Proč by měli optimalizovat UX na jakousi okrajovou starožitnou konfiguraci? Popravdě si nevzpomínám, kdy jsem naposledy viděl (mimo prarodiče) desktop. Všude jsou laptopy s docky. Dotyková rozhraní jsou taky na vzestupu.
GNOME je posledních několik let naprostá paráda i pro lidi se zdravotními problémy. Narozdíl od konkurenčních desktopů je všechno pěkně velké, nikde se nemusím trefovat do 1px lišt a podobných ptákovin.
A to je přesně podstata problému. Nejsem vůbec přesvědčený, že většina uživatelů Gnome ho provozuje na zařízeních, kde je primárním vstupním zařízením touchscreen. Takže udělat uživatelské rozhraní přátelštější k touchscreenu ano, ale nemělo by to být na úkor praktické použitelnosti na klasickém počítači. A tam počítám i notebooky, protože to není z hlediska UI až takový rozdíl; spíš naopak, protože notebook bez externího monitoru má menší obrazovku, takže je o to důležitější neplýtvat na ní místem. Nebo ho udělat dostatečně konfigurovatelné, aby si ho každý mohl přizpůsobit svým preferencím - ale to je proti filosofii Gnome. :-)
A jeste by jim obcas meli misto toho dat na tyden 2in1 bez klavesnice (v tablet mode), aby RedHati UX designeri prestali resit akademicke kraviny a zprovoznili poradnou dotykovou klavesnici na urovni Hacker's keyboard z Androidu. Pro ilustraci jak moc mimo realitu zijou lidi co uz leta urcujou smer Linuxoveho mainstream desktopu doporucuju se podivat na https://gitlab.gnome.org/GNOME/gnome-shell/-/issues/181
Hele pokud se budeme bavit o ergonomii, tak to věc názoru není. Prostě do levého horního rohu najíždíš, takže ikonky by měly být blízko (jen sjet myší trochu dolů) a né přes celou obrazovku. Ergonomie je o tom, že ti má něco usnadnit a né přidat kilometry naježděné myší. Navíc z logiky věci je nesmysl to skládat vertikálně, když máš horizontálně daleko víc místa.
Taky jsem se toho bál, ale nakonec pozoruju, že mi to nevadí a dash používám výrazně častěji než dřív. Nevím, jestli je dole víc na očích nebo tam mám přirozeně častěji myš... Každopádně, když byl dash na straně, tak jsem ho prakticky nevyžíval, na spouštění aplikací používal vyhledávání a na přepínání mezi nim náhledy oken nebo Alt+Tab. Teď se často přistihnu, že dash používám i na přepínání mezi aplikacemi.
Ona je ta vzdálenost, kterou musí kurzor urazit, delší, ale oba pohyby mají jasnou bariéru (levý horní roh a spodní hranu displeje), takže je člověk provede rychle. Ono na to existují i nějaké studie, že pro lidi je rychlejší najít prvky, které jsou na obrazovce sice dál, ale jsou u přirozených bariér pro pohyb myši. Na tom stojí celý koncept globálního menu.
Jinak existuje rozšíření na přesun "hot corner" do levého dolního rohu, takže pokud člověk chce, může to mít zhruba podobně daleko jako dřív. Mně osobně by to asi moc nevyhovovalo právě kvůli tomu, že ten pohyb z rohu k dashi nemá žádnou bariéru a musím se tak víc soustředit na to, kde kurzor zastavit.
Je zajímavé, že když existují studie a jiné DE to tak mají dekády, že GNOME šlo jinou cestou. Buď to byla jen změna pro změnu a bylo jim to po právu vyčítáno nebo to bylo pro to, aby mohli se slávou říct "Tak tudy ne, přátelé.". Snad se z toho zase brzo stane normálně použitelné DE jako bylo GNOME 2.
GNOME 2 už je relikt, který na dnešní počítače nepatří. Pořád tu jsou DE, které se ten styl práce snaží udržet při životě, tak není důvod kvůli tomu konzervovat právě GNOME. Já na GNOME oceňuju, že se do toho vývojáři nebojí říznout a nedrží se zpátky jen proto, že pár lidí zakrnělo na nějakém způsobu práce. Pak z toho totiž vznikají bazmeky jako je UI ve Windows, kde největší změnou byl přechod mezi 3.11 a 95 a když pominu Windows 8, tak tam máme dodnes prakticky trochu jinak naleštěný rozhraní sedmiček, který se ale stále zuby nehty drží konceptu těch Windows 95, což ve světě velkých touchpadů a dotykových displejů nedává vůbec smysl.
