Názory k článku
Stallman o svobodném software po 25 letech
-
no mne vysledky po 25 letech moc nepresvedcily ze je to efektivni vyvoj software.
Ceho bylo realne dosazeno? Napsan klon monolitickeho unix kernelu, prepsan editor co se programuje v LISPu, napsan znacne bugovy prekladac C/C++ + utility k nemu, naklonovan klasicky unix userland, napsan klon unix shellu a spousta drobnych utilitek http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/gnu/pub/gnu/
Kde jsou tedy ty aplikace co byly slibovany? Kde jsou nejake inovace? Komercni vyvoj je dnes o svetelne roky dale a kvalitativni rozdil mezi komercnim a gnu softem se rok co rok zvysuje. Temer zadna z gnu aplikaci nema poradne GUI. To budeme porad pouzivat textovy rezim jako pred 20ti lety?
Kuprikladu MYSQL se jeste nezmohlo ani na poradnou podporu BLOBu a online backupu. Rekl bych na dnesni dobu docela zakladni fukcionalita, ne? -
LENIN POWER! (neregistrovaný)postgresql poradne BLOBy taky neumi i kdyz pravda je o velmi maly kousek lepsi nez MySQL. Problem se zdrojaky je, ze je bezni uzivatele i programatori nepotrebuji kdyz je k dispozici dostatecne dobra dokumentace.
Navic mi jako aplikacni programatori nemame treba zadny zajem na tom si psat vlastni databazovy system nebo upravovat stavajici. V komercni sfere je potreba take dodrzovat nejake ty terminy a tak nejde rici - nejdrive budeme X mesicu dopisovat podporu LOBu do PG/Mysql. neni na to cas a navic by to zakaznik nebyl ochoten zaplatit protoze licence oracle vyjde levneji a navic by se mu nelibilo ze to za co platil by pak mela pripadne jeho konkurence zdarma (tim pada casto zminovana konkurecni vyhoda OSS).
Dalsi problem je GPL licence, ktera neni file-based ale virus-based. Pokud chcete vysledek vasi prace zalozit na nebo pouzit GPL modul a prodat ho vice uzivatelum aby se podelili o naklady na vyvoj tak je to dalsi problem. Navrhovane obchodni modely produkt zdarma + drahy support ktery si koupi minimum uzivatelu netahnou; komercni software vyjde dneska uz levneji nez tohle kombo a umi toho vice.
BSD-like nebo file-based licence jako pouzivaji spolecnosti SUN ci APACHE nejsou pro komercni vyvoj problemem a pravdepodobne se bude timto smerem ubirat budoucnost. -
> a pravdepodobne se bude timto smerem ubirat budoucnost.
Já bych s dovolením viděl budoucnost úplně jiným směrem - a to platba za SLUŽBU, bez jakékoli znalosti technologie, na které je založena.
Tím by se rozdíl mezi BSD a GPL (který nepopírám) smazal. A OSS by byl více komerčně zajímavý.
Zatím to takhle funguje jen pro velké zákazníky, já bych docela vsadil na to, že od nich se to začne posouvat níž. -
Tehoo (neregistrovaný)U DB je treba hlavne dobre vybirat.MySQL je pro male projekty,webove veci atp. spise v mensim rozsahu.PostgreSQL uz je na tom mnohem lepe.Dale uz v podstate neni moc co vybirat.Access nebo DB z OpenOffice nejak nepovazuji za DB.Pro Win platformu pochopitelne MS SQL a na obrovske veci je Oracle.Je dostupny i pro Unix/Linux.Jsou i verze pro mensi vyuziti,ale nejak se obecne v tom extremne neorientuji.
GPL licence je vhodna jen pro velmi malo komercnich nasazeni.O rady lepsi je prave BSD nebo CDDL.Pro ty co neznaji historii,tak kdyby se tehdy AT&T nerozhodlo zazalovat nesmyslne(projeli to na cele care) BSD,tak dneska dela vetsina z nas spise na BSD a i to zastoupeni bylo vetsi.Soudni spor oddalil moznost vydani BSD distribuci,Stallman porad jen sliboval sve GNU a Linus jiz nechtel cekat a pustil se do toho sam.
