Názory k článku
T-Mobile spouští provoz druhého křídla datacentra DC7 v Praze

Házíte jabka a hrušky do jedné ošatky a vydáváte to za mandarinky...

V čem je jinej? Třeba to, že datacentrum má obrovský odběr a střidač, který by to vyrovnával by za 1) byl šíleně nákladnej. za 2) vyrovnávání by nebylo na 100% stálích, tudíž citlivé datacentrum po jednom roce takového střídání napětí může klidně pomalu likvidovat (opravdu to neni jako PC, že je to v rámci mezí, a je sakra rozdíl jednou či max 3x do roka dohnat dieslem, nebo střídat napětí za den klidně 50x....)

Ano rizikovej diesel agregát, který je ovšem primární? ehhhh sekundární při výpadku... tudíž pro pojišťovnu je to v případě škodné události jako prevence škod, tudíž nedochází ke krácení, v případě datacentra výpadku a nemít dieselagregát, tak se na vás pojišťovna vykašle, že jste neudělal vše proto, aby nevznikla škoda....

FVE kde neni potřeba stálej stabilní přísun energie klidně, dejme tomu.. pro dům s okamžitou spotřebou dejme tomu... ale házet to do baterek, nebo přetěžovat síť je prostě hovadina...

Dále podle nových zjištěných situací "plastové střechy" respektivě PVC, nebo jakýkoliv druh plastové krytini je silně háklivá na FVE zažehnutí. Chvilku odolává, ale jak se propálí, nebo chytne krytina tak je to neskutečnej fofr, protože i ten polystyren pod tím schoří klidně behem pár sekund....

To "nepatrné" riziko je ovšem stále častěji, protože to dělá kdejakej zedník, nebo cizinec, který to tam nebouchá jak chce. A to se můžem bavit i o "značkovém ČEZu"....

Datacentrum a FVE ne.... Mít to na domě ať si každej uzná za vhodné, ale jako pokrývač řeknu, že to zhnehodnocuje střechu a v případě problému se musí demontovat FVE a to pokrývač dělat nebude, aby to mohl opravit, kolikrát nelze vůbec a je vhodná výměna krytiny...

FVE není jenom sluníčko a super prachy za rohem... v podstatě na to naletělo hromady lidí a postupně zjišťují jak vyhodily prachy oknem... to samé za tepelné čerpadlo...

To datacentrum má UPS v režimu dvojité konverze, takže datacentrum je trvale napájené z baterek, které se zároveň trvale dobíjí. Na dobíjení baterek ze soláru asi střídač nepotřebujete, že?

Už podle tohoto psaní vím, že nevíte co je to střidač...
Bez střidače by jste z baterek udělal slušnou časovanou bombu...
A opravdu nemyslíte vážně, že pro celé datacentrum poženete vše přes baterky... Víte vy vůbec jaké by to bylo zatížení a blbost? Víte, že to je záložní zdroj?

O to hůř kolik lidí s vámi souhlasí...

15. 9. 2024, 14:32 editováno autorem komentáře

Dual conversion online baterie jsou v datacentrech zcela běžně - při přechodu na diesel agregát stejně musí celé datacentrum utáhnout asi 20 sekund minimálně + to musí umět zopakovat, pokud proud vypadne vícekrát a akumulátory by se nestihly dobít. To mám přímo osobně od Zdeňka Klímka, který je šéf datacenter (a bylo to tuším i v reportáži o DC7).

FVE na střeše datacentra datacentrum se současnou technologií a způsobem instalace serverů nikdy nebude schopné kompletně napájet. Díky bateriím a obrovskému odběru je to v podstatě cesta, jak odebírat o něco méně energie ze sítě a mělo by se to velmi pohodlně amortizovat a později být čistým +. Jsem si přiměřeně jistý, že T-Mobile si veškeré náklady s tím spočítal.

Když poskytuju hosting, je možné, že skutečně bude cena energie největší položka. Na druhou stranu v DC7 má T-Mobile i svůj cloud. Tam je dost dobře možné, že náklady na servery budou přeci jen vyšší než náklady na energie.

