Švédská policie přechází na open source

Ahá, pán zamestnanec M$. LO, vitaj so svojou dávkou FUD.

Administroval si už nejakú linuxovú sieť, keď o nej tak zainteresovane píšeš? Ak áno, potom si to buď nerobil dobre, alebo si mal smolu. Administrácia je v Linuxe veľmi dobrá, väčšina služieb necháva podrobné záznamy, konfigurácia je viditeľná a väčšinou zdokumentovaná. Aké problémy si mal?

To s Windows bývajú bežne problémy, že nastavenia samotné nestačia, treba okolo toho zatancovať aj nejaký čarodejnícky tanec s wizardom, ináč sa to nerozbehne. Wizard zatancuje, nastavenia tie isté, a zrazu to ide. Napríklad sieťové pripojenie funguje vo WXP presne takto, ako iste sám dobre vieš.
Takže vlastne netušíme, čo tie klikátka v skutočnosti robia na pozadí, a keď to nefunguje, tak už len, prepytujem, hackovať registre, alebo svatá reinstalace. Ďakujem, neprosím.

Ja mám radšej konfiguráciu v Linuxe pekne v dokumentovaných konfiguračných súboroch. Keď niečo zmením, tak sa to prejaví.

Podporu zdarma mám, dokonca produktívnejšiu než bežný M$ Hotline, ale samozrejme, že keby som chcel "poriadnu" podporu, niečo by stála. Zatiaľ nebola potrebná, lebo to skrátka funguje.

Nedostupnosť aplikácií -ak nepotrebuješ vyslovene Photoshop, alebo inú špecialitu, tak máš všetko čo potrebuješ. Podnikové aplikácie sa robia na mieru, a keď to raz beží v štandardnom prehliadači, tak to pobeží aj na Linuxovom klientovi.

Á, zase jeden, co pro něj Photoshop znamená specialitu, a aplikace znamená webovou stránku :). Je už celkem nuda otevírat adminům oči.

Linuxovou síť jsem nikdy neadministroval. Nevím o nikom, kdo by měl něco, čemu by se dalo říkat linuxová síť. Možná nějaký ISP, těžko říci.

Samozřejmě poklud nevíte, co děláte (a nekvalifikovaní taky-admini to nevědí), použijte wizard. Pokud víte, co děláte, použijte wizard, jestliže není dobrý důvod použít něco jiného. O tom, jak věci fungují, se dočtete třeba v Resource Kitu. Těch pár tisíc stránek vysvětluje typicky koncepty, nikoli syntaxi příkazů.

Reinstalace je oblíbený způsob řešení čehokoliv pro lidi, kteří nevědí, co dělají. Na Linuxu by to třeba mohl být dobrý způsob, jak zajistit, aby po bootu zase naběhlo GUI :). Můj desktop je nainstalovaný 4 roky (prošel řadou upgradů HW), notebooky instaluji nula krát (dodány nainstalované, doinstaluji aplikace, poslední kus je rok starý).

K těm konfiguračním souborům: jak že zakládáte účty v KMailu, měníte options v OpenOffice a FireFoxu? A kolik komentářů máte v příslušných konfigurácích? Chápu, že některé věci na unixech GUI nemají, nebo je příšerné, takže je třeba editovat konfiguráky. Ale vydávat to za výhodu je z nouze ctnost.

Podpora není "zeptám se na fóru", ale "mám zaručenou dobu odezvy" či "mám zaručenou dobu znovu-uvedení systému do provozu".

Webové aplikace jsou hnus. Interface je v principu velmi ořezaný, produktivita mizerná, ovládání z klávesnice nemožné.

Ty "speciální" aplikace potřebuje každá firma. Ani pro běžný MS Exchange neexistuje plnohodnotná náhrada. Mám PDA (připojené přes GPRS a WiFi), notebook (WiFi) a desktop (TP). Na všech třech zařízeních mám své maily, kalendář, tasky atd. Všechna ta zařízení mají lokální cache (PDA jen na posledních pár týdnů), a veškeré změny se okamžitě replikují. Když na PDA změním termín schůzky, na notebooku se za chvíli změní také. Funguje to ne u 5 testovacích položek, ale u mailboxů s velikostí ve stovkách MB, případně jednotkách GB, a funguje to velmi rychle. Vyjma toho na Exchange běží integrace s faxovým serverem (fax mi přijde do mailboxu, odešlu ho jako email nebo tiskem na fax z aplikace; je s tím integrovaný accounting, takže se nakonci měsíce dá vyjet, kolik dokumentů/stran dostal zákazník XYZ), a mohou tam běžet workflow typu schvalování dovolených, nákupy kancelářských potřeb, žádanky o cokoliv, rezervační systém na auta, jednačky, projektory apod. Zrealizovat jen těchto pár blbostí na Linuxu je práce na tak dlouho, že se VELMI vyplatí prostě koupit Exchange a nakonfigurovat si ho wizardem. Kdo ovšem neslyšel o ničem jiném, než o SMTP a KMailu, může si myslet, že sendmail (bez wizardu :) ) bude firmě stačit.

A podobné je to s každou jinou aplikací. Máte elektronický oběh faktur? V mail room se naskenují doklady včetně faktur, naházejí do workflow, a zpracují je účetní a lidí odpovědní za kontrolu plnění. Prvním krokem je skenování, které na Linuxu končí u toho, že možná po delším snažení rozchodíte scanner tak, aby z něj něco vylezlo. Mail room skenuje pár desítek (nebo třeba také 150) stran za minutu, z podavače, s automatickým převodem na 1-bit barvu (což je celkem věda), skenované papíry se automaticky potiskují časovým razítkem (endorser). Většina skenovaných dokumentů prochází OCR/ICR, a padá do workflow automaticky; o "zmetky" se stará uživatelka. Samozřejmě k tomu musí být audit a reporty, aby bylo jasné, kdo co se kterou fakturou dělal, kolik toho tento měsíc udělala stará Nováková, a notifikace, aby se zjistilo, že faktura za elektřinu leží už dva měsíce v inboxu Blažkové, která je na mateřské, a nemá neurčeného zástupce. Ovšem 9 linuxáků z 10 vůbec neví, že jejich firma takovou aplikaci má, a pokud o tom vědí, tak si myslí, že stačí rozchodit skener se SANE, a zbytek se udělá sám.

Takových příkladů je tolik, kolik různých věcí firma dělá. Naivisté si myslí, že vloží DVD s Linuxem, nainstalují, pošťourají se v pár konfigurácích, a přechod na Linux je hotový (openOffice tam je, tak co?). Přitom těžko řešitelné problémy začnou už s požadavkem na jednoduché účetnictví, natož se SW pro hotelovou kuchyni s modulem pro bourání masa, nebo se SW pro správu střední školy s podporou tisku vysvědčení. Někdy vám adminům skoro závidím, že ze své firmy vidíte jen tak malý kousek...

Takovou síť jsem spravoval. Po počátečním nastavení (a kompilaci kernelu, která ale nebyla nutná) jsem nic dalšího nastavovat nemusel a ani neřešil - aktualizace se instalují automaticky, nové stroje stačí zapojit do sítě a fungují. Díky IPv6 je adresní rozsah lokální sítě reálně nevyčerpatelný. Klienti jsou tam většinou tenké stanice (třeba i ITX), které bootují přes síť (stačí zapojit do sítě, nic se nemusí nastavovat, ani BIOS), občas s malým lokálním diskem, kam si můžete ukládat třeba i aplikace (většinou to stačí uložit na file server), samozřejmě to podporuje USB flash disky s volitelným (ale doporučeným) šifrováním obsahu. Unionfs řeší to, že preinstalovaný systém ze sítě se transparentně spojí s úpravami uživatele. Chtěl bych vidět, jak tohle někdo rozjede ve Windows. Btw. cena za zprovoznění byla asi desetinová oproti ceně jen za licence Windows na všechny ty stroje.

Poté, co kamarádovi se do Windows dostal rootkit, tak mu nic kromě reinstalace nepomohlo (ano, nějaký specifický postup by se určitě našel, ale otázkou je, jestli se takový postup vyplatí a co zaručí, že ten rootkit tam už nebude). Teda pomohl mu Linux, ze kterého jsem celkem jednoduše smazal ty programy, které zakrýval, ale na samotný rootkit ani to nestačilo. A jak se tam ten rootkit dostal? Pravděpodobně nějakou bezpečnostní dírou (dostal se tam s nějakým červem). Ano, měl si koupit a pořádně nastavit firewall (Windows Firewall mu nepomohl). Ještě že v Linuxu je daleko účinnější firewall, který stejně většinou nepotřebujete ani zapnout.

Až budete opravovat konfiguraci na dovolené v Chorvatsku, kde kromě PDAčka s extrémně drahým připojením k internetu nic nemáte, tak budete za textovou konfiguraci a SSH vděčný. Anebo až budete nastavení opravovat na chalupě, kde je velmi mizerný signál mobilních sítí, takže odezva je typicky v sekundách a rychlost připojení okolo tří set bajtů za sekundu. Ale vy byste se nejspíš z dovolené kvůli takovému problému vrátil.

Co se stane, pokud se ta zaručená doba nedodrží? Zaplatí mi náklady? Vrátí uživatele? S Microsoftem mám s termíny většinou špatné zkušenosti (rozuměj: buď si řeknou hrozně dlouhou dobu nebo to nestihnou). Nehledě na to, že u výrobků Microsoftu je většinou o několik řádů závažných chyb více, než u systémů založených na GNU nebo BSD (závažné = služba se musí z bezpečnostních důvodů zastavit nebo zásadně omezit).

Zlaté Ruby on Rails :)

Já úplně stejně používám Opensync. Podporuje to i synce, takže lze synchronizovat i PDA s Windows Mobile, a částečně to podporuje i Outlook a Exchange (tam je to limitované tajemnám Microsoftem, který pořádně nezdokumentoval, jak to vlastně funguje). Synchronizuje se vše (mejly, schůzky, kontakty, výpůjčky, dovolené ap.) bez problémů a podporuje to i LDAP. A jako bonus je v KMailu podporován i Lotus Notes kolegů, kteří Linux ještě nepoužívají.