Pokud to funguje, proč tam natvrdo cpát něco, co může vyhovovat jen někomu na dotykové obrazovce? Aby se uživatel pořád učil něco nového a nezakrněl mu mozek?
Windows - macOS, vše funguje tak dobře jen proto, že jsou tam nějaké pozvolné kroky, případně se dá UI částečně modifikovat - a Windows si to zkusil s těma 8, a rychle zjistil že je to krok vedle.
Já osobně nechápu, proč není možnost (bez rozšíření) si přepnout dock kam je libo.
Stejně se to dá i otočit, proč to neměnit, když to současné vyhovuje jen někomu?
Na OS X jsem si nezvykl a to ho mám jako pracovní notebook už dva roky. Nechápu třeba, proč se mi maximalizované okno samo přesune na novou plochu nebo proč když klikám v docku na ikonu aplikace, proč rozhraní nepřepíná mezi jejíma oknama. Minimálně to první nejde bez dalších aplikací změnit. Mám dokonce pocit, že appka, co to mění, je placená. OS X je pro mě občas WOW a občas WTH. Windows dobře nefungují. To rozhraní je staré a pokud tam daj něco nového, tak za tím je stejně pořád to staré, třeba nové dialogy Nastavení vs. Ovládací panely. Nastavení vás občas pošle do Ovládacích panelů a najednou je to UI úplně jiné :-) Výsledek je, že se v tom ztratí jak člověk co to znal předtím, tak člověk co to vidí poprvé.
Ta možnost tam není, protože gesta a klávesové zkratky jsou nastavena tak, aby to dávalo smysl. Například když třema prstama přejedu dolů, zobrazí se mi dock dole. Pokud to chcete změnit, tak můžete. Jsou k tomu rozšíření.
No tak zrovna to prvé by som veľmi uvítal, keby okopírovali do Gnome.
Ono je momentálne dosť pakáreň prepínať sa z fullscreen aplikácií na bežný desktop, obvlášť, keď je potrebné mať grabnutú klávesnicu (virt-manager, remmnina, apod). Na macos tým, že je to samostatný desktop, tak je to ctrl-šípka/swipe na touchpade a som prepnutý. V podstate aj v Gnome som to riešil prepnutím na susedný desktop a potom prepnutím alt-tab na požadovanú aplikáciu a tým pádom naspäť na pôvodný desktop; keby si fullscreen okno vytvorilo nový desktop, jeden krok by odpadol (a otvárať fullscreen okno na samostatnom desktope manuálne sa robí dosť blbo).
Jenže design je o řadě často protichůdných konceptů, které mají každý něco do sebe. A je to potom o jejich vyvažování, aby vznikl celek, který v průměru vyhovuje nejvíc (nic nebude nikdy vyhovovat všem na 100 %).
Důvod, proč ten dash přesunuli dolů, je primárně jiný. Tím konceptem přirozené bariéry vysvětluju, proč se mně používá líp než ten předchozí.
Mě vyhovuje nejvíc TDE. Ale používám LXDE a jsem rád že Fedora má spin. Není odladěné. Ale zkoušel jsme Fedoru silberblue ale bylo to odladěné ještě méně (GNOME, spousta bugu).
Raději bych ještě něco méně náročného přeloženého do češtiny. Nebo aby TDE nemělo zastaralý a nepřehledný sw. Když by se pracovalo dál na TDE a mělo víc vývojářů tak je to jasná volba. Ale uznávám že jsem desktopový konzerva s malým LCD a starým ovládáním.
Ještě není špatný antix. Tedy Icewm ale chtělo by to víc odladit a lepší výchozí programy pro běžné použití..
LXQT mi přišlo náročné, málo hybatek a málo se.
V LXDE chybí třeba správce napájení, ten používám z Xfce.
Jakože na rychlejší kompy ještě považuji použitelný mate a asi nejlepší Mint. V deb je víc balíčků než pro Fedoru. Ale na Fedoře se mi líbí že v update jsou balíčky poměrně aktuální a není to rolovací distro. A pak že mají LXDE spin. Což moc distribuci s aktuálními balíčky nemá. Nějaká konfigurace a nastavování je nutné a rozhodně víc práce než v Mint mate. Škoda že není silberblue LXDE spin. Ale balíčky se mi nerozesrali i při automatických aktualizacích na pozadí a s přidanými repozitáři.
A flatpaky a snapy je možné přidávat také, opačně přidávat balíčky do silberblue není řešit že flatpaky nemůžou třeba k souborovému systému je větší oser.
28. 4. 2021, 16:47 editováno autorem komentáře