A licence je to,co v komercni sfere hodne rozhoduje at chceme nebo ne.Myslim,ze kazdy soudny clovek pochopi,ze tohle je mnohem svobodnejsi http://cs.wikipedia.org/wiki/BSD_licence a zaroven to nebrani komercnimu vyuziti.Taky proto je drtiva vetsina veci v komercnich projektech spise s BSD licenci nez necim jinym.
Hlavne procist tohle : http://www.openbsd.org/cgi-bin/cvsweb/~checkout~/src/share/misc/license.template
A neco v odlehcene forme
BSD vs GPl http://www.youtube.com/watch?v=mMmbjJI5su0
Is BSD dying? http://www.youtube.com/watch?v=g7tvI6JCXD0 -
Tehoo (neregistrovaný)Doporucuji BSD licenci jeste jednou bedlive precist.Vysledky prace Vam sice nekdo muze "vzit",ale NIKDY ji nemuze vydavat za svou,protoze musi uvadet puvodniho autora ;-)
Hlavni myslenkou BSD je totiz to,aby umoznovala pokrok a nejak v nem nebranila a zaroven aby jste byl uvaden jako autor,coz Vam muze pomoct treba v kariere nebo v cemkoliv jinem.
Proto nejsou vyvojari BSD z principu proti tomu,ze se jejich veci objevuji v komernich vecech.Je prece lepsi,kdyz Windows pouzije neco z BSD a tim o neco zlepsi kvalitu nez aby pouzivali ty svoje prasarny a diky tomu se pak vsude sirily viry.Jedine co obcas vadi je to,ze kdyz uz si neco takoveho vezmou,tak by mohli neco prispet ze svych zisku,protoze BSD komunita jim usetrila vyvoj a dala jim hotovy vyrobek,ktery jim umoznuje vydelavat.Uzasne je to videt na OpenSSH.Spolecnosti tam moc neprispelo.Pritom bez toho by ten Internet moc nefungoval.
Napr. pro Google dela nekolik vyvojaru z OpenBSD i dalsich BSD.Za to jim umoznuje pracovat i pro BSD projekty,sponzoruje nektere jejich konference atp.Adobe pouziva BSD na serverech,Google,Ebay a dalsi.Sun ma pomerne slusne vztahy s BSD komunitou a tak by se dalo pokracovat.
GPL,byt vytvorena s dobrou myslenkou a cilem tohle tezko umoznuje. -
nejhorsi je virovost GPL. Treba CZNIC dava XSD schemata pro EPP protokol pod GPL. Takze kdyz bychom chteli delat nekdy eventuelne i ceske domeny a chteli validovat XML nez ho odesleme budeme si muset napsat schemata znovu podle definice (kterou jsem tedy ani nenasel), protoze opravdu nechceme mit nasi aplikaci pod GPL kvuli 2 malym souborum.
Davani kodu pod GPL je hazeni klacku pod nohy komercni sfere, pak se nedivte ze za tehleh podminek neni o prispivani do GPL aplikaci mezi komercnimy organizacemi moc velky zajem. -
Tehoo (neregistrovaný)Je to podano vtipne,ale pravdive a nekteri to holt nechteji videt.GPL a GNU porad rika o svobode,ale uz i Debian chce dat do distribuce bloby.Pritom treba OpenBSD nic takoveho v sobe nema a takove veci,pokud pro to neexistuje jejich ovladac musi clovek stahnout sam externe z Internetu a navic je vsude v systemu doporucovano radeji poridit jiny HW.
To druhe ma hlavne spatny zvuk :-/ -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jedna možnost je začít s levným MySQL, později levně přepsat na PostgreSQL, a nakonec přepsat na Oracle.
