Pred tremi (mozna i dele) lety jsem presel z KDE 3.x na Gnome, protoze KDE4 bylo zcela nepouzitelne.
Nyni jak se chysta GNOME3 jsem presel na KDE4.5+, protoze jedna jedina spravna (a zadna jina) cesta GNOME3 mi nevyhovuje.
Vzdy jsem mel z GNOME blby pocit, ze pokud chci neco posvem, tak ze to bud nepujde snadno, nebo se mi to vubec (cti: v rozumnem case) nepodari.
Abych nebyl skarohlid, ono to ma i sve vyhody, od doby prchodu na GNOME jsem nainstaloval mnoho GNOME instalaci pro BFU a zadny si nestezoval (pokud mu stacil pocitac pro domaci pouziti a beznou nekancelarskou a neparmenskou cinnost). S KDE3 (i s nynejsim KDE4.5) by se mi to nepostestilo.
Shrnuto: Kdo chce stabilitu, jednotne prostredi, ktere se rodi evolucne a ne revolucne, ten zpravidla voli GNOME (i kdyz ta trojka je na GNOME velmi revolucni), kdo chce dynamiku a nevadi mu obcasna stavka, ma tu KDE. Kdyz uz je stavka generalni, muze vzdy utect ke konzervativnejsimu sousedu.