Chrome, Firefox a Opera jsou tezke vahy, ale bez IE a Safari to nepujde…
Osobne vidim hlavni potiz v tom, ze VP8 nema dostatecnou podporu na strane HW, coz neni otazka tydnu, ale spise let. H.264 tu ma vyrazny naskok. Kazdopadne ted proti H.264 stoji souper v lepsi forme, nez byla Theora. Sice stale s (uz ne o tolik) mensi kvalitou, rychlosti a podporou, ale s tezkou vahou za sebou a s podstatne lepsi nastupni pozici.
No, vlastne ani moc ne; http://x264dev.multimedia.cx/?p=377
Zajímavý článek, myslím že tyhle dva obrázky to shrnují nejlépe: VP8 vs. x264.
Každopádně je to pořád velký pokrok oproti Theoře. Z článku vyplývají i další pozitiva: jako kontejner bude sloužit Matroska a audio bude ve Vorbis, což by mohlo citelně prospět popularitě obou z nich.
Otázkou je, zda by bylo dobře, aby se VP8 prosadila na úkor H264. VP8 je jednoznačně horší. A H264 do které bylo nainvestováno spoustu práce, je už dostatečně rozšířená a má podporu i v HW se pak prostě zahodí?
A proč?! Protože Opera a Mozila, které si sami na sebe nedokážou vydělat (natož pak platit za patenty), také udělaly nějaké webové prohlížeče?
Google, Apple i Microsoft si H264 licencovali a také ji všichni aktivně používají. Ale protože Opera a Mozila trucuje, tak se asi celý svět obrátí vzhůru nohama a použije se horší formát. Doufám, že se tohle nestane.
Tomu rozumím, mě by na webu stačil i horší kodek než je VP8. Ale když už je H264 tak rozjetej (je implementován v naprosté většině hardwaru, který souvisí s HD videem a ve všech nejrozšířenějších softwarových produktech pro video), tak je škoda to nevyužít a zavádět druhý formát speciálně pro web (a navíc jen kvůli dvěma firmičkám). Bohužel, to co bude na webu časem pak bude úplně všude… no jak říkam, bylo by to škoda.
Kde muzu „zdarma“ ziskat encoder pro H264 ktery mi umozni si s nim delat co chci? (treba vytvorit komercni video a pak ho na svem webu prodavat)
Rozsireni v HW mne osobne vubec nezajima. :) (tim nechci rikat ze jsem modelovy pripad vetsiny zakazniku, jenom nahodou mi vyhovuje politika Mozilly a nevadi mi ze H264 nekoupi, no boze, tak proste neuvidim nektere videa ve flashy … v zivote jsou i mnohem horsi veci)
No jo… no. S tímhle přístupem… že vy chcete něco zadarmo. Kdybysme k tomu takhle přistupovali všichni od začátku, tak by v pravěku nemohla vzniknout ani prvobytně pospolná společnost.
Anebo si opravdu můžete říct: „No bože, tak nebudu prodávat video na webu …v životě jsou i mnohem horší věci“ – což budete mít pravdu.
No spise je silene, ze si sam napisi implemnetaci kodeku, ktery je celkem vagni, sam si udelm ty nejdulezitejsi veci jako optimalizace … a mam platit za neco, co samo o sobe v refernim modelu neni pouzitelne, neb to udela misto filmu bud maly soubor s koupu ctverecku, nebo velky soubor ktery je koukatelny.
Tedy mam dat penize nekomu, kdo odvedl 1% prace.
jo a web je o otevrenych stand. tedy kdyby kazdy rekl, ok je to uzavrene, tak si to pouzivejte ve sve palikaci a prodavejte to firmam ale ja to nechci, tak by tenhle problem nebyl.
Mozilla ma samozrejme penize … ale proc kvuli 2 statum na zemekouli platit ?
A ja se ptam, jak na to prijdu, ze me omezuje jiny stat ?
Jinak v mozille jsou opravdu debilove … proc to davaji do broeseru, proc neudelaji framework pro HTML5 tagy a nenechaji to na pluginech do nej … tedy kdykoliv je mozno pridat dalsi format … to je ta hlavni a mozna jedina chyba
Jak jsi přišel na to, že VP8 je horší než H.264? Většina nezávislých testů dopadla s výsledkem, že jsou jejich výsledky hodně podobné, spíše je ale VP8 o kousek lepší.
Prosazení kodeku VP8 není akcí Opery ani Mozilly. Je to primárně akce Googlu. Google koupil firmu On2, nechal analyzovat formát, jestli neporušuje cizí patenty, vydal specifikaci a implementaci pod otevřenou licencí a uvolnil patenty On2 zdarma pro všechny.
Konkurence je vždycky dobrá věc.
Viděl jsem snímky z vidí… ale hlavně, četl jsem pár textů od lidí, kteří se tím aktivně (tj. pracovně) zabývají a podle jejich vyjádření je VP8 tím horší, čím vyšší je rozlišení (a odpovídající absolutní velikost obrazu). Podle nich tam chybí spousty vychytávek, které H264 řeší.
Konkurence je dobrá věc, souhlasím. Jenže tady druhý produkt vyhrává nikoliv proto, že je lepší a že ho většina chce, ale proto, že ten první produkt dvě malé (leč nezanedbatelné) firmičky bojkotují. Samozřejmě, není to poprvé co „zvítězí“ technicky horší řešení, ale jak jsem psal výše, je to škoda.
