Názory k článku
The Micro: 3D tiskárna s potenciálem prorazit do domácností

Vždy s napětím ověřuji, zda už se bude jednat o 3D tiskárnu nebo ne. A ani v tomto případě to 3D tiskárna nebude.

Rozdíl je trochu ve vnímání toho, co 3D tiskárna má umět. Ještě před třemi lety propagační materiály a videa ukazovala zařízení, co dokázalo vyrábět libovolné 3D objekty. Ukazovali složité, jinak nevyrobitelné objekty, pohyblivé objekty, propletené objekty atd.

Pak přišla éra "domácích 3D tiskáren" a vidíme jen věšáčky do předsíně, vázičky a obroučky brýlí. S napětím čekám, kdy se objeví opravdová 3D tiskárna v ceně pod 50 tisíc Kč. Zatím je výběr minimální, případně zůstává u konstatování "tisknout najednou ze dvou materiálů by asi šlo".

Pokud někdo o takové 3D tiskárně (používá support, ať už "písek" nebo tištěný, cena hluboce pod 100 tisíc Kč) ví, tak prosím dejde vědět. Chtěl bych to použít na výrobu drobných hlavolamů a mechanických hraček.

3D tiskárna to je. Ale stejně jako je rozdíl mezi domácí laserovkou a plotterem, je rozdíl mezi domácí 3D tiskárnou a profi 3D tiskárnou. Pokud chcete to druhé, tak si připravte spíš tak 100 tisíc USD.

Netřeba 100 tisíc USD. Dnes se dá sehnat i kolem čtvrt milionu Kč, takže za desetinu. Ale i to je na mne moc.

A co se týká plotteru a domácí laserové tiskárny, tak to mi není moc jasné. Jsou to dvě různá zařízení jak podle funkce, tak podle názvu. Marně hledám paralelu s "domácí 3D tiskárna" vs "profi 3D tiskárna", které se liší funkcí, ale název mají z nějakého důvodu podobný. Nebo vy jste svou domácí laserovou tiskárnu koupil pod názvem "domácí laserový fotoplotter"?

A co si predstavis pod pojmem potter?

Totiz klasika je, ze mas nejaky zasobnik s perama ... a tema neco kreslis, ovsem takovy se dneska uz moc nevyuzijou, prevazne se spis prodava neco mezi plotterem a inkoustovou tiskarnou.

Jinak tu poloprofi tiskarnu si muzes postavit ... pokud pouzijes rozumny material k jeji stavbe (= nikoli plast), tak si myslim, ze za tech +- 50kKc ziskas velmi presny zarizeni se slusnejma schopnostma.

Samo, zalezi co a predevsim z jakych materialu hodlas vyrabet. Vyroba neceho pohyblivyho vazne predevsim na tom, ze ty potrebujes, aby se ti material slil, a zaroven nechces, aby se ti spojily ty dily ... coz jsou dost protichudny pozadavky.

Apropos, a pokud chces neceho vyrabet stovky kusu, tak daleko levnejsi je klasickej postup.

U stovek kusů se vyplatí nechat vyrábět formu? :) Není spíš levnější si vytiksnout master model a pak udělat silikonovou formu? ;) myslím, že do těch 100-200ks se to určitě vyplatí

Mne na té 3D tiskárně zaujalo právě to, že dokáže vytisknout věc jinak nevyrobitelnou. Co jsem vidět ukázky hlavolamů (kvůli kterým ji teď tak chci), tak tam by to potřebovalo kombinovat lisování mnoha menších dílů a jejich následné lepení.

Pod pojmem plotter si představuji zařízení kreslící perem, pod pojmem fotoplotter zařízení kreslící světelným paprskem. Vyřezávací plotter pak kreslí nožem nebo řezacím laserem. Od zařízení očekávám buď plně analogové řízení nebo digitální s rozlišením v řádu tisíců DPI.

Jinak to "spojení a neslytí" je právě něco, co ty starší 3D tiskárny (a dnešní profi) nemusí řešit. První tiskárna, ke které jsem se fyzicky dostal, ještě používala opravdu tisk a tiskla do prášku. Vytiskla vrstvičku (tuším jich bylo na jeden milimetr desítky), pak se to zasypalo práškem, ometlo a zatřepalo, a tiskla se další vrstva. Ta levnější zařízení až na výjimky tisknou vláknem a tohle prostě nezvládnou. Neumí malé kapičky, potřebují se na něco nalepit. Na druhou stranu zvládnou za hodinu víc než jen pár milimetrů.

Nejodvážnější typ 3D tisku, co jsem vůbec kdy viděl na vlastní oči, spočíval v tom, že se na podložku nastříkala tenká vrstva supportu a ta se vytvrdila. Do ní se pak vyfrézoval obrazec. Následně se do toho nalil kov nebo jiný tekutý materiál (viděl jsem cín a vosk). Třepalo se, aby se rozlil. Pak se vrstva sfoukla, takže uvázl jen v těch vyfrézovaných drážkách. A tak se to opakovalo - nová vrstva supportu, vytvrzení, vyfrézování, zalití. Ten support se pak rozpouštěl chemicky a zbyl výtisk z kovu. Měli i verzi supportu, která se rozpadla po osvícení UV světlem (ale ta nešla použít opakovaně). Ukazovali i to, že místo vylévání kovem tam lili vosk. Tak vlastně získali formu pro "lití do ztraceného vosku". Celé to bylo ještě komplikovanější tím, že každá vrstva byla jinak silná a to frézování bylo 3D. Zřejmě dělali konec vrstvy jen když to bylo nutné (tloušťka nebo díra). Každopádně to přes všechno to vytvrzování a "hot air leveling" bylo velmi rychlé a výsledek překvapivě kvalitní a detailní. Měli cínového pavouka cca 8x8x3cm za půl hodiny.

a co takhle makerbot x2? Ten umí tisk ze dvou materiálů a ten druhý je dokonce rozpustitelný v lemonenu :) už mají i české zastoupení (pochopitelně dražší - dph, clo, záruka,...) ;)

Tak to vypadá výborně. Díky za tip, to je snad přesně to, co jsem hledal, a i cena už se blíží.