Naprostá většina tohohle SW funguje ve Wine (nehledě na to, že webová aplikace mi u toho hotelu přijde jako rozumnější řešení), takže to bych jako důvod koupě licencí na Windows neviděl.

Firmy běžně jedou grafické terminály na Windows, proti kterým jedou RDP/ICA clienti (typicky Wyse), stroje s Windows, nebo stroje s prakticky čímkoliv jiným. Také se běžně používají roaming profiles (data a profil uživatele na síti). Na rozdíl od Linuxu mají Windows rozdělený profil uživatele na část která se na síť migruje (dokumenty, nastavení), a na část která zůstává lokálně (temp, cache browseru - musí být sranda, když jí na Linuxu taháte na síť). Na rozdíl od unionfs se replikuje při přihlášení ke stanici a poté při odhlášení; vlastní práce na stanici je pak rychlejší. Boot ze sítě a aplikace spouštěné z file serveru se už nepoužívají. Přináší to totiž zbytečně velkou zátěž sítě (každá stanice by začala ráno v 9 hodin tahat desítky až stovky MB, a všechno by bylo mrtvé). Místo toho se na stanice distribuuje SW, který uživatelé potřebují (podle příslušnosti ve skupinách). Tyto věci by měl umět rozchodit každý, kdo absolvoval kurz(y) administrace Windows.

Firewall infikování systému ve většině typických scénářů nezabrání (to byste snad mohl vědět i z unixů). Jak si asi představujete, že firewall zabrání exploitnutí díry v browseru nebo emailovém klientu? Navíc uživatelé často provádějí nesmysly (třeba stahují nepodepsané binárky). Po infekci rotkitem není špatný nápad stroj kompletně přeinstalovat (na jakémkoliv systému). Na Linuxu vám v daném scénáři firewall pomůže stejně, jako ve Windows - tedy nijak. Mimochodem pojem rootkit pochází ze světa unixů. Můžete hádat důvod :)

Až budu na dovolené (určitě ne v Chorvatsku), nebudu nic opravovat. Od toho jsem na dovolené. Pokud bych snad něco opravovat potřeboval, použiju místní připojení k internetu (WiFi, GPRS, telefonní linku), nebo místní internetovou kavárnu (tu najdete i v méně civilizovaných zemích). Osobně bych neviděl důvod se vracet z dovolené kvůli něčemu, co ve vašem případě nejspíš vyřeší každý druhý administrátor, kterého koupíte na zavolání za pár korun na den. Ale když se vrátíme k technice, Windows lze administrovat v grafice přes GPRS spojení, případně se dají administrovat textově (pokud to umíte, což pravda není typické).

Pokud máte podporu se zaručenou dobou, a nefunguje, řešte problém eskalací, případně v souladu se smlouvou. Pokud jste si ve smlouvě dojednal smluvní pokutu, asi jí dostanete zaplacenou. Jsou firmy, u kterých když dojde k incidentu, nastupuje support automaticky (ani to nemusí iniciovat zákazník, ježto dohledový systém zjistí nesrovnalost, založí incident, vybere a upozorní řešitele). A jsou firmy, kterým stačí, že to vy zkusíte fixnout, a když to nepůjde, napíšete dotaz do nějakého fóra.

Tu synchronizaci pošty, kalendáře, poznámek a úkolů možná nakonec nějak rozchodíte. Typicky s daleko horšími parametry (jak to u open source bývá zvykem), za nesrovnatelně delší dobu atd. Mimochodem protokol MS Exchange je možné licencovat. To jenom jistá velmi malá (ale o to více uřvaná) skupina lidí trvá na tom, že musí dostat specifikace s licenčními pdmínkami, které si sama vybere. A když je za takových podmínek (zdarma, s možností volného šíření, bez NDA) nedostane, tak ještě křičí, že jsou pošlapávána její práva :)

Tedy nevím, co funguje ve Wine, ale podle referencí věci spíše nefungují, než fungují (a to ještě pokud člověk typicky aplikace nejprve nainstaluje do Windows do dual-bootu, který stejně má skoro každý uživatel Linuxu, vykopíruje z nainstalované aplikace soubory, a nelegálně i pár systémových knihoven). Některým lidem opět stačí, že po dlouhém přemlouvání rozchodí aplikaci tak, že nějak naběhne. To, že má aplikace chyby zobrazování, spadne při pokusu o Print Preview, nejdou některé sdílené dialogy, nejde komunikace s HW a tisk buď nefunguje, nebo je zprasený... No, darmo mluvit.

Kecy, nezmysly a FUD.

No to bylo zcela k věci, a dobře to ukázalo, že tomu rozumíte :)

Mily FUDmane, mozna to nefunguje na ceske pobocce Microsoftu, ale u nas zcela urcite. Ono je holt treba mit administratory, kteri znaji Unix - tam nejaky MS "engineer" nepomuze :-)
Jinak preji mnoho stesti pri konsolidaci. Povezte mne, jak to delate u vetsiho mnozstvi zakazniku, kdy ma kazdy jine naroky ? To mate nekde u vas na pobocce nejaky SuperHyperMegaCoolAúplněnejlepčí server s Windows a MS-SQL a vsichni vasi zakaznici na nem konsolidovane delaji ? Tak to pak jo :-))

U jakých zákazníků? Jaké odlišné požadavky mají? Co u nich děláme? Možná linuxáci instinktivně cítí, co chce druhý říci, ale u mě telepatie nefunguje.

lol, je videt, ze si poradnou databazi vzivote nevidel, protoze MS SQL je ze vsech SQL databazi snad uplne nejhorsi. Je to pomale, neumi to rozlozit zatez na vic stroju, nedodrzuje to standardy, ....

"stored procedures v .NET" - ne, opravdu po tomto nesáhnete, když potřebujete výkonné řešení.

Výjimka v T-SQL někdy shodí conenction, někdy ne. přečtěte si dokumentaci, samotný MS na to upozorňuje. Jako návod dává errorcode, které mohou, ale nemusí connection shodit.

A s Oracle jste opravdu nikdy nedělal, co? :-)

Ještě jednou: kterou verzi MS SQL Serveru jste naposledy viděl?

"USD 400/server" A to jste sehnal kde? Proč utrácet ty prachy za server, když v té samé funkcionalitě mohu vzít Oracle Express zadarmo a neřeším nějaký problém s přepisováním API?

Předpokládám, že kolega uvažoval cenu Windows Serveru, a k tomu SQL Server Express, který je zdarma. Pokud hovoříme o USD 400, tak obyčejně nepoužíváme výroky stylu "utrácet prachy", ale "utrousit nějaké drobné".

Samozřejmě Oracle Express je možnost, kterou jsem také zmiňoval. Nebýt toho, že je to Oracle (tedy mimořádně neohrabaná bestie, o kterou je nutné pečovat, a kterou administrovat je za trest), tak by to šlo.

Heh, tak LO uštedril pár kopancov aj neborákovi Oracle :-)

Javovské grafické nástroje v predchádzajúcich verziách ma síce nijako nenadchýňali, ale bez toho, aby som chcel provokovať nejakú katastrofu: Za tie roky, Oracle ako taký nám spôsobil NAJMENEJ problémov z celej infraštruktúry. V podstate sme ho pár rokov používali bez toho, aby sme sa oň museli akokoľvek zaujímať.

Iná vec je, že Oracle potrebuje mať podporu v kvalitnom operačnom systéme. Počul som také šumy, že totožná konfigurácia vykazuje pod Linuxom o 15-20% vyšší výkon než pod Windows Server. Možno je to kvôli efektívnejšej práci s pamäťou, neviem.

Naša skúsenosť bola, že Oracle sa nám pod NT4 necítil dobre, a pod WS2000 vykazoval 2x vyššiu záťaž CPU pri tej istej úlohe ako na Linuxe. Ja sa vôbec nedivím, že je Oracle taký veľký komplexný -v podstate je to takmer samostatný operačný systém. Keď boli nútení portovať ho na Windows NT, museli chudáci naraziť na také problémy a nedostatky operačného systému, že väčšinu funkcií OS radšej prebrali na seba. Napríklad pochybujem, že by vyvíjali také barličky a obchádzky multitaskingu (dedikovaný/nededikovaný, počet klientov na vlákno, na server a podobne) keby im OS poskytoval normálnu rozumnú podporu multitaskingu a vlákien. Unixy to majú dávno, takže ma napadá len jeden systém, ktorý s tým mal problémy. Keď sme Oracle pustili pod Linuxom, úplne viditeľne si vydýchol.

No a po tomhle mi tu někdo bude vyčítat, že šířím FUD :).

S Oracle jsem měl hezký zážitek, když kolega rozšiřoval pole v DB. Nastartoval DB Studio, řekl, že string bude mít 16 znaků místo 14, a hotovo. No, a právě že ne. Po 6 hodinách, co Oracle vytěžoval všechny CPU dané RS6000 se zhroutil, a dokopal u toho obsah control files, takže nešel znovu nahodit. Jiné instalace se několikrát zhroutily při online backupu, a typicky při recovery požadovaly týden staré i starší redo files. A před pár týdny jsem strávil půl dne nad tím, že po upgradu Oracle z 9 na 10 trval dotaz místo pár sekund 10+ minut (pak vždy došlo na timeout). Oracle 10 má totiž skvělý optimizer, který vymyslel vynikající execution plan. A když "optimalizace", tak pořádná. S DBA jsme zkoušeli všechno, včetně subqueries, hintů atd. Bez úspěchu. Nakonec jsme vytvořili index nad více sloupci, a to už to hovado pochopilo (jen mu trvalo 45 minut, než ho vytvořilo).

