Jako jo, pokud to nabízí přímo distribuce, je to fajn. Ale pokud chci novější verzi programu, nebo ten program vůbec v nabídce neni, tak musim stahovat samostatnej balíček. No a když občas koukám, že výrobce má pro každou verzi systému zvláštní balíček (nebo repozitář) tak dělat to já, tak mě asi brzo klepne…
Nejde o to, že ho musim stáhnout… jde o to, že pokud přeinstaluju distribuci, tak pravděpodobně budu minimálně měnit verzi. Nebo třeba budu zkoušet jinou (nebo prostě ten balíček budu chtít jen někomu poslat). To už ale znamená, že musim ten balíček na netu najít znova a doufat, že se autor ještě stará a bude tam zrovna ta verze co potřebuju.
Hmm, tedy dlouhá léta jsem používal Linux, ale právě nekonečné problémy s různými balíčkovacími systémy mě natolik znechutili že jsem utekl k MAC OS X. Jsem naprosto spokojen. Nepadá to, instalace programu většinou představuje vzít balíček a přetáhnout na aplikace a dál se nestarám prostě to jede. Až dojde ke sjednocení bal. systému a hlavně se ujednotí distra (ne aby vše bylo stejné, ale co se týče rozmístění souborů na FS), budu opět uvažovat o návratu k Linuxu. Navíc vývojáři nebudou zbytečně plácat silami na odlazení balíčku pro rpm RH, SuSE, Mandriva … příp. to samé deb a další které jsem nejmenoval. Pak se asi i dočkáme stabilnějších desktopových prostředí a většího rozšíření do podnikové sféry.
Omlouvám se že to je tak dlouhé, ale už mi to nedalo…
Já nevím co všichni mají s tím sjednocováním. Používám jednu distribuci v práci, na notebooku a na desktopu a je mi úplně putna, jaký balíčkovací systém používají ostatní distribuce, je mi taky úplně jedno, kde mají uložené jaké konfiguráky, mě zajímá, že vím, kde to má ta moje distribuce a ostatní neřeším. A na stabilitu si prostě stěžovat nemohu, i kdybych chtěl, pád jsem nezažil ani nepamatuji, ale ano, věřím, že někteří toto štěstí nemají.
Že vývojáři plýtvají silami je jejich problém, ale dokud těch sil mají dost vývojáři distribuce kterou používám, je mi to popravdě taky jedno.
To budiž můj názor, souhlasit nemusíte, ale rozmlouvat mi ho taky nemusíte, jelikož to tak prostě neotřesitelně cítím =)
Ano, pokud používáš comp jako psací stroj a nebo server či multimediální přehrávač, stačí ti programy z distribuce. Když ale potřebuješ několik programů co v ní nejsou, začínáš řešit spoustu nesmyslů a někdy musíš skončit u compilace, což mlže pokračřovat nejedným pěkným odpolednem. Taky mě to nebaví a byl bych pro sjednocení.
Ke sjednoceni balickovaciho systemu hned tak nedojde, protoze distribuce si vzajemne KONKURUJI. A vzajemna konkurence distribuci je mechanizmus, ktery zene vyvoj Linuxu kupredu. Tohle spousta lidi nechape nebo NECHCE pochopit.
Jestli dojde ke sjednoceni, pak jedine v dobe, kdy Linux bude bezne spotrebni zbozi – neco jako housky. Ty se daji vselijak ochucovat, ale zadnemu prevratnemu vyvoji nepodlehaji.
Toto tema bylo diskutovano mnohokrat a nema smysl ho znovu otvirat, protoze zadne univerzalni reseni neexistuje.
No nikdo asi nebude tvrdit, že jednoduché řešení v tuto chvíli existuje. Ale uživatelé snad mají právo na svůj názor ne? Kdyby si lidé v jakémkoliv oboru řekli, že něco nejde, asi bychom se divili kolik věcí by nám dnes chybělo :o) Ano, distribuce si konkurují, ale lidské zdroje jsou drahé, a když spoustu lidí dělá stejnou věc, je nasnaze se ptát jestli by to přece jen nešlo udělat univerzálněji, aby ty lisdké zdroje byly lépe využity pro vývoj něčeho jiného. Proto, jak už jsem jednou napsal, fandím ubuntu, neboť svým masovým rozšířením si ho dnes nikdo nedovolí ignorovat a balíčky či repozitáře pro něj dělá.
Balit software do vice baliku neni takovy problem: http://unix.freshmeat.net/…cts/releaser
Troufám si tvrdit, že vám ani tak nevadí současný balíčkovací systém jako takový, ale závislosti, které na sebe jednotlivé balíčky mají. V podstatě by vám vyhovovalo, kdyby balíčky v sobě obsahovaly většinu balíčků na kterých jsou závislé, tak jak to mají Windows. Ve Windows prostředí mají aplikace většinou minimální závislosti mezi sebou (viz rozdíl instalace vlc v Linuxu a Windows).