Zabýval se tím James Hamilton (AWS) už před více než deseti lety. Ano, servery asi relativně zlevnily, ale zase AWS asi může počítat s úplně jinými cenami než mnohem menší T-Mobile, který bude odebírat od Dell/ HPE/ Supermicro apod. na druhou stranu je u nás cena energie výrazně vyšší.

Jen bych se chtěl zeptat, jestli máte srovnatelnou zkušenost s Jamesem Hamiltonem a máte to sepsané pro aktuální podmínky v Česku. Pokud ne, chtěl bych Vás poprosit o poskytnutí referencí pro Vaše tvrzení, protože Vy sám zatím nepůsobíte jako autoritativní zdroj.

Reference:
https://perspectives.mvdirona.com/2010/09/overall-data-center-costs/

https://perspectives.mvdirona.com/2013/11/solar-at-scale-how-big-is-a-solar-array-of-9mw-average-output/

U UPSky bych zrovna řekl, že když ji tam do baterek pustíte napájení z externího zdroje, tak z toho úplně šťastná nebude a bude dost protestovat. A výrobce to asi ani nebude podporovat. Další věc je, že dneska není nezbytně nutně pravda, že to jede v režimu dvojité konverze. Hromada výrobců dneska nabízí nějaké technologie, který neženou celý výkon nutně přes baterky, ale garantují čistý výstup v případě výpadku. Výměnou za o něco vyšší efektivitu (což v těhlech příkonech udělá třeba i více než ten solár).

Na druhou stranu se ještě docela běžně na technologie používají 48V DC systémy. Tam ten zdroj je opravdu jenom hloupý zdroj, za kterým jsou baterie a technologie to berou z toho. Tam to funguje normálně.

Na to přepnutí není moc času (podle standardu ATX 17 ms je minimimum voltage hold-up time). Bylo mi vysvětleno, že i takové přepnutí může být zdrojem potíží u zákaznických technologií, nad kterými nemáte kontrolu.
Prostě je housing v DC7 prémiový a tedy máte vyšší garance, než je běžné.

Ano, jsou tam i některé 48VDC technologie, ale většina je 230VAC.

Já se ale nebavím o přepínání a live interactive UPSkách. Tady je třeba popis téhle technologie od SE: https://www.se.com/cz/cs/work/products/product-launch/econversion-high-efficiency-ups-mode/

a ne, vážně to není věcí UPSky pod stůl, jak mi vedle podsouvá pan Jirsák.

U UPSky bych zrovna řekl, že když ji tam do baterek pustíte napájení z externího zdroje, tak z toho úplně šťastná nebude a bude dost protestovat.
Já bych řekl, že UPS musí mít vždy napájení z externího zdroje, protože vlastní zdroj nemá. A UPS v datacentru není ta samá krabička jako UPS u domácího počítače, kterou jen zapojíte do zásuvky a nic jiného s ní dělat nemůžete.

Další věc je, že dneska není nezbytně nutně pravda, že to jede v režimu dvojité konverze.
V odkazované reportáži z otevření prvního křídla datacentra je napsáno, že používají dvojitou konverzi. Nemám důvod tomu nevěřit.

Však já se taky o žádných UPSkách pod stůl nebavím. Pokud ta UPSka nemá vlastní zdroj, tak byste mi teda mohl zkusit vysvětlit, kde se bere těch ~600V DC na battery stringu, který za tou UPSkou je. Obzvláště když to napětí toho stringu jde třeba změnit... na té UPSce :-)

Ano, zrovna v případě DC7 ty UPSky jsou v režimu dvojité konverze. Ale obecně, viz třeba odkaz výše.

Za zdroj UPS považuju to, co tu baterku nabíjí. Můžete výstup UPS napojit na její vstup, ale tím vyrobíte akorát přímotop, ne UPS.
UPS v datovém centru má obvykle externích zdrojů víc, vedle distribuční soustavy třeba také dieselegenerátor – a výstup ze solárních panelů by nemusel být o tolik horší, než co dává ten dieselgenerátor.

Aha, já za zdroj považuju ten usměrňovač, který je uvnitř té UPS a leze z něj to stejnosměrné napětí, které je potřeba na nabití baterií / udržení baterií v nabitém stavu.