Nevím, co jste počul o výkonu Oracle na Linuxu, a je mi to celkem jedno. O vaší neznalosti svědčí třeba to, že vůbec netušíte, že Linux má správu paměti naprosto příšernou (včetně killer feature zvané OOM killer), a implementace threadingu na Linuxu byla dlouhá léta naprosto nepoužitelná. Těžko najít horší threading, než LinuxThreads. Naopak NT jsou odjakživa multithreadový systém; UNIXy historicky používaly workprocesy, což je výrazně horší řešení z hlediska výkonu i spotřeby paměti.

Ten jeden systém, který má problémy s thready, to je Linux? :)

Zato třeba XP využívají RAMku jedna radost, že? Z jednoho GB si vezmou půlku a zbytek sypou do swapu...

Někteří znají pojem dirty pages, a vědí, že jejich počet je třeba udržovat malý, aby v případě potřeby byl k dispozici dostatek paměti. Navíc by bylo lepší se bavit o rok starých Windows Vista, než o 5 let starých Windows XP.

A jiní lidé znají termín prefetch a vědí, jak se taková věc má řešit.

Pokud vím, tak bylo kritizováno, že XP swapují, i když není paměť plná. Takové chování je správné, protože je třeba udržovat nízký počet dirty pages. Pre-fetch problém neřeší. A také jsem zmiňoval, že by bylo vhodnější se bavit o Vistě. Ta totiž má prioritizaci I/O operací, kterou Linux nemá. A navíc jí používá napříč systémem a aplikacemi.

perfork (workery) je horší v čem? fork má téměř nulovou režii (díky vámi opovrhovanému přístupu k paměti - jak byste vyřešil nedostatek paměti jinak než OOM killerem? shodil celý systém?), aplikace je daleko stabilnější (segfault neshodí aplikaci - což u Windows lze udělat i u threadů, ale za takovou aplikaci bych neručil, bůhví jakou paseku ten thread stačil udělat - a race conditions jsou velmi omezené) a výkon se na multiprocesorech daleko lépe rozkládá (protože se daleko méně zapisuje do sdílené paměti a daleko méně zamyká).

Thready jsou užitečná featura snad jen pro okenní aplikace, které potřebují vypisovat průběh procesu, a hry, které chtějí využít více procesorů. Pro ostatní aplikace mi to přijde dost neužitečné. Od toho se odvíjí i špatná implementace v Linuxu (naproti tomu Windows mají naprosto úžasnou implementaci forku, že).

Fork má dost vysokou režii. Vytváří se nový proces, alokuje se spousta paměti. Navíc switch mezi procesy je výrazně náročnější, než mezi thready.

Nedostatek paměti se na slušných systémech řeší tak, že alokace selže. Aplikace se podle toho může zařídit. Linux má jistá specifika. O paměti lže, a klidně jí přidělí, i když jí nemá. Pak se lehko dostane do situace, kdy nemá paměť, kterou už slíbil. Tedy se vylosuje proces, který se odstřelí. Moc pěkná architektura. Spotřeba paměti při forku je jedním z důvodů tohoto neštěstí.

Thread je samozřejmě technologicky dále, než proces. Proces je thready prováděn na více místech najednou, context switche jsou levnější, sdílení dat mezi thready snazší, spotřeba paměti nižší. Nakonec proč myslíte, že Apache, Oracle a další používají thready?

Dobre, keď NT tak NT.

Asi preto nám na geniálnom NT4 bez problémov jeden používateľ úplne odstavil všetkých ostatných od systémových zdrojov databázy. Asi preto sme márne skúšali preťažiť databázu na Linuxe -všetci mohli pracovať ďalej, hoci stroj vykazoval vysokú záťaž.

Asi preto Windows2000 pre istotu čistí pamäť a swapuje otvorené aplikácie, veď čo keby zrazu nejaký ufónec potreboval voľnú pamäť. Každý klik potom používateľ čaká, kým sa aplikácia načítava zo swapu, hoci voľnej pamäte je dostatok.
O XP sa tu už písalo, škoda opakovať. S Vistou je jediný problém -človek nevie, či sa má smiať alebo plakať.

Zhodiť celý systém používateľskou aplikáciou, to sa v Linuxe často nevidí. A čo na to Windows? Aplikace vykonala neplatnú.. Chudáčik systém, zlá aplikácia mu ublížila. Viacerí používatelia z môjho okolia tvrdia, že keď prešli z WXP na Ubuntu, neverili, že PC môže byť tak stabilné. Pritom Ubuntu je v podstate zlátanina experimentálnych verzií aplikácií a nie je stavaný na to, aby bol stabilný, ale aby obsahoval najnovší softvér.

Ale inak, áno, ó veľký NT, úžasná správa pamäte, úžasná správa procesov.

Na prvním místě nevidím důvod se bavit o Windows NT 4.0, což je 11 let starý systém. Mluvil jsem samozřejmě o řadě NT.

DB na Windows řady NT používá řada firem. Například Scandinavian Airlines (SAS) používají MS SQL Server 2005 pro svůj data warehouse, FUJIFILM běží na MS SQL Server 2005 svůj multi-TB SAP systém.

Ke swapování jedno takové malé tajemství. Víte, že memory page může být zároveň ve swapu i ve fycizké paměti? Tomu se říká clean page. Jde o stránku, která může být kdykoliv zrušena z fyzické paměti, protože je k dispozici ve swapu (nebo na disku). Pokud máte za to, že swapováním se stránky odstraní z fyzické paměti, doporučuji si přečíst něco na téma memory management.

O Vistě se psalo, mimo jiné i spousta npravd. Technicky se jedná o pokročilý systém s features, které konkurence neměla, nemá, a dlouho mít nebude. Třeba ACID transakční file system (pokud nevíte, co znamená zkratka ACID, tak se snad ani nenamáhejte), prioritizace I/O (to se dá vysvětlit jednoduše: video se může přehrávat bez škubání, i když se pokusíte zcela vytížit disky, protože má rezervovanou část přenosové kapacity k disku), .NET Framework 3 včetně XAML atd.

"Aplikace vykonala neplatnou..." není chyba systému, není to problém systému, nikdo ničemu neublížil. Jde o default exception handler (když proces výjimku neošetří, propadne na systém, který proces ukončí). V KDE se v takovém případě aplikace typicky ukončí bez jakékoliv hlášky (a že se to stává velmi často).

Když jsem zkoušel Ubuntu, snažil jsem se několik večerů rozchodit WiFi (atheros). Kupodivu WPA-PSK je "advanced feature", která nefungovala. Nakonec to skončilo devel verzí (fuj), kompilací která neprošla (vyžadována novější verze velké spousty knihoven, a nakonec i glibc, takže smůla), statickou kompilací na jiném stroji... Ne, to jsem sám opravdu nezvládl. Když jsem zkoušel SuSE, velmi jsem se pobavil nad nekvalitními nv drivery (ano, open source), které přestaly fungovat po připojení druhého monitoru, poté při kompilaci nVidia (closed source) driverů, k čemuž jsem musel stáhnout zdrojáky kernelu, překladač a pár dalších věcí. Pak mě pobavila konfigurace X11 serveru, kde utilita sax sice naběhla, ale neměla kurzor myši (ten se totiž zobrazoval pouze na druhém monitoru, na což jsem přišel po hodině, když jsem zapnul projektor). Na Fedoře jsem při pokusech o rozchození WiFi dospěl do stádia, kdy mi poč ztuhnul po 1-5 minutách po připojení k WiFi. Když to shrnu, nikdy bych nevěřil, že počítač může být tak nefunkční, jako s Linuxem. Já si nechci hrát, já chci pracovat.

A ještě krátká rekapitulace:
- Je možné, že v 11 let starých NT4 jste měl problém s nějakou DB. Možných příčin je celá spousta, ale kvalita Windows NT mezi nimi není (v té době jela třeba Škoda Auto svůj SAP na Windows NT 4).
- Snažíte se vynášet soudy o memory managementu, a přitom mu podle všeho vůbec nerozumíte.
- Myslíte si, že "Aplikace vykonala neplatnou..." znamená "zlá aplikace ublížila systému", což je blbost.

Takže kdo tu šíří FUD? Nejste to vy? Zamyslete se...

jo, s wifi jsou občas problémy, broadcom na mém notebooku jsem nějakou chvilku rozcházel. Nemusím ovšem doufám připomínat že to není problém systému. Stejně tak bych mohl uvést příklady hardwaru z windows, kdy nebylo skoro možné rozchodit ho (typicky TV karty) a v Linuxu fungoval po prvním náběhu systému. Přiznejte si konečně že s dobře podporovaným HW (tj. OS driver) je v Linuxu mnohem míň problémů než ve windows :)
nv ovladače jsou sice tragédie, ale systém s nima naběhne v solidním rozlišení. Což pro defaultní ovladače ve WinXP, alespoň pokud si dobře vzpomínám, neplatilo. Jak je tomu ve Vistách bohužel nevím. Většina lidí u kterých jsem je měl šanci vidět downgradovalo na XP dřív než jsem k nim měl čas zajít.

Jaká verze to byla? http://en.opensuse.org/NVIDIA
V nové verzi 10.3 pro instalaci ovladačů, kodeků apod. stačí kliknout na odkaz na stránce, na kterou vás systém sám navede. Letmo popsáno zde. http://www.abclinuxu.cz/blog/miblog/2007/10/8/196028
Snažší než hledat a stahovat ovladače z oficiálních stránek, řekl bych. Linux se uživatelům blíží měsíc od měsíce mílovými kroky, on ten evoluční vývoj nebude zas tak špatný.
U vás to asi byla starší verze. Ani u ní však podle výše zmíněného zdroje nebyla kompilace nutná. Hmm, někdo tady asi hledal nejtěžší možnou cestu aby si to zkomplikoval a mohl si stěžovat. Takže FUD? Jako Brno! Abyste neargumentoval českým uživatelem, ten návod je i v české verzi.
V případě náhodného pádu aplikace v KDE většinou vyskočí okno s možností nahlásit chybu. V GNOME to samé. I když je pravda že nevím jistě jestli i u neKDE a neGNOME aplikací, dlouho už mi nic nepadlo.

