Tak to je většinou špička. Kolik mají průměrní dělníci klávesnice?:-)
Pokud si nemusi platit privat ze ... a papa a mama jim plati podnajem na spolubydleni. Davno tomu jiz kdy to byla jen dvojka trojka stejne jako kolej.
U nekterych oboru to lze, u nekterych ale proste neni timeslot delat pri tom nejakou lepe placenou praci. Na FEKTu to bylo dost drsne. Porad jsem lezel v matice. Vecer jak zpraskanej pes.
To uz nehovorim o studentech mediciny. Tam je to studium na full-time.
7. 3. 2023, 13:30 editováno autorem komentáře
Jak to? Co se změnilo? Já už při studiu pracoval (IT), ale nemohl jsem se tomu věnovat ani zdaleka fulltime (protože studium, že jo) a nebylo to za nějaké ohromné prachy (protože jsem ještě nebyl tak zkušený, že), prospěchové stipendium se mi podařilo získat jenom jednou na magisterském, a kdybych tak nemohl bydlet v mamahotelu nebo mi rodiče neplatili koleje, tak by to asi nebyla žádná hitparáda.
Minulý rok jsem sháněl práci. Během roku jsem dělal asi 15 pohovorů. Všechno full remote pozice v mezinárodních týmech. Dostal jsem za tu dobu celkem 5 nabídek. Všechny se pohybovaly 140-180k na contract. U pozic, kde jsem nedostal nabídku, byly peníze občas i 200+k. Do tohohle se může pustit kdokoli, kdo si umí povídat v angličtině. Stačí si udělat profil na LinkedIn a odpovídat recruiterům. Projít pohovorem v agenturách jako je EPAM nebo AndersenLab nebylo vůbec nějak těžké a peníze tam odpovídaly těm 140k ze zprávičky. Kromě pár případů nadržených startupů to jsou všechno pozice pro dělníky klávesnice. Pokud to už člověk dělá, tak si o ty prachy fakt stačí jen říct.
Pekna slecna na HR pri pohovoru udela i z autisty marketingoveho manazera ;-)
Ted vazne... to co nabiraji posledni dobou do firmy je jeden autista vedle druheho. A to jsem si myslel ze jsem introvert s emulatorem extroverta ( v US firmach to jinak nejde).
Clovek si nepokeca, na pivo nejdou, o oboru nic nereknou a jit na obed neni sance.
Na druhou stranu, já sice nejsem vyložený autista, ale introvert velmi solidní (třeba na obědě jsem s někým byl naposledy cca před pěti lety a cíleně se tomu vyhýbám) a právě proto remote skoro nepracuji protože kdybych nechodil do kanceláře vůbec nebo jen do svojí, neuvidím měsíc živého člověka kromě vlastní ženy a našich dětí (kterých navíc není zrovna málo) z čehož by mi velmi brzy tak maximálně hráblo. Ono občas hrabe i tak. Zrovna pro introverty je třeba z mého pohledu remote práce vyloženě nevhodná. Myslet si, že implicitně platí opak je jen důsledek velice povrchního pohledu.
Ostatně i mezi extroverty, domnívám se, je spousta lidí, co jsou sice rádi, když mohou být pár dní v týdnu doma, ale opravdu netouží být doma neustále. Ano, nepochybuji, že se tu záhy najde alespoň jeden hejl, co mě začne přesvědčovat, že po full remote touží přece úplně každý, ale je to nesmysl. Fakt netouží.
Jde, ale ta firma musí chtít, být ochotna řešit všechny daňové záležitosti kolem toho v té zemi kde sídlí, ty pak musíš být ochotný řešit daňové záležitosti v zemi, kde máš daňovou rezidenci.
Moje zkušenost (nadnárondí firma s EU sídlem v Irsku): Účetní většinou o něčem takovém nemají páru, takže apriori říkají, že to nejde. Další věc je, že třeba interní předpis neumožňuje zaměstnanci na HPP platit plat na účet v zahraničí (to zas takový problém není), komplikuje se daňové přiznání a musíš dokazovat daňovou rezidenci. Musíš si dávat pozor na zdravotní pojištění....
To že benefity, které nabízí firma pouze v dané zemi (např. poukazy do fitka, ale třeba i příspěvek na MHD) jsou tobě v zahraničí k ničemu, je už myslím to nejmenší.
Jako jde to, ale ta firma musí v první řadě chtít a jako další se musíš připravit a neskutečné běhání kolem daní a to v obou státech.
V době kdy jsem pro tu firmu dělal jsem zkoušel, jestli bych nešel účtovat přes pobočku co měli v ČR, ale byla to účetně jiná jednotka, takže problém.
Daňová rezidence v tom hraje roli a ano, většinou je daňová rezidence tam, kde je HPP, ale ve skuečnosti je to vázané na to kde máš "životní těžiště" více než 180 dní v daném roce, a pokud žiješ v jiné zemi než máš HPP, tak to někdy může být trochu složité dokazovat.
To přece nemusí být na 100%. Pokud vás tak pracuje víc, tak několikrát do roka pomozte s něčím kolegovi, a vyfakturujte mu to. On zase pomůže vám, a vyfakturuje vám to. Tím pádem oba fakturujete více stranám. K tomu používejte vlastní notebook, nikoliv notebook vašeho zákazníka. Tím pádem používáte pro práci vlastní prostředky.
S legálností není problém, pokud uděláš správně daňové přiznání. To ale většinou znamená udělat ho ve všech zemích odkud máš příjem.
Musíš si pak taky hlídat DPH v těch zemích (pokud se k němu registruješ), v těch zemích pak musíš dokládat svojí daňovou rezidenci a taky pak záleží, jestli má ta země s ČR smlouvu o zamezení dvojitého zdanění.
Pak jsou tu ale věci, které tě hned nenapadnou... Třeba to, že pokud jsi v zahraničí na HPP, tak platíš zdravotní tam, ale když žiješ v ČR, tak v ČR nemáš na zdravotní péči nárok. V rámci EU to v některých případech jde udělat, že jsi jako přeshraniční pracovník a dojíždíš, ale musí to ta domovská pojišťovna (kde platíš zdravotní) schválit. A jasně... Přeshraniční pracovník není třeba problém Slovensku, ale dokazuj, že jsi přeshraniční pracovník v Irsku. A ne... Nestačí, že tam jednou za měsíc letíš, to fakt ne. :-)
A pozor. Zdravotně pojištěný můžeš být jen v jedné zemi v EU. Nemůžeš si platit pojištění ve více zemích. A když je situace, že si začínal v ČR a platil zdravotní v ČR, pak odjel do zahraničí a platil v zahraničí a pak se zase vrátil do ČR, tak v ČR musíš dokázat, že si platil v zahraničí, jinak tu dobu musíš doplatit, atd. Těch věcí tam není málo co se musí hlídat.
Ale jde to. :-)
Moje reakce byla na toto:
Dle meho nazoru to naopak nejde provozovat na HPP kvuli danove rezidenci atd.
Tzn., že nejde pracovat na HPP v zemi, kde nežiji. Jde. Jen to má svá úskalí.
Pokud pracuje jako OSVČ je to o něčem jiném.
Pokud má příjmy různorodější, je to složitější. Proto ty daňové domicily, fiktivní daňové domicily, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, atd.