Jiná možnost je začít rovnou na dospělé DB. Například na MSDE, v případě potřeby beze změny kódu migrovat libovolnou jinou edici MS SQL Server, pro mobilní zařízení použít SQL Server Compact atd. Podobné možnosti nabízí i Oracle.
U licencí naprostý souhlas. Podle některých lidí je z nějakého nepochopitelného důvodu svobodnější taková licence, která dává příjemci SW méně práv. -
Tehoo (neregistrovaný)Poradne dokumenty se delaji ve vyvojovych institucich nebo na zahranicnich univerzitach porad v http://www.latex-project.org/ ,protoze MS ani OO se tomu nemohou rovnat.
Na nahled se klidne pouzije GUI,ale kdo s tim dela,tak uz zna fonty a vi jak to ma vypadat.To je jak lide s Applem,ti take casto uz ani nekoukaji jak vypada font,ale az vysledek,protoze vedi jak ty fonty vypadaji.
Videl jsem na Applech lidi delat treba hromadne zpracovani obrazku pomoci prikazove radky jako uprava RAW informaci,zmeny velikosti atp. -
ad Latex - rikate, ze traktor je lepsi nez trakar a ja rikam, ze nechapu o cem mluvite, mozna kdybyste mi rekl, ze kladivko je lepsi nez trakar ..... tak bych to asi taky nepochopil
lide s Applem patrne uz nekoukaji jak vypada font a koukaji jen na vysledek z ... Latexu? :-))
vetsina? byla to pointa meho prispevku? skutecne?
videl jsem vcera cestou z nadrazi po kolejich ptaka obrovskych rozmeru (rozhodne vetsiho nez kane treba) a na volavku (jak soudili mi kamaradi) to opravdu nevypadalo, tak holt je toho hodne k videni a diky za sdileni dojmu -
mm (neregistrovaný)Naprosto vše, protože si realitu přizpůsobujete tomu, jak to vy chcete vidět.
Naprosto stejně mohu blábolit o mně známém komerčním softwaru a najdu pro to řadu důvodů. A naprosto stejně mohu být prohlášen za fanatického blázna, protože to bude místy vzdálené od reality.
Já chápu, že pokud jste existenčně závislý na prodeji nějakých licencí nic moc komerčního softwaru, děláte tady vlastně svébytnou formu PR. Ale nedivte se, že tady budíte úsměv. Hledejte cílovou skupinu jinde. Tady to není to pravé místo. -
co napriklad? To ze mysql ani PGSQL nemaji ani to 10+ letech vyvoje pouzitelnou podporu LOBu?
Srovnejte open source produkt s komercnim ekvivalentem. Ktery je lepsi a s kterym se lepe, rychleji (a tudiz i levneji) dela?
IIS vs Apache HTTPD
PHP vs ASP.NET
MySQL vs MSSQL
Photoshop vs GIMP
Linux kernel vs NT Kernel
Bacula vs TSM
Blender vs 3DS
Vy porad jeste trvdite ze OSS prineslo neco pozitivniho a inovativniho krome nulove porizovaci ceny vykoupene mensi funkcnosti a vetsimi provoznimy naklady?
Ja vidim ze OSS prohrava v kazde kategorii a to jsou do jeho vyvoje cpany miliony dolaru. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Vzhledem k tomu, že se kradou kabely železniční signalizace kvůli mědi, tak si tipnu, že tomograf byste také udal ;)
Pokud jsem si stačil všimnout, tak snaha zavést na Linuxu GUI, administraci z GUI, desktop a desktopové aplikace je zjevnou snahou o Linux všude. Na rootu už cca 10 let vycházejí nadšené recenze dister Linuxu, které tvrdí, že jde o skvělou náhradu Windows na desktopu. Skutečnosti je taková, že přes veškerou snahu je open source, včetně Linuxu, u uživatelů naprostým propadákem. -
> Skutečnosti je taková, že přes veškerou snahu je open source, včetně Linuxu, u uživatelů naprostým propadákem.