WiFi samozřejmě je problém systému. Protože 1) neexistuje jednotné, stabilní binární rozhraní pro WiFi drivery a utility, 2) drivery musí být open source, protože FSF záleží na myšlence open source, a nikoliv na uživatelích (technické argumenty neobstojí, minimálně ve světle toho, že ostatní systémy mají stabilní binární rozhraní). HW s open source drivery na tom také není moc dobře, protože má typicky problémy s features specifickými pro daný HW (třeba tiskárny tiskárny a vestavěné fonty, netištitelné okraje, podavače, obraceče, výstupní zásobníky, sešívačky apod; nebo RAID řadiče; nebo grafické karty, viz dále nv driver).

Ovladače nv jsou tragické, na tom se shodneme. Windows XP by default nabíhají tuším v 800x600, a rovnou u toho nabízejí vstup do control panelu pro změnu rozlišení. V roce 2002 nebylo možné spoléhat na to, že každý monitor umí 1024x768.

Ty nVidia drivery (zřejmě jediné použitelné video drivery pro Linux) jsem řešil tuším v SuSE 9.2; musel bych najít instalační CD/DVD, abych to ověřil. Nakonec jsem se dozvěděl, že lze stáhnout balíček z repozitáře. Jenže ten balíček neprovede instalaci driveru, jen ho umístí někam na FS, odkud ho pak lze nainstalovat (za to by někdo zasloužil pochvalu lopatou do hlavy). Samozřejmě také "potěšilo", že v Linuxu byl za primární monitor považovaný ten sekundární, což v kombinaci s bugem v sax (zobrazování kurzoru myši jen na primárním monitoru, zato obrazu na obou monitorech), odlišnými názvy hodnot v X11 konfiguráku pro nVidia drivery (to už je minulost) a dalšími radostmi udělalo z instalace blbého grafického driveru několikahodinové patlání.

Použitelnost Linuxu se samozřejmě časem lepší. Bohužel velmi pomalu. Ty mílové kroky probíhají už cca 15 let, a pořád jsou Windows 95 uživatelsky lepší systém, než dnešní Linux.

Když jste narazil na češtinu, tak ta byla tradičně řešená "skvěle". U Mandrake 7.x (který mi kolega prezentoval jako skvělou náhradu za Windows) jsem př instalaci vybral češtinu, a už od příštího dialogu jsem jel v češtině se zmršenou diakritikou. U novějších dister jsem vybral angličtinu, a pak jsem chtěl přidat český layout klávesnice. Bohužel v YaSTu a podobných klikátkách bylo možné layout pouze změnit, ale ne aktivovat přepínání a zvolit více layoutů. V repository dister pak byla hromada přepínačů klávbesnice, se kterými si člověk mohl hrát. Samotné KDE mi ještě před pár lety ukazovalo zajímavé věci. Nastartuji KDE aplikaci (třeba KWord), vyberu code page (třeba UTF-8), napíšu text, a vše je OK. Ovšem už print preview ukazuje místo českých znaků otazníky. On zrovna KWord padal jako zralé ovoce, takže to stejně bylo jedno :). A kdo má (i dnes) odvahu používat českou lokalizaci, zjistí, že řada aplikací z distra lokalizaci nemá, další aplikace nemají lokalizovanou nápovědu, a existující překlady jsou každý pes jiná ves. Zvláštní je také to, že řada balíčků z distra nemá žádné popisy vyjma svého jména, a řada jich po instalaci nic viditelného neudělá (žádné položky ve Staet menu, tedy aplikace de facto neexistuje). Pochopitelně celý systém setupu je zmršený, styl "nainstalujete co je v repozitáři distra, a zbytek budete kompilovat" mi přijde velmi nešťastný. To jsou faktické, existující problémy.

Ty mílové kroky zaměřené na koncové uživatele probíhají posledních pár let. Do té doby se na tyto funkce více-méně kašlalo, dneska se distribuce předhání která bude víc user-friendly.

Je vtipné jak se neustále opíráte o starší verze linuxového software, ale narážky na dosud majoritní OS Windows XP odbýváte s tím že je prostě zastaralý. Ale co čekat, že? :)
Upozorňuji že tyto screenshoty jsou sice z aktuálního systému, ale ty funkce jsou tam už dlouho.
Tak nastavení rozvržení klávesnice. To je třeba umístěné vskutku nečekaně.
http://img210.imageshack.us/img210/6479/rozvrhklavesnicekq2.png

Jak jsem už dřív řekl, nepoužívám zrovna distribuci zaměřenou na klikací ovládání (představte si že to někomu i vyhovuje), takže místo výstupu své konzole hodím screenshot synapticu z Ubuntu.
http://webzine.smehlik.net/wp-content/uploads/2006/07/ubuntu-dapper-drake-linux-pro-lidi/synaptic_h.jpg
Není to pravidlem, ale popisky důležitějších programů jsou počeštěné.
"nainstalujte co je v repozitáři distra" Ano, lepší ověřený repositář než kdejaká pofidérní instalačka z netu.
"zbytek budete kompilovat" Už jsem to dlouho nemusel dělat. Občas si zkompiluju aplikaci úmyslně, ale to je jen a jen můj boj. :D U těch větších distribucí se většinou najde nějaký komunitní repozitář ve kterém se daná aplikace najde.

Zkušenosti s momentálním buildem kword bohužel nemám, používám OpenOffice a tam jsem žádné problémy s kódováním nebo pády nezaznamenal.

Mimochodem, konečně jsem dnes zkusil ty Visty, soused je koupil s notebookem. Působivé, hlavně to že se poučily od Linuxu a snaží se bránit práci v profilu administrátora. Krok dopředu. Systém nápovědy dobře udělaný. Škoda že si sebou táhne tu ocelovou kouli jménem "aplikace psané pro jednouživatelský systém", nepodařilo se mi nainstalovat ovladače pro nějaký exotický PC to PC propojovací USB kabel (to se ani nedivím, ten šmejd měl sebou i drivery pro XP které spolehlivě přivolaly modrou smrtku, zkusím co na něj řekne Linux) A to aero běželo pomaleji než compiz-fusion na Celeronu 600 Mhz, 256 MB RAM a 32 MB GeForce2 s ekvivalentními efekty. Ale to už je profláklý problém. Jo a kdy už se ten správce souborů naučí dělat náhledy na ikonkách filmů? Je to sice prkotina, ale už na XP mě to štvalo.

Trochu jsem ty odpovědi přeházel, ale co :) Jenom ještě nutno podotknout že tu teď žádnou nepřeloženou aplikaci nevidím, ale je možné že to bude tím že angličtinu nevnímám jako problém. Zkusím se na to soustředit a nějakou nepřeloženou najít, ať máte radost.

Jestli se distra několik let předhánějí, které bude více user friendly, tak nechápu, proč je výsledek pořád tak tragický.

Samozřejmě píšu o verzích Linuxu, které jsem zkoušel. Pokud si vzpomenete, tak na root.cz už mnoho let vycházely recenze, které vždy tvrdily, že dané distro je skvělou náhradou Windows. Dnes se tomu i autoři tehdejších recenzí musí smát. A mimo jiné mi tu lidé píší o nedostatcích Windows NT 4.0, což je 11 let starý systém :)

Přepínání klávesnice by měla být samozřejmost. Bohužel několik dister, se kterými jsem měl tu čest, tuto funcki by default jaksi nemělo. U instalace balíčků máte popisy zjevně bez češtiny (to je ta ne-lokalizace), já je měl často i bez jakéhokoliv popisu.
Kompilovat jsem si musel třeba mplayer pro Ubuntu. On totiž zřejmě porušuje řadu patentů, takže se k řadě dister nepřikládá.
Komunitní repozitáře jsou na tom stejně špatně, jako nepodepsané instalátory odkudkoliv jinud z webu. S tím rozdílem, že o repository musíte vědět (nebo někde vygooglit referenci), a poté link vložit ručně do konfiguráku. Dnes na to snad už existuje GUI, ale je tragické (a svým způsobem pro Linux typické), že tak základní věc autora kdysi nenapadla.

Vistu jsem viděl v betě, a pak v RC. Beta byla zajímavá, ale nepoužitelná. RC verze už opravdu fungovala. Zajímavé je, že MS jsou pozdější bety zpravidla rychlejší, protože se pracuje na optimalizaci (open source projekty by mohly závidět). Ve Windows řady NT můžete pracovat jako ne-admin již od první verze. Vista pouze přináší to, že se token admina rozdělí na user část a admin část, a před vykonáním admin-only akce se systém zeptá (obdobný mechanismus Linux samozřejmě nemá).
Compiz-fusion je pouze kompozitní desktop, který aranžuje po desktopu textury s obsahem oken. Vista jde mnohem dále - kreslí okna pomocí 3D akcelerátoru, provádí HW akceleraci ClearType (subpixel rendering) i HW akceleraci rastrování fontů (asiaté nejspíš jásají). Explorer dělá náhledy videií už v XP, jste v Thumbnails View (na malé ikonky nemá smysl dělat náhledy).

Mizerně psané aplikace jsou ve světě Windows samozřejmě velký problém. Píše každý idiot, a výsledek podle toho vypadá. Například Total Commander a podobné SW nechávaly nastavení v Program Files\výrobce\produkt, kam ne-admin vůbec nesmí zapsat (a pochopitelně takové nastavení ignoruje profily). Development Guides existují už minimálně 10 let, ale někteří autoři je ještě nečetli. Nezbývá, než hlasovat peněženkou. Vista to dokonce řeší tak, že když zapíšete jako ne-admin do Program Files, vytvoří vám daný soubor v profilu v podadresáři Program Files (totéž s dalšími místy a s Registry). Tak daleko jde péče MS o autor-idioty.

