Na stranu druhou když si vzpomenu na situaci předtím, kdy měla každá distribuce nějaký svůj flavour sys-v skriptů, paralelně s tím se používaly různé "lepší" service managery
Tohle mě taky vždycky fascinovalo. Od počátku jako administrátor jsem měl doma jiné distro, než to v práci. Nikdy žádný problém. Od roku 2015 mám doma FreeBSD a jsem schopen na jednom terminálu (na desktopu W11) používat ifconfig
a na druhém ip
pro linux. (A na třetím třeba ještě mikrotik, pokud řeším doma něco se sítí.) Nikdy žádný problém.
daemontools, supervisord
Tohle mám nadosmrti v kategorii bastl. Kdykoliv jsem kdekoliv viděl (Debian, CentOS) tyhle dvě udělátka, tak to vždy znamenalo, že je to mimo distribuci, někdo si tam něco přidělal, místo toho, aby si na to udělal rc skript (nebo dneska systemd unitu) tak na to použil daemontools. A podle toho to taky vypadalo. Automatická známka totálního bastlu.
Pokud někdo nechce použít NTP klienta z systemd
Tohle je další věc a to kvalita nástrojů. Já nakonec moc rád (jako správný systemd hater) používám tyhle systemd-nástroje, protože jsou v něčem lepší, než to předchozí. ntpd několikrát spadlo, několikrát nebylo schopno nastavit čas. Takže nakonec stačí timedatectl set-ntp true
a je to. Ono to čistě systemd distro nakonec funguje nejlépe (tohle není ironie, tohle je špíš smutek).
NetworkManager, Wicked, nebo to nastavit v Netplanu
Hmm, 200 nastavovátek sítě. V linuxu. Který na síti vyrostl. Už jsem si z toho dělal srandu v mnoha článcích, ale tohle je prostě peklo. Jeden doslova horší, než druhý. Dala by se z toho udělat hra, který z nich selže dřív. Takže ono je nakonec lepší to nastavit pomocí čtyř ip příkazů, než si několik dní hrát s čímkoliv výše uvedeného. (Ne Filipe, nemyslím to vážně. Je to další ironie podtrhující stav.)