Pokud se bavíme o vstupu před tou UPS, tak tam ta UPS jaksi očekává to AC. Takže za a) potřebujete zase ten střídač. Za b) standardně v datacentru na tom vstupu je buď síť nebo běžící diesel generátor a ne obojí zároveň. A tady máte ten problém, protože to FVE to zpravidla neukrmí celé a je nestabilní, takže není možnost použít jenom FVE. A pokud se to připojí k tomu, tak je to jaksi připojeno i k té distribuční síti, takže potřebujete ty povolení, řízení a všechny tyhle složité věci. A vlastně je v tu chvíli úplně jedno, že tím krmíte UPSku, ikdyby tam UPS nebyla, bylo by to úplně stejné.

Já za zdroj považuju něco, z čeho leze stejnosměrné napětí, kterým se ta baterka nabíjí. A těch zdrojů může být víc – určitě tam bude usměrňovač napájený ze sítě, ale pak tam může být zdroj, který bude napojený na FVE a nebude to zbytečně hnát přes střídač a následně usměrňovač.

Ano a ten usměrňovač je součástí té UPSky. Takže jsme zpátky u toho, že pokud do té části přidáte další regulátor za kterém budou panely, tak se to nejspíš UPSce, která má usměrňovač i střídač v sobě a jaksi nečeká, že se jí do téhle sekce někdo hrabe, nebude líbit a nikdo vám to nebude supportovat. Pokud to přímo na to nebude mít podporu (a nic takového zatím neznám). A také stále platí bod výše, že pokud to nebudete mít v dvojité konverzi, ale použijete něco typu econversion popsaný výše, tak je vám to stejně k ničemu ikdyby to fungovalo.

Myslím, že na UPS v datacentru není dobré se dívat jako jeden nedělitelný celek, který má vstup, baterku a výstup a není to oddělitelné. Vnímám to tak, že UPS je modulární, jeden modul zdroje třeba nabíjí více akumulátorů, nebo naopak k jedné sadě akumulátorů můžu mít připojené dva výstupní moduly – jeden se střídačem pro 230 AC, druhý pro stejnosměrnou větev 48 DC.

Samozřejmě to nebylo myšlené tak, že někdo vezme UPS, která na vstupu umí jen AC 230 50 Hz, a někdo si tam někam za vstup připájí kabel vedoucí od FVE.

Celou dobu je tu řeč o DC7, které má dvojitou konverzi.

A viděl jste někdy tu UPS v datacentru nebo jenom myslíte? :-) Protože to prostě takhle... nefunguje.

Třeba na této fotce vidíte ty baterie z UPS: https://www.root.cz/galerie/datacentrum-t-mobile-dc7/27/

Mě je ukazovat nemusíte, vím jak vypadají, viděl jsem je na živo, stejně jako jsem viděl ty UPSky i odkrytované. Jenom nevím co tím chcete říci. Ano, baterky stojí bokem. Ale ty baterky jsou připojené akorát k té paralelní UPS skupině. Každá ta UPSka v té skupině má usměrňovač a střídač, usměrňovač připojený na vstupní síť (trafo / DG). Že byste z té UPSky něco vymontoval a dal tam něco jiného, to asi úplně ne, že... hypoteticky můžete ten regulátor připojit na ty baterie napřímo. Ale pořád na co tu narážím je, že pokud tohle není podporováno výrobcem, tak pohoříte. V horším případem tím, že ta UPSka zjistí, že ji do těch baterií něco sahá a není to ona a bude protestovat. V lepším tím, že to sice fungovat bude, ale nikdo vám to nebude servisovat, protože prostě nepodporovaná konfigurace.

Já nevím, proč pořád operujete tím, že by někdo něco vymontovával a dával tam něco jiného. Stejně jako výrobce umí dodat UPS s výstupem se střídačem na 230 / 50 Hz nebo se stejnosměrným 48 V, a můžete to i kombinovat v jednom datacentru, stejně tak můžete mít i různé vstupy – z rozvodné sítě, z dieselagregátu i z FVE. Nebo vám podle vás výrobci UPS řeknou, že to můžete napájet, čím chcete, ale pro FVE vám žádný vstupní modul nedodají?

