Názory k článku
Vysoké školy zakazují hodinky na zkouškách
-
j (neregistrovaný)
Tak ono kdyz si mel zakazanou tu kalkulacku, tak v podobe hodinek to vetsinou proslo, anzto vyucujici nemel prevazne ani paru, ze je neco takovyho mozny. Sposuta testu byla zalozena na tom, ze se nekde upises ...
Pozdejs trebas byly kalkulacky povoleny, ale prozmenu vyucujici netusil, ze do takove "lepsejsi" se vejde slusnych par kB textu, coz jako tahak bohate stacilo.
Coz vse bez rozdilu svedci jen o tom, jak je (nejen)nase skolstvi chore. Ja bych povolil s klidem veskere pomucky, ucebnice, scripta, internet ... a pokud doticni netusi, stejne jim to bude houby platny. Na druhou stranu pokud tusi, tak je takovy vysledek zcela vypovidajici, protoze v praci (a skola by mela byt pripravou na praci) taky nebudou muset zadani resit ani samostatne ani bez internetu.
-
Ano, student bez znalosti logaritmickeho pravitka je jako ryba bez bicyklu.
Ze neco umeli, neni zasluhou logaritmickych pravitek. O tech by se dnes mohli ucit leda tak v ramci historie, protoze jejich pouzitelnost v praxi neni zrovna zazracna. Zkuste si podle toho spocitat prevodovku. To si ji spocitate desetkrat a pak vysledky zprumerujete.
-
icu (neregistrovaný)
Osobně bych logáro nezatracoval a naopak bych ho "předepsal" pro středoškolskou fyziku. Tam totiž nejde až tak o numerickou přesnost, ale o to, aby člověk získal řádovou představu, jak co spolu souvisí a marná sláva, logáro se pro tento postup přímo nabízí.
S kalkulačkou se v desetinné čárce člověk sekne jedna dvě a pokud nemá představu, jak to má řádově vyjít (a to IMHO středoškolský student ani mít nemůže), tak na tu chybu nepřijde - vždyť to opsal z kalkulačky.
-
-
j (neregistrovaný)
Spatnej pristup. Uplne nejlepsi je si proste normalne na stul polozit stos A4ek jakozto "smiraky na pomocny vypocty". Nikde nic neschovavat ... a kdyz nekdo prijde uz v prubehu testu, tak sis tam prave nanecisto nahazel svy napady reseni ... samo to musi byt dostatecne "encrypted" => ne krasopisem vyvedeny vzorce a popisky.
-
Třeba na střední jsem používal "pseudochemické" taháky - před lavicí byl meotar a tam jsem tužkou napsal pár klíčových slov (třeba jména autorů a jejich děl), místo samohlásek jsem dal čísla a mezi to šipky a plusy, takže to vypadalo jako chemické rovnice. To se dá použít skoro na cokoliv a i když to někdo uvidí, tak to nijak nápadně nepůsobí.
-
Chapu, ale na druhou stranu mi to pripomina lekare, kteri maji 40 let stare znalosti a nic noveho se od te doby ani nedozvedeli. Nalili do sebe ohromne mnozstvi vedomosti, stali se elitou, ktera vi. A dovedu si predstavit, ze s tim velka cast starsich uz davno nic nedela...
Kdyz porovnam, jak dlouho trva vyresit problem s googlem a bez, tak mi vychazi, ze je dulezite systematicky myslet, umet oddelit falesny signaly a jit cilene po problemu. Na vse ostatni jsou fora :-)
(trochu prehanim samozrejme...)
-
Na tom prece stoji a pada nase skolstvi. Neni dulezite vecem rozumnet, dulezite je si vse pamatovat. Nejuspesnejsi tedy je debil s encyklopedickou pameti, zatimco inteligentni clovek s normalni pameti se kvuli vysledkum treba ani na VS neprokouse. Tam se dostane ten debil s encyklopedickou pameti a nasledne pohori v prvnim rocniku, protoze najednou po nem chteji, aby vecem take rozumnel.
-
j (neregistrovaný)
To ses hodne naivni. Urcite znas ...
Baví se Američan, Rus a Čech, kdo se dřív naučí čínštinu.
Američan říká : "No, tak tři roky na univerzitě a rok praxe v Hongkongu a umím čínsky."
Rus povídá : "Jeden rok v institutě a čtvrt roku stáž na velvyslanectví a mluvím jako kniha."