Fakt? Když jsem s Linuxem začínal, neznal ho vůbec nikdo. Dnes občas narazím i na ne-IT lidi, kteří Linux používají - a vždycky mně to vyrazí dech (v tom smyslu, že ani já bych jim nedoporučil Linux používat, ale oni to vidí asi jinak :)
Ale hlavně je třeba si uvědomit, že základní myšlenka OSS je "Hele, tohle jsem naprogramoval, protože jsem to potřeboval. Jestli se vám to k něčemu hodí, tak si to vemte." - čili debatovat o tom, kolik lidí to chce je úplně mimo mísu.
"Odpůrci Linuxu" (necháme stranou, že to je to z úhlu pohledu výše napsaného úplně nesmyslná kategorie) se často smějí podílu Linuxu na desktopech. Jenže on roste docela významně. Ano, vyrůst třeba z 0.1% na 0.5% je VELMI významné, i když to vypadá směšně - pokud je to dlouhodobý trend. Podílu Apache a Firefoxu se taky spousta lidí smála - už se nesměje :)
Ale jinak máš pravdu, pro většinu lidí je Linux nepoužitelný ani zadarmo. Nejedou tam totiž hry určené pro Windows ;) -
LENIN POWER! (neregistrovaný)kdo mluvi o hrach? ja bych treba rad aby mi fungovala usb wifi kartva v linuxu kdyz je jeji chipset podporovan. Kde je hw kompatibility list?
Taky bych rad poradne unicode fonty v X11, poradny management sluzeb vcetne zavislosti a GUI pro jejich administraci, aby si opensuse11.1 pamatovalo v KDE zvolene rozliseni, nepadali mi multimedialni prehravace, fungoval mi zvuk ve flashi a spousta dalsich veci.
Uznavam ze SLES10R2 co tu mam je mene zabugovany nez OpenSuse11.1 ale porad neni funkcionalne ani na urovni Windows NT 4.0 co se administrace z GUI tyce, maji to strasne chaoticke. Napriklad ten instalator aktualizaci je hruza, on si neumi zjistit nainstalovane komponenty a nabizi aktualizace i nenainstalovanych. Po tech mnoha letech a deseti verzich SLESu to porad vypada jako betaverze - nasel jsem tam dost chyb a kazda chyba znamena oteverit ticked na novellu, oni poradi workaround ktery se musi admin nasprtat.
A to nerikam veci jako to ze nas SLES na kterem beha jeden nas oracle se musi po coldbootu warmbootnout aby konecne nabehla sitovka. (Sitovka 79c970 AMD pcnet32). Nastesti ho prakticky nerebootujeme.
Celkove SLES hodnotim o tridu vyse nez OpenSuse/Buntu/opensolac to je fakt. Je to sice krok spravnym smerem, to uznavam, ale porad to ma spoustu nedodelku ktere nikdo po dlouha leta neresi. Proc by taky resil kdyz diky GPL si je pak muze vzit konkurence zdarma. -
Tak jo, zkusím to znovu: je třeba si uvědomit, že základní myšlenka OSS je "Hele, tohle jsem naprogramoval, protože jsem to potřeboval. Jestli se vám to k něčemu hodí, tak si to vemte."
