Vlákno názorů k článku
Větrné elektrárny využívající proudu vzduchu z ventilátorů na střeše datacentra od had - Takže je jeden elektromotor, který roztáčí ventilátor. Ventilátor...

Takže je jeden elektromotor, který roztáčí ventilátor. Ventilátor rozpohybuje vzduch. Vzduch rozpohybuje turbínu, turbína roztáčí druhý elektromotor a ten generuje elektrickou energii.
Motor -> větrák -> vzduch -> větrák -> motor.
A jelikož je to ekologie, tak shodou okolností vygeneruje 153 % toho, co první motor vydal.
Takže perpetuum mobile s účinností 1.53. Já věděl, že to ekologičtí progresivité jednou někam dotáhnou

11. 10. 2024, 11:59 editováno autorem komentáře

Roztacet to muze "normalni" vitr. Tady jen mate jistotu, ze vam nikdy neprestane uplne foukat.

Prečítajte si ten paper, odpadové teplo tiež produkuje prúd vzduchu. Nie je tam použitá troll fyzika.

Ano, jistě. Už jim tam chybí jen solární článek před diodami serveru

Jenže ty turbíny jsou venku a roztáčí je i atmosférické proudění, takže je potřeba oba proudy sečíst a tím vzniká to vyšší číslo.

A je v článku ten součet uveden? Jak zmínili ostatní, pak je to jen nevhodně umístěná větrná elektrárna. Dodatečné proudy odpadního tepla už jsou opravdu jen k smíchu.

Mimochodem, jak správně poukazuje pan Jirsák, zpomalování vzduchu s odpadním teplem jde proti smyslu toho chlazení.

Celé je to chujovina, která by v jiné (než eko poblázněné) době nevznikla.

Cože? Jako proč? Sání přece není na tomtéž místě, takže je úplně jedno že se výstupnímu proudu odebere pohybová energie, protože se ten proud má kam rozptýlit.
Premisa,že to dělá problém, protože se to bude vracet do sání, je naprosto chybná.

Nikdo nepsal o sání.

Větrná turbína je založená na tom, že odebírá kinetickou energii proudícímu vzduchu a přeměňuje ji na energii elektrickou. U klasických větrných elektráren, které „zpomalují vítr“, nám to nevadí, protože odebraná energie tvoří jen malý zlomek a pomalejší vítr by neměl napáchat velké škody. (Nicméně doufám, že ty dopady někdo reálně zkoumá. U vypouštění dýmu do atmosféry jsme si také dlouho mysleli, že to ničemu nevadí, vždyť co je dým ze spalování proti objemu celé atmosféry. Tak abychom se za padesát let zase nedivili.)

Tyhle větrné turbíny odebírají kinetickou energii mimo jiné vzduchu vyfukovaného ventilátory z datacentra. Jenže kinetická energie tomuto vzduchu není předávána „počasím“ (tedy ohřevem sluncem), ale ventilátory v datacentru. Ventilátory v datacentru tu kinetickou energii vzduchu neudělují jen tak pro nic za nic, aby bylo čím spotřebovávat elektřinu. Takže je otázka, zda po instalaci turbín nebude potřeba k dosažení stejného efektu větší výkon ventilátorů. Pokud ne, tak zda by před instalací turbín nestačilo provozovat ventilátory na menší výkon.

Akorát teda můj závěr nebyl takhle od stolu, že je to celé chujovina, ale že by mne zajímalo, jak to vychází a na čem to závisí.

Energie, kterou získává ta větrná turbína, není získávána jenom z motorů větráku. Je tam třeba ještě teplo vznikající v těch zařízeních. Pravděpodobně také proudění okolního vzduchu.

Spíš by mne zajímalo, zda ty turbíny nezpůsobují větší odpor vzduchu, tedy zda nemusí ty větráky víc „tlačit“ – a zda to ve výsledku opravdu vyjde s kladnou bilancí.

Tak nějak...

> Spíš by mne zajímalo, zda ty turbíny nezpůsobují větší odpor vzduchu, tedy zda nemusí ty větráky víc „tlačit“ – a zda to ve výsledku opravdu vyjde s kladnou bilancí.

Já prostě nechápu, že si tuto otázku nepoložil recenzent.

A díval jste se na ten zdroj? Já ne, reagoval jsem jen na zprávičku a komentář – považuju za pravděpodobné, že se to tam řeší.

Přečetl jsem ten článek docela důkladně (proto ta zprávička, buď je to extrémně vtipné, nebo smutné).

Autoři prostě namontovali komerční meteostanici nad chladící jednotku. Dost mimo osu, sever meteostanice směřuje dolů, většina proudění je severozápadu. A 42 dnů ručně opisovali každé dvě hodiny údaje z meteostanice. (The readings obtained were recorded manually in a spreadsheet, with two-hour intervals for a 42 days period. Both wind speed and direction readings were recorded ...)

Potom vzali parametry turbíny (podle tabulky dává více než 9kW od rychlosti větru 7 m/s) a vynásobili profilem naměřené rychlosti. Potom už jen vynásobit *6 (tři turbíny na chladící jednotku, 2 jednotky trvale v provozu) a vyjde 513.82 MWh/rok.
Trochu probém je, že energie vzduchu proudícího profilem turbíny při 7m/s je jen asi 90W, ale to by v tabulce nevypadalo hezky. Možná mají ve Španělsku trochu hustší vzduch.
Jako perličku doporučuji schématický obrázek 6 - autoři si s orientací turbíny moc hlavu nelámali.

Zbytek je celkem rozumná ekonomicko-ekologická analýza získaných čísel.

To ale znamená, že jediná energie navíc, kterou ta turbína zužitkovává je energie teplého vzduchu. S tím, že něco tam přifoukává i okolní proudění větru, ale to už je jen normální malá větrná elektrárna, které samy o sobě v českých povětrnostních poměrech rentabilní na drtivé většině území opravdu nejsou.

Opravdu to udělá takový rozdíl? Nejsem oborník na ventilace datových center, ale poměrně mě to překvapuje.

Podle mne by se s přidaným teplem dalo počítat pouze tehdy, pokud by byl ventilator před tepelným výměníkem. Takto je teplý vzduch už na vstupu do systému a neměl by se nijak projevit. Snad jen konvekce způsobená stoupáním teplého vzduchu, ale tento efekt bude nepartný.

Vietor zvyčajne končí na hraniciach Nemecka s ČR a znova začína za riekou moravou.

Zariadenie poháňané tepelným prúdením sa zvyčajne volá komín. Bez toho by nebol možný odvod spalín.

Ano, komínový efekt jsem měl na mysli.

A jinak doporučuji si najít mapu rentability velkých větrných elektráren v Německu (o malých ani nemluvě). Je k dispozici online, nemám teď jen bohužel na mobilu k dispozici odkaz. Trochu rentabilní je prakticky jenom sever. Tam to jde. Celý zbytek Německa jede tvrdě z dotací. A v Rakousku to není ani o trochu lepší. Tolik strohá data.

Malé větrné elektrárny v ČR nemá smysl řešit vůbec. Kvalitní větrná mapa je pro ČR opět k dispozici, můžete si tam spočítat i předpokládaný skutečný výkon podle různých parametrů turbíny. I tam, kde to dost fouká se vám zaplatí za třicet čtyřicet let. To je v našich podmínkách tak pro nadšence.