Čech se zeptá : "A jsou na to skripta?"
Zbylí dva přisvědčí a Čech říká : "Tak zejtra přijdu na zkoušku."V ruznych obmenach, ale zaklad je stejny a stejne pravdivy. Ne, opravdu ani na VS nemusis tem vecem rozumet, bohate staci, kdyz se umis ucit basnicky. Osobni zkusenosti a zdaleka nejen moje.
Ti kteri prochazeli podobnym zpusobem meli pravda trochu problem v ruznych laborkach, ale to dse dycky nejak sfouklo, protoze tyhle predmety byly vetsinou malo hodnocene a volitelne, takze se jim slo z vetsi casti vyhnout.
-
j (neregistrovaný)
Kdyz sem tam byl ja, fungovalo to na 100% prakticky vsude (na par vyjimek, ktery sem uved). Byli tam lidi (FEL) ktery z fleku navrhovali ( a klidne i realizovali) pomerne slozity obvody a vedeli jak a proc to funguje. Meli ale casto big problem - neumeli se zpameti naucit ty vzorecky. Umeli to vysvetlit vlastnima slovama, ale byli vyhazovani od zkousek proto, ze jejich slova nebyla totozna se slovy "pana docenta" a tudiz byla vadna.
(kdybys nepochopil, "pan docent" se tezce urazel, pokud jej nekdo oslovil pane inzenyre. Dotycny to pak mel pri zkouskach spocitano.)
Ostatne, za me bylo 5 matik + dalsi (logika, ...) a defakto 100% platilo, ze sis moh jednotlivy semestry zapsat v libovolnym poradi, protoze se v kazdym bralo neco zcela jinyho, naprosto nenavazujiciho a nesouvisejiciho. Zkousky metodou nalejt/vylejt pak byly zabehlym standardem. Nekomu to slo, a nekomu ne. Spolubydlic daval zkousky jako obdenky - vzdycky po se sel zlejt, aby zapomel ty kraviny a moh se naucit dalsi. Prumer mel nad 1,5 a zkouskovy ukoncoval nejpozdejs po 14ti dnech. Myslis ze se tim zivi? lol
-
j (neregistrovaný)
Moje zkusenosti nekde mezi 95 - 2k.
Muzu samo prihodit uzasny zazitky na tema "elektronizace" ... ;D
Zrovna v ty dobe se to zavadelo, a jak typicke, misto aby si to navrhli a realizovali interne (klidne jako semestralky/diplomky ....), dodavala to nejaka (nejspis spratelena) firma. Vysledek tomu odpovidal. Pri 30 prihlasenych se system zhroutil. (na fakulte, ktera mela co si pamatuju neco kolem 5k lidi) Nasledoval nakup nekolikanasobne vykonnejsiho HW ... a vysledkem bylo, ze se muze zaroven prihlasit max 150 lidi.
Moc fajn, specielne v dobe zapisu/prihlasovani terminu. Pak se samo vyjevily dalsi ficury. Jako ze pro tisicovku lidi bylo vypsano 100 mist na zkousky (a to ma kazdy narok na dva pokusy - tedy teoreticky). Nebo obdobne cviceni, takze cvika probihala v prednaskovym sale .... pro nejakych 300 lidi.
A ty uzasny diry ... kdyz se clovek prihlasil a moh si tam zadat rovnou znamky. A aby to posychroval, stacilo pak dojit na studijni a nechat si to prepsat do indexu. Naprosto neprustrelny.
-
ex (neregistrovaný)
Co ja jsem slysel abych mohl srovnavat, tak v 90-tych to jelo jeste na podobne urovni na CVUT vsude jako na prelomu 80/90-tych, teprve po 2000 to nabralo tendenci, nekde rychleji, nekde pomaleji.
Ale ze na CVUT bylo nemalo zkousek nutnych delat (v zajmu zachovani vlastniho zdravi) 8 h cpat do hlavy vecer a pak druhy den 6 h to tam ponechat, tak tim bylo CVUT proslaveny.
-
mhi (neregistrovaný)
Mohu potvrdit po roce 2000, ucit se Matematiku II ci III aby to clovek chapal bylo zcela zbytecne, stacilo umet par postupu a naucit se postupne vsechny priklady.