Tobě se to zjevně nehodí či na tom vidíš mouchy. Ok, nic proti tomu! Používej systém, který se Ti hodí víc a který mouchy nemá! (Jen nechápu, proč nám to tady vykládáš :)
P.S. GUI pro administraci je ve většině případů zvrhlost. Člověk se pak bojí na věc šáhnout tak, jak je zvyklý, a jak to funguje všude, aby náhodou někam nenapsal něco, co GUI suprdupr klikadlo neočekává... -
Tehoo (neregistrovaný)IIS vs Apache - celosvetove zastoupeni na serverech dava jasny dukaz.PS: IIS to neni
neznam,nevyjadruji se
Kazda z tech DB ma uplne jinou cilovou skupinu,nelze porovnavat
Photoshop vs GIMP - i s GIMPem se da delat profi prace,snadnejsi to ma ten kdo s tim rovnou zacina
na serverech se pouzivaji dost stare verze,takze to nema smysl porovnavat.Novejsi verze jsou u obou systemu styl testovano na lidech
neznam,nevyjadruji se
Blender byl puvodne komercni,lide odkoupili licenci a venuji se vyvoji.Doporucuji shlednout filmy,ktere v tom byly udelany a co to vsechno ma.Znami z 3D branze s tim pracuji na profesionalni urovni a je to jen o tom,ze kdo se ucil na 3DS,tak s nim dela,kdo Blender,tak Blender.Opet je tady spise problem mezi klavesnici a zidli,protoze Blender ma velmi komfortni ovladani,ale klikacum trva se jej naucit.
Ostatni je subjektivni. -
anonymníUvedomte si ze Blender byl komercni produkt a mel pomerne dost zakazniku, firmu potopili spekulanti.
IIS je takovy ..........minoritni xindl
Proc zrovna PHP vs ASP.NET a ne Java nebo neco jine, ta se vam zrovna nehodi?
NT kernel je zoufalstvi
Proc zrovna Bacula a proc srovnavate s TSM, to vic backup systemu neznate?
OSS/BSD prineslo funkcni TCP stack do windows :-P
Jsou to vase dolary ze vam to tak vadi? -
Lael Ophir (neregistrovaný)BSD přineslo kód Spider Systems Ltd., a ti pak dodali TCP stack pro NT 3.1. V další verzi byl nahrazen.
V čem konkrétně je NT kernel zoufalstvím? Na rozdíl od Linuxu nejde o nekoncepční přepis kernelu 30 let starých unixů, s mizernou obsluhou přerušení, omezenou preempcí, a dodatečně doplácaným threadingem. -
Lael Ophir (neregistrovaný)A selektivní maskování přerušení? A opravdu preemptivní kernel? A lepší správu driverů v kernelu (major node v Linuxu vs Object Manager v NT)? A přehrávání médií bez přerušování? A latency, která nevylučuje použití v multimediálních aplikacích? A řízení priority I/O operací, včetně rezervace pásma?
-
ABC (neregistrovaný)Proč konkrétně si myslíte, že Linux nemá opravdu preemptivní kernel? Opravte mě pokud se mýlím, ale zrovna latence Linuxu je mnohem lepší než u Windows. Což by spíš naznačovalo lepší schopnost preempce než u Windows.
Major/minor nodes je spíš pozůstatek z kompatibility se staršímy UNIXy. Pokud není v sázce kompatibilita, je možné se zařízeními komunikovat pomocí dynamicky alokovaných nodes. Jediný problém, o kterém vím, je omezení množství oddílů na discích. Toto by šlo jednoduše řešit přidělením dalšího major nodu (nodů) nebo přes dynamickou alokaci těchto nodů, ale protože to není problém, který by pálil příliš mnoho lidí a řešení, které jsem popsal nebylo shledáno dostatečně elegantním, tak se to zatím neřeší.
Řízení priority IO Linux má, dokonce v novějších verzích se myslím mohou IO priority přiřazovat i pro skupiny procesů. Zda má Linux rezervaci pásma, to nevím. Je možné, že ne. Ale vzhledem k tomu, že na to téma neprobíhá výraznější diskuze, tak je to asi záležitost, kterou moc lidí nepotřebuje.
Selektivní maskování přerušení - na co je to dobré? Pokud chcete vyřešit vzájemné vyloučení, je mnohem elegantnější použít synchronizační primitiva, pokud chcete vyřešit prioritu přerušení, tak ta v Linuxu samozřejmě také je. Nebo jste měl na mysli jiný důvod?