To je nesmysl. Dnešní formáty pracují se čtverci 8×8 nebo 16×16 pixelů. Pokud budou dobré v rozlišení 320×240, budou stejně dobré i ve fullHD. To je jako tvrdit, že třeba WMA je lepší na dlouhé skladby a MP3 je lepší na krátké písničky. Je to stejný nesmysl.
Zatím vyhrává jednoznačně H.264. Nevím jak Opera, ale Mozilla nemůže H.264 implementovat. Pokud by to udělala, nemohl by se buďto Firefox nabízet v USA a nebo by porušovali GPL licenci. Není to z trucu, prostě to nemohou za současnýho právního bordelu v USA udělat.
Co se týká mého výběru, zajímá mě poměr výkon cena. Samozřejmě by se mi líbil Aston Martin nebo Bentley, ale asi bych volil Citroen, Hyundai nebo Chevrolet. Proč? Protože nabídnou hodně za nízkou cenu. VP8 nabízí špičkovou kvalitu zdarma. H.264 nabízí ještě o trošku vyšší kvalitu, ale za prachy a s problémy. Já volím VP8.
No, žádný nesmysl to není. Zapomínáte zákonitosti vzorkování a rekonstrukce obrazu. To co říkáte by platilo pouze tehdy, kdyby originálním obrazem byly ty „čtverečky“. A hlavně VP8 NEMÁ bloky 8×8, nemá interpolaci v čase atd.
S tou licencí to také není pravda. Mozilla klidně může koupit licenci (zatím ani nemusí protože to nepoužije jinde než na webu) a implementovat kodek do Firefoxu. Nevidím v tom žádný problém! Pokud jste myslel to, že by vadilo zveřejnění takového kodeku pod GPL, tak nevadilo – specifikace H264 jsou stejně veřejně dostupné každému (jde jen o licence).
A cena? Ano, to je to, o co tu jde – hlavně Mozille a Opeře. Oni to budou mít levně, ale celý zbytek video-světa bude investovat do podpory horšího formátu, když už všichni mají hotovou podporu formátu lepšího – to je fakt přínos.
Ale obraz se skládá z těch 8×8 čtverečků, stejně jako se hudba skládá ze samplů, které se komprimují. Každá komprese založená na DCT transformaci takhle funguje.
S licencí to je tak, že pokud někomu distribuujete kód pod GPL licencí, tak musíte zajistit zákazníkovi stejná práva. To ale není možné. Mozilla by sice mohla zakoupit patenty na H.264 ale nemůžou zajistit, aby ty patenty byly zdarma i pro mě, kdybych chtěl upravený Firefox distribuovat. A tím by porušovali GPL licenci. Je to poměrně složité k vysvětlení, ale věřte mi, že to je velmi problematické. Vzpomeňte si například na problémy Novellu a patentů. Mnozí dodnes tvrdí, že Novell porušil GPL, když si od MS licencoval patenty. V GPL v2 to je sporné, GPL v3 na to pamatuje a podobné věci implicitně zakazuje.
Obraz se neskládá ze čterečků a hudba se neskládá se samplů. Obojí jsou je jen výsledek vzorkování obrazu/hudby a nikoliv obraz/hudba sama! Z této již dost zašuměné informace ještě něco (komprimací) zahodíme a pak se z toho zkoušíme rekonstruovat původní obraz/hudbu. Zkrátka, zkuste si něco zjistit o zpracování signálu.
Ohledně GPL. Normálně je zcela něco jiného veřejně dostupná technologie se všemi potřebnými informacemi a něco jiného licence k tomu či onomu využívání této technologie. A funguje to tak, že by Mozilla podle veřejně dostupných informací implementovala kodek a klidně ho může zveřejnit (opět pod nějakou licencí). Kdo si kodek převezme, tak si s ním může dělat co chce dokud ho nepoužije v licencemi (tj. té původní i od Mozilly) chráněných případech. Pak si musí koupit příslušné licence (jako každý jiný) a kodek bezstarostně používat. Pokud toto GPL neumožňuje, no… tak má Mozilla smůlu (anebo musí používat ona jinou licenci).
Domnívám se, poměrně nafoukaně, že o digitálním zpracování hudby i videa mám velmi nadprůměrné znalosti. Převod z analogu do digitálu netřeba řešit a zmiňovat. Všechny kompresní formáty zde mají stejné výchozí podmínky.
Ale pokud už jsme u toho, sampluje se samozřejmě tak, aby lidské smysly nebyly schopné rozlišit digitalizovanou podobu od originálu. Samplovací frekvence hudby se používá taková, aby zachytila i nejvyšší frekvence zaznamenatelné lidským sluchem. U obrazu se zase používá takové rozlišení, aby nebylo rozeznat jednotlivé body. S narůstajícími úhlopříčkami TV se samozřejmě rozlišení muselo zvednout, to je logické. Současné technologie jsou na takové úrovni, že digitální podoba lidské smysly s přehledem napálí.
Ale zpět ke kompresi. Digitální obraz se skládá z pixelů. Pokud mám například rozlišení 320×240 a 640×480, použije se pro jejich kompresi úplně stejný algoritmus. Obraz 640×480 jsou prostě 4 snímky 320×240 vedle sebe. Z principu kompresí založených na DCT se komprimuje obraz po malých čtvercích (8×8 nebo 16×16 bodů) a ty se potom naskládají vedle sebe do výsledného obrazu. Kolik jich je naskládáno vedle sebe je logicky bezpředmětné.
Je to trochu zjednodušené, aby to bylo pochopitelné, ale v principu to takhle funguje.