Jine predmety vyzadovaly doslova opsat skripta a tam to absolutne neslo jinak nez s tahakem. Bylo to dokonce tak moc dat, ze nebylo realne je narvat do TI-89 a musel jsem mit papirovou verzi. Takze v kapse jsem mel stos asi 30ti A5ek s velmi jemnym textem no a ten jsem musel nepozorovane zvladnout opsat :-). Drobna zmena v souveti znamenala problem: takhle to ve skriptech neni ... podivejte se, tady Vas kolega to zvladnul dobre. Vy se to do priste take jiste naucite.
Pro par predmetu to neplatilo, myslim ze mat. logika a linearni algebra u Krajnika pozadovaly pochopeni.
-
Drobna zmena v souveti znamenala problem: takhle to ve skriptech neni ... podivejte se, tady Vas kolega to zvladnul dobre. Vy se to do priste take jiste naucite.
To ovsem znamena, ze tam dnes uci kdejake pako a ne profesori, ktere vystourali kovi kde a ta studia jsou dobra leda tak kvuli papiru. Takove stredni skola s hezcim papirem. Takze mi tu nedavno nekdo vytknul, ze podcenuji ceske odborniky, kteri stavi mosty a kdovi, co jeste, tak do budoucna ty inzenyry asi budeme muset lanarit z Indie a Ciny a ti cesti jim budou delat leda tak podrztasku. Ja sice pamatuji, ze nekteri profesori byli docela posuci, ale ze by bazirovali na doslovnem zneni ze skript, tak to ne.
-
j (neregistrovaný)
Znam pripad, kdy dotycny pro podobneho pitomce definici opsal (primo z jeho vlastnich script). Nacez byl jeban za to, ze to je spatne ... v nizsich semestrech pak probihal doslova boj o to, kdo bude ke komu chodit (specielne mezi temi jiz "poucenymi"), nebot nekteri byli doslova povestni.
-
Peli (neregistrovaný)
Cca v roce 90 jsem zažil na ČVUT FEL zkoušku z teorie obvodů, na které docentka Klabačková vyhodila jednoho mého kolegu, který dostal spočítat nějaký odpor na zatlumení přechodového jevu. Nepřišel z gymnázia, ale z průmyslovky a s pájkou v ruce se snad narodil. Podíval se na zadání a povídá - dal bych tam 82 Ohmů. Chvilku se s ním hádala, že nemůže jen tak "věštit z křišťálové koule" a donutila ho to řešit klasicky. Matematika nebyla jeho nejsilnější stránka (ale dle měřítek doc. Klabačkové to nebyla ničí silná stránka....) a tak se s derivacemi trápil docela dlouho. Nakonec dospěli k nečemu jako 85,6 Ohmu a paní docentka s dost ironickým úšklebkem konstatovala, že hádat sice umí dobře, ale dohady že nikoho nezajímají, že se má naučit počítat. Kdyby tenkrát držel hubu, asi by tu školu dodělal, ale on se podíval na docentku a "poučil ji" že ve jmenovité řadě E24, ve které vyrábí odpory TESLA (? Pardubice, Rožnov to už fakt nevím) se hodnota 85 Ohmů nevyskytuje a že tam stejně bude muset dát tolerančně nejbližší hodnotu a to je právě těch 82 Ohmů.
Hodila po něm index a řvala na něj, že je drzý a že se postará, aby na katedře obvodů už žádnou zkoušku neudělal. A jak řekla, tak udělala....A v pozdějších ročnících jsem zažil dost předmětů, kde otázky ke zkouškám byly opsané nadpisy kapitol ve skriptech a ty jsme se učili nazpaměť jak básničky.
Zkoušejících kteří po nás u zkoušek chtěli nějaký vlastní názor, nebo jiný postup řešení, než bylo ve skriptech (které sami napsali), bylo vážně málo, rozhodně méně, než mám prstů na rukou. -
rebus (neregistrovaný)
Uz se vam nekdy stalo ze by Vam sef rekl: "Tady se posad, napis kolik kg zeleza budes potrebovat na 2.4 tuny predepjatyho betonu?"
Ja si myslim, ze zakazovat tahaky je uplne zbytecne. Nevidim nic spatneho na tom napsat si poznamky a efektivne je pouzit. Myslim ze vetsina testu na vysoke skole by mela byt "open-book", tedy "Prines si jake chces pisemne materialy" a pokud je zvladnes v zadanem case pouzit a dobrat se spravneho vysledku je to OK.
