Názory k článku
Výpadek aplikací WhatsApp a Messenger přivedl miliony uživatelů k Telegramu a Signalu

Tak jistě, bezpečnost se soukromím souvisí technologicky, ale jsou to trochu jiné oblasti.

Hlavně lidé kolem security mají často (mylný) dojem, že rozumí i problematice soukromí. Neříkám tím, že jsi to ty.

Třeba google: super security a zero privacy :-)))

Pokud se nestane fakt epický průšvih, nemyslím si, že běžní občané budou nějak výrazně posouvat svoje požadavky na soukromí/bezpeč­nost. To podle mě ukázaly kauzy jako Cambridge Analytica, která k mému tehdejšímu překvapení s masy lidí ani nehnula.

Zrovna tak velice čerstvý případ kdy Afghánistán převzal Tálibán - mnozí Afghánci si začali panicky mazat příspěvky a rušit účty ve snaze se vyhnout mstě nastupujícího režimu. A zbytek světa? „To je pnj, mě se to netýká, nám se to nemůže stát, protože jsme v civilizované zemi. Můžou si za to sami.“ Málokoho napadne se jen zamyslet nad tím, jak cokoliv, co posílají na sociální sítě může být zneužito proti nim - a není potřeba ani zacházet do takových mezních případů, jako je obsazení státu okupanty.

Popravdě, aktuálně si nedokážu už ani představit, co by musel být onen „fakt epický průšvih,“ který by s běžnými lidmi hnul. V tento moment jsem naprosto přesvědčený, že kdyby firmy jako Facebook/Googly napřímo a dobrovolně napojili svoje služby na sledování uživatelů států, které inklinují k větší kontrole, jako je např. Rusko či Bělorusko, nebo je dokonce integrovaly s Čínou, lidi by to neřešili, protože „nás se to netýká.“ Kdyby tyto firmy vyloženě podporovaly nástroje třípísmenných agentur na sledování lidí a jejich komunikace (o čemž si myslím, že se pravděpodobně už dávno děje), lidi by s tím byli v pohodě, protože „já nedělám nic nelegálního a nemám co skrývat. Cože? Tobě to vadí? Takže ty podporuješ terorismus? A co děti?!?“

@Poleno [pod redakčním dohledem]

Z vaší odpovědi mám dojem, jako bychom si kompletně oponovali, ale přitom s tím, co píšete prakticky souhlasím. Jediné, v čem se IMHO rozcházíme, je, že mám pochybnosti o tom, kde se nachází ta hranice, po jejíž překročení masám začne víc záležet na bezpečnosti a soukromí. Protože to, co už je známé - tj. nejen, co jsem zmiňoval já, ale i to, co píšete vy - podle mého minulého já tuto hranici překročilo silně nezanedbatelným způsobem už dávno. Empirické pozorování mi ale dokázalo, že jsem se mýlil a tak mám obavy, co všechno si většina lidí nechá líbit, či dokonce bude aktivně podporovat.

Ono koneckonců máme v minulosti jeden nehezký případ. Rovnou upozorňuji, že jsem jej nezažil a mám jej zprostředkovaný od prarodičů a z dějepisu. Tím myslím StB - v tomto případě se sice jistě nedá mluvit o tom, že by většina byla členy, ale bylo to tak vysoké číslo, že se donašeči/podpo­rovači považovali za všudypřítomné (což se po odhalení víceméně potvrdilo, údajně i předčilo očekávání). A mám velice silné obavy, kolik lidí by podporovalo StBv2, kdyby se z nějakého důvodu v něj přetransformovaly Facebook a Google. (Tímto netvrdím, že k této transformaci ne/dochází a ani to není mojí pointou. Jen se snažím vysvětlit, v čem spočívají moje obavy ohledně toho, co si masy nechají líbit.)

„To platí teď. [...] Když si poslechnete Jourovou, tak Vám musí běhat mráz po zádech.“

Jourovou sice neznám, ale mráz po zádech mi z mých aktuálních informací běhá i tak.

