hodne bude zalezet jak dobre bude ten konverzni nastroj napsany, pak se to hledani chyb hodne zredukuje. hlavne je to strategicky dobry tah, protoze udrzovat specificky jazyk jen kvuli konfiguraci je zbytecny, kdyz jsou tady upstreamove jazyky s takovou flexibilitiou jako python a ruby. aneb proc vymyslet kolo.
Pokud ale sedlák potřebuje nakoupit osivo, na trator nemá a kůň svoji práci zvládne v pohodě, nemá smysl dělat dluhy a traktor si pořizovat. Pořád čekám, že někdo přijde s rozumnými argumenty, proč vlastně teď SUSE potřebuje koupit traktor a neinvestuje do něčeho jiného. Třeba má důvod, ale mně to zatím přijde jako geekovina. ;-)
hlavne je to strategicky dobry tah, protoze udrzovat specificky jazyk jen kvuli konfiguraci je zbytecny, kdyz jsou tady upstreamove jazyky s takovou flexibilitiou jako python a ruby. aneb proc vymyslet kolo.
Přesně tak!
YCP je efektivně mrtvý jazyk. Většina vývojářů v SUSE, kteří měli zájem ho vylepšovat, odešli jinam nebo dělají na jiných projektech. Pro zbytek vývojářů YaSTu se tak stal brzdou. Třeba tak jednoduchá věc jako unit testy se teď v YaSTu kvůli YCP dělá hrozně složitě (absence frameworku, YCP neumožňuje mockovat, ...), zatímco v Ruby je to jednoduché.
Kolem Ruby je navíc komunita, která vytváří knihovny a další nástroje. Spousta kódu YaSTu se tak po přepisu bude moct zahodit a nahradit voláním externích knihoven. Tím se sníží náklady na údržbu.
To je zvláštní, já jsem z OpenSUSE přešel na Ubuntu a pokud mi něco ze začátku chybělo, byl to právě YaST. Samozřejmě nevím, jestli v YCP byl nějaký systémový problém, který růst YaSTu dále významně ohrožoval, možná jo. Spíš bych čekal, že si někdo řekl "Ruby je cool, pojďme to předělat do Ruby" a přání bylo otcem myšlenky.
Mně už to je fuk, já SUSE nedůvěřuju a mám k tomu několik poměrně dobrých důvodů.
Ale jo, nechtěl jsem pomlouvat, ale když chcete... Vlastně to začalo tím, že jsem zjistil, že mi pro moji nainstalovanou verzi (cca 3 vydání starou) zmizely repozitáře, takže pokud budu chtít něco instalovat nebo opravit, mám problém. Mohl jsem asi přejít na SLES, kde to bude o něco lepší, ale vzhledem k tomu, že někdy v té době vyšlo Ubuntu LTS, které je dnes podstatně více podporované než SUSE a má podporu 5 let, rozhodl jsem se pro něj.
Důvody, proč se nevracet jsou dále: nepochopitelná netransparentní politika ohledně desktopových prostředí. OpenSUSE bývalo (jako jedna z mála větších distribucí) založeno primárně na KDE, pak Novell koupil Ximian a získal jsem dojem, že KDE je jenom trpěné. Že jsem pak (už na Ubuntu) přešel na LXDE, je zase jiná story, ale jako dlouholetého KDEčkaře mě to mrzelo a znepokojilo. Dále: měl jsem docela rád YaST, ale ten se snažil některé konfiguráky před uživatelem skrývat a řešit konfiguraci po svém a nestandardně. To mi nevyhovovalo a narazil jsem na to.
To jsou moje zkušenosti, informace agentury Jedna Paní Povídala zde zveřejňovat nebudu, ale zkrátka jsem ztratil důvěru. Možná se pletu a můj zdroj kecal nebo přeháněl nebo se něco změnilo k lepšímu. Ale je mi to už fuk, už nemám důvod po tom pátrat, přešel jsem jinam a vracet se nehodlám.
Co vám brání upgradovat ? :) Pokud vím, že fakt nechci upgradovat, tak si repos rsyncuji k sobe a mám pak vlastní repos. Samozřejmě, že by nebylo špatné starší verze odsouvat do archive, jako to třeba dělá Debian. No ale .. on to má a je mu to prd platné. Protože se s tím zatroleným, nic neumějícím Debilanem prostě srát nebudu. Jeho administrace je docela tragedie. Snad jediné, co u něj oceňuji, je jednoduchost definice post-up voleb síťových interface .. i když k tomu mám spoustu dalších výhrad.
Doby, kdy si YAST hrál na svém písečku a standardní konfiguráky by vždy "slave" jsou dávno pryč. Používám oSuse od verze 11.0 a není problém hrábnout do konfiguráku ručně, on si to YAST načte. Připadá mi, že píšete o době před oSuse 11. U Suse 8 jsem si všiml, že Yast si hraje na svém písečku a vadilo mi to. Ale to už dávno neplatí ..
Taktéž od té doby používání (oSuse 11) nepozoruji nějaké upozadění KDE .. prožil jsem si s ním přechod na KDE4 a vcelku to šlo. Celou tu doby staví instalátor KDE i GNOME na jednu úroveň. Dokonce se dá zvolit i "jiné" a tam dovybrat z několika dalších DE.
Jsou věci, které mi u jiných dister vadí a chybí. Chybí YAST. Tohle pěkné centrum administrace systému ostatní distra prostě nemají. A funguje úplně stejně v GUI i TUI. Dále mi chybí ta perfektní kontrola nad repos pomocí yast/zypper. Tak pořádně to taky ostatní nemají.
Je to takové střední distro. Dostatečně vpředu, aby šlapaly takové věci jako multimedia. A dostatečně konzervativní, aby to nebylo takové laboratorní (občas rozbíjející zmetek) jako je např. Fedora. :)
Takže ano, oSuse řeší takové věci jako klikací centrum administrace systému .. protože ho má .. na rozdíl od ostatních. :p
Samozřejmě nevím, jestli v YCP byl nějaký systémový problém, který růst YaSTu dále významně ohrožoval, možná jo. Spíš bych čekal, že si někdo řekl "Ruby je cool, pojďme to předělat do Ruby" a přání bylo otcem myšlenky
Právě že systémových problémů s YCP je dost. Něco naznačuje můj komentář výše. Překládat řádově statisíce řádků do Ruby jen proto, že je "cool", by byla samozřejmě hloupost.
že už je OpenSUSE tak na výši, že jeho jediný problém je jazyk, ve kterém napsali konfigurační GUI program. Skoro mě mrzí, že jsem tuto distribuci (zřejmě navždy) opustil.
Ne že by se mi chtělo odpovídat na zjevný trolling, ale někoho dalšího by mohlo pozadí zajímat. Projekt YCP Killer vzniknul jako iniciativa mě a části interního YaST týmu v SUSE. Řeší především vleklé problémy, které trápí tento tým. Teprve ve chvíli, kdy projekt dostatečně dozrál, jsme se začali bavit s komunitou openSUSE o jeho integraci do openSUSE 13.1.
Nemá tedy smysl řešit, zda je YCP největší problém openSUSE nebo ne. Je to největší problém pro několik vývojářů, kteří jsou schopní a ochotní s ním něco udělat. Nic víc, nic míň.