S telefony (potazmo telefony v hodinkach a jinymi formami online komunikace) muze byt jiny problem - a to ze tu otazku za zkouseneho studenta zodpovi nekdo jiny.
-
mhepp (neregistrovaný)
To se tu sešlo odborníků na pedagogiku...
1) většina zdejších diskutérů je... jak bych to řekl... mezigeneračních... Proč? Protože jsme prošli klasickým školstvím, které je založené na onom odsuzovaném memorování a zároveň jste byli nuceni efektivně zvládnout vyhledávání informací a práci s nimi.
2) pro současnou generaci studentů toto až tak neplatí. Nový RVP (Rámcový vzdělávací program) je zaměřen spíše na práci s informacemi než na memorování. Výsledek je ten, že se nám rodí generace „opisovačů“, kteří bezmezně věří Wikipedii a tomu, co je na povinnacetba.cz. Tím, že pouze opisují, nerozumí psanému textu a číst složitější texty je pro ně problém. Také jim chybí všeobecný rozhled. To, že maturant netuší kde jsou Himaláje nám zní jako sci-fi, až na jednu drobnost -- je to krutá realita. Vzhledem k tomu, že se pohybuji ve VŠ prostředí a kolegové učí, tak od nich vím, že studenti s tím mají čím dál větší problémy.
Když tedy odsuzujete memorování a podkládáte příklady z praxe, nevíte o čem mluvíte. Máme v hlavách spoustu „nabiflovaných“ vědomostí, máme díky tomu celkem dobrý všeobecný přehled o souvislostech a tudíž je pro nás jednodušší shánět _relevantní_ informace.
Jak to bylo s tím betonem v jednom z příspěvků? Dnešní žáci sice ví jak to najít, ale neumí ověřit správnost informace. Kdežto inženýr ze staré školy má alespoň rámcovou představu, kolik toho železa bude potřeba, takže i když neví na kg přesně, má představu jestli bude potřeba cca 100kg, nebo 1t. Ale to je rozdíl.
Pokud tedy učitelé na VŠ po studentech chtějí, aby se naučili něco zpaměti, je to do jisté míry suplování toho chybějícího všeobecného rozhledu. My jsme v zeměpise museli ovládat slepou mapu -- byl to porod, nikdy mi to nešlo, ale současní žáci netuší kde (ve smyslu alespoň část republiky) mají hledat významná česká města. Takových příkladů se dá najít spousta. Co je správně, to nechám na jiných.
Nechci odsuzovat ani jeden způsob učení. V extrémech je špatné oboje. V obou případech pak chybí nadhled, v jednom se ztrácí souvislosti, v druhém případě pokulhává praktické užití.
Na závěr pár drobností:
..,digitálky z kalkulačkou...
...nakonec zkoncily...
...nastene hodiny...
...by mohli stačit...
...take rozumnel...
...aby zapomel...
...asi vylily... -
j (neregistrovaný)
Clovek si kupodivu to, co skutecne pouziva, pamatuje. A to, ze zaci/studenti jen opisuji to, co najdou na internetu, opet neni jejich problem, ale problem neschopneho vyucujiciho. Kazdy clovek totiz vzdy postupuje cestou nejmensiho odporu a pokud se vyucujici spokoji s tim, ze mu predlozi blabol z internetu, tak delaji jen presne to, co se od nich ceka.
BTW: Daleko vetsi tragedie nez maturant, ktery nevi kde jsou Himalaje, je automechanik, ktery nevi kde je motor. Ostatne, proc by zrovna toto mel maturant vedet? K cemu mu to bude dobre? To je totiz jeden z vubec nejvetsich problemu naseho skolstvi - posahany "vseobecny" rozhled. A vysledkem je, ze si i duchodci pamatujou desitky letopoctu z dejepisu, hromady davno neplatnych informaci ze zemepisu (jako ze kuprikladu na kladensku se tezi cerne uhli a vyrabi ocel), ale zatelefonovat nebo dokonce poslat mail pribuznym nezvladnou.
-
j (neregistrovaný)
Ktera cast?
Automechanik === realita zaverecne zkousky z uciliste. Na modelu (takova tak poloodstrojena kostra) auta nebyl schopen ukazat, kde to ma motor.
To ze ti na otazku zlata bulla sicilska kazdej odpovi 1212, ale nikdo nevi co to je === realita
To ze sem se ucil, a na slepy mape musel ukazovat, kudy tece jaka reka, kde se co tezi, pestuje a vyrabi je taky realita. Alternativne sem se musel ucit vsemozny rostlinky/zivocichy ... k cemu to proboha je? na ZS? To bych bral jako soucast nejakyho zajmovyho krouzku. Dtto vetny rozbory.