Máte v tom úplný hokej. O příspěvek výše dáváte fotku baterek. Teď zase mluvíte o vstupu do UPS, kde teda jaksi je pak jedno co tam je kde za baterky. A už výše jsem vám psal, že ty UPSky mají vstup jenom jeden. V tom datacentru do nich vede jeden kabel a tam je připojená buď síť nebo diesel. Když tam připojíte FVE spolu se sítí, tak jaksi máte propojenou FVE se sítí (to už jsem psal). To by ta UPSka musela mít dva nezávislé vstupy a primárně brát z toho jednoho měkkého. Jestli se to dělá nevím, neviděl jsem to, tyhle to nemají.

U 48V DC naopak nemáte vůbec UPSku, tam se používá jenom ten usměrňovač. To je celá výhoda toho systému, že je tam jenom usměrňovač a za ním baterie a rovnou zátěž, takže ikdyž usměrňovač shoří popelem, zátěž jede z baterií dále (zatímco když shoří UPS, tak to prostě nefunguje, protože přestane fungovat ten střídač v ní).

OK, tak pokud pro vás UPS nutně musí obsahovat střídač a 48 V DC zátěž v datacentru připojujete přímo na baterky, pak se každý pohybujeme v plně jiném světě. Pak věřím i tomu, že ve vašem světě žádný výrobce UPS nepodporuje nabíjení baterie z FVE, asi protože nikoho nenapadlo proměnlivý výkon FVE řešit tím, že by se za FVE připojila baterie.

UPS, která neobsahuje střídač, se říká usměrňovač. Protože toho v ní jaksi nic jiného nezbyde :-) Když jste tu nadhazoval, že se tu celou dobu bavíme o DC7, tak ano, v tom co vidíte na fotkách je v každé té škatuli střídač i usměrňovač.

Jasně, UPS bez baterky, to je super věc. Sice to pak neplní tu základní funkci UPS, podle které se UPS jmenuje, ale to je takový drobný nepodstatný detail.

Kde jste proboha zase vzal že bez baterky? Sám jste tu fotku na stojan s bateriemi, který stojí bokem mimo tu UPS, linkoval. Já vám jenom říkám, že v té plechové skříni (co je na těch fotkách) je usměrňovač, střídač a pár blbostí okolo, když jednu z těch věcí vyndáte, tak to jaksi přestane být UPSkou.

Kde vy jste vzal, že usměrňovač má baterku? Pokud se UPS napájí stejnosměrným napětím, není tam potřeba usměrňovač. Pokud se z UPS napájí stejnosměrným napětím, není tam potřeba střídač. UPS se skládá ze třech částí – 1. vstup, nabíjecí část (součástí může být usměrňovač, pokud na vstupu UPS může být střídavý proud; a také tam je řízení nabíjení), 2. baterie, akumulátor, 3. výstup, kde může být střídač, pokud potřebujete na výstupu střídavý proud (a také tam je třeba ochrana té baterky).

Tak první a třetí část máte na fotkách v těch kovových krabicích, dodaných jedním výrobcem jako celek, který má nějak fungovat, servisovaný. Se vstupem na AC, protože berete energii z trafa nebo z generátoru a výstupem taky na AC, protože to tak nějak většina zákazníků bude chtít. Baterie, část dvě, máte v místnosti vedle, připojené k tomu systému výše. Teď mi teda řekněte, kam tam chcete připojit tu fotovoltaiku, aby to za a) nebylo propojeno s distribuční soustavou a nebyly tedy nutné všechny ty povolení, řízení a další a za b) vám to dodavatel UPS (té části 1 a 3 v jedné krabici) neomlátil o hlavu, že to není podporované řešení a blablabla a že to nebude servisovat.

Jasně, takže ty 48 VDC technologie, které tam má samotné datacentrum a které nabízí i zákazníkům, to určitě není zálohované. Protože datacentrum má spoustu technologií, které vůbec není potřeba zálohovat, protože jsou tam asi jen na okrasu. No a zákazníci také běžně do datacentra, které umí provozovat i kritickou infrastrukturu, dávají technologie, které nepotřebují žádnou zálohu napájení.