Popravdě, kdysi jsem si myslel, že jsem svojí otevřeností nebezpečně blízko typickému konspirátorovi. Teď fakt nevím, co si mám o sobě myslet, protože některé skandály Facebooku (třeba právě ta Cambridge Analytica) a třeba před pár lety diskutovaný Intel Management Engine bych dříve zařadil do kategorie „to je moc i na mě, nemáš něco, co nezní tak ujetě?“

„Podívejte se okolo, podívejte se do historie. Můžete mi ukázat režim nebo období, kdy prolomení soukromí a trestání názorů (tzv. politická korektnost*) vedla k něčemu dobrému a proponenti byli ti good guys?“

Ale tohle já fakt nerozporuji, právě naopak - toto je moje noční můra (přeneseně i doslova - když jsem byl dítě, moje nejčastější noční můry byly o totalitních režimech. Netuším, kde jsem to vzal, doma se o politice zas tak moc nemluvilo.)

„Abych to upřesnil ještě víc. Vy argumentujte bodem ve kterém se nacházíte, já trendem našeho systému a okolních. Myslíte že se pletu? [...] v Česku to pravda není tak zlé. Kudos to ČR.“

Opět nic, co bych rozporoval. A to včetně názoru, že v ČR to ještě není tak špatné - ale popravdě, to přisuzuji neschopnosti našich politiků, než čemukoliv jinému. I když uznávám, že nějaký vliv má nejspíš i naše minulost do 89.

A bodem, kde se nacházíme argumentuji proto, že dle mého osobního subjektivního názoru jsme už za bodem zlomu, zatímco většina tento názor nesdílí.

" Pravidla ze začnou utahovat, někteří odejdou a až přijde na reálné postihy, jako vyhazovy ze školy či z práce (USA, Kanada, Německo,Francie, UK ....) či soudy a "zamazané" rejstříky (UK, Austrálie), tak lidi prostě budou donuceni ... "

Slippery slope

"vlády vyřvávají", "mocnářské plány",

Je to cele prodchnute emocionalitami a vasim idealistickym pohledem na vec. Nic co by stalo za alespon zbeznou analyzu a vecnou odpoved...

" tímto profláknutým diskuzním faulem"

V cem presne ten muj udajny "diskusni faul" ma spocivat spocivat?

@ Poleno [pod redakčním dohledem]

„Možná Vám to připadá jako oponentní, protože popisuje přilehlé skutečnosti jako byste to nevěděl. Z toho si nic nedělejte, já prostě jenom nevím co kdo ví o tom co chci říct když to čte, takže musím popsat věci tak, aby uceleně dávaly nějaký smysl. Možná to pak zavání oponentůrou.“

Ok, to chápu, ale v tom případě mi trošku uniká pointa naší diskuze. Moje základní myšlenka byla mířena pouze na vaše „Tak ona se ta hranice hlavně pořád posunuje. A celkem brutálně.“ (což byla reakce na SB „Jak vidím, stále platí, že hranici bezpečnosti, pohodlí a plkání má každý jinde.“) - a pouze jsem chtěl vyjádřit, že mám dojem/obavu, že se lidem (viz níže, co tím přesněji myslím) ta hranice zas tolik moc neposouvá (vzhledem k tomu, co se děje). To, že se naopak dost posouvá co na nás společnosti a politici zkouší, opět nijak nerozporuji.

Jinak nebylo mým úmyslem nějak více rozebírat aktuální situaci, protože je to na dlouho (tedy je lepší mluvená diskuze) a vzhledem k mému názoru/dojmu, že s tím vůbec nic neudělám, by mě nanejvýš deptala.