Nevím, že by v Linuxu byly větší problémy s latencí v multimédiích než ve Windows, řekl bych spíš naopak.
Je to zajímavý názor, vždycky jsem si myslel, že zrovna ve věcech, jako je obsluha přerušení a latence Linux docela "září". :-)
Určitě byste našel lepší příklady, kde má Windows lepší filosofii. Mě se např. líbí, že spousta věcí je reprezentována jako handle a ty všechny sdílejí stejný namespace, tedy je možné zavolat něco jako WaitForMultipleObjects a čekat zároveň na soubor, semafor, atd... -
anonymníJednou to byl myslim nejaky specialni druh inicializace z C, co presne uz nevim, rok a pul uz nemusim prekladac od MS pouzivat, takze jsem ty jejich bugy vypustil z hlavy. Celkove se mi to stalo u trech ruznych konstrukci a poprve jsem stravil den hledanim, co je spatne a nakonec jsem na to prisel tak, ze gcc i icc to prelozilo bezproblemu a ja ziskal podezreni na prekladac.
To, ze to byla chyba v prekladaci, jsem si overil i v ANSI norme. -
Augur (neregistrovaný)aha, to je ale v pořádku.
Uvědomil jsem si, že jste začínal na Javě. Tohle je v c++ jen deklarace, ještě tu proměnnou musíte implementovat - kamkoliv do kódu v .cpp, (například tam, co máte implementaci té třídy) umístěte řádek:
int DFS::kkk = 0;
(místo 0 můžete dát jakoukoliv hodnotu, použije se jako inicializační hodnota) -
mck182 (neregistrovaný)int DFS::kkk = 0 nefunguje, protoze to zahlasi redeklaraci promenne kkk, bez int to skonci stejnou chybou pri linkovani, pokud promennou kkk nepouziju vubec v kodu (deklarace zustane), je to ok, jakmile ji pouziju kdekoliv, nezlinkuje se to. Kdezto v poslednim GCC tahle konstrukce public: static int kkk; a pote v kodu obycejne kkk++; bezproblemu funguje...
-
mck182 (neregistrovaný)jo, tak kod nad tim projde. udelal jsem chybu, ze jsem to int DFS::kkk = 0; poprve strcil do konstruktoru DFS, tudiz to vzalo jako redeklaraci. Ted uz tomu rozumim, dik za osvetleni.
Eh, ja vubec nerek, ze kvuli tomu msvc nedodrzuje standard, dokonce jsem se zeptal(!), jak to ma spravne podle standardu byt... -
anonymníNa odchylku od standardu si teď nevzpomenu, ale nedavno mě MSVC++ dost znechutil skutečností, že definoval (nevím která verze, snad 2005) long long ale nepřetížil pro něj std::abs. Standard (C++98) to samozřejmě nevyžaduje, protože nevyžaduje long long, ale když už to poskytuju, tak snad konzistentně.
Chci věřit, že to je bylo MS neúmyslné opomenutí, protože jestli to byl záměr, tak to dokazuje, že MSVC++ vyrábí banda dementů. -
Tehoo (neregistrovaný)Textovy rezim bych nezatracoval.Takto to bylo a je zamysleno zcela umyslne,protoze tim,ze vsechno je obycejny textovy soubor na to nejsou treba specialni nastroje a je to citelna pro cloveka na rozdil od nejakych hex a podobnych prasaren.
Vtip je v tom,ze uvnitr to muze bezet cele v textovem rezimu a nad tim je GUI,ktere jen zobrazuje to co je udelano textove.
Doporucuji tuto knihu,protoze si ji pochvaluji i programatori z Windows a velmi casto je v jejich knihovnicce,protoze je dostatecne obecna http://knihy.cpress.cz/knihy/pocitacova-literatura/programovani/umeni-programovani-v-unixu/
Komu je lito dat ty penize a nema problemy s AJ,tak muze cist primo tady http://catb.org/esr/writings/taoup/html/ -
BLEK. (neregistrovaný)Pak je otázka, k čemu je GUI vlastně pro dlouhodobou práci dobré? (mimo faktu, že začátečník, který daný sw ovládat neumí, dosáhne v GUI lepších výsledků než bez GUI).
