Názor k článku
Porovnání balíčkovacích systémů RPM a Deb od anonym - Asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně a nebyl...

Asi jsem to nenapsal úplně srozumitelně a nebyl jsem zřejmě pochopen.

Chtěl jsem poukázat na to, že Debian a systémy od něj odvozené většinou mají kvalitní centrální repozitář a v drtivé většině případů stačí napsat „apt-get install“ a nový software je nainstalován. U exotičtějších programů je třeba přidat nějaký repozitář, případně stáhnout a nainstalovat .deb balíčky, ale většinou s tím není žádný problém, protože tvůrci těchto balíčků je udržují kompatibilní s centrálním repozitářem.

U RPM balíčků není problém v balíčkovacím systému, ale ve způsobu jakým ho jednotlivé distribuce používají. Čehož extrémní příklad je zmíněný SLES, který nemá žádný centrální repozitář a nějaký „yum install“ je tedy úplně k ničemu. Ano, můžu si sednout k serveru s krabicí originálních DVD, nebo si ty DVD nahrát na disk, apod., ale jakmile je cokoliv z tohoto těžce proveditelné (a hlavně v době internetu nepohodlné), nebo potřebuji nainstalovat software který na originálních médiích není, či potřebuji novější verzi, apod., pak instalace čehokoliv připomíná porod (viz. ten předchozí příspěvek). Nehledě na to, že RPM balíčky přímo pro SLES jsou k dispozici málokdy a člověk se musí spokojit s variantami pro OpenSUSE apod. Dnes už to vypadá, že se situace u systémů využívajících RPM balíčky zlepšila, ale co si pamatuji (prakticky jsem se se systémem využívajícím RPM už nějaký pátek nesetkal), tak vždy byly problémy s roztříštěností a vzájemnou nekompatibilitou repozitářů pro různý software.