A pak prijde slecna bc a je negramotna. Protoze pokud nekdo nezvlada poslat mail, poscitat sloupec cisel a najit neco na webu, tak je u me v soucasny dobe proste negramotnej.
Pricemz tohle je jen mala ukazka.
Mimochodem, ty automechaniky z uciliste vyhazujou proto, ze nevedi kde se pise jaky i/y. Neni to postaveny na hlavu?
-
j (neregistrovaný)
Jo? A kcemu ... knicemu. Specielne vyuka cizich jazyku ala cr je taky postavena uplne nahlavu. Jo, mel sem spoluzaka, kterej prakticky propadal z nemciny, pritom zcela plynne mluvil, protoze mel tatu nemce. Ti co meli jednicky sice znali kdejaky gramaticky pravidlo, ale zeptat se kudy na hajzlik bylo nad jejich schopnosti.
Nehlede na to, ze nesmyslnost prave tohoto potvrzujou i profesori (nikoli ti stredoskolsti, ale lide s titulem profesora). Protoze nikdo nepise ani nemluvi podle gramatickych pravidel, ale podle toho, jak ma naposlouchano/nacviceno. Ucit se rozebirat vety na prvocinitele je proste uceni pro uceni. To zajima tech 10 lidi co delaj na ustavu pro jazyk cesky a nikoho dalsiho.
Cizi jazyk se pak nejlip naucis tak, ze budes v prostredi kde se pouziva.
-
as (neregistrovaný)
Taky jsem slysel o jenom cloveku co ho prý "potopil" učitel, i kdyz mel otca anglána a mluvil anglicky lepe jak ucitel. Nu pak se clovek bokem dozvedel, ze do skoly nechodil, a vyhazov dostal za neco jineho nez prezentoval kamaradum jaci jsou ucitele smejdi...
Bych typnul, ze vase pohadka bude podobna...
-
tdvorak (neregistrovaný)
Popisuješ cestu do pekel. Je to stejné, jako v matematice. Buď pochopíš, jak jsi k výsledku došel, nebo si prostě zapamatuješ výsledek a nebudeš později schopen aplikovat postup na obdobné situace.
Pokud píšeš tak, jak máš naposloucháno, budou na tebe lidé dost často koukat jako na pitomce. Nedomnívám se, vím to. Denně bojuju s němčinou, protože jsem se přestěhoval do Rakouska aniž bych uměl německy. Kdybych psal tak, jak to naposlouchám, nedalo by se to číst. Rakouská mluvená němčina má k té psané občas hodně daleko.
To málo, co si z větných rozborů pamatuju, mi teď pomáhá snáz se naučit německy. A lituji, že jsem dřív ve škole nedával větší pozor a myslel si, že všechna ta školní teorie je zcela k ničemu.
-
Neznalost vetnych rozboru vede napriklad k tomu, ze lide ve vetach umistuji interpunkci nevhodne anebo vubec. To je vec, ktera mi v cestine dnes dela nejvetsi problemy, protoze vetne rozbry jsem kdysi kvuli prijimackam umel na jednicku, ale od te doby zapomnel. Pak pribyli ty cizi jazyky, ktere maji kazdy sva pravidla pro interpunkci a vysledkem je, ze v tom mam pekny bordel.
Jinak nepodcenujte vyuku jazyku v CR. Ja se po deseti letech rustiny naucil pozdravit a jeste si trochu pamatuju nektere bukvice!
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad nikdo nepise ani nemluvi podle gramatickych pravidel, ale podle toho, jak ma naposlouchano - většina lidí v psaném projevu vychází ze spisovné češtiny, a více či méně se ji drží. Ano, vy píšete bez diakritiky (kterou už pěkných pár let umí i Linux), a jste schopný vyplodit věci jako "mel tatu nemce", "kcemu", "knicemu", "Specielne", "cr", a nezřídka i "dycinky". Díky tomu váš psaný projev působí jako by byl dílem napůl negramotného dítěte z ghetta.