„Já se ale vlastně chtěl vyjádřit hlavně k tomu, kde jsou ty hranice. To není jednoduché, nenexistuje známá čára kterou odtud mohou vidět a přesně odpovědět, jistě se bude lišit člověk od člověka, národ od národa, tak nějak jako píšete okolo té StB. [...]“

To naprosto souhlasím, že zde není jednoduchá, jediná hranice a že se liší člověk od člověka. Tudíž to, co jsem měl celou dobu na mysli - a omlouvám se, že to nebylo jasně vysvětlené - je taková hranice, na kterou reaguje dostatečné množství lidí, aby to mělo výrazný vliv na společnost. Ano, tato „definice“ taky není ani náhodou exaktní, takže bych uvedl dva příklady ohledně Facebooku.

Varianta A) pamatuji doby, kdy Facebook u nás v ČR, nebyl rozšířený. Jediné místo, kde jsem se s ním setkával byly novinářské články, které na konci zmínily, že zmiňovaná osoba/skupina má další informace na této sociální síti. S lidmi se dalo domluvit jinak (mailem, SMSkami, ICQ), rčení „kdo není na Facebooku, jako by nebyl“ jsem neznal a nezaregistroval jsem žádný tlak na nikoho (jednotlivci ani firmy), aby si jej vytvořili.

Varianta B) dnes. Většina známých odmítá používat jakýkoliv jiný způsob komunikace, než Facebook, aktivně přesvědčují lidi, aby jej používali a když před čtvrt rokem donutili na něj přejít poslední známou, která jej odmítala, oslavovali to jako pozitivní věc.

A tou hranicí, co by se muselo stát, aby lidi začali víc dbát na bezpečnost/soukromí myslím to, že u služeb, které tyto dvě hodnoty nectí, se situace bude blížit více variantě A, než B.

Se zbytkem vašeho příspěvku souhlasím, opět až na část „To bude ten zlomový bod.“ Rád bych tomu věřil, ale já se obávám, že nebude, že se stále setrvá v tom, že na těch (z našeho pohledu) problematických sítích zůstane příliš velké množství lidí. A obávám se, že nezanedbatelné množství lidí na ty vyhazovy a další potenciální problémy, které popisujete, bude reagovat ve formě „určitě si to zasloužil“ apod. nebo to nebude řešit.

Koneckonců, už dnes jsme svědky (naštěstí mimo ČR, alespoň prozatím) vyhazovy jen za vyjádření názoru, že by bylo záhodno otevřít diskuzi na jistá témata a nezdá se, že by se to nějak víc řešilo jako problém. (Omlouvám se, že nedávám konkrétní příklady - nechci dráždit jisté místní diskutující.)

„Ovšem i přesto tady většina cinkala klíčema a podívejte na konfidenta, jak si oblíbil Agro kapitalismus a demokratické premiérské křeslo ... třeba taky cinkal ...“

Omlouvám se, nebudu se vyjadřovat. A) stejně jako výše, kvůli jistým diskutujícím, B) to by bylo na hodně velké slohovky a C) je to celkem depresivní téma.

„Já se vždycky rozpovídám ... takový syndrom Jones ...“

To znám :D.

„Vlastně, pointa mého sdělení má být, že podle mě tímto tempem daleko dřív dojde na tlak ze strany vlád, než něco co by donutilo uživatele opustit monopolní sociální sítě ...“

To je zajímavé, protože doposud jsem vás chápal, že zastáváte názor, že lidem se hranice jejich požadavků na bezpečnost/soukromí hodně posouvá. Pokud to tak není, tak vlastně moje první reakce byla mimo mísu.

„Jenom dodám, že jsem Váš příspěvek přečetl celý.“

Nápodobně, pokaždé jsem to taky četl celé, ale nechtěl jsem vše citovat, ať ty příspěvky nenabobtnávají ještě více.

K samotnému příspěvku: už je mi to jasné, já jsem vás původně pochopil přesně obráceně, než jste to myslel! A teď už zpětně vidím tu pointu i v tom původním příspěvku. Ten posun hranice myslíte tak, že lidi akceptují čím dál větší zásahy do soukromí, kdežto já si myslel, že se bavíme o opačném směru - že by jim více záleželo na soukromí.