No a že žádný výrobce určitě neumí vyrobit DC vstup do UPS, to už jsem také psal. Ona po tom totiž není vůbec žádná poptávka, protože ještě nikoho nenapadlo, že když fotovoltaické panely vyrábí maximum energie, kterou není jak spotřebovat, že by si to někdo u sebe lokálně ukládal do baterek a cucal to z nich třeba až se zatáhne nebo večer.

No a kdyby se náhodou nějaký výrobce zbláznil a vyrobil něco takového aspoň jako úplně nové řešení, absolutně to nepůjde přidat do stávajícího datového centra a mít to třeba jako primární napájení chlazení, protože to by se ty stávající UPS urazily a odešly by.

Propojení FVE s distribuční soustavou, na to si T-Mobile povolení samozřejmě vyřídit nedokáže, to je raketová věda – a vůbec se to nedá srovnávat s tím, že mají přívody ze dvou různých rozvoden, kde to, že to navzájem nepropojí, určitě jenom odpřisáhl čestným pionýrským šéf party kopáčů a nic víc nebylo potřeba.

Odhalil jste to, vážně to nejde. Ta solární elektrárna, kterou tam chce T-Mobile instalovat (plánovaný špičkový výkon má být 220 kW), ta bude použitá jenom na to, aby si mohla ostraha uvařit kafe.

Celá ta diskuze začala reakcí na tento váš příspěvek: "To datacentrum má UPS v režimu dvojité konverze, takže datacentrum je trvale napájené z baterek, které se zároveň trvale dobíjí. Na dobíjení baterek ze soláru asi střídač nepotřebujete, že?"

Tak co sem zase motáte 48V DC, o kterém jsem navíc hned ze začátku psal, že tam je to jednoduché (a vy jste ještě mudroval, že je to blbost že se zátěž připojuje na baterky)? A když explicitně zmíníte UPSky z dvojitou konverzí, tak ano, tam to prostě jinak připojit, než na ten vstup, kde potřebujete povolení, nejde. Že se vyřídit povolení dá, ano lze, ale taky potřebujete ten střídač. Prostě tenhle váš příspěvek byl lež.

Jinak třeba zrovna to chlazení bývá typicky UPSkou nezálohované. Je vidět, jak mnoho toho o datacentrech víte. Tak můžete jít radit těm, co to dělají, budou na vaše rady doopravdy zvědaví :-)

Pro napájení baterky ze solárních panelů opravdu není potřeba střídač. Chlazení nemusí být zálohované UPS, stačí dieselagregát, protože párminutový výpadek nevadí. Ovšem pro napájení chlazení z FVE už se ta baterka celkem hodí. Nemudroval jsem nad tím, že se zátěž připojuje na baterky, ale že se podle vás připojuje přímo na baterky.

Problém je, že pořád polemizujete s něčím, co jsem nenapsal. A pak v tom, že máte představu o jediném způsobu, jak může být napájení datacentra řešeno, a cokoli jiného je podle vás nemožné. Takže tu pak tvrdíte, že pro napájení baterky ze soláru potřebujete střídač, a tváříte se u toho, jaký jste odborník.

Ano, pro napájení baterií střídač potřeba není, ale jak jsem psal, u klasických UPS (které máte na těch fotkách), kde máte na vstupu 480V AC a to samé na výstupu to na ty baterie dát nemůžete, protože se to té UPSce nebude líbit. Pokud máte 48V DC systém, na kterém je typicky akorát ten usměrňovač a za ním baterie se zátěží, tak ano, lze to. Akorát zase musíte už na tom DC systému mít dostatečný odběr, aby, v případě že svítí, se do něj vlezl celý výkon té elektrárny.

Pokud FVE dáte před ty AC UPS, musíte mít povolení i ten střídač. A vlastně to máte v té samé části, ze které se napájí to chlazení. Takže úplně nevidím jediný přínos toho mít tam další baterii pro chlazení, když celý ten výkon té FVE ta budova úplně bez problému polkne.

Že na napájení baterie z FVE potřebujete střídač jsem tu nikde nenapsal. Konec konců sám jste tohle téma vytáhl u UPS s dvojitou konverzí (tedy AC UPS), kde to prostě jednoduše nejde... a když vám to někdo napíše, tak vytáhnete 48V DC systém o kterém vůbec nebyla řeč. Jaký jsem odborník nevím, evidentně je tu hromada jiných odborníků, které datacentrum viděli akorát na fotkách :-)

Takhle s tím víceméně souhlasím a nemyslím si, že byste teď napsal cokoli, co by bylo v rozporu s tím, co jsem psal já.