Ad jazyk se pak nejlip naucis tak, ze budes v prostredi kde se pouziva - to vyprávějte té spoustě expatů, co žijí dlouhá v ČR, a umí česky leda "pivo", "ahoj" a "rande". I já jsem žil v několika zemích, a jejich jazyky znám minimálně. Například tonální jazyky se učí fakt špatně.
https://www.youtube.com/watch?v=Tm37kO4lOJQJinak podotýkám že o českých školách nemám iluze, a v něčem bychom se možná i shodli.
-
Ad jazyk se pak nejlip naucis tak, ze budes v prostredi kde se pouziva - to vyprávějte té spoustě expatů, co žijí dlouhá v ČR, a umí česky leda "pivo", "ahoj" a "rande".
Problem expatu a to nejen v Cechach je v tom, ze travi vetsinu casu s jinymi expaty stejne nebo jine narodnosti. Nejhorsi jsou asi Polaci, kteri obvykle skonci jako rozsahla komunita s vlastnimi obchody a dokonce i treba vlastnimi novinami a vecer cumi na satelitu na polskou televizi. Takze treba ani po dvaceti letech neumi vic, nez tragicke zaklady lokalniho jazyka. Druhy tragicky priklad jsou anglofoni, kteri se zase spolehaji na to, ze anglicky se domluvi vsude, coz ale neni vzdy pravda.
-
To ze ti na otazku zlata bulla sicilska kazdej odpovi 1212, ale nikdo nevi co to je === realita
Jiste. Kdyz vyuka historie byla zredukovana na biflovani pitomosti, kde vubec nikdo nezkousi vysvetlit souvislosti a dopady udalosti, tak se neni cemu divit. Historii lze ucit jako zajimavy predmet, kde se daji veci do souvislosti a vsechno se tim vyjasni a zredukuje se objem nesouvisejicich vedomosti, ktere je treba se navrcet nebo ji lze ucit jako oddelene segmenty sestavajici zejmena z letopoctu. BTW, ja bych vam datum Zlate buly nerekl. Pamatuju si ze skoly tak asi dve az tri data a pak jeste kdy jsem se narodil.
Protoze pokud nekdo nezvlada poslat mail, poscitat sloupec cisel a najit neco na webu, tak je u me v soucasny dobe proste negramotnej.
Neredukujte vzdelani na pouhou pripravu na vykon toho jedineho zamestnani, ktere vam nekdo vyber v druhe tride zakladni skoly.
Dtto vetny rozbory.
A pak se clovek divi, ze nekdo, kdo zrovna vysel ze skoly, pise hure, jak stary paprika, ktery vetne rozbory uz 40 let nevidel. Docela se obavam, jak bude vypadat budouci ceska literatura nebo filmova tvorba. Asi tak nejak, jako ve filmu Idiocracy? Jeste 1000x hure, nez jak psala Bozena Nemcova ve svych zacatcich?
-
Mozna neni nutne to s vseobecnym prehledem prehanet, zejmena letopocty jsou dost na hovno a patri k prvnim obetem sklerozy. Ja si tedy pamatuji rok bitvy na Bile hore, ale datum uz ne a uz vubec ne, v kolik hodin.
Ale zase bych ten obecny prehled uplne neodsuzoval. Abychom neskoncili jako Americani, pro ktere Irak (cti ajrak) muze s klidem byt v Australii. Zato ale vedi, ze ty zatracene Ejraby by tam meli vybombardovat.
-
SB (neregistrovaný)
Přesně takový typ „vzdělanců“ jako vy tu zasírá fóra svou češtin - znalosti možná mají, s vedením dialogu už je to horší, ale forma je často děsivá, zde se ovšem jedná o standard (zkuste spočítat poměr formálně bezchybných příspěvků). Jasně, k čemu čeština? Ta je na hov_no, však přelouskat to nějak jde, ne? My se domluvíme. Důležitý je obsah, ne forma.
-
camda (neregistrovaný)
Aktuálně studuji druhým ročníkem obor Informatika na VŠ a dosud jsem se nesetkal s předmětem, kde by šlo vyloženě o to odrecitovat básničku, je fakt, že jsem se občas vytočil ve chvílích kdy např. při demonstraci Huffmanova kódování bylo správně zakódované slovo, ale chyběla vypsaná kódovací tabulka pro každý znak (samozřejmě jsem za to dostal asi tak 40% bodů).
