou.
Nicméně by mě zajímala jiná věc. Přesunou firmy automatizovanou výrobu do Severní Ameriky a EU? Pokud díky automatizaci nebudou náklady na lidi hrát roli, tak by to šlo. Výhodami by bylo umístění výroby hned vedle vývoje, snazší řízení kvality, a samozřejmě daleko kratší cesta zboží k zákazníkovi. Nicméně dneska jsou celé dodavatelsko-odběratelské řetězce v Asii. Od zpracování minerálů, přes výrobu čipů, PCB, baterií, lisování plastů atd. Z tohoto hlediska je možné, že výroba zůstane dál v Asii, i když náklady na lidi nebudou dále hrát velkou roli.
A jedna úplně mimo. Kdo proboha vymyslel jazyk, ve kterém se píše "Severní Amerika", ale "severní/východní Evropa", ale "Centrální Asie" a "Západní Sahara", ale "dolní Povltaví", ale "Střední Povltaví"? Je to nějaká recese která mi nedošla, nebo se prostě někdo v ÚjČ zbláznil? Nebo jsou ti jazykozpytci, kteří nám pravopis slavně předepisují, nějakého odlišného živočišného druhu? Soudě podle toho, že shoda podmětu s přísudkem v češtině vypadá tak že "děti běhaly", což ovšem nemá vliv na výslovnost, tak se nabízí ta poslední možnost.
14. 7. 2021, 00:48 editováno autorem komentáře
ÚjČ to nevymýšlí, ale pouze kodifikuje.
Mně to přijde docela logické. Velké písmeno se píše tam, kde se jedná o místní název. Severní Amerika je místní název pro konkrétní, pojmenovanou oblast. Zatímco severní Evropa znamená "něco někde tam na severu Evropy".
Pravda, vyžaduje to vzdělání; ale nezoufal bych si, primitivismus získává nadvládu.
ÚjČ kodifikuje co se považuje za jazyk spisovný, a co je pravopisně nesprávně.
OK, Severní Amerika je kontinent, takže velká písmena, kdežto severní Evropa je jen nějaká oblast na severu Evropy. Co tedy Střední Asie? To je přece jenom nějaká oblast ve středu Asie. Sorry, ale psaní velkých písmen je v češtině plné nekonzistencí. Když chce člověk správně napsat místní název, tak aby si vzal k ruce Pravidla českého pravopisu od ÚJČ, k tomu mapu, místopisnou příručku a věšteckou kouli. Jestli vám to přijde praktické, tak mě ne. Jsem jednoznačně pro zjednodušení. Čeština je jedním z jazyků se skvělou korespondencí mezi znakem a zvukem. Ovšem sami si to úplně zbytečně komplikujeme nesmyslnými pravidly s ú/ů, i/y, velkými písmeny apod. Jazyk má *sloužit* jako komunikační prostředek. Místo toho z archaických pravidel děláme posvátnou krávu a způsob jak podusit ve škole žáky, kteří by se mohli věnovat daleko důležitějším věcem. Jsme obětmi jak těch národních buditelů, kteří chtěli ukázat, jak rozvinutý a komplexní byl (tehdy polomrtvý) český jazyk, tak zkostnatělosti české společnosti.