Angličtinu také nevnímám jako problém (osobně výrazně preferuji angličtinu), ale většina populace ČR ano. Když budete hledat nepřeložené věci, zkuste třeba nápovědu. Některé aplikací jí vůbec nemají (fuj), jiné jí mají nepřeloženou. Klasická obhajoba linuáka je, že nápovědu stejně nikdo nepotřebuje :)

Zapomněl bych: posledních pár let se tvrdí, že letos je rok Linuxu na desktopu. Teď už snad i skalním příznivcům Linuxu došlo, že se není letos, ani příští rok, a že těžko říci, jestli takový rok kdy přijde. Nebo ještě myslíte, že to bude letos (případně příští rok)?

Tak jo, jedna nejmenovaná stránka v AJAXu mi občas když se snažím a otevřu jí v hodně tabech shodí konqueror, takže tady je ta neexistující KDE hláška. Neřekl bych že je v tomhle ohledu KDE nějak neslušné:
http://img215.imageshack.us/img215/4306/sgsegvmz2.png

Možná je to novinka? Mě v KDE aplikace padaly bez hlášky. Mimo jiné rád padal X11 server, ale tam bych grafickou hlášku ani nečekal.

Ale, ale, tady někdo oracle neviděl ani z rychlíku, natož aby to studoval.

Partitioning... co mi to jen připomíná... něco s disky? :) Ano, cena MS SQL Server je 738 000 Kč. To je jeden měsíc práce kvalifikovaného odborníka, nebo 10% ceny běžného (v ČR tomu říkáme většího) projektu. Ale můžete zkusit partitioning s MySQL. Nebo s paretedem :)

Pro srovnání ještě doporučené ceny Oracle (Oracle to kouskuje, aby člověk nedostal infarkt hned při prvním pohledu): Oracle DB Enterprise Edition licence na 1 CPU 835 080 Kč, updates plus support 183 718 Kč, Oracle partitioning 208 770 Kč, Oracle OLAP 417 540, Oracle Real Application Clusters 417 540 Kč. Je snad celkem oprávněné říci, že MS SQL Server je velmi levný. Asi proto třeba v American Power Conversion ušetřili během Siebelu na MS SQL Serveru namísto Oraclu USD 800 000 (16 000 000 Kč). Tak si říkám, kolik mohli ušetřit, kdyby běželi na MySQL? Co myslíte? :)

Uff, tak kvalifikovný (předpokládám IT) odborník pracuje za 442 000 USD / rok? Ani na divokém západě. :-)

A vy si všechny odborníky pořizujete na plný úvazek? Ono je to totiž poměrně drahé. Na tom staví konzultačky. Na jednom projektu se bez problémů sejde 10 lidí z 5 zemí. V ČR 5 lidí z jedné země, ale jinak je to už podobné. A USD 1841 za den už není tak neobvyklá cena.

To Vám odpadne, když použijete nějakou objektovou mezivrstvu (Hybernate etc.).

A pro velký server s velkým trafikem to stejěn musíte udělat ručně. Na pohádky ve stylu - stejné selecty pro 2MB db jako pro 15TB - rozhodně nevěřte.

Objektová mezivrstva se nepostará o optimalizaci.

Samozřejmě stejné selecty na 2MB a 15TB DB lze použít. Bohužel tomu většinou neodpovídá návrh dané aplikace, ani ty dotazy. Ale samozřejmě je lepší použít jeden DB engine, který má jednu syntaxi SQL, procedury v jednom jazyku, a jedny datové typy. V opačném případě se každá změna prakticky rovná kompletnímu přepsání celé aplikace. Možná si to někdo může dovolit, když ušetřil všechny ty peníze za MS SQL Server Express (zdarma), Oracle Express (zdarma) a Windows Server (skoro zdarma), a nahnal čas vývojem ve VIMu místo vývoje ve Visual Studiu Express (zdarma) ;)

Přepisování kompletních aplikací při změně systému je právě specialitá těch vámi opěvovaných molochálních řešení typu dotnet :D Jinak se většinou databázová vrstva odděluje od aplikační a pokud je třeba při změně DB přepisovat komplet celou aplikaci, je potřeba se vážně zamyslet na výměnou analytiků a designérů, pokud něco takového používáte ;)

Super. Běžte říci třeba autorům webových aplikací, psaných v PHP, že mohou kdykoliv změnit DB engine, protože nepoužívají "molochální .NET". Nebo to běžte říct těm větším, třeba v SAP AG.

No a jako co? Ono to nejde? :DD

Ale jistě, že to jde. Pokud aplikace přepíšete. V případě PHP už jen při změně verze MySQL, nemluvě o změně DB engine.

Vis, normalni aplikace je vyvyjena pomoci nejaky knihovny, ktera umi nativne nekolik ruznych DB a tim padem neni treba ani psat kod Xkrat ani nic prepisovat. To jen uzasny .NET nic jineho neumi, je pomaly jak svin atd.(mam bohuzel tu cest)

Ten .NET je tak hloupý, že používá OLE DB interface, pro který existuje provider pro MS SQL Server, Oracle, MySQL, a dlouhou řadu dalších databaází (včetně ODBC interface). Naopak třeba PHP je tak chytré, že je třeba přepisovat kód i při změně verze MySQL.

Nicméně tohle není o knihovnách. Oracle například používá jiné datové typy, než MS SQL Server (ani jeden z nich není plně standard compliant). Odlišností je celá řada, mimo jiné formáty data a času, a manipulace s nimi. A co asi udělá MySQL nebo MS SQL Server, když dostane níže psaný dotaz?

SELECT e1.employee_id, e1.manager_id, e2.employee_id
FROM employees e1, employees e2
WHERE e1.manager_id(+) = e2.employee_id;

A co vám brání psát selecty podle SQL92 standardu a použít správné left outer join?

podobných příkladů najdete v každé starší implementaci SQL nepočítaně. I v MS SQL.

Pokud máte aplikaci, která starý Oracle join používá, tak máte celkem smůlu. Ale příkladů je daleko více. Například manipulace s časem a daty je odlišná. A pochopitelně triggery a stored procedures. Sice lze psát čistě CRUD, ale není to moc praktické.

Tak zrovna PHP bych sem netahal, to je takový šikovný jazyk že je kolikrát potřeba přepsat kód i po instalaci nové verze interpreta. Zvlášť když se člověk snaží o objekty :)

No tak zase jako pozor, jo. Tohle je root.cz, a pomluvání PHP se tu považuje za rouhání ;)

Pak se budu muset upálit :) Ovšem PHP vs Java, Rails nebo .NET nesnese srovnání.

O optimalizaci se stará sql engine. A pokud už opravdu potřebujete optimalizovat ručně, tak jste v jiné kategorii databází a v této kategorii na výkon, flexibilitu a tuning Oracle zatím nic jiného nemá.

U Oracle bych to spíše viděl na nutnost optimalizovat, než na možnost :)

O kousek výše jsem psal o odlišnostech. Samozřejmě optimalizace jsou pro různé DB velmi odlišné.

Proboha proč by měla být řada na mě? Tady někdo naivisticky tvrdil, že od OpenOffice na desktopu je jen krůček k přechodu na Linux. Mám to snad dokládat já? :)

Naše skúsenosti sú také, že od OpenOffice.org je naozaj len krôčik ku Linuxu na desktope. Jediné, čo tomu môže zabrániť, je nejaká zle napísaná propietárna aplikácia, ktorú firma nutne potrebuje. Väčšinou priblblé účtovníctvo a podobne. Toto je naozaj smola, pretože účtovníctvo v dnešnej dobe je projekt hodný semestrálnej práce programátora, a keby takéto možnosti boli pred 10 rokmi, tak by sme tu možno mali pekné databázové webové aplikácie, a nie kadejaké lepence Foxky s Visual Basicom.

Jo, a ještě SW pro řízení projektů, lidských zdrojů, slušné vývojové prostředí, jednoduché účto, podvojné účto, celý svět DTP aplikací, imaging, OCR/ICR, a další desítky tisíc věcí. Většinou jsou to ty nudné blbosti, které firmy živí :)

O webových aplikacích jsem tu už psal (v této diskuzi), najděte si to prosím.

Ano jistě, to všechno policie potřebuje :) Ale no tak...

To ještě nic není. Někteří slabší jedinci zmagořili tak, že spamují ministerstva emaily typu "jak to, že používáte Windows a MS Office, když je od EU doporučeno používat Linux a OpenOffice" (a k tomu případně linkují dokument, který na první stránce píše, že nevyjadřuje názor EU). Ještě více zvláštních jedinců postupuje očistec ovládání počítače z command line, memorování příkazů, editace konfiguráků ve vi, kompilace driverů, kernelu a mnohdy i aplikací, jen aby měli pocit, že se jim žije lépe. It takes all kinds of people to make a world.

Jo, tak teď jste nám to nandal. Mazec...
Po komandlajně sahám ne z nutnosti, ale proto že na některé operace je podstatně výhodnější než grafický interface. A tramtadadá - přišel na to i M$. Nebo se snad s PowerShellem patlají zbytečně?
Editace konfiguráků není dávno ve většině případů nutná, ale osobně mi dává větší přehled o konfiguraci než checkboxy roztahané po deseti záložkách v jednom okně a několika podoknech která se otevřou jako "advanced configuration". Pokud je konfigurák vhodně okomentovaný (jako že většinou je), je radost ho upravovat.
Přestože používám Arch Linux, který k tomu vyloženě vybízí, kompiluju si kernel a aplikace spíš jen protože můžu a vím jak na to. K čemu mi je v jádře podpora SCSI, SATA a vícejádrových procesorů když je můj počítač nemá? Tak je z jádra vykopnu. Umí tohle váš systém? :D

Ještě nikdy jsem na svém systému nepřidával uživatele z command line, a to ani s pomocí PowerShellu.