V zimním semestru ve druháku jsem si k několika zkouškám mohl přinést "co poberu" (vyjma konzultanta, sekretářky, apod.) :D a v testu se vyskytovaly pak příklady, které jsme například konkrétně neprobírali, nicméně, vzhledem k jejich šlozitosti, jejich vyřešení vyžadovalo pouhé pochopení základních principů, kterých se daný předmět týkal. V dalším předmětu se vyskytovaly otázky typu "definujte", zde bylo třeba napsat opravdu matematicky přesnou definici, ale i "vysvětlete", tam naopak šlo o to jakkoliv dokázat, že danému pojmu, nebo vztahu mezi pojmy rozumíme. U ústních zkoušek, např. z Matematiky to vypadá stylem "Proč je tohle takhle, jaký význam by mělo, pokud bych zde udělal tu a tu operaci".
-
mhepp (neregistrovaný)
Rád bych zde reagoval na vlákno, které vzniklo pod mým prvním příspěvkem...
Nechci říkat, který styl učení je lepší, na to nejsem kompetentní. Je tu ale jeden faktický rozdíl, který vnímám jako podstatný. Příklad se zeměpisem jsem vzal záměrně, protože jsem zeměpis nikdy neměl zrovna moc v lásce. Co je mi po černém uhlí na Kladně, nebo po těch pošahaných Himalájích (parafrázuji)?
Mnozí ale nevidí souvislosti a jak taková věc zasahuje do běžného života. Dneska puberťáci opravdu nepotřebují vědět, kudy protéká ta řeka. Mají navigace. Za mých školních let byla navigace něco nepředstavitelného. Z pohledu učitelů proto základní zeměpis byla příprava na budoucnost -- orientace v mapě, práce s měřítkem, přehled o vzájemné pozici větších měst. Jak jinak bych se dostal z místa A do místa B? Jedno jestli autem, vlakem, pěšky na kole? Tehdy nikdo netušil, že navigace s přesností na metry bude v každém telefonu, který budeme nosit v kapse.
Vezměte ale dnešním lidem jejich navigaci a řekněte, aby někam dojeli. Poraďte někomu, že má jet po silnici číslo XYZ a odbočit na silnici číslo ZYX, která ho tam dovede. Bude se na vás dívat jako na magora, protože možná poprvé v životě uslyší něco o tom, že cestou se dá orientovat podle čísla silnic. Najednou ten zeměpis dostává význam. Dokonce i ta slepá mapa. To černé uhlí na Kladně sice stále ne, ale to jsou Cimrmanovy pomněnky a zapomněnky.
Věci jako navigace a www.povinacetba.cz jsou prostě berličky, na které se příliš spoléháme a které nejsou potřeba. To stejné ty chytré hodinky, o kterých se zde (ne)diskutuje.
Co se týče dějepisu, ten existuje ve dvou variantách -- dějepis velkých událostí a dějepis všedních dní. Je samozřejmě snažší učit jen ten „velký“, protože nepotřebuje přemýšlet o souvislostech...
Na druhou stranu bych naše školství nechtěl kritizovat, protože pořád má celkem dobrou úroveň. Před pár lety jsme byli v Německu na jedné větší, mezinárodní akci. Pominu schopnost cizinců domluvit se -- Němci uměli jen německy, Francouzi uměli jen francouzsky, Italové uměli jen italsky, Angličani odmítali mluvit s kýmkoliv kdo „prznil“ jejich rodný jazyk a nic jiného neuměli. Češi zvládali obvykle dva jazyky -- jeden lépe, jeden hůře (relativní hodnocení, ne absolutní). A ve všech národnostech se divili, že Česká Republika je v EU a dokonce v rámci Schengenu. Němci byli docela zděšeni, když zjistili, že máme dokonce společné hranice. Tento problém se ale vyskytoval pouze mezi našimi vrstevníky. Tehdy nám bylo lehce přes dvacet, co se týče sociálních vrstev, bylo evropské zastoupení celkem homogenní (něco přes dvacet, studenti SŠ nebo VŠ všech oborů).
-
SB (neregistrovaný)
K té navigaci: Ono v případě většího vojenského konfliktu není zas takovým problémem GPS vyřadit, technické prostředky na to existují. A u sebe považuju vždy za plus, když umím něco pro případ nouze, kdy něco nebude fungovat (což se může stát VŽDY). Nespoléhám se na nespolehlivé věci.
-
Petr (neregistrovaný)
Nejedna se spise o tahakove hodinky typu www.hodinkydoskoly.cz ? Ty zminene hodinky se nedaji uplne pouzit na opisovani :D