Vydělávat? Tak jim to sem jděte vysvětlit. Je to známá firma jejíž výrobky možná i používáte. Stěžují si, že jim jen chodí faktury. Fascinující je, že vy to odněkud od Prahy přesně víte, ale oni co to platí a řeší neví...

Za co jim ty faktury chodí?

Pokuty za přetoky, jestli jsem je správně pochopil. Ale o moc víc nevím; je mi to obecně dost jedno.

Takže to mají špatně udělané. To ovšem není obecný problém FVE ale problém konkrétní instalace.

Je to mj. problém podmínek pro připojení FVE. Od začátku roku lze do DS dodávat jen poloviční instalovaný výkon FVE. Sice nyní mám v bazénu teplejší vodu než vzduch, ale je to (vynucené) plýtvání. Určitě by ta enrgie našla užitečnější uplatnění pokud by to bylo v době umožněno. Často se argumentuje přetížením sítě v době nulových nebo dokonce záporných cen energie. Ale proč by někdo pouštěl energii do sítě v čase ve kterém by za to nic nedostal anebo dokonce platil?

Proc proboha krecovite roubujete podminky urcene pro zdroje na domcich pro jine oblasti? Zrovna u toho datacentra ta vyroba... pokryje krom jineho treba realne zvysene naroky na chlazeni, ze? Tady se fakt nebavime o tom, ze byste si jen vyhrival bazen vic nez je treba...

A v cela obecne rovine... vedeni maji sve limity. Pokud od zdroje nemate vedeni o dostatecne kapacite, pak vam to "uzitecnejsi uplatneni" je k prdu, protoze proste nemate jak tam tu energii dostat. Coz zase je spis problem u tech zdroju na domcich... ale ne v miste, kde ta spotreba je tak jako tak.

Jde mi o společný princip, kdy energie do sítě od FVE je nechtěná i v době kladných cen energií na trhu. Logicky zní argument o nárazivosti tohoto typu zdroje, kterou je pak obtížně pružně kompenzovat klasickými zdroji. Ale proč v tom případě dále běží dotační tituly na další nové instalace FVE když již ty stávající jsou problémem a jsou omezovány na teoretickou polovinu?

"Vedení mají své limity."
To jsou na vedení použity polovodiče na střídavé napětí? Nebo jak si vysvětlit, že mohu odebírat 42KW a dodávat jen 5KW? ČEZ distribuce nemá v mé lokalitě s navýšením rezervovaného výkonu problém. Problémem jsou podmínky dotace NZÚ, které to pod odebráním dotace zakazují po dobu 10 let.

Nikdo vam tu dotaci nenuti, pokud teda chcete mit a pripojit silnejsi zdroj. Logicky se k dotacim nejake podminky vazou - ale z druhe strany zadna povinnost cerpat dotaci neni.

Povinnost brát dotace není, ale je to ekonomická nezbytnost pokud její výše dosahuje 30% mého čistého příjmu. Proč dotace proklamovaná jako podpora výroby "zelené" energie restriktivně zakazuje takto vyrobenou energii smysluplně využít i když pro to nejsou technické důvody?

Treba prave proto maji dotace svuj strop. Jejich smyslem fakt nema byt podpora toho, aby na tom kdejaky chytrak rejzoval. Smyslem tady je prave podpora malych zdroju - ktere se primarne stavi kvuli pokryti vlastni spotreby. Ne pro zisk z pretoku ven.

Rejžoval? Spíš urychlil návratnost. I kdyby se prodalo ročních maximálních teoretických 10MWh z FV za 4kč/kWh, vyrejžuje se 40 000Kč ročně s tím, že budu pro svou spotřebu nakupovat elektřinu dražší +cca 2kč za distribuci (D57d). Takže raději zahodíme ekologicky vyrobenou elektřinu za nemalé prostředky již postavených FVE jen aby si někdo "nenarejžoval"? A přitom budeme mít plnou hubu keců jak potřebujeme ekologické zdroje a musí se investovat do obnovitelných zdrojů?