Editace konfiguráků je "interface chudých". Oproti GUI se lehko implementuje, ovšem administrace je na nic. Nakonec proč dnes zakládáte účty v KMailu v GUI? Proč měníte preference FireFoxu a OpenOffice v GUI? Protože je to komfortní, pohodlné, rychlé, a GUI ohlídá správné nastavení (těžko například nastavíte konfliktní volby, když to GUI nedovolí). U nastavení DB engine a přidání uživatele je koncept naprosto shodný, jenom jsou unixy poněkud postarší, takže GUI buď chybí, nebo je tak mizerné, že je commnad line opravdu lepší alternativa.

Osobně používám jeden celkem zajímavý systém. Je dobře napsaný, a velmi modulární. Představte si, že drivery nejsou součástí jádra, a díky modularitě mohu měnit konfiguraci bez kompilace. Pochopitelně systémy, které jsou vývojově 50 let staré, takové věci neumí.

Presne tak! A Zeme je placata!

Osobne si myslim ze takove bludy, ktere jste prave predvedl muze vyplodit pouze a) prudic b) ms zavislak a k tomu zdarma za c) clovek co o linuxu nevi nic.

Tady jde spis o nepochopeni moznosti volby. V OO si muzete nastavit co chcete v GUI, ale nasledne je to ulozeno do $HOME/cosi. Nic Vam nebrani si vzit vi a poeditovat dle libosti. Dokonce to muzete udelat i nadalku pres ssh, usnadnuje to zalohy (nemusim asi rozvadet windows, ze?)...

Takze je hezke mit GUI, ale je spatne byt na nem zavisly :).

J.

Jaké konkrétní bludy? Nebo je to jen takový váš výkřik do tmy?

Kupodivu když si nastavíte volby v MS Office, také se uloží do HKCU\cosi, můžete je regeditem či jiným nástrojem editovat dle libosti, lze to udělat na dálku (regeditem, Remote Desktopem či jinými způsoby), lze to udělat pro všechny uživatele ve skupině pomocí Domain Policy, lze nastavení zálohovat atd.

Mít GUI není jen hezké, ale také je to praktická nutnost pro efektivní práci. Ale jak říkám, raději command line, než mizerné GUI.

"Kupodivu když si nastavíte volby v MS Office, také se uloží do HKCU\cosi, můžete je regeditem či jiným nástrojem editovat dle libosti" :DDDD vy jste vážně komik, srovnávat editaci registrů s okomentovaným konfigurákem.

Editaci okomentovaného konfigráku srovnávám s GUI, nikoliv s editací registry. Ale rád se poučím, kde najdu ty komentované konfiguráky OpenOffice, KMailu a Firefoxu. Já minimálně u OpenOffice nic komentovaného nenašel. Hledal jsem špatně, nebo kážete vodu, a pijete nekomentované XML konfigukáky?

Tak bavíme se o OS, nebo o aplikacích? Měl byste si to srovnat. No a pokude jde o aplikace, ani tam bych neriskoval přenesení konfigurace stylem exportu a importu registru, narozdíl od obyčejného zkopírování pár textových souborů.

Samozřejmě přenesení konfigurace exportem a importem Registry je úplně stejné, jako když nakopírujete konfiguráky. Nebo myslíte, že ve Windows jsou trpaslíci, kteří vám importované hodnoty rozhází, a způsobí, že při importu Registry shoří disk?

Hele ty blude, tak mi rekni, jak prekopiruju konfiguraci widli na jinej stroj ? Nijak, protoze to nejde. Na tuxovi vemu adresar /etc a je hotovo. Registr, to je ten supermoderni uzasny konfiguracni soubor, do ktereho staci nekde neco napsat blbe a slozi se cely OS ? No krasa. Kdyz napisu neco blbe do /etc, tak se maximalne slozi prislusna aplikace a jeste mi slusne do logu napise, ze ten atribut xyz vazne neumoznuje nastavit +oo. Navic i v situaci, kdy by se nejakym nedopatrenim povedlo sejmout nejakym nastavenim "system" (umyslne v uvozovkach, protoze nemusi vubec jit o OS jako takovy, ale z nejakeho duvodu se jej nepodari napr nastartovat), tak si muzu ten disk pripojit a konfiguraci vesele zmenit. Zato kdyz mi nenastartujou widle, muzu tak maximalne reinstalnout (ty jejich vsemozny zachrany rezimy jsem mockrat testoval a nikdy to nikam nevedlo).

Dyk ty widle ani v tom tzv nouzovym rezimu neumej nastartovat tak, aby pouzily defaulni ovladace(mineno ty, ktery tam sou po instalaci), takze kdyz clovek upgradne driver IDE a widle kvuli tomu nenajedou, tak uz nenajedou nikdy ani v nouzaku. Tomu rikam uzasna vymozenost.

Jop, a pokud chci nejaky nastaveni mit stejny na milionu masin, tak si pridam script do crona, co mi to bude syncovat dle libosti. Hlavne mi to zadnej user nerozdrbe, protoze muze pracovat i jako neadmin.

To, že Windows Registry se dá exportovat a importovat, to by mohli vědět i unixově zaměření čtenáři root.cz. Obsah Registr je uložen v Hives, které se dají připojit na jiném stroji.

Nevhodný zápis do Registry nebo /etc může systém samozřejmě kompletně složit. Ovšem Windows mají vždy zálohu Registry, se kterou naposledny úspěšně nabootovaly, a kdykoliv jí můžete použít (use last known good configuration). Máte vždy poslední funkční zálohu /etc?

Samozřejmě disk z jiných Windows si můžete také připojit. A můžete si připojit Registry z toho disku, a provádět v nich změny. Jenom musíte vědět, jak se to dělá (na kurzu administrace Windows to snad učí).

V nouzovém režimu se používá osekaná sada driverů. Pokud jste špatně změnil driver disku, použijte při bootu Last Known Good Configuration (XP to dokonce po neúspěšném bootu samy nabídnou). Když to nepomůže, vložíte instalační CD/DVD, a necháte obnovit startup environment.

Když budete chtít mít nějaké nastavení stejné na všech strojích, tak na unixech nejprve na těch strojích budete muset vložit ty položky do cronu, zařídit nějaké místo ze kterého se nastavení bude tahat, zařídit autentizaci, vyřešit výběr uživateů či stanic pro které se má nastavení aplikovat, a pak teprve můžete začít řešit, co a jak se vlastně bude nastavovat. Ve Windows použijete Domain Policy, a je hotovo.

Shrnuto: váš příspěvek byl plný nesmyslů. Už to víte?

Haha, tak tohle mě vážně rozesmálo :DD Last known good configuration... kolikrát už jsem viděl, kdy tohle spolehlivě poslalo systém do kytek. Pomohl jedině reinstall. Měl jsem tu čest ze zúčastnit přechodu serverů z NT4 na 2003 SBS (cca 60 stanic) a viděl jsem, jak certifikovaní odorníci konfigurovali x týdnů a pořád něco nechodilo. Vždyť ani samotný MS už nemá přehled, co se v těch jeho systémech odehrává.

"Samozřejmě disk z jiných Windows si můžete také připojit. A můžete si připojit Registry z toho disku, a provádět v nich změny." a jak to asi provedu, když mi Windows vůbec nenabootujou?

Last known good configuration nepošle stroj do kytek. Zřejmě tuto startuup options použíjete, když je systém poškozený. A pokud to nezabralo, tak byl asi poškozený jiným způsobem. Samozřejmě po reinstalaci hned sahá jen ten, kdo neumí. Například lze provést restore startup environment (z instalačního média), v nejhorším případě in-place upgrade.

Vy máte na stanicích SBS? Samozřejmě přechod z NT4 na SBS 2003 je bez větších problémů. Jenom musíte vědět, co děláte. Průšvih je, že systémy administruje řada lidí, kteří holt nevědí.

Jak asi připojíte Registry z disku jiného systému? No tak, že připojíte disk, nastartujete hostitelský systém, spustíte Regedit, a Registry si připojíte. Pochopitelně nebootujete ten systém, jehož Registry připojujete (o tom snad kolega J mluvil).

Hura nezaspal jsem dobu, vetsina software uz je inteligentni a na vsechno staci par kliku.

Vsechno co potrebuji udelat na pocitaci je nejrychlejsi naklikat a uz to frci. A kdyz ne, tak si zavolam (zaplatim) podporu a chytri chlapici od dodavatele mi vsechno prinesou a dodaji pod nos. To je krasa! Jsem rad, ze drevni doba pocitacova je uz davno pryc a jde vsechno udelat jednoduse a krasne s pomoci novych nastroju. Vsechny se poucily z minulosti a jsou predelane od zakladu, takze si nenesou zadny cejch minulosti!

Jenom mi furt vrta hlavou, proc jsem placeny tak mizerne oproti tem vousatejm chlapikum, co furt neco mumlaj o Unixech a Linuxech. A proc ja na svym serveru, kdyz chci neco udelat tak u neho musim sedet, nebo byt vzdalene prihlaseny a klikat, ze chci spustit dalsi krok ve zpracovani dat. Proc kdyz je vsechno tak jednoduche a zrejme, proc kdyz chci neco specifickeho, tak to "nejde" naklikat ani udelat pres tu hroznou prikazovou radku?

A proc sakra tem Unix/Linux dodavatelum stale rostou trzby a ty jejich bedny si firmy furt kupuji ?

Vousatí chlapíci, co mluvili o unixech, dnes o Linuxu nemluví, protože už neudrží ani moč.

Když já chci na serveru něco udělat, tak mám Remote Desktop. Připojím se v grafické session, a udělám v ní, co potřebuji. A je to tak efektivní, že se můžu bez problému připojit a administrovat server v grafice přes GPRS. Sci-fi? Ne. Stačí naklikat, že chci Remote Desktop (ve Windows 2003 je to zapnuté by default). No a když chcete něco specifického, zpravidla to jde. Ale když to nechcete fakt hodně, vyberte si raději něco, co lze snadno naklikat :).