V tom případě se omlouvám, větší část diskuze vychází z toho, že jsem to nepochopil správně, což se mi, bohužel, stává častěji, než bych rád.

Jinak, jak už jsem psal, vaše obavy (včetně toho, co si níže píšete s Jiřím Eischmannem) sdílím.

Osobně si už dlouho myslím, že P2P by měl být více-méně základ pro určité soukromí, ale vzhledem k tomu, že většina lidí s tímto mým názorem nesouhlasí a dávají přednost technologickým výhodám (které v žádném případě nepopírám), tak je snaha o jeho zavedení asi zbytečná.

(Jinak, vzhledem k diskuzi výše, se omlouvám, že jsem „bez přezdívky.“ Rád bych si nějakou nastavil, ať je jasnější, kdo je kdo, ale systém v tom nastavení vynucuje i nastavení osobních údajů - jméno a příjmení - které k obyčejnému diskutování nastavovat nechci a web root.cz příliš respektuji na to, abych tam dával něco falešného.)

Ono je to hrozně těžké. Samozřejmě nemáte zákonnou povinnost využívat sociální sítě, jenže žít bez nich v dnešní době reálně skoro nejde, pokud nechcete být poustevník žijící někde v jeskyni mimo civilizaci.

Aby se tohle změnilo, muselo by se změnit myšlení celé společnosti, a to se nestane. Děje se opak a uplatňuje se kladná zpětná vazba - ačkoli FB nemám rád, jejich Messenger stejně používám, protože jinak bych nemohl být v kontaktu s lidmi, se kterými chci být v kontaktu. A ne - kvůli jednomu paranoidnímu podivínovi si nikdo nějaký jiný obskurní komunikátor pořizovat nebude, když FB Messenger funguje a je zadarmo.

„Ono je to hrozně těžké.“

Naprostý souhlas. Toto je důvod číslo jedna, proč jsem už dávno nechal snahu něco změnit/zlepšit. Pochopil jsem, že pro lidi je důležitější, co dostanou (jaké dostanou služby a jaká je jejich kvalita), než bezpečnost, soukromí nebo morální stránka věci.

„Samozřejmě nemáte zákonnou povinnost využívat sociální sítě, jenže žít bez nich v dnešní době reálně skoro nejde, pokud nechcete být poustevník žijící někde v jeskyni mimo civilizaci. [...] A ne - kvůli jednomu paranoidnímu podivínovi si nikdo nějaký jiný obskurní komunikátor pořizovat nebude, když FB Messenger funguje a je zadarmo.“

Souhlas. Vzhledem k tomu, že jsem introvert (neumím se seznamovat „tam venku“), abstinent (posezení v hospodě není pro mě) a zároveň odmítám Facebook, vím z první ruky, jak osamělé je rozhodnutí dát přednost své vnitřní integritě před tlakem společnosti.

„Aby se tohle změnilo, muselo by se změnit myšlení celé společnosti, a to se nestane.“

Tohle je přesně to, co jsem se snažil říct. A zdůraznil bych „a to se nestane“. (Tedy, nechci nic tvrdit na 100%, ale moc bych na to nesázel.)

Docela se obávám, že jednou bude možná i dost problematická vůbec předchozí komunikace stále uložená na profláklých službách, byť je uživatel zavčasu opustí ...

To je asi má největší obava u toho, že jsou chaty uložené na serverech Telegramu. Ta data nemusí být takto zabezpečená navždy. Může dojít k úpadku, může to koupit někdo, kterého bychom původně vůbec nečekali (ICQ by mohlo vyprávět). Na Telegramu se to dá řešit tak, že si člověk nastaví automatické mazání zpráv (jak na serveru, tak u protistrany) třeba po měsíci. Případně mažou všechna data spojená s účtem po 6 měsících neaktivity.