Např. ne ideální je deduplikace, její výkon a spotřeba paměti. Špatně se s tím pracuje, limituje a měří výkon.
Zkuste Solaris 11.4 -- deduplikace byla kompletně předělána. Mimo jiné je teď třeba možné nastavit limit velikosti deduplikačních metadat a/nebo pro ně vyhradit speciální vdev v poolu (třeba nějaké NVMe), aby k nim byl rychlý přístup i pokud se už nevejdou do paměti.
Poměrně nevysvětlitelný je znatelný rozdíl ve výkonu práce při poolu type=filesystem vs type=volume
Tohle mě zajímá, máte číslo chyby? Minimálně vysvětlitelné by to mělo být snadno :-)
Z funkčností chybí změna (povýšení) levelu redundance.
Opět zkuste Solaris 11.4, tam se to dá řešit odebráním vdevu (třeba mirroru) a vložením jiného (např. raidz). V minulosti se diskutovala i přímá transformace (např. z raidz1 na raidz3), nakonec to bylo ale zavrženo. Hlavní problém bylo, jak nějak srozumitelně reportovat množství obsazeného a volného místa na poolu během transformace parit.
překonat překážky v návrhu ZFS
Nic z toho bych rozhodně nenazval překážkou v návrhu ZFS, jsou to prostě jen vlastnosti nebo nedostatky současné implementace