Dodavatelům unixů tržby naopak trvale *klesají*. Dost zákazníků přešla na Windows, a další část dnes přechází na Linux (mimochodem včetně té švédské policie, o které je zprávička). Zbývají jen zákazníci, kterým nestačí výkon Intel HW, a těch je čím dál méně.

Ooo, LO sa prekonáva. Ide mu o prémie.

Window$ NT kernel je presná napodobenina VAX/VMS systémov zo 70.rokov minulého storočia. Kdesi v tých časoch treba hľadať aj korene UNIX-ových systémov.

Rozdiel je v tom, že chlapci od Digitalu, čo na zakázku pre M$ vytvorili kernel NT, boli od svojej práce vypoklonkovaní skôr, než ju stihli dokončiť. M$ musel s novinkou rýchlo na trh, ako teraz s Hlistou, a nemal čas na nejaké dolaďovanie. Zaplatil, poďakoval, a polotovar veselo predával.

Tak radšej by som pomlčal o histórii. UNIXy za tie roky tvrdo makali a vyvíjali sa, kým NT bol vlastne krok späť o 20 rokov (nová nedoladená napodobenina starej veci).

Windows NT mají historickou podobnost s VMS, protože mají společného autora. VMS byla napsané v ASM, NT v C++. NT používají už na úrovni kernelu Unicode, a mají subsystémy typu NT executive, GDI, USER atd. NT NEJSOU VMS, nelžete nám tu.

Chlapci od Digitalu byli konkrétně Dave Cutler (autor VMS), a jeho tým. Dave Cutler pracuje v Microsoftu dodnes. Pracoval na portování Windows NT na Alpha AXP, na Windows 2000, portu Windows na 64-bit, Windows XP, Windows 2003 i Windows Vista. Tak nám tu prosím nelžete.

Unixy se vyvíjely tak zuřivě, že threading objevily až recentně, Linux ho objevil dokonce až "včera". "Zuřivý vývoj" se u unixů projevuje i tak, že dodnes používají předpotopní systém terminálů, vycházející z obsluhy dálnopisů (backspace nejde, delete nejde, šipka zvrací nesmyslné znaky, kurva, který debil), díky tomu dodnes přežívá hjkl. Samozřejmě API prodělalo razantní vývoj. Například (g)libc podporuje Unicode tak skvěle, že Unicode stringy umožňuje použít jen na pár věcí, které bohužel nezahrnují třeba názvy souborů. UTF-8 je hezká ojebávka, ale bohužel nefunkční (zkuste si pomocí strchr vyhledat znak ve stringu, když v UTF-8 znak má třeba tři chary). Opomenout nelze absenci POSIX API pro běžné věci typu získání seznamu procesů (spusťte si POSIX utilitu :)), přidání uživatele, manipulace se síťovými spojeními atd. "Skvělá" technologie je i X11. X11 je pomalé (zkuste X11 spojení přes GPRS, a pak zkuste totéž s Remote Desktopem), psát pro X11 je hnus, a features X11 jsou o 20 let pozadu za GDI. Ale v podstatě můžete být rád, že unixy nejsou nějaký zastaralý šrot :)

http://mtgbb.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=15&Itemid=43

Tak si to upresnime. Citujem:

Konečne... Windows NT vyzeral byť krok správnym smerom. Prinajmenšom línia NT (vrátane Windows 2000 a Windows XP) je tá lepšia. "NT" má znamenať "New Technology", pravdepodobne preto, že Windows NT je jednym z mala produktov v histórii Microsoftu, ktorý niekde nekúpili. Namiesto toho si najali Davida Cutlera, ktorý zohral dôležitu rolu vo vývoji VAX VMS pre Digital. (VMS bol úspešným a inovatívnym operačným systémom svojích čias a Digital na ňom pracoval od 70. rokov). Cutler so sebou priniesol približne 20 bývalých zamestnancov Digitalu a spolu so svojim tímom započal vývoj NT. Projekt samozrejme zahŕňal stovky ďalších programátorov, ale Cutler a jeho tím inžinierov z VMS mali za úlohu ponúknuť know-how, ktoré sa zapracovalo do jadra Windows NT.

Ako výsledok tohto snaženia skončila časť designových princípov kernelu VMS vo Windows NT. (Počet a rozdelenie úrovní priority v plánovači, použitie stránkovateľnej virtuálnej pamäte a rozvrstveného modelu ovládačov su iba príkladmi mnohých ďalších, podobných). Prvá verzia VMS bola uvoľnená v roku 1977. Bez trivializovania zásluh Cutlera a jeho tímu (vykonali obrovské množstvo práce na projekte) je až poivuhodné, čo Microsoft myslí tým "New Technology". Na ilustráciu: v málo známom mimosúdnom vyrovnaní Microsoft zaplatil Digital Equipmentu 150 milionov dolárov ako kompenzáciu za to, že použili časť kódu starého Digital OS v Windows NT.
Ehm... Nová Technológia... ?

Marketing prevažuje nad pokrokom

Aj keď korene Windows NT siahaju do 70. rokov, táto línia je veľkým vylepšením oproti na DOSe založeným produktom Microsoftu. Nanešťastie to automaticky neznamená, že sa jedná o dobre skonštruovaný operačný systém.

Cutlerov tím sa musel potýkať s ďalšími obmedzeniami kladenými Microsoftom a výsledkom bola výmena technológii. Cutler priniesol mnoho princípov z VMS, čo bolo dobré. Na tom sa stavalo, takže sa dá povedať, že týmto smerom obsahoval aspon nejakú "Novú Technológiu" a Cutlerova práca zrejme reprezentovala (uhm... to som povedal?) aspoň nejakú inováciu v tom, že priniesli princípy robustného designu na platformu IBM PC. To bolo všetko, výsledkom mal byť dobrý, efektívny a robustný operačný systém. Ale Gates potreboval viac motor na ťahanie marketingových stratégii Microsoftu, ako robustný operačný systém. Samozrejme veľká časť programovania bola spravená inžiniermi Microsoftu, takže finálna kvalita zdrojvého kódu NT nebola rovnaká liga, ako VMS.

VMS bol industriálny operačný systém s prirodzeným clusteringom, ale NT mal byť jednoužívateľským desktopovým operačným systémom. Správa dát a účtov bola na začiatočníckej úrovni, domovské adresáre užívateľov sídlili na lokálnom disku, v podadresári, ktorý niesol kopu kódu operačného systému. Užívateľské a programové nastavenia boli celosystémove naproti lepšiemu modelu separátných nastavení pre jednotlivé účty. Oddeliť kód operačného systému, užívateľské nastavenia, aplikačný kód a konfiguračné dáta nebolo vóbec možné; nastavenia grafického prostredia a aplikácii boli uložene spolu s dôležitými systémovými nastaveniami v nezapezpečených centrálnych registroch, ktoré bolí celosystémove. Preto bolo možné realizovať sieťovo založené účty iba metódou naokolo bližšie. Jednou z najvačších konštrukčných chýb v histórii Windowsu (design subsystému DLL) bol navždy vrytý do systému a sietové rozhranie bolo spočiatku založené na beznádejne nedostačujúcom protokole NetBEUI. Aj ked NT pokračoval v zaužívanom modeli peer-to-peer, vnikol separátny "NT Server". (NT Server obsahoval v podstate ten istý kód, ako NT Workstation so zmenami, ktorých podiel k celkovému rozsahu zdrojových kódov bol minimálny) Spočiatku boli náznaky portability na neintelovský hardware, zapracovanie Hardware Abstraction Layera, a verzie Windows NT na platforme Digital a iných, avšak ako začal trh preferovať PC, tieto náznaky sa vytratili. Samozrejme Digital spravil to isté.

Takže nakoniec marketing Microsoftu zvíťazil nad Cutlerovými inžiniermi. Výsledok nebol nijako povzbudzujúci. NT sa stal operačným systémom založeným na starých princípoch VMS, ktore sa prispôsobili ku kompatibilite so všetkým, čo kedy Microsoft spravil zle. Bol plný starodávnych API, bol šikovne upravený tak, aby umožňoval beh aplikácii napísaných pre OS/2 1.0 (čo nerobil práve najlepšie), neúprimne podporovali POSIX, avšak nikdy neposkytli nič viac, než čiastočnu kompatibilitu s POSIX, obsahoval grafické prostredie Windows 3, ktoré malo svoje korene tak v Appli, ako v OS/2. Ďalej obsahoval kompletný kernel Windows 3 a hromadu súvisiaceho kodu (čo samozrejme obsahuje aj Windows XP) vo forme pôvodných 16-bitových programov, rovnako ako kompletnu sadu desaťročia zastaralého kódu DOSu. V krátkosti to bol skutočný produkt, ako sa na Microsoft patrilo. Všetky naledujúce verzie boli odvodené z tohto kúsku novej technológie. Až po Windows XP trpeli z tohto dedičstva.

Aj pokračovanie je zaujímavé:

Je ironiou osudu, ze Microsoft sa bije do hrude za svoju "úlohu inovátora" IT trhu. Kruta prava je, že Microsoft bol zriedkakedy inovátorom. Zakúpili plagiát CP/M a pomenovali ho MS-DOS, zbúchali dokopy Windows z všemožných kúskov, ktoré nakúpili, pokradli, alebo si prosto požičali. Grafické prostredie Windows bolo založené na know-how IBM a užívateľskom prostredi Apple Macintosh, ktoré bolo zasa odvodené od technológie, ktoru vyvinul Xerox mnoho rokov predtým. NT bolo založené na dobrých, ale zastaralých princípoch VAX VMS. V krátkosti by sa dalo povedať, že operačné systémy Microsoftu implementuju funkcie, ktoré boli dosupné už približne štvrť storočia.

