Zapomínáte na to, že jsme lemplové líní.
Dokud to má podporu - bezpečnostní aktualizace - a funguje to, proč do toho šťourat.
Sám jsem zažil přechod od každá verze -> každá LTS verze -> Každá druhá LTS verze ... u každé třetí LTS verze ještě nejsem, ale podpora k 18.04 stále běží a to do 31.5.2023, takže lze s měsíčním testováním přejít rovnou na 24.
Soucítím s technikem, co si hoví a říká si, že má času dost ... a najednou, nejde debug. Pravda, jednodušší je podverzit code, než alternativní řešení.
To "Každá druhá LTS verze" šetří nějaké problémy?
Osobně s těmito velkými skoky nemám dobré zkušenosti. Případně problémy stejně musíš vyřešit, a rozbít toho moc najednou pak komplikuje hledání jednotlivých problémů.
A přeskočit upgrade stejně nemůžeš, alespoň na Debianu není nijak garantováno a nejspíš nedopadne vůbec dobře upgradovat rovnou "ob verzi".
A v ubuntu nemaji .so soubory v nazvu, resp. pripone, i cislo verze knihovny?
Co brani instalaci novejsi verze a pousteni VSCODE skrze LD_PRELOAD??
A nebyl nahodou smysl Flatpaku ten, aby aplikace si vozili sve knihovny???
Aha.. linost uzivatelu, kteri cekaj ze jim pecene bajtiky naskacou do procesoru, a de-mentalita vyvojaru a architektu ubuntu a flatpaku :D
no, viz výše, on ten bug je reportovanej na remote development plugin.. Tj. dotycnej si do lokalniho vscode (nainstalovanyho $jakkoliv) nabuší URL/IP svýho clusteru, vscode se tam nasshčkuje, spustí instanci nodejs, a pracovní část se pak děje např na výpočetním node, GUI běží u dotyčnýho operátora na laptopu.
Ten proces spawning na remote si dělá vscode samo, a zatím je konfigurovatelný naprosto minimálně.
Bojuju s tím na svým HPC taky, $useři by rádi používali recentní libky, který si buildíme na míru platformě, ale vscode se nenechá triviálně přesvědčit, aby si je naloadovalo - jakkoliv to je např. v ssh session triviální.
technicky by to šlo. Prakticky.. ..to řešíme přes jejich remote development tunnels[1], který se dají spustit v patřičně modifikovaném prostředí.
Tj. user si pustí interaktivní job, v něm si naloaduje moduly s gcc, a kdovíjakými dependencemi které potřebuje, a v tomhle prostředí se spustí code cli.
Takže strom procesů vscode na server-side už vidí "správné" prostředí.
Ale spousta sites s vscode začala dříve, než byly tunely v vscode dostupný, takže na to maj napsaný tutoriály, atp.
Btw: bude prodlouzeno o rok
https://www.omgubuntu.co.uk/2024/02/vscode-recovery-update-for-ubuntu-18-04
Výměna glibc v Ubuntu 18.04 podle https://stackoverflow.com/a/77799500/431705 mi funguje.