JFS používám už pár let na mnoha Linuxových systémech a jsem s ním nesmírně spokojen. Oproti svým návrhem zastaralé ext3 (hlavně ta práce s inody, fuj!) je nesmírně rychlý a i mnohem odolnější vůči tvrdým restartům (výpadky proudu, atp.).
"As you can see, REISER4 is a truly remarkable filesystem.
This is the real reason that REISER4 has not been included in the Linux kernel.
This is the real reason that Hans Reiser languishes in an Oakland prison cell at this time."
Tady je spíš někdo nechápavý - to že napíšu "hlavně ta práce s inody, fuj!" přeci neznamená že by ostatní filesystémy s inody nepracovaly, ale že ext3 s nimi pracuje extrémně debilně.
Hm a jak pise autor, JFS dynamicky alokuje prostor pro i-nody, cimz se zabrani vycerpani i-nodu ... take bych rekl, ze zde se i-nody pouzivaji. Obecne je uroven roota silne klesajici az bulvarni ... pokud uz si ani nedokazete precist clanek a napsat o cem je, radeji nepiste nic.
Viz výše - to že napíšu "hlavně ta práce s inody, fuj!" přeci neznamená že by ostatní filesystémy s inody nepracovaly, ale že ext3 s nimi pracuje extrémně debilně.
Pred tremi lety jsem delal diplomku na zurnalove FS pod Linuxem. JFS v te dobe byl skvely FS pod AIX, ale linuxova verze nebyla dodelana, napriklad na viceprocesorovem stroji pri pristupu vice procesu nektere procesy zatuhly, a pomohl jen restart celeho systemu. V SuSE instalatoru bylo varovani, aby ho clovek nepouzival na produkcni veci. Jestli je ale uz stabilni, tak to je skvele, protoze se jedna o propracovany FS, leta overeny na AIXech, a srovnatelny treba s XFS.
Mě se JFS odpojoval i na AIXu. Fsck pak vždy trval pár hodin (souborů holt bylo hodně). Pánové z IBM tvrdili, že je FS vytvořený s flagem pro soubory nad 2GB, přitom jsou soubory malé (to by nemělo hrát roli), že se disk zaplňuje skoro na 100% (opět by to nemělo hrát roli), a doporučili použít více menších FS :)