<hr />

Kecy?
Zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility.

přispět ke snížení energetické závislosti ČR na dovozu energií ze zahraničí a na omezených domácích fosilních palivech a posílit tak naši soběstačnost* v dodávkách elektrické energie

<hr />

*Někomu ušlo, že ačkoliv soběstační momentálně jsme a elektřinu vyvážíme, nejsme schopni(ochotni) zajistit srovnatelný poměr cen energií ke kupní síle v našem a nakupujícím státě. K čemu nám tedy soběstačnost ve finále je?

"Smyslem tady je prave podpora malych zdroju - ktere se primarne stavi kvuli pokryti vlastni spotreby."

Asi by nemělo smysl dodávat do sítě energii, kterou potřebuji pro vlastní spotřebu a pak ji nakupovat zpět ne?

Z podmínek "Nová zelená úsporám v rámci Modernizačního fondu – Rodinné domy"

Podpora se poskytuje na pořízení a instalaci nového fotovoltaického systému propojeného s vnitřními rozvody el. energie a distribuční soustavou, určeného pro výrobu elektrické energie s přednostním využitím vyrobené energie v obytných částech budovy, připouští se dodávka nevyužité energie do distribuční soustavy nebo její využití v místním energetickém společenství, do něhož je tato budova zapojena.

A naopak

"Zcela vyloučit lze z pravidel veřejné podpory v rámci programu zpravidla pouze takové případy a související investice, jejichž hlavním cílem je uspokojování vlastních bytových potřeb."

16. 9. 2024, 12:56 editováno autorem komentáře

nj, kdyz tady mame klasickou CEZkou cestu a CEZke mysleni, jak resit energii z FVE. Aneb, kapri si rybnik vypustit nechteji.

A nechcete sem napsat jméno té firmy? Rád bych se ujistil, že od nich nic nekupuju.

To byste se musel zeptat jich. Jejich mluvčí opravdu nejsem a moc víc o tom nevím jelikož je mi to dost jedno. S vaší FVE si dělejte co uznáte za vhodné, o té jsem nepsal. Není zač.

15. 9. 2024, 20:39 editováno autorem komentáře

Napřed si přečti věty, na které jsem reagoval, než začneš rozumovat. Já vím, nemůžeš si často pomoct, ale stejně...

Ty věty jsem četl, a není tam napsáno, že by soláry byly jediný zdroj – právě naopak. Samozřejmě to nebude jediný zdroj, ono by to ani nestačilo. O tom, že by soláry byly jediný zdroj pro datacentrum, v celé diskusi píšou jenom dva mudrcové, nikdo jiný.

Jsem rád, že jsi ocitoval, na co jsem reagoval.

A teď vidím, že první "mudrc", který v této diskusi vůbec použil slovo "jediný", byl nějaký Jirsák. Fakt legrační.

A už jste pochopil význam slova „nebude“?

Ano, postavil jsi slaměného panáka a teď s ním už asi 10 příspěvků bojuješ.

Slaměný panák jste tu akorát vy. To vy jste řešil, co kdyby byly fotovoltaické panely jediným zdrojem datového centra.

Zkusím vám to vysvětlit ještě jednou. Fotovoltaické panely mohou v datovém centru sloužit k tomu, že dodají část spotřebovávané elektřiny, takže datové centrum v danou chvíli bude mít o to menší odběr z veřejné sítě a bude tedy za odebranou elektřinu platit méně.

Podobně třeba sbírají dešťovou vodu, kterou používají třeba pro adiabatické chlazení. Neznamená to, že by dešťová voda byla jediným zdrojem vody pro datacentrum. Ale znamená to, že když použijí dešťovou vodu, o to méně vody musí nakoupit z veřejné vodovodní sítě a ušetří za ni.

Zkrátka některé zdroje, které by jinak musely kupovat od externích dodavatelů, nahradí částečně vlastními zdroji, které jsou mnohem levnější – a rozdíl v ceně mezi externím zdrojem a vlastním zdrojem ušetří.

Dal jsem Ti lajk a doporučuju, abys vedl debatu sám se sebou zcela otevřeně.