Neskoršie verzie Windows neobsahuju žiadne významne vylepšenia predošlých verzii. Windows 98, ME, 2000 a XP sú v podstate niečo ako kumulatívne patche; nič viac, ako drobne updaty obsahujúce zväčša záplaty (pozn. prekladateľa: každá nova verzia sa pýši tým, že na rozdiel od tej predošlej je bezpečná - aj o novej Viste sa tvrdí, že bude bezpečna na rozdiel od XP), nove chyby a niekoľko malých extra doplnkov, ktoré sa doteraz dobre predávali samostatne. (napríklad Windows XP obsahuje software pre digitálne kamery a skenery, alebo "vzdialenú plochu", ktorá bola predtym samostatným produktom známym ako Citrix). Zvyšok nie je nič viac, ako kozmetika. Celá produktová línia je zdevastovaná brutálnymi nedostatkami v návrhu, ohavnými kódmi obchádzajúcimi tieto nedostatky a tonami chýb. Existovali len zanedbateľné dôvody na prechod z Windows 95 na Windows 98 (okrem predpokladaného ukončenia podpory), ale žiadne na prechod na ME. Windows 2000 a XP obsahuju vo veľkej miere len opravy chýb. Ani 2000, ani XP neponúka žiadnu návratovosť investície pre užívateľov NT a neexistuje skoro žiadny dopyt po extra funkcionalite, ktoru ponúkaju. Aj napríek tomu Bill Gates nazval Windows XP "veľmi veľkou vecou" (pozn. prekladateľa: s tym sa stotožnujem, 1,5GB holého systému je dosť veľká vec) a Steve Ballmer povedal: "Windows XP je väčší krok dopredu, ako čokoľvek od doby Windows 3.0".

XP je dalším v rade Windows NT/2000, ale je ponúkaný ako náhrada Windows 9x/ME. Hlavným trhákom je vymleté prostredie (hračka zameraná najmä na užívateľov medzi 1 až 4 rokmi a technofóbov, ktorí sú vystrašení aj z desktopu Macintosha) s kernelom Windows 2000 pod kapotou. (sú nejaké úpravy v jadre, ale nič prevratné) a samozrejme je k nemu pribalená slušná kôpka aplikácií, najmä software tretích strán, ktorý bol nakúpený a odetý do nového šatu. Vydanie Windows XP spolu s ohlásením zrušenia podpory pre Windows 9x/ME, ako časť stratégie Microsoftu mal vyvolať u koncového zákazníka porovnávanie 9x/ME s XP a nadobudnutie dojmu, že ide o úplne nový produkt, čo bolo samozrejme zavádzajuce. Je to iba predražený kumulatívny upgrade Windows 2000 a nič viac.

Navyše, XP znamena "eXPerience". Microsoft si myslí, že potrebujeme nový zážitok s našimi operačnými systémami a aplikáciami a sedíme pri počítači, aby sme boli zabávaní funkciami operačného systému. Vačšina vylepšení Windows XP sa udiala na úrovni vzhľadu. Ak sa pozriete na binárky, nájdete interné labely ako "ProductName: Microsoft Windows (TM) operating system, ProductVersion" 3.10". Nachádza sa tam aj kód DOSu 5.0 s copyrightom 1981-1991. Aky skvelý nový produkt. Samozrejme, že je dobré, že existuje režim kompatibility so starými aplikáciami ale nachádzať tam kusy Windows 3.0, DOSu 5 (plne 16-bitový kód) vrátane edlin.exe, všetko pod kapotou Windows XP dáva aspoň aký - taký obraz o tom, čo je to za produkt a čo sa s ním za tie roky vývoja vlastne stalo.

To ale nezastavilo Microsoft od vynaloženia pol miliardy dolárov na marketingové promo akcie pre Windows XP. Všetky tie omaľovánky v XP ho v skutočnosti nespravili onič stabilnejším, ako Windows 2000, ale to nebráni Microsoftu v predaji XP ako operačného systému, ktorý "zostane bežať" namiesto padania a ochráni užívateľov od vírusov. Znova?

Hmm, toto je tiež zaujímavá časť pozadia vzniku NT.

http://www.rdesktop.org/archive/2002/msg00696.html

Nechci tu polemizovat s každým bodem zvlášť, to by bylo zbytečně dlouhé. Takže jen některé zajímavosti:

- Psát nový OS není práce pro člověka bez zkušeností. Vezměte si, kolik OS v historii vzniklo, a kolik se jich skutečně významně rozšířilo. Chce to prostě někoho se zkušenostmi. Proto byl Dave Cutler, spolu s týmem kolegů, dobrou volbou.
- Samozřejmě vývojový tým s sebou nese předchozí zkušenosti, a některé věci dělá podobně.
- Autor přehlíží, že Microsoft měl vlastní verzi unixu (XENIX), který ze strategického hlediska opustil, a rozhodl se pro projekt NT.
- NT a VMS měly odlišné zaměření. NT nebyl desktopový systém - už v první verzi byl vydán Windows NT 3.1 a Windows NT Advanced Server.
- Správa účtů byla v roce 1993 v plenkách na unixech. Unixy dodnes nemají API pro přidání lokálního uživatele (řeší se to skriptem, což se z kódu programu skvěle používá), pro připojování se na unixech používal nezabezpečený telnet (NT 3.1 používaly NTLM, tedy žádné heslo v plain textu). Domovské adresáře byly ve Windows\Profiles, což nebylo 2x šťastné, ale zároveň to nebyl větší problém.
- Nevím, které verze Windows přinesla Windows Domains, ale vím, že tenhle systém byl na svou dobu velmi propracovaný.
- "Náznaky portability" byly ty, že operační systém byl podporován na Intelu, MIPS, Alpha AXP a (v NT 3.51) PowerPC. To je velmi slušný technický výsledek (bohužel nikoliv obchodní, protože trh kašlal na předražený ne-Intel HW). HAL byl součástí návrhu NT (protože se původně jednalo o "portabilní OS/2"), a je tam dodnes.
- Protokol NetBIOS Frames byl zvolen proto, že internet nebyl cílem, a protokol NetBIOS Frames byl vhodnější pro lokální sítě. Umožnil spojit stanice bez potřeby DNS serveru (domain browser se umístil dynamicky na nejvhodnější stroj), a overhead protokolu byl daleko nižší, než u TCP. Současné verze Windows už NetBIOS neumí.
- DOS je plagiátem CP/M úplně stejně, jako je Linux plagiátem komerčních unixů.
- Operační systémy obecně implementují věci, které jsou známé již desítky let. Třeba správa paměti, model procesů, abstrakce zvaná soubor. Stejně tak jsou všechny dnešní systémy zpravidla pouze inkrementálními updaty systémů minulých, což má dobré důvody.
- Remote Desktop je poměrně komplexní technologie, kterou unixy dodnes nedohnaly (X11 je pravěk, rozebíral jsem to tu). Samozřejmě jste si mohl v minutosti koupit Citrix (pro servery) za velké peníze (násobek ceny licence Windows). Dnes ale máte Remote Desktop na každém serveru a na každé stanici, v ceně.
- V linkovaném textu mě rozesmála pasáž o .NETu, který autor považuje za webový framework :), a tvrdí, že X11 protokol dělá totéž :))).

Když to shrnu, ten text je ukázkový FUD.

Znal jsem pár administrátorů, kteří spravovali "celkem zajímavý systém" a s ničím jiným se pořádně nedostali do styku. Uživatel je zavolal, že má problém s počítačem, administrátor přišel, sedl si k počítači a ... spustil příkazovou řádku.

"drivery nejsou součástí jádra". Jo, kernel moduly. To znám. Dokonce kvůli nim nemusím restartovat počítač, jak to velice často ten dobře napsaný modulární systém požaduje. Ale když vím že u svého počítače měnit hardware prostě nebudu (notebook), nemám důvod nezakompilovat si ty ovladače napevno, ne? Sice to běžný Franta nepotřebuje a dělat nebude, ale hračička darm klidně.

No, to je podobné. Jenom u nás není nutné kernelové moduly překládat pro konkrétní stroj, a k instalaci driverů není třeba zdroják operačního systému. Samozřejmě ani v mém systému není třeba restartovat kvůli zavedení driveru (s výjimkami - třeba u výměny driveru disku, na kterém je swap, by to řekněme bylo vhodné).

Osobně nevidm důvod drivery kompilovat, natož je činit součástí binárky kernelu. Podobně jako většina uživatelů počítačů o žádném driveru vlastně nechci ani vědět. Ať grafika zobrazuje, skener skenuje, a nějaké drivery ať mě obtěžují nejméně, jak je to možné. Chápu ale, že různí lidé mají různé cíle.

Nemluvíte pravdu. Není třeba překládat pro konkrétní stroj, ale pro konkrétní kernel. Což za vás udělají správci balíčků distribuce. Kompilace driverů je nutná jen u několika výjimek. A v nějakém firemním nasazení to není problém - uživatelé o žádném driveru nemusí vědět a pro admina je to hračka. Navíc si většina mainstream distribucí najde moduly sama. Nepodporovaný hardware je samozřejmě jiná věc a trochu problém, ale to není chyba systému. Ovšem poslední dobou přestávám mít problémy i u dost exotického hardwaru.
Nevím jak je to u Vist, možná se v tomhle přiblížily Linuxu, ale ještě u XP se mi bez restartu nepodařilo rozchodit ani zvukovou kartu.

Pokud si kernel přeložíte sám, překládáte si pro něj i drivery. Samozřejmě u kernelu z distra můžete použít drivery, které připravili autoři distra. Ostatní drivery (autoři distra dost dobře nemohou kompilovat všechny existující drivery, tedy pokud je dost podporovaného HW) musíte překládat opět sám.

Samozřejmě driver můžete v XP zavést bez restartu. Zkuste si to. Problémem je, když neinstalujete driver, ale spustíte setup.exe, který nainstaluje driver a změní sto dalších věcí. Další problém je v tom, že když nainstalujete novou zvukovku, tak o ní běžící aplikace nevědí (ne každá zpracuje notifikaci). Tam je holt jediným řešením restart prostředí.