Názor ke zprávičce Výlet do historie intelektuálního vlastnictví od vita - „Psal jste o trestu pro toho, kdo by dovezl...

„Psal jste o trestu pro toho, kdo by dovezl auto…“

Byl jsem asi špatně pochopen, nejde mi přímo o nějaký konkrétní trest nebo snad popis toho, jak to řeší současné zákony, jde mi o to, že je tím porušena smlouva na základě které došlo ke směně, bez které by jedna strana ke směně vůbec nepřistoupila!

„Stažení CD z Internetu pro vlastní potřebu v žádném případě není…“

Že v současné době pravděpodobně není, to vím a jsem toho názoru, že je to špatně… to je asi z diskuse poznat;) S citacemi, výukou atp. problém také nemám, stejně tak s tím, když si někdo písničku kterou někde slyšel hraje dle svého.

Copyright si můžete volně přeložit jako označení díla, které autor prodává pouze s podmínkou, že je kupec nebude dále šířit – označení je pro přenesení této informace třetí straně, která žádnou takovou dohodu s autorem neuzavřela.

„Kopírováním bez zaplacení není autor nutně ošizený. Získává tím to…“

Co autor chce získat a co ne nechte laskavě na něm a na nikom jiném. Pokud např. CD prodává, nepřeje si jeho kopírování, tak ošizen zcela evidentně je. Autoři open source neprodělávají, bylo jejich svobodným rozhodnutím své dílo nechat šířit volně, stejně tak se mohli svobodně rozhodnout je volně nešířit a pak by měli být chráněni.

„Kdyby auta šla klonovat, nepřišlo by mi v pořádku je ukradnout, ale bylo by v pořádku je okopírovat.“

Můžete si pro to vymyslet libovolné jiné slovo, ale pořád se pohybujeme na tom samém: někdo něco má a někdo jiný to chce zadarmo mít, případně mu diktovat jak si to může dovolit nabízet (jak by měl přizpůsobit svůj obchodní model představě zájemců).

P.S.: Od „monopolu omezujícího šíření kulturního bohatství“ je už jen krůček k „veřejnému prospěchu“ a „blahu společnosti“, krásným to kolektivistickým ideám, kterým ochrana majetku dvakrát nevoní:)