Abyste tohoto dosáhl v Linuxovém prostředí musí být fixnuté API a balíčky musí referencovat API nikoli verze balíčků přičemž musíte mít možnost mít v systému několik verzí balíčku s různým API resp. musíte být schopen jednoduše nainstalovat balíček na kterém je daná aplikace závislá do app-specific části fs, aby nevznily kolize. Tj. v podstatě /opt (což lze +- i dnes, ale ne jednoduše). Ostatně se takto instalují větší komerční aplikace.
Pokud jste si nevšiml, balíčky RPM už dlouhá léta odkazují na API (tedy soname, jmenuje se to AutoReqProv), nikoliv jméno balíčku. V DEB se jméno balíčku přímo odvozuje od API (tedy soname), takže jde o argument irelevantní.
Jestli vám přijde rozumnější mít balíčky s přibalenými závislostmi, mě to lepší nepřijde.
Tím jen postoupíte od „pekla závislostí“ k „peklu bezpečnostních děr“.
Zatímco v Linuxu stačí bezpečnostní oprava jediné knihovny z centrálního repozitáře, ve Windows nebo v Linuxu vedeném ve stylu „balíčky se závislostmi“ musí všichni dodavatele vašich aplikací sledovat bezpečnostní problémy všech svých komponent a reagovat na ně, a i vy musíte pravidelně kontrolovat a instalovat aktualizace ze všech zdrojů vašich dodavatelů.
Svět Windows dobře ukazuje, že to nefunguje. Stačí nainstalovat jedinou aplikaci s přibalenou děravou verzí knihovny, a můžete mít smůlu.
RPM je pro masochisty. Ve SLES jsme si s RPM balíčky užili tolik srandy (kolize verzí v různých repozirářích, instalace kdejaké hlouposti zabere desítky minut googlení nějakého repozitáře nebo přímo závislých balíčků, atp.) že jsme raději přeinstalovali všechny servery na Debian. Práce s RPM se s jednoduchostí „apt-get install“ nedá srovnávat :-)
asi moc netušíš jak to celé funguje, že ??
1) z hlediska jednoduchosti obsluhy nevidím rozdíl mezi „apt-get install“, „yum install“ nebo „zypper install“ .. jestli ten co se staral o SLES netušil, že k RPM má nadstavbu podobnou jako je apt-get, je to jeho chyba.
2) kolize verzí v repozitářích – proboha co do bylo za magora ten admin ? sám si tam udělá bordel přidáním buhvíjakých repos a pak na to umí jen nadávat ??? VYHOĎTE HO !
Ostatně, zrovna u oSuSE se mi líbilo, že mají na veškerá media repos packman a nemusím přidávat nic jiného. Pravdou je, že ten není pro SLES/SLED, které jsou dokonce ořezány ještě víc. Což ale většinou u SLED nevadí, pokud na něj člověk nechce dávat balíčky, které defakto na server nepatří. Na SLED11 jsem si momentálně udělal svuj názor, který nemůžu veřejně poblikovat aniž bych byl napomenut za vulgarity. :-D
Asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně a nebyl jsem zřejmě pochopen.
Chtěl jsem poukázat na to, že Debian a systémy od něj odvozené většinou mají kvalitní centrální repozitář a v drtivé většině případů stačí napsat „apt-get install“ a nový software je nainstalován. U exotičtějších programů je třeba přidat nějaký repozitář, případně stáhnout a nainstalovat .deb balíčky, ale většinou s tím není žádný problém, protože tvůrci těchto balíčků je udržují kompatibilní s centrálním repozitářem.
U RPM balíčků není problém v balíčkovacím systému, ale ve způsobu jakým ho jednotlivé distribuce používají. Čehož extrémní příklad je zmíněný SLES, který nemá žádný centrální repozitář a nějaký „yum install“ je tedy úplně k ničemu. Ano, můžu si sednout k serveru s krabicí originálních DVD, nebo si ty DVD nahrát na disk, apod., ale jakmile je cokoliv z tohoto těžce proveditelné (a hlavně v době internetu nepohodlné), nebo potřebuji nainstalovat software který na originálních médiích není, či potřebuji novější verzi, apod., pak instalace čehokoliv připomíná porod (viz. ten předchozí příspěvek). Nehledě na to, že RPM balíčky přímo pro SLES jsou k dispozici málokdy a člověk se musí spokojit s variantami pro OpenSUSE apod. Dnes už to vypadá, že se situace u systémů využívajících RPM balíčky zlepšila, ale co si pamatuji (prakticky jsem se se systémem využívajícím RPM už nějaký pátek nesetkal), tak vždy byly problémy s roztříštěností a vzájemnou nekompatibilitou repozitářů pro různý software.
Celou dobu tvrdí, že porovnává deb s rpm … a přitom porovnává apt-get s yum ..
tim apt-get si nejsem jistý, zatím jsem nevyčetl čím to vlastně dělal.
Docela rád bych viděl ve stejném testu oSuSE 11.x, protože jeho zypper je TAKÉ mnohonásobně rychlejší než yum a přitom jede nad rpm.
Takže celý test je o něčem úplně jiném. Souhlasím s tím, ze YUM (ne rpm) je nechutně pomalý.
PS: rejpalkum co znají max. oSuSE 10.x a budou mít výhrady, sdělím jen toto: zkuste 11.x a budete zírat, jak se zypper/yast zlepšil. :-)