Pokud bude člověk, který program ovládá, používat příkazovou řádku a textové konfigurační soubory, dosáhne lepších výsledků, než člověk, co daný program ovládá a použije GUI.
Protože v GUI nejde nijak napsat skript. -
Lael Ophir (neregistrovaný)GUI je dobré k tomu, že v něm lze dosáhnout výsledků i ve chvíli, kdy neznáte konkrétní příkaz. Jinými slovy pokud neumíte konkrétní příkaz, máte smůlu, i kdybyste znal všechny ostatní příkazy.
To, že na command line a s editací konfiguráků člověk dosáhne lepšího výsledku, je na unixech bohužel pravda. Ovšem jen proto, že GUI je tak hrozné, že i ta command line je efektivnější.
V GUI samozřejmě lze napsat skript. Stačí spustit editor. -
ABC (neregistrovaný)Autor, na kterého jste reagoval nejspíš myslel, že ten skript, co v CLI napíšete se bude chovat stejně/podobně jako kdybyste ty příkazy psal do CLI. Ten skript samotný můžete psát i v GUI. Dnes se třeba s CLI pracuje většinou v nějakém otevřeném terminálovém okně v GUI.
Tedy GUI nenahrazuje CLI, jen ho doplňuje... -
Kaacz (neregistrovaný)Hele, tohle je vas osobni a zcela zcestny pohled (a podle mne i schvalne prehnane vyhroceny).
S pohrdanim se na GUI diva jen par geek magoru, kteri si z "vi-pro-vsechny" delaji auru. Asi mate v okoli spatne linuxare.
Ja sam, ackoli odchovan velkymi unixy, s radosti pouzivam Yast2 na openSuSE a jak mu to pane jde. Je to rychlejsi a jednosussi nez zjistovat co do ktereho konfiguraku zapsat. Ono teda spis jde o to, ze clovek sahne po tom, co je rychlejsi a efektivnejsi.
Mimochodem Sun v Solarisu od verze 10 prosazuje zpusob, ze konfiguraky se nemaji menit primo, vse se dela pres prikazy (coz jsem ocenil, lze konfigurovat pomoci davkovych skriptu) a nasledne na nas hrne ruzne GUI nastroje na vetsinu admin akci. Mne osobne prekvapilo, ze vetsina daemonu neni startovana pres klasicke rc skripty, ale ovada se to pres "svcadmin", coz mi hned pripomnelo svc u MS :-) Takze uz i u "velkeho unixu" Solaris je editovani konfiguraku davnou MINULOSTI. -
Tehoo (neregistrovaný)Solaris ma vubec mnoho zajimaveho co nabidnout :
http://dlc.sun.com/osol/docs/content/2008.11/snapupgrade/snap3.html
http://dlc.sun.com/osol/docs/content/2008.11/DistroConst/
http://dlc.sun.com/osol/docs/content/2008.11/COMSTARADMIN/ggqoa.html
OpenSolaris je vubec vydareny a jsem zvedavy na dalsi verzi.Jasne,podpora HW neni tak siroka,ale preci jen neni primarni urceni desktop a i na nem toho muze dost nabidnout.
http://www.opensolaris.com/learn/features/whats-new/200811/
zpool,zfs,bootadm,beadm,svcs atd. -
Tehoo (neregistrovaný)Za svatokradez se to povazuje u podivinu a takovi se najdou vsude.Desktop a lokalni server neni problem nastavit vetsinu veci pres GUI a je to komfortni,ale na serveru stejne GUI nema co delat,protoze to je dalsi vrstva a zdroj moznych chyb,ktere ve vysledku mohou vest ke zvysene moznosti napadeni.Navic kdyz se konfiguruje nebo administruje server nekde na druhe pulce zemekoule,tak pripojeni pres vzdalenou plochu nebo neco takoveho je nechutne pomale jak na Win,tak na Unixu.CLI je pak prijemne rychle a pouzitelne.
Taky zapominate na http://www.microsoft.com/windowsserver2003/technologies/management/powershell/default.mspx ,ktery priblizil administraci i pro lidi navykle na Unix a nej navazane a velmi uspesne http://www.powergui.org/index.jspa -
BLEK. (neregistrovaný)Konfigurace přes klikací nástroje svatokrádež je z toho důvodu, že až ti něco přestane fungovat, tak na to budeš koukat jak vyoraná myš a nebudeš mít sebemenší potuchu, co se stalo a jak to opravit.
Ve Windows to samé, pokud je spravuješ profesionálně, taky se dřív nebo později setkáš se situací, kdy ti klikátko nebude stačit a budeš potřebovat změnit registry (a registry jsou ještě hůř dokumentované než ty textové konfigurační soubory). Takže na tom wokna nejsou líp než *nix. Jen líp na první pohled vypadají. -
ano, to je situace, kdy pouziti cli se jevi jako vhodnejsi
pak bych rad pripojil svuj notebook na internet pres mobilni telefon, spojeni mobil-notas pres bluetooth
taky bych rad pripojil k notebooku externi monitor a nakonfiguroval, jak se to ma chovat
nebo bych rad z fotografie vyrizl cast, ktera mi prijde kompozicne nejlepsi
a to jsou situace, kdy se pouziti cli nejevi jako nejvhodnejsi, kdyz uz ne primo stupidni (napr. ten ritual s blututem, no to je vylozene trapny) -
Tehoo (neregistrovaný)notebook na internet pres mobilni telefon v CLI neni problem
spojeni mobil-notas neni problem,ale elegantneji mi to prijde vyreseno jen v NetBSD a OpenBSD (nevim jestli to implementovalo i FreeBSD) http://www.netbsd.org/docs/guide/en/chap-bluetooth.html
externi monitor,zhruba tusim,jak by to slo udelat,ale pro CLI to nema moc ucel,lepe pouzit pro to neco specializovaneho http://haskell.org/sitewiki/images/a/aa/Screen-triplehead-galois.jpg (bezi to na www.xmonad.org),jinak se pro CLI,kdyz chcete mit vice obrazovek pouziva screen nebo window,pripadne se prepinate mezi jednotlivymi terminaly
s tema fotkama by tam clovek asi moc nepochodil pokud se nevyzna vylozene ve formatu a vi kde co zariznout.
Jinak napr. video jde v ASCII (tady napr. pro kamery http://ascii.dyne.org/),koukal jsem tak na Star Trek,byla to docela sranda :-)
Jde o to,ze pro neco je lepsi CLI,pro neco GUI a hlavne clovek rozumi dobre jen psanemu textu a kdyz umi jeste obstojne anglicky,tak v oblasti IT na Unixu/Linuxu/BSD jeho produktivite nic nebrani a jedno jestli v CLI nebo GUI -
Lael Ophir (neregistrovaný)Potenciálním zdrojem chyb je jistě i systém terminálových sekvencí a jejich management (aneb proč nemít stovky definic terminálů, s tisícemi sekvencí, a nenutit programátora je cpát je na stdout místo toho, aby zavolal jednoduché API). Faktem je, že GUI je i na unixových serverech. Konfigurace serveru na druhé půlce zeměkoule také není problém. Prostě si spustíte admin GUI u sebe, to si dotáhne data z cílového serveru, a aktualizuje je. Takhle běhala už administrace první verze Windows NT.
PowerShell je pěkná věc. Koncept "vše je objekt" je tam dovedený do důsledku i na úrovni skriptu. Po desítkách let konečně lepší koncept, než "spustím command line utilitu, a naparsuji její textový výstup".
ČLÁNKY DO MAILU
